Kůže není jen bariérou mezi námi a světem – je živým ekosystémem plným mikroorganismů, který nás chrání a ovlivňuje. Jak tento mikrobiom funguje a proč je jeho rovnováha tak důležitá pro naše zdraví? A souvisí s naší obranyschopností? Přečtěte si náš článek!
Kůže chrání tělo a reguluje teplotu.
Kožní mikrobiom ovlivňuje zdraví pokožky.
Rovnováha mikrobiomu je klíčová pro imunitu.
Kůže a já
Kůže představuje nejrozsáhlejší orgán lidského těla, jelikož tvoří přibližně 15 % jeho celkové hmotnosti. Zajišťuje řadu zásadních fyziologických funkcí, mezi které patří zejména mechanická a chemická ochrana organismu před vnějšími vlivy, udržování vodní rovnováhy a termoregulace.
Z anatomického hlediska se kůže skládá ze 3 základních vrstev: epidermis (pokožka), dermis (škára) a subcutis (podkožní vazivo). Tloušťka jednotlivých vrstev, a tím i celkové kůže, se liší v závislosti na oblasti výskytu na těle, pohlaví, věku a dalších faktorech.
Součástí kožní struktury jsou rovněž tzv. adnexální (kožní přídatné) struktury, mezi něž řadíme vlasové folikuly, nehty, potní a mazové žlázy. Tyto komponenty hrají důležitou roli v ochraně organismu, termoregulaci a také pomáhají v rámci exkrečních a senzorických funkcí kůže.
Epidermis - začínáme pokožkou
Epidermis je nejsvrchnější vrstvou kůže tvořenou vícevrstevným dlaždicovým epitelem převážně z keratinocytů ektodermálního původu, které tvoří přibližně 95 % jejích buněk a jsou zodpovědné za produkci keratinu. Zbývajícími buňkami jsou melanocyty, Langerhansovy buňky a Merklovy buňky – podílející se na imunitní obraně a mechanorecepci. Epidermis se dělí do 4 vrstev, přičemž keratinocyty proliferují (opakovaně se dělí=množí) v bazální vrstvě a postupně procházejí procesem keratinizace, při němž se diferencují, ztrácejí organely a nakonec tvoří odumřelé korneocyty v rohové vrstvě. Jedna z vrstev také představuje hlavní ochrannou bariéru proti vnějším vlivům, mikroorganismům a ztrátě vody.
Druhá vrstva dermis
Dermis (škára) je vrstva kůže oddělená od epidermis bazální membránou a skládá se ze 2 částí – papilární a retikulární. Papilární dermis, přiléhající k epidermis, je bohatě prokrvená a inervovaná, zajišťuje pevné spojení s epidermis prostřednictvím kolagenních a keratinových vláken. Retikulární dermis sousedí s podkožím a je tvořena buněčnými a intersticiálními složkami. Fibroblasty zde produkují kolagen, elastin, proteoglykany a glykosaminoglykany (např. kyselinu hyaluronovou), které ovlivňují mechanické vlastnosti kůže – její pevnost, pružnost a hydrataci. V dermis se nacházejí také adnexální struktury, jako jsou potní (ekrinní a apokrinní) a mazové žlázy, vlasové folikuly, cévy a smyslová nervová zakončení. Ekrinní žlázy se podílejí na termoregulaci produkcí potu, zatímco apokrinní souvisejí s tvorbou tělesného pachu.
Subcutis neboli vazivo
Subcutis (podkožní vazivo) představuje nejhlubší vrstvu kůže a slouží především jako tepelný izolant a mechanická ochrana před vnějšími vlivy díky své schopnosti tlumit nárazy. Je tvořena tukovou tkání, jejíž buňky jsou odděleny kolagenními vlákny a protkány sítí krevních cév. Kromě energetické a ochranné funkce má tato tkáň i významný endokrinní účinek – produkuje například hormon leptin, jenž ovlivňuje regulaci chuti k jídlu. U jedinců s normální tělesnou hmotností je přibližně 80 % tukové tkáně uloženo právě v této vrstvě.
A z čeho dalšího se skládá kůže?
Co se skrývá na povrchu našeho těla? Ano, jsou to mikrobiota! Mikrobiota označují soubor všech mikroorganismů, které osidlují lidské tělo a jeho povrch, včetně ústní a nosní dutiny, plic, střev, vlasové pokožky a kůže.
