- BMI a je široce využívaným a jednoduchým nástrojem k hodnocení podváhy nebo naopak nadváhy a obezity. V některých ohledech ale může být zavádějící.
- V rámci hodnocení zdravotního stavu je důležitá i distrubuce tuku na těle nebo množství tzv. viscerálního tuku.
- Při interpretaci výsledků BMI je třeba pamatovat na možné nedostatky, a případně jej doplnit dalšími vyšetřeními.
Co je to BMI?
BMI (Body Mass Index, Queteletův index) je nejznámější screeningový nástroj pro vyšetření obezity. Byl navržený v 19. století Dr. Queteletem a dodnes je, díky své jednoduchosti, široce používaný jak světovými zdravotnickými autoritami, tak praktickými lékaři.
Výpočet BMI
BMI lze snadno spočítat podle následujícího vzorce:
BMI = hmotnost (kg)/výška2(m)
Celkovou hmotnost jedince dělíme kvadrátem jeho výšky, v praxi tak získáme dvojciferné číslo v jednotkách kg/m2. Vysoká hmotnost a nízká výška znamená vyšší hodnotu BMI. Jelikož jiné parametry do výpočtu nevstupují, nejvyšší hodnoty BMI pozorujeme u jedinců nízkého vzrůstu s vysokou hmotností.
Hodnoty BMI
Výsledkem výpočtu je hodnota v jednotkách kg/m2, často se však vyjadřuje jen relativně vztažené k jednotkové hodnotě BMI, tedy bez jednotek. Výsledné BMI tak dokážeme interpretovat podle následující škály určené pro dospělou populaci (do 65 let):
Vyhodnocení BMI v závislosti na hmotnosti a výšce si můžeme také ukázat na následujícím grafu, kde se jednotlivé kategorie rozdělují ve formě pásů:
Podváha (≤ 18,4)
Na základě BMI jste v kategorii podváhy. Nízká hodnota BMI může být způsobená nedostatečnou výživou, nadměrnou fyzickou aktivitou nebo skrytým onemocněním.
Pro detailnější diagnostiku doporučujeme dodatečnou analýzu tělesného tuku. Pakliže je podíl vašeho tělesného tuku nižší než 5 % (muži), resp. 13 % (ženy), doporučujeme navštívit nutričního terapeuta, který vám pomůže s úpravou stravovacích návyků.
- Jaká nebezpeční pro zdraví představuje podvýživa, se dozvíte v článku Podvýživa: příznaky, příčiny a jak ji předcházet
Optimální hmotnost (18,5–24,9)
Na základě BMI máte zdravou hmotnost. Netrpíte podváhou ani nadváhou, zdravotní rizika spojená s obezitou jsou na základě vaší hodnoty BMI nízká. I v tomto případě však doporučujeme doplnit vyšetření o měření množství tělesného tuku, a to zejména kvůli fenoménu “skinny fat”, kdy je tělesný tuk i při normální tělesné hmotnosti vyšší než je norma.
Doporučujeme udržovat pravidelnou pohybovou aktivitu nejlépe na každodenní bázi spolu s pestrou a nutričně vyváženou stravou. Dbejte na dostatek ovoce, zeleniny a na pravidelný pitný režim.
Nadváha (25–29,9)
Na základě BMI jste v kategorii nadváhy. To stále nemusí nic znamenat, pokud pravidelně sportujete a máte vyšší podíl svalové hmoty. Doporučujeme proto dodatečnou diagnostiku tělesného tuku pomocí kaliperačního nebo bioimpedančního měření. Pakliže je vaše procento tělesného tuku v normě (do 20 % u mužů, do 30 % u žen), není nutné se obávat zvýšených zdravotních rizik.
Pokud je vaše procento tělesného tuku zvýšené, doporučujeme věnovat se pohybové aktivitě pravidelně nejlépe každý den. Nezapomeňte na pestrou a vyváženou stravu, dostatek ovoce a zeleniny a dodržujte pravidelný pitný režim.
Obezita (≥ 30)
Na základě BMI trpíte obezitou. Pakliže se aktivně snažíte nabírat svalovou hmotu, doporučujeme dodatečné měření tělesného tuku. Hraniční hodnoty pro obezitu jsou (25 % tělesného tuku u mužů a 35 % u žen).
