- Bakterie na/v lidském těle dosahují minimálně stejného počtu, jako je tomu u tělních buněk.
- Ústní mikrobiom ovlivňuje nejen zdraví dutiny ústní, ale třeba také srdce a cévy.
Co je ústní mikrobiom, a jak ovlivňuje zdraví?
Pravděpodobně už jste někdy slyšeli o střevním mikrobiomu a jeho neopomenutelném vlivu na zdraví – střeva ale nejsou jediným místem, kde se na/v lidském těle vyskytují všemožné kmeny důležitých bakterií, které spolu komunikují na mnoha úrovních. Najít je můžete např. i na kůži, v nose, intimních partiích nebo v ústech. Dohromady tento mikrobiom tvoří komplexní “orgán”, který podporuje nejen zdraví, ale i celkově well‑being, počet bakterií je přitom minimálně stejný, nebo dokonce vyšší než množství tělních buněk.
Právě ústní dutina přitom patří k nejhustěji bakteriálně osídleným částem lidského těla. Můžete v ní najít hned několik spolupracujících bakteriálních biotopů, jelikož některým kmenů bakterií se daří např. v oblasti dásní, jazyka nebo tvářové sliznici, zatímco jiným zase na povrchu zubů nebo měkkém či tvrdém patře. Na tvorbu ústního mikrobiomu má vliv už rané dětství, přičemž děti narozené přirozenou cestou a poté kojené mají výrazně vyšší rozmanitost bakteriálního osídlení úst než děti narozené císařským řezem či krmené náhradou mateřského mléka. K vytvoření komplexního mikrobiomu dochází cca ve 3 letech, přičemž s přibývajícím věkem se jeho rozmanitost stále rozšiřuje. Výrazné změny v ústním mikrobiomu nastávají např. i při výměně mléčných zubů za trvalé.
Ústní mikrobiom je důležitou složkou imunitního systému, který působí preventivně nejen proti rozvoji zubního kazu nebo paradentózy, ale také např. proti lézím, zánětům a infekcím v ústní dutině nebo zápachu z úst. Jeho vliv tady ale zdaleka nekončí – mnoho studií poukazuje na souvislost mezi nerovnováhou ústního mikrobiomu a rozvojem kardiovaskulárních onemocnění. Jak stav dutiny ústní ovlivňuje celkové zdraví, si ostatně můžete připomenout v článku Jak ovlivňuje stav ústní dutiny celkové zdraví?
Co může mít na ústní mikrobiom negativní vliv?
- Výživa: na ústní mikrobiom mohou negativně působit potraviny s vysokým obsahem jednoduchých cukrů, nebo také sycené slazené nápoje (zejména ty s obsahem kyselin), které mohou po konzumaci snižovat hodnotu pH v dutině ústní. Výzkum se také zabývá srovnáváním vlivu stravy v neolitu a po průmyslové revoluci, která do stravy lidí přinesla více obilovin, luštěnin, mléčných výrobků nebo rostlinných olejů, což podle některých autorů vedlo k vyššímu výskytu onemocnění v dutině ústní – tyto závěry je ale třeba brát s rezervou, jelikož z doby neolitu existují jen omezené důkazy použitelné pro relevantní výzkum, ale není přesně prozkoumán ani mechanismus působení. Rozhodně tedy není žádoucí ze stravy vyřazovat výše zmíněné skupiny potravin, které mají při optimální konzumaci na celkové zdraví naopak prokazatelně příznivý vliv. (snad až na potraviny s vysokým obsahem jednoduchých cukrů, nebo také sycené slazené nápoje).
- Kouření: mechanismů, jak kouření působí na ústní mikrobiom je mnoho – některé složky cigaretového kouře mohou přímo zabíjet prospěšné bakterie, mít vliv na změny pH slin, vytvářet v ústech anaerobní podmínky, při kterých některé bakterie nemohou přežít, nebo v neposlední řadě oslabit imunitní odpověď v ústní dutině. Pravděpodobně také naopak podporuje růst patogenních bakterií, čímž narušuje rovnováhu mikrobiomu.
- Konzumace alkoholu: nadměrná konzumace alkoholu může ovlivnit stav sliznic dutiny ústní a složení slin. Narušena může být také imunitní odpověď v ústní dutině nebo zdraví zubů. V neposlední řadě byly po konzumaci alkoholu pozorovány významné změny ve složení ústního mikrobiomu.
- Špatná ústní hygiena: špatná ústní hygiena podporuje hromadění zubního plaku, což podporuje růst patogenních bakterií a vede k narušení rovnováhy ústního mikrobiomu.
- Některá onemocnění: diabetes, neurologická, kardiovaskulární, trávicí nebo autoimunitní onemocnění mohou přispívat ke změně pH v ústech nebo narušené imunitní odpovědi, což narušuje ústní mikrobiom.
- Některá léčiva: stejná situace jako u některých typů onemocnění je i u léčiv – jedná se zejména o antibiotika nebo imunosupresiva.
Co může mít na ústní mikrobiom pozitivní vliv?
Mikroby v dutině ústní jsou vyživovány látkami obsaženými ve slinách nebo dásňové tekutině. Sliny dále obsahují antibakteriální složky, které pomáhají udržovat ústní mikrobiom v rovnováze. Sliny spolu s dalšími složkami také tvoří tzv. pelikulu, která reguluje přichycení bakterií na povrch ústní dutiny nebo částečně chrání zuby před působením kyselin.
Jak podpořit ústní mikrobiom stravou?
