10 jednoduchých kroků, jak neplýtvat potravinami

Jan Ceperko
Jan Ceperko před 9 dny
10 jednoduchých kroků, jak neplýtvat potravinami

Každý rok se ve světě vyhodí a ztratí třetina (1,3 miliardy tun) všech vyprodukovaných a zpracovaných potravin určených pro konečného spotřebitele, tedy pro nás. V přepočtu na kalorie to vychází tak, že každá čtvrtá kalorie, která je určena pro člověka, je vyhozena.

V Evropské unii se každoročně vyplýtvá 88 milionů tun potravin, se kterými se ztratí asi 143 miliard eur. V následujícím článku se vám proto pokusím vysvětlit, co je příčinou enormního plýtvání potravinami a jak bychom ho mohli omezit.

Dnes se dozvíme

  • proč je plýtvání potravinami problém

  • se kterými potravinami nejvíce plýtváme

  • 10 jednoduchých kroků, jak s plýtváním bojovat

Proč plýtváme potravinami?

V současnosti existuje několik faktorů , které k tomu přispívají:

Propagace akcí

Poměrně často se stane, že si uděláme nákupní seznam a v obchodě narazíme na potravinu, která je v akci (např.: "sleva 30%", nebo "1 + 1 zdarma"). Může se tak stát, že kvůli různým slevám koupíme větší množství potravin, než skutečně potřebujeme, nebo dokážeme spotřebovat. Takové potraviny často končí v koši.

Nepochopení v rámci označení "minimální trvanlivost" a "spotřebujte do"

Spotřebujte do

Označení potraviny "spotřebujte do" definuje datum použitelnosti, po kterém se již potravina nepovažuje za bezpečnou a nedoporučuje se konzumovat ji. Typicky se jedná o potraviny, které podléhají rychlé zkáze (čerstvé mléko, jogurty, čerstvé ryby, čerstvé maso atd.). Výrobce musí na obal doplnit i údaje o podmínkách uchování dané potraviny, které musí být dodrženy (např. "skladujte při teplotě 2 až 8 ℃").

V případě, že ve své ledničce objevíte čerstvou potravinu, typicky mléčné výrobky, které jsou 1 den po svém datu spotřeby, nemusíte je hned vyhazovat. Pokud u takových potravin nedošlo ke změně vzhledu, vůně nebo textury, můžete je ještě konzumovat.

Minimální trvanlivost

Potraviny s označením "minimální trvanlivost" můžete konzumovat i po uvedeném datu. "Minimální trvanlivost" uvádí datum, dokdy si potravina uchovává svou předpokládanou kvalitu. Typicky se jedná o potraviny, které nepodléhají rychlé zkáze. Nejčastěji jde o ty, které prošly různými konzervačními metodami (sušené těstoviny, rýže, mražená zelenina, rafinovaný olej, UHT mléko, čokoláda atd.).

Takové potraviny mohou být uváděny do oběhu (tedy prodávat se) i po uplynutí data min. trvanlivosti, přičemž odpovědnost za jejich bezpečnost nese prodejce. Rovněž se takové potraviny mohou konzumovat za předpokladu, že byly dodrženy všechny podmínky uchovávání potraviny (např. skladování v suchu nebo při určité teplotě).

obrázek z istockphotos.com/takoburito

Preference potravin s nejlepší jakostí (kvalitou)

Na základě našich preferenci musí výrobce třídit potraviny. Ty, které jsou ošklivé zejména tvarem se často ani do obchodu nedostanou. Buď se použijí jako krmivo pro zvířata nebo se vyhodí. "Ošklivé" potraviny často nepředstavují žádné zdravotní nebezpečí, jsou naopak stejně kvalitní, jako potraviny se správnými senzorickými vlastnostmi. Malá část "nepěkných" potravin se dostane do obchodů a často jsou nabízeny za nižší cenu. Toho bychom měli využít a takové potraviny kupovat. Nejenže zabráníme jejich vyhození, ale někdy i ušetříme.

Změny v preferencích mezi potravinovými skupinami

Zvyšování finančních příjmů v domácnostech souvisí s vyšší preferencí a častějším kupováním čerstvého ovoce a zeleniny, čerstvého masa a ryb a mléčných výrobků. Čerstvé potraviny však mají krátkou trvanlivost. Potraviny podléhající rychlé zkáze jsou v domácnostech s vyššími příjmy kupované častěji, s čímž souvisí i:

  • jejich větší výroba

  • častější zpracování

  • distribuce

  • likvidace potravin, které nesplňují požadovanou kvalitu

Plýtvání se takto zvyšuje.