V opačném případě se doporučujeme obrátit na nutričního terapeuta, který vám pomůže nastavit nové stravovací návyky, které vám pomohou hmotnost, a zejména množství tělensého tuku, snížit. Místo drastických diet se zaměřte na dlouhodobě udržitelný jídelníček a pravidelně se věnujte pohybovým aktivitám.
Kde je vhodné BMI používat?
BMI se nejčastěji používá k hodnocení výživového stavu v rámci populace. Studie provedené na velkém počtu lidí nám skutečně ukazují, že čím více se hodnota BMI posouvá od normálních hodnot (18,5–24,9) výše, tím je vyšší riziko vzniku tzv. civilizačních onemocnění, jako cukrovka 2. typu, onemocnění srdce a cév, případně rozvoje těžké podvýživy při klesajícím BMI.
Rovněž se s odchylkami od norem BMI zvyšuje i riziko úmrtí. Například studie provedená na více než 16 000 lidech ukázala, že osoby, které jsou podle BMI obézní (BMI > 30) mají nejméně o 20 % vyšší riziko úmrtí na srdečně-cévní onemocnění ve srovnání s osobami s normálním BMI. V rámci populace je tedy BMI dobrým parametrem pro zhodnocení zdravotního rizika obyvatelstva.
Avšak hodnocení výživového a zdravotního stavu jednotlivce pouze na základě BMI je nedostačující a často nemusí odrážet skutečný stav této osoby. V následující části si představíme některé nedostatky BMI, které mohou nejen zkreslovat, ale i chybně určit celkový výživový a zdravotní stav člověka.
Nedostatky BMI, které mohou zkreslovat a chybně určit celkový stav člověka
BMI je jednoduchý screeningový nástroj, který nachází největší využití v populačních studiích. Jeho aplikace na jednotlivce je možná, ale v některých případech může být nepřesná až zavádějící. Doporučujeme jej proto kombinovat BMI s dalšími indexy a vyšetřeními, případně výsledky konzultovat s nutričním terapeutem nebo s praktickým lékařem.
BMI je špatný ukazatel svalové hmoty
BMI vysoce koreluje s nadbytečnou tukovou hmotou, ale vysoké BMI ještě nemusí znamenat nadbytečné množství tuku.
Musíme si uvědomit, že hustota tukové a svalové tkáně je rozdílná. Sval o rozměrech 1x1x1 cm je těžší než tuk o rozměrech 1x1x1 cm. Je to způsobeno mimo jiné i tím, že v 1 g svalu je více vody (cca 75 %), než v 1 g tukové tkáně (cca 20 %). To se v praxi odrazí například takto:
Bodybuilder s hmotností 97 kg a výškou 180 cm má BMI 29,9. Stačilo by mu přibrat 1 kg a automaticky by byl podle parametrů BMI klasifikován jako obézní.
Z tohoto důvodu je dobré měřit svalovou hmotu kromě BMI například měřením složení těla pomocí bioimpedance či měřením středního obvodu paže. Změřený obvod paže si můžeme porovnat s následujícími tabulkami. Osoby, které mají naměřené obvody menší než hodnoty v kolonce P10 spolu s BMI menším než 18,5, by měly zpozornět. Odráží to pravděpodobně nedostatečně živený organismus.
