Zkreslený svět sociálních sítí způsobuje deprese a úzkosti. Jak se jim vyvarovat?

Kristýna Dvořáková
Kristýna Dvořáková před 20 dny
7 minut čtení
Zkreslený svět sociálních sítí způsobuje deprese a úzkosti. Jak se jim vyvarovat?
4

Čas strávený na sociálních sítích u dospívajících se od roku 2012 zvyšuje po celém světě. Jednou ze zemí, ve kterých je tato aktivita nejvyšší, je i USA, kde sociální sítě využívá průměrně 81 % dospívajících (70 % ve věku 13–14 let, 89 % ve věku 15–17 let). 

Denně je pak navštěvuje 73 % teenagerů a předpokládá se, že v západních zemích Evropy bude tento trend velmi podobný. Prodlužující se doba strávená na těchto sítích je často spojována s negativním vlivem na psychický vývoj adolescentů a zvýšenou mírou deprese a pocitů úzkosti. Jsou však tato obvinění oprávněná?

Čas strávený na sociálních sítích se v průběhu dospívání zvyšuje

Doktorka Coyne s kolegy letos v říjnu zveřejnila 8 let trvající studii, která měla za úkol objasnit, zda delší doba strávená na sociálních sítích opravdu zvyšuje míru deprese a úzkosti u teenagerů

Jak probíhal výzkum s cílem objasnění vztahu doby strávené na sociálních sítích a míry deprese a úzkosti?

  • zahrnuto do něj bylo 500 teenagerů ve věku 13 let 
  • ti byli sledování až do jejich 20 let věku
  • každý rok po dobu 8 let vyplňovali standardizované dotazníky týkající se času stráveného na sociálních sítích a míry deprese a úzkosti
  • tuto míru hodnotili respondenti pomocí číselné stupnice

Výzkumníci si položili 3 základní otázky:

  1. Existuje souvislost mezi časem stráveným na sociálních sítích a mírou deprese?
  2. Existuje souvislost mezi časem stráveným na sociálních sítích a mírou úzkosti?
  3. Je vliv používání sociálních sítí na duševní zdraví uživatele ovlivněn jeho pohlavím?

A jak dopadly výsledky studie? Průměrně jsme ve 20 letech na sociálních sítích 2 hodiny 

  • Ve 13 letech uváděli respondenti jako průměrnou dobu strávenou na sociálních sítích 31–60 minut denně, ve 20 letech pak tato doba přesahovala 2 hodiny.
  • V průběhu výzkumu se také mírně zvyšovala i míra deprese a úzkosti, která byla u dívek vyšší než u chlapců. Důvodem je pravděpodobně kolísání míry sebevědomí a nálad, což se přirozeně pojí s dospíváním.
  • Po analýze těchto dat se však žádná ze souvislostí nepotvrdila a z výsledků tak vyplynulo, že obecně čas strávený na sociálních sítích sám o sobě neměl na rozvoj duševních problémů u adolescentů významný vliv.
  • Rozdíl jejich vlivu se nepotvrdil ani mezi pohlavími. 
1572552516_a_3867.jpg

Pro vznik deprese a úzkosti je rozhodující způsob užívání sociálních sítí

Vznik deprese a úzkosti je multifaktoriální proces. Za jeho nastartování zpravidla není zodpovědný pouze jeden samostatný stresor, samozřejmě však existují výjimky jako např. těžká životní událost nebo traumatizující zážitek (např. šikana ve škole). 

Neprokázalo se, že by čas strávený na sociálních sítích byl rozhodující pro zvyšující se míru deprese a úzkosti. Čas však zdaleka není to jediné, na čem záleží.

Klíčové je naučit se sociální sítě zdravě používat

Dva různí lidé, kteří na nich tráví stejné množství času, mohou mít naprosto odlišné výstupy. Rozdíl je totiž v tom, jakým způsobem tyto sítě využívají

Spíše než na čas je proto třeba se zaměřit také na jejich obsah a účel, jakým jsou používány. Velkou roli hrají i geneticky dané vlohy pro vznik duševního onemocnění a také to, jak vnímáme svět kolem sebe. 

Pokud máte na sociálních sítích nějaké vzory, sledujte je, inspirujte se, bavte se, ale nikdy si neberte do hlavy, že se jim musíte vyrovnat. 

Jak sociální sítě používat bezpečnějším způsobem?

  1. Buďte aktivní – místo bezmyšlenkovitého prohlížení obsahu stránek raději sdílejte informace, komentujte, reagujte
  2. Omezte používání sociálních sítí alespoň 1 hodinu před spaním – dostatek kvalitního spánku je jedním z ochranných faktorů vzniku duševních onemocnění
  3. Mějte jasný cíl – ujasněte si, za jakým účelem tyto sítě vlastně využíváte (Coyne 2019)

My k tomu doplníme ještě jeden zásadní bod:

  • Nesrovnávejte se s ostatními – každý z nás je jedinečný, ať už se jedná o genetiku, metabolické, psychické, nebo třeba i myšlenkové pochody, vždy se proto snažte být lepší verzí sama sebe, nikoliv kopií někoho jiného

Co si z toho vzít?

Studie doktorky Coyne sice vliv času stráveného na sociálních sítích na rozvoj deprese a úzkosti nepotvrdila, to ale v žádném případě neznamená, že bychom se spolu se svým notebookem nebo chytrým mobilem měli uzavřít do nerozbitné bubliny. 

Výzkum byl zaměřen primárně na dobu strávenou na těchto sítích, nebral však v úvahu ani způsob jejich používání, ani prohlížený obsah

Tak jako tak, život strávený u monitoru nemůže nikdy nahradit ten skutečný. Sociální sítě jsou sice skvělé v tom, že nás spojují s lidmi, se kterými zrovna v té chvíli nemůžeme fyzicky být, často nás však naopak vzdalují od těch, které máme hned vedle sebe. 

Čas od času proto zahoďte mobil, zaklapněte notebook, vezměte kámoše, partnera, rodiče nebo svého čtyřnohého parťáka a vyběhněte na chvíli ven. Mluvte spolu, poznávejte nová místa, nové chutě, hýbejte se, smějte se a užívejte si, protože skutečný život na vás čeká venku, nikoliv na internetu

Další informace můžete načerpat z našich obsáhlých článku: 

[eshoplink]

RIDEOUT, V.; ROBB, M. Social media, social life: Teens reveal their experiences. San Francisco, CA: Common Sense Media, 2018.

COYNE, Sarah M., et al. Does time spent using social media impact mental health?: An eight year longitudinal study. Computers in Human Behavior, 2019, 106160.

Overall time on social media is not related to teen anxiety and depression: Eight-year study shows screen time isn’t the problem. ScienceDaily [online]. [vid. 2019-10-28]. Dostupné z: https://www.sciencedaily.com…

Byl ti článek užitečný?
Jo, super! Bohužel ne

Diskuze k článku