- Opakovaným pálením žáhy ve formě refluxní nemoci jícnu na týdenní bázi trpí průměrně 15 % Evropanů, u ojedinělých případů je tato incidence ještě mnohonásobně vyšší.
- Vyšší riziko rozvoje tohoto nepříjemného symptomu mají zejména těhotné ženy, obézní osoby a kuřáci.
- Pokud se s pálením žáhy potýkáte dlouhodobě, rozhodně se jedná o důvod k vyhledání lékaře.
Pálení žáhy (pyróza) je jedním z nejčastějších projevů zažívacích obtíží. Vyznačuje se zejména:
- palčivou bolestí za hrudní kostí
- pálením v krku
- hořkou pachutí v ústech
- nucením k říhání
- návrat žaludečního obsahu až do úst
Důvodem vzniku těchto potíží je tzv. gastroezofageální reflux – nedokonalé těsnění svěrače mezi jícnem a žaludkem, čímž dochází k návratu žaludečního obsahu zpět do jícnu. Sliznice jícnu však není na rozdíl od té žaludeční přizpůsobena kyselému prostředí tráveniny, což s sebou přináší právě ony zmiňované nepříjemné projevy pálení, a v dlouhodobém měřítku může vést dokonce k poškození sliznice.
Je pálení žáhy normální?
Jak již bylo zmíněno, pálení žáhy patří k velmi rozšířeným trávicím obtížím a v životě se s ním alespoň jednou potýká drtivá většina lidí. Pokud se tento problém vyskytuje ojediněle, není třeba se pálení žáhy nijak obávat – existuje totiž řada fyziologických příčin, které ji mohou vyvolat (viz dále).
Problém však nastává v případě, kdy k refluxu dochází opakovaně, což vede k poškození sliznice jícnu – tento stav se nazývá refluxní nemoc jícnu a je nutné ji řešit s lékařem. V důsledku opakujícího zánětu totiž dochází na sliznici jícnu ke změně charakteru buněk, což v tomto případě zvyšuje riziko toho, že se z těchto buněk vyvine adenokarcinom jícnu. Odborně se tento stav nazývá Barrettův jícen.
Jaké mohou být příčiny pálení žáhy?
1. Nevhodný způsob stravování
Nejtypičtějším příkladem, který může vyvolat pálení žáhy, je samotná strava. Mnohdy totiž stačí, aby se citlivější jedinec zkrátka a dobře přejedl, přičemž tlak v naplněném žaludku může způsobit právě pootevření dolního jícnového svěrače a reflux tráveniny zpět do jícnu. Problémy mohou vyvolat i specifické potraviny – často je to alkohol, příliš těžká tučná a sladká jídla, ostrá a silně kořeněná jídla nebo dokonce káva.
Riziko pálení žáhy je pak zvýšeno i tím, že si v krátké době po jídle lehnete, nebo pracujete v předklonu. Studie také naznačují, že k refluxu jsou náchylnější kuřáci a v důsledku zvýšeného nitrobřišního tlaku také obézní osoby.
2. Těhotenství
Pálení žáhy je častým problémem také v těhotenství, kdy si na tyto obtíže stěžuje, obzvláště pak v posledním trimestru, až 53 % žen. Příčinou je zřejmě jak zvýšený nitrobřišní tlak, tak i zvýšená koncentrace některých pohlavních hormonů, čímž může být způsobeno ochabnutí dolního jícnového svěrače.
3. Refluxní choroba jícnu
V tomto případě dochází k refluxu žaludečního obsahu do jícnu pravidelně a opakovaně, a jedná se tedy o onemocnění, které je třeba řešit s odborníkem. Její prvotní příčinou mohou být faktory nevhodného životního stylu nebo také abnormality ve struktuře či funkci jícnu, které dlouhodobě brání jeho uzavření.
4. Stres
Závěry studií naznačují, že příčiny refluxu nemusí být pouze fyzické – jistou roli pravděpodobně hraje také stres, a to zejména ten chronický. Ukázalo se např., že lidé s vyšší stresovou zátěží udávají signifikantně vyšší incidenci pálení žáhy. Vědci se však na věc dívají i z druhého úhlu pohledu a zdá se, že lidé s opakovaným refluxem jsou úzkostnější a na nepříjemné či bolestivé podněty reagují mnohem citlivěji, což by mohlo tuto souvislost také vysvětlovat. K definitivnímu potvrzení vztahu stresu a gastoezofageálního refluxu je tak potřeba dalšího výzkumu.
Co pomáhá na pálení žáhy?
Úleva od potíží vždy závisí na původní příčině vzniku refluxu. Nejprve je většinou doporučována léčba nefarmakologická, sestávající se z následujících režimových opatření:
- úprava stravy a omezení rizikových potravin
- rozdělení stravy do menších porcí
- pauza mezi jídlem a ulehnutím či prací v předklonu alespoň 3 hodiny
- redukce hmotnosti
- omezení kouření a kávy
Pokud tato opatření sama o sobě nestačí, přichází na řadu léčivé přípravky. Jestliže je u vás pálení žáhy spíše vyjímečnou situací, můžete si tzv. antacida volně zakoupit v lékárně – pamatujte však na to, že se jedná zpravidla o krátkodobou úlevu bez řešení prvotní příčiny. Nejčastěji se setkáte s přípravky snižující produkci a agresivitu žaludečních šťáv, čímž dochází ke zmírnění obtíží (Rennie). Další alternativou jsou výrobky tvořící na hladině obsahu žaludku ochranou “plovoucí” vrstvu, čímž mechanicky zabrání trávenině pronikat zpět do jícnu (Gaviscon liquid).
V případě refluxní nemoci jícnu vám lékař doporučí nejčastěji tzv. inhibitory protonové pumpy, které potlačují produkci kyseliny chlorovodíkové (HCl) v žaludku, a kromě úlevy od akutních potíží tak napomáhají i zabránění opakovanému refluxu a podporují hojení sliznice jícnu. Příkladem takového léčiva je např. Omeprazol, Lansoprazol.
Další možností jsou antagonisté H2 receptorů, které představují starší generaci léčiv potlačujících produkci HCl – narozdíl od inhibitorů protonové pumpy však působí pouze proti aktivaci H2 buněk a mohou tak být méně efektivní. Zástupcem je např. Famosan.
V kombinaci s těmito léčivy pak mohou být využívána tzv. prokinetika, která podporují motilitu trávicího traktu a urychlují tak uvolnění žaludečního obsahu směrem do pasáže střevy.
Co si z toho vzít?
Pálení žáhy může pořádně zkomplikovat život – jedná se o velmi častý projev zažívacích obtíží a jeho riziko je zvýšeno zejména u těhotných žen, obézních osob nebo kuřáků. Potkat ale může doslova každého, stačí se pořádně přejíst nebo to přehnat s dráždivými potravinami. Jestliže vás reflux trávicích šťáv zpět do jícnu netrápí pravidelně, není třeba se znepokojovat. Předcházet mu můžete pomocí některých režimových opatření, popř. si pomoci antacidy.
Jestliže u vás však pálení žáhy není ojedinělé, problém byste rozhodně měli řešit s lékařem, který navrhne vhodnou léčbu a zároveň se postará o prevenci vzniku tzv. Barrettova jícnu, který významně zvyšuje riziko rozvoje karcinomu na jeho sliznici.