Výživa hraje v rovnováze mikrobiomu významnou roli – promítá se totiž do složení slin, kdy při nevhodné stravě může např. docházet k nadměrné produkci kyselin způsobujících zubní kaz. Vliv může mít např. ale i míra konzumace některých složek, jako např. dusičnanů. Ve studiích pak bylo pozorováno, že tyto změny mohou dokonce ovlivnit hladiny oxidu dusnatého a regulaci krevního tlaku. Ovlivněna pak může být také imunitní reakce v ústní dutině. Zároveň je ale výzkum v témto oblasti stále v počátcích, jelikož se jedná o velmi komplexní problematiku.
Ze studie z roku 2024 vyplývá, že stravování podle středomořského způsobu stravování může pozitivně ovlivnit orální mikrobiom a snížit tak výskyt onemocnění dutiny ústní. Pozitivní vliv byl nalezen zejména u potravin s vysokým obsahem vlákniny, u nápojů s obsahem polyfenolů (káva, černý a zelený čaj). Autoři ale poukazují na nutnost dalšího výzkumu, protože mnoho mechanismů zůstává nepochopeno, a do hry navíc vstupuje mnoho dalších faktorů, jako životní styl, pohybová aktivita atd.
Důležitost dostatečného příjmu vlákniny podporují i další studie, stejně jako konzumaci minimálně zpracovaných potravin a celozrnných obilovin namísto výrobků z bílé mouky. Roli pravděpodobně hraje i dostatečná hydratace, která podporuje normální produkci slin. Potenciálně pozitivní účinky jsou pozorovány také u již zmíněných dusičnanů, jejichž zdrojem jsou zejména kořenová nebo listová zelenina.
Zdá se také, že narušení zdraví dutiny ústní může podporovat nedostatek některých mikronutrientů, jako např. vitaminů skupiny B (zejména B12), vitaminu C, vitamin E nebo vitamin K. U vitaminů A a D je zapotřebí dalšího výzkumu.
Jak podpořit ústní mikrobiom suplementy?
Na trhu jsou již aktuálně doplňky stravy k podpoře ústního mikrobiomu. Ve zkratce by měly obsahovat níže zmiňované probiotické kmeny, zejména Streptococcus (salivarius, ratus nebo thermophilus) a Lactobacillus (Lactiplantibacillus plantarum, Lacticaseibacillus paracasei, Limosilactobacillus reuteri). Z dalších látek mohou být prospěšná také prebiotika, jako např. např. xylitol, arginin nebo urea.
Suplementy podporující ústní mikrobiom fungují zejména na třech mechanismech:
- kompetitivní (soutěživá) interakce bakterií, která spočívá v soutěžení o zdroje potravy/přežití
- produkce antimikrobiálních nebo inhibičních sloučenin (inhibice = zpomalení, utlumení procesů)
- modulace imunitní odpovědi
Pozitivní vliv na mikrobiom ústní dutina mají zejména následující složky:
1. Probiotika
Živé bakteriální organismy, které jsou přímou součástí mikrobiomu. V případě ústního mikrobiomu se jedná zejména o rody:
- Streptococcus: salivarius, ratus nebo thermophilus
- Lactobacillus: Lactiplantibacillus plantarum, Lacticaseibacillus paracasei, Limosilactobacillus reuteri
- Bifidobacterium: breve, lactis
- Bacillus coagulans
2. Prebiotika
Jedná se o látky, které jsou dále využívány právě mikroorganismy (probiotiky) a mají pozitivní přínos na zdraví. V kontextu dutiny ústní nejsou prebiotika prozatím příliš prozkoumána, protože je důležité, aby podporovala růst prospěšných bakterií, ale nikoliv těch patogenních. Ve studiích ale mají slibné výsledky např. xylitol, arginin nebo urea.
3. Postbiotika
Jsou nejnovějším a intenzivně zkoumanou oblastí na poli mikrobiálního osídlení a jeho vlivu na zdraví. Jedná se o metabolity živých organismů nebo jejich části (buněčná stěna, cytoplazma atd.). Některé studie např. potvrdily, že postbiotika mohou inhibovat růst patogenních bakterií, aniž by byla přítomna živá “hodná” bakterie, což by mohlo velmi usnadnit např. skladování. Mezi příklady postbiotik patří:
- peroxid vodíku
- bakteriociny rodu Streptococcus (produkty bakterií, které mohou ničit jiné bakterie)
Konečný efekt těchto probiotik ale v současnosti čelí mnoha výzvám, a to zejména v oblasti přípravy produktu způsobem, aby nedošlo k odumírání živých mikroorganismů. Několik studií zabývajících se tímto problémem bohužel odhalilo, že počet životaschopných buněk v konečném produktu není v některých případech dostatečný, a i v této oblasti je třeba dalšího výzkumu.
Co si z toho vzít?
Mikrobiální osídlení lidského těla se promítá do celkového zdraví, a výjimkou není ani dutina ústní. Vliv na složení a rovnováhu mikrobiomu má zejména výživa, kouření, konzumace alkoholu, špatná ústní hygiena nebo některá onemocnění či léčiva.
Výzkum je v této oblasti prozatím omezený, ovšem zdá se, že naopak benefitní jsou pro ústní mikrobiom minimálně zpracované potraviny a také dostatečný příjem vlákniny, jejíž složky mohou bakterie metabolizovat. Na trhu jsou také již dostupné některé doplňky stravy podporující ústní mikrobiom, v současné době ale i tyto přípravky čelí mnoha výzvám.