Ve vztahu ke kůži, kožní mikrobiom specificky označuje genetický soubor mikroorganismů kolonizujících kůži. Podle typu interakce s hostitelem mohou být tyto mikroorganismy patogenní, oportunně patogenní (škodící jen za určitých podmínek), komenzální (neutrální pro hostitele) nebo mutualistické (vzájemně prospěšné). Různorodá mikrobiální společenství přítomná jak v epidermis, tak v dermis, hrají klíčovou roli v udržování kožní homeostázy a obranyschopnosti.
Kožní mikrobiom
Kožní mikrobiom tvoří různorodá společenství bakterií, virů, hub a členovců, jejichž složení se liší mezi jednotlivci, lokalitami na těle, věkem i pohlavím. Na kůži se vyskytují rezidentní mikroorganismy (stálé osídlené) a přechodné druhy z okolního prostředí. Rozložení mikroorganismů se liší podle typu kožního mikroprostředí – mazové oblasti jsou méně různorodé než “suché”, které vykazují nejvyšší mikrobiální diverzitu. Kromě bakterií se na kůži vyskytují i kvasinky a plísně (zejména na nohou), a také roztoči, kteří osidlují oblasti bohaté na lipidy. Tyto mikroorganismy hrají důležitou roli v ochraně kožní bariéry a udržování homeostázy, ale jejich nerovnováha může souviset s kožními onemocněními.
Co ovlivňuje jeho složení?
Kožní mikrobiom se vyvíjí od narození a jeho složení ovlivňuje věk, způsob porodu, prostředí i životní styl. Novorozenci přirozeně získávají mikroorganismy od matky – přirozeným porodem převažují laktobacily, zatímco po císařském řezu spíše kožní bakterie. Během prvního roku života dochází k rychlému vývoji a diverzifikaci mikrobiomu, který je zásadní pro správnou funkci imunity. V pubertě se vlivem zvýšené tvorby mazu mění mikrobiální osídlení ve prospěch lipofilních bakterií, což může vést k akné. U dospělých pak složení mikrobiomu závisí na pohlaví, hormonálních faktorech i rase. Významný vliv má i prostředí – UV záření, kosmetika, klima nebo kontakt se zvířaty. Urbanizace přispívá k úbytku diverzity a nárůstu patogenů, což může souviset s vyšším výskytem kožních onemocnění v industriálních společnostech oproti tradičním kulturám.
Iterakce: já - mikrobiom
Mikroorganismy osídlující kůži využívají hostitele jako zdroj živin a stabilní prostředí, přičemž zároveň hrají důležitou roli v regulaci imunity. Komenzální mikrobiota pokrývá povrch kůže, mazové žlázy i vlasové folikuly a její produkty ovlivňují imunitní odpověď prostřednictvím receptorů. Přítomnost těchto mikroorganismů je nezbytná pro správnou funkci. Například druh Staphylococcus epidermidis stimuluje keratinocyty k produkci antimikrobiálních peptidů, čímž zvyšuje ochranu kůže, reguluje zánět a podporuje antivirovou imunitu. Cutibacterium acnes naopak brání kolonizaci patogeny díky produkci mastných kyselin, které snižují pH pokožky, a zároveň podporuje růst lipofilních hub. Tyto vzájemné vztahy mezi mikroorganismy a hostitelem ukazují, že narušení rovnováhy mikrobiomu může oslabit obranyschopnost kůže.
Co si z toho vzít?
Kůže je tedy nejen komplexní orgán tvořený několika vrstvami a přidruženými strukturami, ale i dynamickým ekosystémem, který je úzce propojen s mikrobiálním osídlením.
Kožní mikrobiom, tvořený bakteriemi, houbami, viry i členovci, hraje klíčovou roli v ochraně, imunitní regulaci i udržování rovnováhy kůže. Jeho složení ovlivňuje věk, způsob porodu, prostředí, životní styl i hormonální změny.
Udržení této rovnováhy je zásadní pro zdraví pokožky – její narušení může vést k infekcím, zánětům i chronickým kožním onemocněním. Proto je důležité vnímat kůži nejen jako pasivní bariéru, ale jako aktivní, adaptabilní a imunitně kompetentní orgán v neustálé interakci s prostředím.
