- Chronický únavový syndrom (CFS) je popisován jako komplikované onemocnění bez jasných příčin.
- Častěji se objevuje u žen než u mužů ve věku mezi 25. a 50. rokem života.
- Při léčbě je důležitý její komplexní pohled.
Co je to CFS?
Chronický únavový syndrom (CFS) je popisován jako onemocnění, které má symptomy neurčitého původu. Jedná se o komplikovanou nemoc, jež je provázena množstvím nespecifických příznaků, nemající konkrétní příčinu. Je charakteristický extrémní únavou, která i přes odpočinek u jedince přetrvává více než 6 měsíců, dále hlubokým vyčerpáním a například i naprostou ztrátou výdrže. Toto onemocnění může trvat i několik let se snesitelným průběhem, avšak může mít i trvale devastující následky.
Jak moc je chronický únavový syndrom obvyklý?
Postupem času průzkumy odhalily, že tento syndrom se mnohem více objevuje u žen než u mužů, a to až čtyřnásobně. Jedno z možných vysvětlení, které přichází v úvahu, jsou obecně větší životní nároky, jež jsou na ně kladeny. A to ať už se jedná o mateřskou péči, udržování chodu domácnosti či pracovní povinnosti, všechny tyto aspekty vedou ke vzniku únavy, která v krajních případech může vyústit až v únavový syndrom. Co se týče nejobyvklejšího věku výskytu, není se 100% jistotou určen. Může se objevit u každého bez ohledu na jeho rok života či národnost, avšak nejčastěji se syndrom vyskytuje u jedinců mezi 25. až 50. rokem.
A jak se nejčastěji projevuje?
Jak jsme již uváděli dříve, jedná se o komplexní onemocnění charakterizované obrovskou únavou až vyčerpáním. Dále je možné sledovat tyto příznaky:
- zvýšená teplota (obvykle nepřesahující 38°C)
- dlouhodobé bolesti v krku
- zvětšení a citlivost mízních uzlin
- bolest svalů a hlavy
- otoky malých i velkých kloubů
- porucha spánku
Také se zajisté mohou objevit i další neurologické, kognitivní a psychické změny, jako:
- světloplachost
- nízká koncentrace
- poruchy vštípivosti nových vjemů
- potíže při vybavování
- neporozumění a neschopnost zapamatovat si čtený text
- porucha vyjadřování
- předrážděnost
- napětí a pocit vnitřního neklidu a úzkosti
Jako poslední je vhodné zmínit, že se můžou vyskytnout i nepříjemné záněty dásní, afty a opary.
A proč tedy CFS vzniká?
V aktuální době vědci zkoumají CFS s cílem dopátrat všechny možné příčiny či rizikové a spouštěcí faktory tohoto onemocnění. Dosud však není jasná žádná konkrétní příčina, ale prokázalo se, že nejčastěji vypukne po prodělání infekčního onemocnění. Dalšími nepříznivými aspekty mající vliv mohou být: anestetika, chemikálie, těžké kovy a fyzické trauma. Dle dalších výzkumů je pravděpodobné, že se někteří lidé již narodí s určitou predispozicí, která za přítomnosti rizikových faktorů může vést až ke zrodu CFS.
Do rizikových faktorů můžeme zařadit:
- virové infekce – je vědecky dokázané, že se u některých lidí po prodělání infekce rozvine CFS. Stále se však neví, o které konkrétní viry se jedná.
- porucha funkce imunitního systému – je předpokládané narušení imunitního systému u lidí s CFS, ale stále není 100%, zda je to ke spuštění syndromu dostatečné.
- fyzické nebo emocionální trauma – někteří nemocní lidé hovoří o zkušenosti se zraněním, operací či významným emočním zážitkem.
- hormonální nerovnováha – u některých lidí s CFS byla identifikována abnormální krevní hladina hormonů.
Diagnostika CFS
CFS je onemocnění, které se určuje na základě syndromologických kritérií. Neopomenutelnou součástí při diagnostice by měla být i důkladná diferenciální diagnostika. Mezi nejpoužívanější kritéria se řadí Holmesova kritéria pro CFS, jež se skládají z diagnostiky:
Hlavních (velkých) kritérií
- Náhle vzniklá únava či snadná unavitelnost až vyčerpanost, dříve se nevyskytující a způsobující více než 50 % snížení předešlé aktivity, trvající déle než 6 měsíců.
- Vyloučení jiných patologických stavů, které se mohou vyznačovat nadměrnou únavou a podobnými obtížemi, jakými jsou např: nádorová onemocnění, parazitární nemoci, závislosti, alergie, HIV onemocnění apod.
Symptomových (malých) kritérií
- Sem spadají např. (dohromady jich je 11): zvýšená teplota, bolesti v krku, citlivost lymfatických uzlin, generalizovaná únava svalů, migrující bolesti kloubů bez otoku apod.
Fyzikálních kritérií
- Patří sem tyto 3 hlavní: teplota naměřená v ústech 37,3‑38,6 stupňů Celsia, zánět nosohltanu, citlivé lymfatické uzliny.
Pro konečné stanovení diagnózy CFS podle Holmese musí být splněn jeden z těchto bodů:
- obě hlavní kritéria, 6 z 11 symptomových a 2 ze 3 fyzikálních kritérií musí být pozitivní.
- obě hlavní kritéria a 8 z 11 symptomových musí být pozitivní (v tomto případě fyzikální kritéria být pozitivní nemusí).
A jak lze chronický únavový syndrom léčit?
Protože mluvíme o chronickém stavu, je důležitý komplexní přístup k nemocnému, kam spadá léčba farmakologická a nefarmakologická. Do farmakologické péče řadíme např: antidepresiva, imunologickou léčbu, antibiotika a glukokortikoidy. Na druhou stranu do té nefarmakologické patří např: kognitivně-behaviorální terapie, biofeedback, rehabilitace za pomoci tělesného cvičení, spánková hygiena a autogenní trénink.
Zajímá Vás, jaké další metody mentálního tréninku lze využít? Přečtěte si náš článek “Mentální trénink”.
Snahou lékařů by se tedy nemělo stát léčení pouze symptomů či nálezů, ale i celkového životního stylu jedince. Na cestě za toutou větší změnou je na místě obrátit se na odborníka, konkrétně psychologa či psychiatra, kdy díky jeho komplexní pomoci by se měl pacient (skrze vedené terapie) vyléčit. Dále by se neměly bagatelizovat obtíže klienta. Co se osvědčuje, tak je postupné řešení pacientových dílčích potíží na základě získaných poznatků z komplexního vyšetření, a to v důvěrném a bezpečném vztahu.
Co si z toho vzít?
Chronický únavový syndrom se v dnešní době začíná vyskytovat stále více a více, a to nejčastěji u žen mezi 25. a 50. rokem života. Jedná se o komplexní onemocnění, které může trvat i roky. Projevuje se hlubokou a niternou únavou až vyčerpáním daného jedince. Do této chvíle jeho příčiny nebyly se stoprocentní pravděpodobností identifikovány, ale existují nepříznivé faktory podporující vznik tohoto syndromu. Při léčbě je nanejvýš podstatné její komplexní zacílení, jelikož se jedná o dlouhodobě prožívaný stav nemocného.
