- Syndrom vyhoření ohrožuje zejména osoby s vysokým pracovním vytížením, postihnout ale může kohokoliv.
- Kromě emočního i fyzického vyčerpání může vyhoření znamenat i sociální izolaci, úzkosti nebo sebevražedné myšlenky.
- Léčba a prevence syndromu vyhoření vyžadují komplexní přístup – nabízí však ale i prostor k přehodnocení svých priorit a potřeb.
Co je syndrom vyhoření?
Vyhoření si můžete představit jako stav chronického stresu, který už ale dosáhl takové úrovně, že vás omezuje na osobní, profesní i sociální rovině – doslova už nejste schopni normálně fungovat. Kromě emocionálního i fyzického vyčerpání se často přidávají i pocity méněcennosti a vyhýbání se veškerým sociálním kontaktům.
Ohroženi jsou zejména lidé s vysokým pracovním vytížením – lékaři, zdravotničtí pracovníci, právníci, či pedagogové. Syndrom vyhoření se však může rozvinout u kohokoliv. Podrobnější výčet rizikových profesí naleznete v této publikaci Státního zdravotního ústavu.
Jak poznat syndrom vyhoření?
Syndrom vyhoření přichází plíživě a zpravidla vám dopředu dává znamení, že něco není v pořádku. Bohužel, tyto signály jsou vzhledem k požadavkům dnešní doby často přehlíženy, takže v mnoha případech pak vyhoření udeří v plné parádě. Mezi nejtypičtější příznaky patří:
- chronická únava
- nespavost
- zhoršená koncentrace
- tělesné příznaky (bušení srdce, závratě, bolesti hlavy, zažívací obtíže)
- zvýšená náchylnost k onemocnění
- ztráta chuti k jídlu
- podrážděnost
- úzkost
- pocity beznaděje
- izolace od sociálních kontaktů
Jak zvládnout syndrom vyhoření?
1. Vyhledejte pomoc
Vyhledání pomoci je ve zvládnutí vyhoření klíčovým krokem. Jelikož se s tímto problémem často pojí pocity úzkosti, deprese nebo dokonce i sebevražedné myšlenky, rozhodně doporučuji poradit se s psychoterapeutem či lékařem. Kvalifikovaný odborník vám pomůže podívat se na věci z jiného úhlu a efektivněji odhalit příčinu potíží. Provede vás navíc i dalšími kroky, které jsou nezbytné nejen ke zvládnutí aktuálního stavu vyhoření, ale také k prevenci jeho navrácení.
Péče o duševní pohodu naštěstí přestává být v poslední době tabu a zájem o tyto služby prudce stoupá. Jak terapie probíhá a jaké výhody vám může přinést? Přečtěte si v našem dalším článku Jak pečovat o své duševní zdraví? Vsaďte na psychoterapii.
2. Najděte zdroj problémů
Pokud chcete určité věci změnit, potřebujete v první řadě identifikovat problémové oblasti. K syndromu vyhoření často vede stres na pracovišti nebo ve škole, jeho zdrojem však může být i osobní život, vztahy nebo třeba onemocnění. Zkuste si proto všechny tyto kategorie projít a najít bod, u kterého vás budou nejsilněji naplňovat ony nepříjemné pocity.
Snadno se také může stát, že přestože v jednotlivých směrech by byly problémy nějakým způsobem zvládnutelné, v jednu chvíli se toho na vás sesype zkrátka tolik, že dojde k přetížení.
3. Identifikujte změny, které můžete udělat hned
Jakmile se vám podaří najít zdroj problému, zamyslete se nad tím, jaké změny byste mohli v této oblasti udělat. Pracujete na svých projektech a ještě pomáháte s úkoly kolegovi, protože vám řekl, že vy to přece děláte déle než on, tak to zvládnete nejlíp? Tak pozor – ani váš zdroj energie není nevyčerpatelný. Ochota pomoci ostatním je skvělá a chvályhodná věc, nesmí ale převyšovat vaše možnosti. Nesnažte se zalíbit a vyhovět všem – právě z toho pak často pramení přehnané nároky a zběsilé tempo, které vás ve finále bude stát opravdu hodně.
Kolegovi proto v klidu vysvětlete, že máte vlastní úkoly, za které zodpovídáte – pokud je zvládnete a zbyde vám čas, rádi mu pomůžete. V opačném případě ale nemůže nic dělat.
4. Neobviňujte se
Nalejme si čistého vína – téměř všechny oblasti života jsou v dnešní době zaměřeny na výkon a požadavky každým dnem stoupají. Pokud se tedy stane, že si v některém směru “vylámete zuby”, neobviňujte se za to. Berte to naopak jako poslední varování a možnost k přehodnocení vašich priorit a zvládání každodenních úkolů. V práci totiž nikdo netuší, čemu dalšímu musíte čelit v jiných oblastech života.
5. Stanovte si hranice
Stanovení hranic je naprosto zásadní jak v řešení aktuálního vyhoření, tak i jeho prevenci. Uvědomte si, že vaše okolí na vás bude chrlit další a další úkoly – přece je v pohodě zvládáte, tak můžete ještě přidat. Je tedy na vás, kdy dáte jeho požadavkům stopku. Vždy samozřejmě záleží na typu povolání a mnoha dalších faktorech a těžko budete šéfovi vysvětlovat, že dneska se vám prostě nechce, takže nic nebude.
Pokud ale např. pracujete od pondělí do pátku a o víkendu si ještě máte připravovat materiály na další týden, nebude tu zřejmě něco v pořádku. Na vás pak záleží, co všechno jste této činnosti ochotni dát a jakých kompromisů můžete vzhledem ke své situaci dosáhnout.
6. Naučte se vnímat varovné signály
Chcete‑li se vyvarovat dalších epizod vyhoření, je vhodné naučit se vnímat signály, kterým se vám tělo bude snažit naznačit, že už jde znovu do tuhého. Mohou to být i na první pohled nepatrné znaky, jako pálení žáhy, bolest hlavy, hučení v uších nebo třeba brnění prstů. Jakmile se tato varování objeví, měli byste se pokusit trochu zvolnit.
Jak lépe pracovat se stresem?
Stres z vašeho života pravděpodobně nezmizí – měli byste se s ním proto naučit pracovat. Napětí můžete zkusit uvolnit např. skrze dechová cvičení, meditaci, procházku nebo třeba návštěvu sauny. S průběžným zvládáním stresu vám pomůže také mindfulness. Mnohé vám může přinést rovněž pravidelná psychoterapie, se kterou rozhodně nemusíte skončit hned po tom, co se dostanete z nejhoršího.
Co si z toho vzít?
Syndrom vyhoření je závažný stav plynoucí z chronického stresu, který vás doslova ochromí v každodenním fungování. Jeho nástup je přitom pozvolný – signály, které vyčerpaný organismus vysílá, jsou ale často přehlíženy.
V procesu terapie a prevence je důležité zejména nebát se vyhledat odbornou pomoc a identifikovat hlavní zdroj problému. Dalším krokem je stanovení změn, které vám pomohou situaci zlepšit a nastavení pevných hranic, aby v budoucnu nedošlo k dalšímu přetížení. Vhodné je také snažit se vnímat a pochopit různá varování, kterými vám tělo naznačuje, že něco není v pořádku. Lepší zvládání stresu můžete podpořit třeba meditací, dechovým cvičením nebo mindfulness – jakkoliv těžké se vám to může ze začátku zdát, vězte, že v budoucnu se vám tato investice do sebe ještě 100x vrátí.