Ženy | |||||||
Věk | Percentily obvodů paže | ||||||
P10 | P15 | P25 | P50 | P75 | P85 | P90 | |
Obvod paže [cm] | |||||||
18 | 23,3 | 24,1 | 25,6 | 28,3 | 32,1 | 34,6 | 36,5 |
19 | 24,6 | 25,0 | 25,9 | 28,0 | 31,1 | 34,2 | 36,9 |
20–29 | 24,2 | 25,1 | 26,2 | 29,0 | 33,1 | 35,8 | 37,6 |
30–39 | 25,8 | 26,9 | 27,9 | 30,7 | 35,3 | 37,9 | 39,5 |
40–49 | 26,2 | 27,1 | 28,7 | 31,7 | 35,9 | 38,2 | 40,1 |
Muži | |||||||
Věk | Percentily obvodů paže | ||||||
P10 | P15 | P25 | P50 | P75 | P85 | P90 | |
Obvod paže [cm] | |||||||
18 | 26,2 | 27,0 | 28,3 | 30,2 | 34,4 | 36,2 | 37,8 |
19 | 26,9 | 27,5 | 29,0 | 31,9 | 35,3 | 38,2 | 38,8 |
20–29 | 29,0 | 29,9 | 31,2 | 33,8 | 36,6 | 38,2 | 39,5 |
30–39 | 28,1 | 29,4 | 30,6 | 33,1 | 36,4 | 38,2 | 39,3 |
40–49 | 29,7 | 30,4 | 31,6 | 34,1 | 36,8 | 38,4 | 39,8 |
BMI nedokáže zohlednit rozdíly mezi pohlavími
Ženám se obecně ukládá tuk více do boků a stehen, naopak mužům více do břišní části. Toto odlišné rozložení mezi pohlavími je způsobeno mimo jiné i díky rozdílu v hladinách pohlavních hormonů mezi muži a ženami. Více se o této problematice dočtete v článku: Proč nikdy nezhubnu břicho díky sklapovačkám?
Místa, ve kterých se tuk ukládá, jsou ze zdravotního hlediska zcela zásadní. Tuk uložený v břišní části produkuje mnohem více potenciálně zánětlivých a metabolicky škodlivých látek než tuk v oblasti boků a stehen.
A přestože jsou to právě ženy, které mají snahu tuk z boků a stehen odstraňovat, tento tuk má překvapivě ochranné účinky. Experimentální studie ukazují, že zvýšený obvod boků a stehen může chránit ženu před onemocněním srdce a cév a snižovat tak celkovou úmrtnost související s metabolickými onemocněními. Ženy, u kterých se přednostně ukládá tuk do boků a stehen mají menší riziko vzniku zdravotních komplikací, ve srovnání se ženami, u kterých se přednostně tuk ukládá do oblasti břicha.
Protože BMI tento důležitý fakt nedokáže zohlednit, doporučuje se při hodnocení zdravotního stavu měřit BMI i obvod pasu. I v tomto případě existují limity, které souvisí se zdravotním rizikem, viz. tabulka (M = muži, Ž = ženy):
Indikátor | Hraniční hodnoty | Riziko zdravotních komplikací |
Obvod pasu | > 94 cm (M); > 80 cm (Ž) | zvýšené |
Obvod pasu | > 102 cm (M); > 88 cm (Ž) | podstatně zvýšené |
Měření obvodu pasu je smysluplné pouze pokud je BMI do 35 kg/m2. Všechny osoby s BMI nad 35 kg/m2 mají výrazně vysoké zdravotní riziko, které závisí pouze na jejich BMI.
Při interpretaci výsledků jsou důležité komunikační dovednosti
Říci o nějaké osobě, že má nadváhu nebo obezitu, může být často stigmatizující okamžik. Je proto velmi důležité, aby každý zdravotnický i nezdravotnický odborník posoudil, zda na základě hodnot BMI sdělí pacientovi/klientovi, že trpí nadváhou nebo obezitou. Lékaři se často zaměřují pouze na samotné BMI, zatímco pacientův problém tkví v něčem zcela odlišném.
Takový zážitek může daného pacienta/klienta značně ovlivnit a výsledkem může být, že jeho problémy se budou zhoršovat, ale kvůli strachu z předsudků a negativních zážitků už jednoduše daného odborníka nenavštíví.
Několik studie ukázalo, že čím vyšší je BMI člověka, tím je méně pravděpodobné, že se daná osoba zúčastní pravidelných lékařských prohlídek kvůli strachu ze souzení nebo kvůli předchozím negativním zkušenostem s lékařem. Je proto důležité přistupovat ke klientům/pacientům s pozitivním přístupem, empatií a se schopností pacientovi naslouchat a správně ho motivovat.
Co si z toho vzít?
BMI je dobrý indikátor výživového a zdravotního stavu v případě, že hodnotí celou populaci. Na individuální úrovni je vždy BMI potřeba doplnit alespoň 1 další metodou, podle které dokážeme zhodnotit celkový stav přesněji. Pokud chceme pozorovat změny v množství svalů, je dobré spolu s BMI měřit i obvod paže. Pokud nás naopak zajímá množství tukové tkáně v organismu, musíme se kromě BMI dívat i na pohlaví a obvod pasu.