Dopamin je neurotransmiter, nebo‑li chemický posel, a hormon.
Jeho systém je zodpovědný za příjemné a blažené pocity.
Extrémy hladiny dopaminu mohou negativně ovlivnit kvalitu lidského života.
Co je to dopamin?
Dopamin je typ neurotransmiteru. Vzniká v mozku a zajišťuje funkci chemického posla, který přenáší zprávy mezi nervovými buňkami v mozku a celým zbytkem těla.
Mimo roznášení informací má roli hormonu. Dopamin, adrenalin a norepinefrin jsou hlavními katecholaminy (mají část stejné molekulární struktury). Tyto hormony jsou produkovány nadledvinami, které se nachází na horní části každé z ledvin. Dopamin je také neurohormon uvolňovaný hypotalamem v mozku.
Jak funguje dopaminový systém
Dopaminový systém odměny funguje v našem mozku. Jeho aktivace se spustí, když prožíváme libé, slastné a příjemné pocity. Tento systém je tvořen dynamickou sítí neuronů, která prochází mozkovým kmenem, limbickým systémem a mozkovou kůrou (hlavně v prefrontální oblasti čelních laloků). Jeho hlavním mediátorem je právě zmiňovaný dopamin. Jeho existence hraje významnou roli například pro rozvoj závislostí.
Tento cyklus tedy vede jedince k opakovanému vyhledávání aktivit, které vnímá jako příjemné. Jedná se o přirozený proces, který se mimo jiné podílí i na motivaci a procesu učení. Přirozené množství dopaminu je do těla uvolňováno například prostřednictvím setkání se s přáteli a věnování se našim koníčkům. Jeho přítomnost lze krásně pozorovat na lidech, kteří vyhledávají a provozují adrenalinové sporty, neboť jim tyto aktivity vypouští dostatek dopaminu v požadované oblasti mozku a díky tomu se cítí blaze.
Jeho nadměrná stimulace
Nadměrná stimulace dopaminového systému je v praxi nejvíce patrná v případě závislostí. Opakované užívání návykových látek nebo vystavování se návykovému jednání může dopaminový systém negativně ovlivnit, a to snížením citlivosti dopaminových receptorů, což má za následek, že pro navození stejných účinků (příjemných pocitů) jako na začátku je potřeba stále zvyšovat dávku. Tento stav je označován jako snášenlivost a v případě vynechání pravidelné dávky či jejího snížení se u jedince začínají projevovat abstinenční příznaky. Při tomto procesu se ztrácí citlivost vůči aktivitám, které dříve na dopaminový systém jedince působily přirozeně. Tyto činnosti člověku přestávají působit stejné potěšení jako dříve.
Závislost a já
Vzhledem k výše zmíněnému by celý biologický proces vzniku závislosti bylo možné popsat následovně: když se jedinec účastní chování s rizikem rozvoje závislosti (užívání drog, hraní her atd.), mozek začne uvolňovat hormon dopamin. Hladina dopaminu se tedy obecně zvýší, což časem vyústí ve snížení senzitivity dopaminových receptorů a spolu s tím se sníží i prožívané potěšení během původní aktivity. To spolu s dalšími změnami, jako je např. snížení inhibiční kontroly, vede ke kompenzačnímu chování v podobě častějšího či vyššího věnování se návykovému jednání. V důsledku tohoto procesu může být po jedince dané chování nutkavé bez možnosti vyhnutí se a tím vzniká závislost.
Strašák dnešní doby
Na náš dopaminový systém velmi působí prostředí online sociálních sítí, které je v dnešní době součástí téměř každého z nás. Je plné nových, barevných, rozmanitých a emočně nabitých stimulů, jež jedinec pokaždé zaregistruje a následně na ně zareaguje (často i nevědomě). Řada příjemných pocitů je zažívána, když jedinec shlédne příspěvek někoho jiného, vidí zábavnou fotku nebo video či se dozví něco nového. Společnosti vlastnící sociální platformy využívají sběr osobních informací uživatelů a personalizaci obsahu za účelem vytvoření logaritmů, které poté na míru vyberou zajímavý příspěvek pro konkrétního jedince a následně jej udrží na dané platformě co nejdéle. To vše se navíc odehrává v uživatelsky velmi přívětivém prostředí. Tím je opět zasažen dopaminový systém, který začne být velmi aktivní a riziko vzniku závislosti je na světě.
Ale co když máme dopaminu málo?
Avšak opačný stav, kdy máme dopaminu naopak málo, může také zásadně negativně ovlivnit kvalitu lidského života, a to zejména v oblastech nálady, energie a motivace. Mezi nejčastější příznaky nízké hladiny dopaminu patří:
Únava a vyčerpání
Ztráta motivace
Depresivní ladění
Potíže s pozorností
Chuť na vysoce kalorická jídla
Je důležité mít na paměti, že tyto příznaky mohou být způsobeny i jinými faktory, než je pokles dopaminu. Jedná se zejména o dlouhodobý stres nebo nedostatek pohybu.
3 přirozené způsoby zvýšení dopaminu
Jak již bylo zmíněno v tomto článku, dopamin hraje zásadní roli v oblasti nálady, konkrétně v zažívání příjemných a blažených pocitů, a dále v lidské motivaci. Je tedy vhodné udržovat jeho hladinu v normě. A jak množství dopaminu zvýšit, když jeho míra normy nedosahuje?
Spánek: a zase je tu ten často zmiňovaný spánek. Není divu, ale i v této problematice hraje zásadní roli jeho kvalitní a dostatečné prožití, jelikož v případě jeho absence je narušena funkce neurotransmiterů a tím tedy i dopaminu. Zajímá vás, jakou úlohu má spánek pro náš zdravý život? Přečtěte si článek Nedostatek spánku jako moderní epidemie
Pohyb: pro někoho možná také známý fenomén. Pravidelná fyzická aktivita podněcuje produkci dopaminu a tím přináší pocity pohody a štěstí.
Dopaminový detox: tento způsob uvádím jako poslední, jelikož může být pro někoho novinkou. Spočívá v tom, že se na určitou dobu člověk vyvaruje stimulujícím aktivitám (viz výše v článku), a tím obnoví citlivost dopaminových receptorů v mozku a začne se lépe využívat jeho přirozená produkce.
Co si z toho vzít?
Dopamin je neurotransmiter a hormon, který zajišťuje výměnu informací mezi nervovým systémem a zbytkem lidského těla. Dopaminový systém se nachází v mozku, je tvořen neuronálními sítěmi a hraje zásadní roli v oblasti nálady, motivace a pozornosti.
Oba extrémní případy jeho množství se negativně podepíší na našem celém organismu.
