Syndrom vyhoření: jak jej poznat a zvládnout?

Kristýna Dvořáková
Kristýna Dvořáková 15. 2. 2022
Líbí se mi Komentáře Uložit článek
Syndrom vyhoření: jak jej poznat a zvládnout?
  • syndrom vyhoření ohrožuje zejména osoby s vysokým pracovním vytížením, postihnout ale může kohokoliv
  • kromě emočního i fyzického vyčerpání může vyhoření znamenat i sociální izolaci, úzkosti nebo sebevražedné myšlenky 
  • léčba a prevence syndromu vyhoření vyžadují komplexní přístup – nabízí však ale i prostor k přehodnocení svých priorit a potřeb

Co je syndrom vyhoření a u koho se může rozvinout? 

Vyhoření si můžete představit jako stav chronického stresu, který už ale dosáhl takové úrovně, že vás omezuje na osobní, profesní i sociální rovině – doslova už nejste schopni normálně fungovat. Kromě emocionálního i fyzického vyčerpání se často přidávají i pocity méněcennosti a vyhýbání se veškerým sociálním kontaktům. 

Ohroženi jsou zejména lidé s vysokým pracovním vytížením – lékaři, zdravotničtí pracovníci, právníci, či pedagogové. Syndrom vyhoření se však může rozvinout u kohokoliv. Podrobnější výčet rizikových profesí naleznete v této publikaci Státního zdravotního ústavu

Podle čeho poznat, že jste na pokraji vyhoření? 

Syndrom vyhoření přichází plíživě a zpravidla vám dopředu dává znamení, že něco není v pořádku. Bohužel, tyto signály jsou vzhledem k požadavkům dnešní doby často přehlíženy, takže v mnoha případech pak vyhoření udeří v plné parádě. Mezi nejtypičtější příznaky patří:

  • chronická únava
  • nespavost
  • zhoršená koncentrace
  • tělesné příznaky (bušení srdce, závratě, bolesti hlavy, zažívací obtíže)
  • zvýšená náchylnost k onemocnění
  • ztráta chuti k jídlu
  • podrážděnost
  • úzkost
  • pocity beznaděje
  • izolace od sociálních kontaktů
obrázek z istockhoto.com

Co dělat, když vyhoření udeří?

1. Vyhledejte pomoc

Vyhledání pomoci je ve zvládnutí vyhoření klíčovým krokem. Jelikož se s tímto problémem často pojí  pocity úzkosti, deprese nebo dokonce i sebevražedné myšlenky, rozhodně doporučuji poradit se s psychoterapeutem či lékařem. Kvalifikovaný odborník vám pomůže podívat se na věci z jiného úhlu a efektivněji odhalit příčinu potíží. Provede vás navíc i dalšími kroky, které jsou nezbytné nejen ke zvládnutí aktuálního stavu vyhoření, ale také k prevenci jeho navrácení. 

Péče o duševní pohodu naštěstí přestává být v poslední době tabu a zájem o tyto služby prudce stoupá. Jak terapie probíhá a jaké výhody vám může přinést? Přečtěte si v našem dalším článku Jak pečovat o své duševní zdraví? Vsaďte na psychoterapii.

2. Najděte zdroj problémů

Pokud chcete určité věci změnit, potřebujete v první řadě identifikovat problémové oblasti. K syndromu vyhoření často vede stres na pracovišti nebo ve škole, jeho zdrojem však může být i osobní život, vztahy nebo třeba onemocnění. Zkuste si proto všechny tyto kategorie projít a najít bod, u kterého vás budou nejsilněji naplňovat ony nepříjemné pocity.

Snadno se také může stát, že přestože v jednotlivých směrech by byly problémy nějakým způsobem zvládnutelné, v jednu chvíli se toho na vás sesype zkrátka tolik, že dojde k přetížení.

