Emoce dokážou pořádně zamávat s naší chutí k jídlu a energetickým příjmem. Stačí k tomu málo. Naštve nás někdo v práci, nepodaří se důležitá zkouška, nebo naopak máme úspěšný den. Cestou domů se proto stavíme do obchodu pro něco na zub.
A ne, nebývá to plná taška zdravých potravin, ale spíše sladké a tučné pochoutky, kterým v tu chvíli zbývá jen pár hodin na světě. Dát si dortík na oslavu nebo obalit pocuchané nervy v troše cukru není nic špatného. Problém nastává, když se takové chování opakuje a my sabotujeme naše pokusy o hubnutí nebo jiné cíle zdravého životního stylu.
Jak se s tím poprat rozebíráme v dnešním článku.
Emoční jedení se týká spíše žen. Snažíme se jídlem vyvolat příjemné pocity
Zajídání negativních emocí zná téměř každý z nás, i když podle studií k němu více tíhnou ženy. U mužů emoční vypětí častěji způsobuje sníženou chuť k jídlu. Nicméně mechanismy, jak se vyrovnávat s nepříjemnými pocity, může mít každý z nás nastavené úplně jinak.
Když už zvolíme taktiku zlepšení nálady pomocí jídla, často sáhneme po sladkých, tučných a nutričně nevyvážených potravinách, jako je čokoláda, balíček chipsů, pizza, jídla typu fast food apod. Konzumace těchto jídel v nás může krátkodobě vyvolat příjemné pocity prostřednictvím aktivace určitých center v mozku.
Vděčíme za to zejména dopaminu, který se uvolní a přinese nám pocity radosti a štěstí, které ale rychle zase odvanou.
- Proč ještě se přejídáme, zjistíte v článku 15 nejčastějších důvodů, proč se přejídáme. Který je ten váš?
Špatnými návyky si zaděláváme na problémy se zdravím
Vyvolat v sobě příjemné pocity a ještě k tomu si pochutnat? To je přece výhra na všech stranách. Nebo ne? Je tady bohužel háček. Tento sled událostí si lehce zabudujeme do svých návyků a pak se těžko hledá cesta ven. Častá konzumace vysoce energeticky bohatých potravin nás může dovést až do stádiarůzných metabolických onemocnění, jako je obezita, cukrovka 2. typu, zvýšená hladina cholesterolu atd.
Ani našemu psychickému zdraví z dlouhodobého hlediska neprospějeme. S poslední lžící zmrzliny na nás může číhat pocit selhání, a dokonce se psychicky můžeme cítit ještě hůř, než když jsme tu zmrzku brali z mrazáku.
Týká se nás emoční jedení?
Pokud si na níže položené otázky odpovíme ano, tak je to nejspíš tak.
- Jíme více, když jsme se stresu?
- Jíme, přestože se cítíme sytí?
- Jíme více, když se nudíme, cítíme se naštvaní, úzkostliví nebo smutní?
- Používáme jídlo jako odměnu?
- Jíme, abychom se cítili “bezpečněji” (klidněji)?
- Máme pocit, že nejsme schopni ovládnout, co nebo kolik toho sníme?
Podle psycholožky Jennifer Kromberg stojí za emočním jedením také to, že se už od mala učíme, že cítit se špatně není nic dobrého a měli bychom se tomu za každou cenu vyhnout. Sama psycholožka navrhuje si ty špatné emoce jistou měrou “prožít”, a tím se vyhnout špatným návykům, jako je třeba emoční jedení.
Jako další příčiny emočního jedení psycholožka ve svém článku uvádí:
- nevnímáme to, kolik nebo co jsme snědli
- jídlo bereme jako naše jediné potěšení
- máme negativní vztah ke svému tělu
- příliš hladovíme a jsme často unavení
- Jídlo jako droga aneb jak poznat záchvatovité přejídání? Přečtěte si v článku tady
Jak z toho ven? Těchto 8 tipů vám pomůže
V první řadě je nutno podotknout, že návyky, které máme, si často neseme už od dětství. Jídlo jako odměna, jídlo jako útěcha, jídlo pro rozveselení...to známe už od mala. Takže po sobě nemůžeme chtít změnu v chování ze dne na den, ale je třeba dlouhodobě na sobě pracovat.
1. Zhodnotíme své stravovací návyky
V první řadě bychom se měli zamyslet nad našimi stravovacími návyky.
- Kolik a co jíme?
- Nevynecháváme jídla?
- Je naše strava pestrá?
- Jaký máme vztah k jídlu?
- Jaké potraviny volíme, když máme hlad, a po čem sáhneme, když jsme třeba ve stresu?
- Dokážeme jídlu říct ne?
To vše bychom měli zhodnotit, a tím poznáme, jaká je naše výchozí pozice.
