Mentální anorexie a mentální bulimie: co je spojuje a v čem se naopak liší?

Kristýna Dvořáková
Kristýna Dvořáková 10. 5. 2022 Poprvé publikováno 23. 1. 2011
Aktualizováno 10. 5. 2022
2 Líbí se mi Komentáře
1
Uložit článek
Mentální anorexie a mentální bulimie: co je spojuje a v čem se naopak liší?
  • Nejvíce rizikovým obdobím pro vznik poruch příjmu potravy se ukazuje být dospívání. 

  • Mentální anorexie má dle studií nejvyšší míru úmrtnosti ze všech psychiatrických onemocnění. 

  • Mentální bulimii, na rozdíl od anorexie, nemusí vždy doprovázet závažnější úbytek tělesné hmotnosti. 

Co jsou poruchy příjmu potravy?

Poruchy příjmu potravy (PPP) jsou skupinou psychiatrických onemocnění, které se vyznačují narušením stravovacích, či jinak s jídlem spojených, návyků. Důsledkem nevhodného potravinového chování je pak významné poškození fyzických i psychosociálních funkcí organismu. Diagnostika této skupiny onemocnění musí splňovat pevně stanovená kritéria, která jsou uvedena v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM-5). 

Mezi poruchy příjmu potravy řadíme mentální anorexii, mentální bulimii, psychogenní přejídání, a skupinu jinak nespecifikovatelných poruch příjmu potravy, která má vlastní diagnostická kritéria (např. bigorexie). V dnešním článku se podrobněji zaměříme na dva nejznámější zástupce PPP – mentální anorexii a bulimii. 

Mentální anorexie

Hlavním cílem osoby trpící mentální anorexií (MA) je záměrné snižování hmotnosti, doprovázené intenzivním strachem z tloušťky. Samotné redukce může být dosahováno postupným vylučováním určitých potravinových skupin, hladověním, ale i užíváním laxativ (projímadel), diuretik nebo zvracením. Mentální anorexie má zároveň vůbec nejvyšší míru úmrtnosti ze všech psychiatrických onemocnění. 

Diagnostická kritéria MA

(zkráceno, podrobnější informace naleznete v tomto odborném článku)

  1. Tělesná hmotnost je udržována nejméně 15 % pod předpokládanou úrovní (dle růstových grafů), nebo u dospělých BMI 17,5 a nižší. 

  2. Snížení hmotnosti si způsobuje nemocný sám.

  3. Přetrvává strach z tloušťky a zkreslená představa o vlastním těle.

  4. Rozsáhlá endokrinní porucha se projevuje u žen jako amenorea, u mužů jako ztráta sexuálního zájmu a potence.

  5. Jestliže je začátek onemocnění před pubertou, jsou pubertální projevy opožděny nebo dokonce zastaveny.

Osoby trpící mentální anorexií věnují výživě až patologickou pozornost a v oblasti stravování si často vytváří různé rituály, mezi které mohou patřit např. pití velkého objemu vody před jídlem, krájení jídla na malé kousky nebo nadměrné žvýkání. Je pro ně také velmi obtížné stravovat se v přítomnosti dalších osob, což často ovlivňuje i jejich blízké okolí. 

Mentální bulimie

Pro mentální bulimii (MB) jsou typické opakované záchvaty přejídání. Velmi důležitou roli v celém procesu hraje i pocit ztráty kontroly nad jídlem, které je následováno nadměrnou kontrolou tělesné hmotnosti – zvracením, hladověním, extrémním cvičením apod. 

Diagnostická kritéria MB

(zkráceno, podrobnější informace naleznete v tomto odborném článku)

  1. Opakované epizody přejídání (nejméně dvakrát týdně po dobu 3 měsíců).

  2. Neustálé zabývání se jídlem a silná, neodolatelná touha po jídle.

  3. Snaha potlačit „výkrmný“ účinek jídla jedním nebo více způsoby.

  4. Pocit přílišné tloušťky spojený s obavou z tloustnutí.

Mentální bulimii (narozdíl od anorexie) nemusí doprovázet závažnější úbytek tělesné hmotnosti, což z ní na druhou stranu činí o to obtížněji identifikovatelný problém. Je také třeba vyloučit další onemocnění, která by mohla vést ke zvracení po jídle. 

Mentální anorexie a mentální bulimie: co je spojuje a v čem se naopak liší?