3. Identifikujte změny, které můžete udělat hned

Jakmile se vám podaří najít zdroj problému, zamyslete se nad tím, jaké změny byste mohli v této oblasti udělat. Pracujete na svých projektech a ještě pomáháte s úkoly kolegovi, protože vám řekl, že vy to přece děláte déle než on, tak to zvládnete nejlíp? Tak pozor – ani váš zdroj energie není nevyčerpatelný. Ochota pomoci ostatním je skvělá a chvályhodná věc, nesmí ale převyšovat vaše možnosti. Nesnažte se zalíbit a vyhovět všem – právě z toho pak často pramení přehnané nároky a zběsilé tempo, které vás ve finále bude stát opravdu hodně. 

Kolegovi proto v klidu vysvětlete, že máte vlastní úkoly, za které zodpovídáte – pokud je zvládnete a zbyde vám čas, rádi mu pomůžete. V opačném případě ale nemůže nic dělat.

4. Neobviňujte se

Nalejme si čistého vína – téměř všechny oblasti života jsou v dnešní době zaměřeny na výkon a požadavky každým dnem stoupají. Pokud se tedy stane, že si v některém směru “vylámete zuby”, neobviňujte se za to. Berte to naopak jako poslední varování a možnost k přehodnocení vašich priorit a zvládání každodenních úkolů. V práci totiž nikdo netuší, čemu dalšímu musíte čelit v jiných oblastech života.

obrázek z gettyimages.com

5. Stanovte si hranice

Stanovení hranic je naprosto zásadní jak v řešení aktuálního vyhoření, tak i jeho prevenci. Uvědomte si, že vaše okolí na vás bude chrlit další a další úkoly – přece je v pohodě zvládáte, tak můžete ještě přidat. Je tedy na vás, kdy dáte jeho požadavkům stopku. Vždy samozřejmě záleží na typu povolání a mnoha dalších faktorech a těžko budete šéfovi vysvětlovat, že dneska se vám prostě nechce, takže nic nebude. 

Pokud ale např. pracujete od pondělí do pátku a o víkendu si ještě máte připravovat materiály na další týden, nebude tu zřejmě něco v pořádku. Na vás pak záleží, co všechno jste této činnosti ochotni dát a jakých kompromisů můžete vzhledem ke své situaci dosáhnout.

6. Naučte se vnímat varovné signály

Chcete-li se vyvarovat dalších epizod vyhoření, je vhodné naučit se vnímat signály, kterým se vám tělo bude snažit naznačit, že už jde znovu do tuhého. Mohou to být i na první pohled nepatrné znaky, jako pálení žáhy, bolest hlavy, hučení v uších nebo třeba brnění prstů. Jakmile se tato varování objeví, měli byste se pokusit trochu zvolnit. 

Jak lépe pracovat se stresem?

Stres z vašeho života pravděpodobně nezmizí – měli byste se s ním proto naučit pracovat. Napětí můžete zkusit uvolnit např. skrze dechová cvičení, meditaci, procházku nebo třeba návštěvu sauny. S průběžným zvládáním stresu vám pomůže také mindfulness. Mnohé vám může přinést rovněž pravidelná psychoterapie, se kterou rozhodně nemusíte skončit hned po tom, co se dostanete z nejhoršího.

Co si z toho vzít? 

Syndrom vyhoření je závažný stav plynoucí z chronického stresu, který vás doslova ochromí v každodenním fungování. Jeho nástup je přitom pozvolný – signály, které vyčerpaný organismus vysílá, jsou ale často přehlíženy. 

V procesu terapie a prevence je důležité zejména nebát se vyhledat odbornou pomoc a identifikovat hlavní zdroj problému. Dalším krokem je stanovení změn, které vám pomohou situaci zlepšit a nastavení pevných hranic, aby v budoucnu nedošlo k dalšímu přetížení. Vhodné je také snažit se vnímat a pochopit různá varování, kterými vám tělo naznačuje, že něco není v pořádku. Lepší zvládání stresu můžete podpořit třeba meditací, dechovým cvičením nebo mindfulness – jakkoliv těžké se vám to může ze začátku zdát, vězte, že v budoucnu se vám tato investice do sebe ještě 100x vrátí. 

Přidej se k 38 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
Líbí se mi Uložit článek