- Co to znamená zdravé stravování? Co si pod tímto pojmem představit a jako ho dosáhnout, si přečtěte tady
2. Dokážeme rozlišit skutečný hlad od emočního?
Někdy může být problém rozeznat, kdy máme opravdu hlad, a kdy chceme zlepšit své aktuální psychické rozpoložení skrz jídlo. My sami bychom měli poznat signály hladu. Můžeme si třeba vytvořit škálu od 1 do 10, kdy 1 znamená, že jsem plně syta/sytý, a 10 znamená, že mám hlad jako vlk.
Na druhou stranu také není dobré se úplně vyhladovět! To může následně způsobit epizodu přejídání. V případě, že jsou naše jídla nutričně vyvážena s dostatkem všech živin, neměli bychom cítit fyziologický hlad 2–3 hodiny po dojedení.
- Pomoci nám může i článek s názvem 10 tipů, jak se nepřejídat. Příběh vyléčeného jedlíka
3. Vytvoření pravidelného režimu
Pravidelná strava může zabránit přejídání a také působí jako prevence emočního jedení. Někomu vyhovuje strava 3x denně a k tomu 1–2 malé svačinky, další se spokojí se 3 jídly denně a někdo nejlépe funguje na 6 menších porcích.
Jak si to nastavíme, už je čistě na každém z nás. Neměli bychom zapomenout na dostatečný příjem všech živin a držet se podobných časů jídel.
4. Je čas najít balanc
Mít perfektně vybalancovaný jídelníček nemusí znamenat, že jsme za vodou a emoce už nikdy nebudeme mít potřebu zajídat. Měli bychom se zamyslet nad všemi aspekty našeho života.
- Jsme spokojení v práci?
- V partnerském vztahu?
- Co je náš spouštěč negativních emocí?
V případě, že určitá část v našem životě nejde podle našich přestav, je načase na tom zapracovat. I malé změny mohou vést ke zlepšení našeho vztahu s jídlem. Všechno se vším souvisí.
5. Nastavení nových návyků
Když už jsme přišli na to, že máme sklon k zajídání emocí, je načase vytvořit si nové návyky. Kdysi se tvrdilo, že vytvořit si nový návyk nám potrvá 21 dní. Aktuálnější studie není tak optimistická a ukazuje se, že doba pro vytvoření nového návyku je velmi individuální. Měli bychom ale vytrvat min. 2 měsíce, než se nám určitá činnost zautomatizuje.
Činnost, která nám nahradí vyjídání ledničky, by měla být pro nás příjemná a nezatěžující. Pokud nemáme rádi běhání, tak to pro nás určitě nebude ta činnost, která nás uklidní a zlepší nám den. My sami se známe nejlépe a víme, co nám pomůže “zahlédnout světlo na konci tunelu”. Pro někoho to může být procházka, čtení, cvičení, malování nebo “pokec” s blízkou osobou.
- Jak se zlepšit na poli stravování poradí článek 4 jednoduché kroky, jak prolomit nevhodné stravovací návyky
6. S podporou okolí to bude snazší
Mít okolo sebe kamarády, rodinu, partnera, kterým na nás záleží a vyslechnou nás, je úžasné. Mohou nám pomoci jak se zvládáním emocí, tak s řešením jejich příčiny.
Někdy je potřeba vyhledat odbornou pomoc. Při emočním jedení může být nápomocen psycholog nebo také nutriční terapeut.
7. Musíme si věřit
Jasně, nemůžeme být nonstop úspěšní, vyrovnaní, s dobrou náladou. Pořád jsme lidi. Ale měli bychom se zkusit více soustředit na to, v čem jsme dobří, než se neustále ubíjet našimi nedostatky.
Sebedůvěra je v tomto případě na místě. Naše myšlení by mělo být nastaveno směrem – dosáhnu všech cílů, které si nastavím.
8. Zásady všímavého jedení nám pomohou budovat zdravý vztah s jídlem
Tyto tipy mohou zlepšit naše stravovací návyky a naučit nás více poslouchat své tělo:
- Měli bychom poslouchat své tělo a přestat jíst v ten moment, kdy se cítíme sytí.
- Jíst v tu dobu, kdy opravdu cítíme fyziologický hlad.
- Pravidelnost v jídle.
- Jíst nutričně vyváženou stravu.
- Omezit další aktivity během jedení (sledování TV, mobil).
- Zajímat se o původ surovin, ze kterých je jídlo připraveno.
- Volit menší nádobí. Tím docílíme vzhledově větší porce.
- Tvořit nákupní seznamy a plánovat jídlo dopředu.
- Jídlo vždy pořádně rozkousat, jíst malá sousta a pomalu.
Více se o tzv. mindful eating dozvíte v tomto článku.
Co si z toho vzít?
Boj s emocemi prostřednictvím jídla nemusí být jen překážkou v cestě za krásným tělem, ale také hrozba pro naše zdraví. Naštěstí existují cesty, jak své návyky změnit. Ať už jde o poznání sebe sama a svého vztahu k jídlu, tvorbu nových návyků, balanc v životě, vyhledání podpory, nebo všímavé jedení, to vše nám na naší cestě může pomoci.
Nikdy není pozdě něco změnit, tak už třeba příště místo po čokoládě raději sáhneme po sportovních teniskách.