Nejvíce rizikovým obdobím pro vznik PPP se ukazuje být dospívání

Mezi odborníky v současnosti panuje shoda, která rozvoj PPP označuje jako proces ovlivněný mnoha faktory – biologických, psychologických, rodinných i socioekonomických. Ukazuje se například, že mezi velmi rizikové vlastnosti u rozvoje PPP patří perfekcionismus. Výrazně vyšší incidence byla také obecně zaznamenána u žen. 

Obzvláště rizikovým obdobím je pak dospívání, kdy dochází na těle (zejména pak ženském) k mnoha změnám. Podle studie z roku 2003 chtěla polovina dotazovaných dívek ze základních škol zhubnout již ve svých 13 letech

V terapii PPP je nezbytností zejména komplexní přístup

Způsob léčby poruch příjmu potravy se přizpůsobuje závažnosti stavu konkrétního pacienta. Terapie tak může probíhat ambulantně (pravidelné kontroly v ambulanci), formou denního stacionáře (pacient dochází všechny pracovní dny), nebo formou hospitalizace – ať už na standardním specializovaném oddělení, či na jednotce intenzivní a metabolické péče.

Terapii by měl zajišťovat multidisciplinární tým, který je složen z odborníků specializujících se na různé oblasti daného onemocnění – psychiatr, interní lékař, nutriční terapeut, psycholog/psychoterapeut, ergoterapeut a samozřejmě zdravotní sestra. Problém však často nastává už v prvním kroku, kdy si pacient dostatečně neuvědomuje závažnost onemocnění, nebo je jím již zcela ovládán. Namísto vyhledání pomoci se tak snaží nemoc do poslední chvíle skrývat, nebo pomoc odmítá. 

Kam se obrátit?

V případě, že máte dojem, že by se mohly poruchy příjmu potravy týkat i vás, neváhejte vyhledat pomoc odborníků, který vám jako jediní dokáží efektivně pomoci. Oslovit můžete svého praktického lékaře, nebo se obraťte na psychologa/psychoterapeuta či nutričního terapeuta. Využít můžete třeba i telefonickou linku Centra Anabell z.ú., která se zaměřuje právě na tyto problémy. 

Informace a rady najdete také v tomto praktickém manuálu, který vám pomůže poruchy příjmu potravy lépe pochopit. Pamatuje však, že tento materiál rozhodně nenahradí odpovídající léčbu – slouží spíše jako odrazový můstek v řešení problému. 

Pokud se s poruchou příjmu potravy setkáváte v roli rodiče, partnera/ky, či přítele/kyně, nesnažte se převzít nad nemocnými kontrolu nebo je “léčit” na vlastní pěst. I dobře míněná rada totiž může v takové situaci napáchat více škody než užitku. Namísto toho se snažte o vytvoření bezpečného prostředí a podpořte je ve vyhledání odborné pomoci. Snažte se naslouchat a nehodnotit jejich stravovací návyky či vzhled. Podrobnější informace, jak osobám s PPP nejlépe pomoci, se dozvíte v tomto článku.

Co si z toho vzít? 

Poruchy příjmu potravy jsou skupinou psychiatrických onemocnění, které se vyznačují narušením stravovacích návyků. Vůbec nejznámějším zástupcem je bezpochyby mentální anorexie, pro kterou je charakteristické cílené snižování hmotnosti, obava z tloušťky a zkreslená představa o vlastním těle. Anorexie by rozhodně neměla být brána na lehkou váhu, o čemž svědčí i fakt, že jde o psychiatrické onemocnění s vůbec nejvyšší mírou úmrtnosti. 

Mentální bulimie je pak charakterizována opakovanými záchvaty přejídání, které jsou ve snaze o zachování štíhlosti kompenzovány zvracením, hladověním či extrémním cvičením. Na rozdíl od mentální anorexie zde nemusí být přítomen výrazný úbytek hmotnosti. 

V terapii PPP je důležitá práce multidisciplinárního týmu a zejména i spolupráce samotného pacienta. Neváhejte proto vyhledat odborníka – chcete-li se někomu svěřit a najít pomoc,nemáte se za co stydět. Udělat první krok a mít chuť svůj problém řešit, je totiž ohromně důležité a odvážné. 

Přidej se k 39 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
2 Líbí se mi Uložit článek