Největší "plýtváci" jsme my

Potravinami se plýtvá napříč celým potravinovým dodavatelským řetězcem: od sklizně potravin a výrobu, přes jejich zpracování, likvidaci až po různé činnosti spotřebitelů v domácnosti.

Nejvíce se plýtvá v domácnostech. Až za 53 % ze všech ztracených potravin můžeme my a naše plýtvání. Zbývajících 47 % připadá na zpracování potravin (19 %), služby (12 %), prvovýrobu (11 %), která zahrnuje pěstování plodin, sklízení a chov dobytka a posledních 5 % připadá na velko a maloobchody.

Co se týče konkrétních potravin, tak nejvíce plýtváme pečivem, ovocem a zeleninou, hotovými pokrmy, mlékem a nakonec masem. Musíme tedy začít od sebe. Snížením plýtvání dokážeme přispět k lepšímu životnímu prostředí a to hned z několika hledisek.

  1. snížíme tak zbytečnou spotřebu vody (podíl světové pitné vody je pouze 0,5 %, zbytek tvoří ledovce, oceány a moře)
  2. snížíme zbytečné využívání půdy (asi 1,4 miliardy hektarů půdy připadá na vyplýtvané potraviny, což je rozloha podobná Rusku)

  3. snížíme environmentální dopady na planetu (vyhozený kilogram hovězího masa má uhlíkovou stopu 60 kg CO2, což je nejvíce ze všech potravin)

obrázek z istockphotos.com

10 jednoduchých kroků, jak neplýtvat potravinami

  • Servírujte si na talíř menší porce, kdykoliv si můžete přidat, pokud budete stále hladoví.

  • Zbytky potravin (např. koncové části mrkve, petržele atd.) si odložte do chladničky. Použít je můžete jindy například do polévky, omáček nebo guláše.

  • Nakupujte s nákupním seznamem. A kupte si jen to, co máte na seznamu. Zkuste odolat potravinám v akci, které ve vašem seznamu nejsou.

  • Zkuste si občas koupit i tvarově ošklivou zeleninu nebo ovoce.

  • Skladujte potraviny v chladničce na správném místě. Na většině potravin je uvedeno rozmezí teplot skladování. Nejteplejší místo v lednici je úložný prostor ve dveřích, naopak nejchladnější je nejspodnější část chladničky.

  • Vyzkoušejte pravidlo FiFo ( "first in, first out"): když přijdete z nákupu re-organizujte si ledničku: potraviny z minulého nákupu si posuňte dopředu a dozadu si uložte potraviny z aktuálního nákupu. Sledujte i datum spotřeby a minimální trvanlivost potravin. Některé potraviny mohou mít krátkou trvanlivost a budete je muset odložit tak, abyste je měli na dosah.

  • Rozlišujte potraviny s různým označením trvanlivosti (viz výše): potraviny po datu minimální trvanlivosti můžete nakupovat i konzumovat, ale dbejte na jejich uchovávání a sledujte jejich senzorické vlastnosti (zejména chuť, vůni a změnu barvy).

  • Pokud potřebujete některé potraviny vyhodit, udělejte z nich "pokrmy pro Zemi". V případě, že doma máte zahradu, pořiďte si kompostovač. Pokud zahradou nedisponujete, zkuste se poohlédnout ve vašem okolí po kontejnerech na bioodpad. Případně si můžete koupit vermikompostér .

  • Nedělejte si příliš velké zásoby potravin s krátkou dobou trvanlivosti.

  • Poskytněte svůj přebytek těm, kteří to potřebují: potravinová pomoc funguje ve více městech. Pomoci můžete například odložením potravin do veřejných ledniček nebo potravinových bank.

Na závěr

Plýtvání potravinami je jedním z nejdůležitějších témat současnosti, která by se měla dostat do povědomí každého z nás. Nejdůležitější krok k zastavení plýtvání je prevence. Informovat lidi o této problematice bychom měli už od útlého věku v základních školách. Tím zajistíme, že se povědomí o plýtvání dostane i k rodičům a bude se šířit dál.

Přidej se k 29 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
Poděkuj autorovi
4
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________