Kozlík lékařský se k terapeutickým účelům využívá už od dob antiky.
Výzkumy u kozlíku lékařského zaznamenaly širokou škálu účinků, nejvíce ověřený je zejména jeho vliv na nervový systém.
Kozlík lékařský není vhodné kombinovat s dalšími látkami se sedativním efektem.
Co je kozlík lékařský, a kde se vzal?
Kozlík lékařský (lat. valeriana officinalis) je kvetoucí rostlina, která se řadí do čeledi zimolezovité. Jeho odborný název Valeriana je odvozen od latinského slova “valere”, což znamená zdraví či pohodu. Podle záznamů se v léčitelství využívá už cca 2000 let, a to zejména za účelem sedace a zklidnění. Kozlík lékařský obsahuje vca 150–200 aktivních složek, přičemž za hlavní účinnou látku je považována kyselina valerenová. Můžete zde však najít i látky jako flavonoidy, lignany nebo alkaloidy. Ve formě doplňků stravy najdete nejčastěji sušený kořen kozlíku či extrakt z kořene
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) na základě vědeckých důkazů uvádí, že užívání kozlíku lékařského vede k úlevě od mírných příznaků duševní nepohody a poruch spánku. Další jednotlivé studie také uvádí účinky na kardiovaskulární zdraví, antimikrobiální nebo spasmolytické účinky kozlíku – v tomto případě se ale k definitivnímu potvrzení dalších výzkumů. Obecně je ale kozlík ceněný zejména pro účinky na nervový systém.
Jaké má kozlík lékařský účinky?
Podpora spánku a relaxace
Podle Sleep Foundation trpí chronickými poruchami spánku celosvětově 10–15 % dospělých, přičemž občasnou nespavost vypovědělo až 75 % populace. Podle dat jsou také k nespavosti náchylnější ženy, a to až o 40 % více než muži. Pro účinky kozlíku lékařského na nespavost existují konzistentní důkazy, přičemž výstupem terapie je zejména zlepšení kvality i délky spánku. Pozitivní efekt je navíc zaznamenán jak u zcela zdravých osob, tak i u pacientů trpících insomnií nebo dalšími onemocněními.
Studie z roku 2024 sledovala účinek užívání kozlíku lékařského v porovnání s placebem u 80 osob s mírnou insomnií. Statisticky významný výsledek byl pozorován např. u doby nástupu spánku, kde k jejímu zkrácení oproti placebu došlo po 3, 14, 28 i 56 dnech.
Ke zlepšení došlo také v oblasti celkové doby spánku nebo efektivity spánku, naopak snížení bylo zaznamenáno u míry úzkosti nebo míry ospalosti během dne.
Podpora terapie syndromu neklidných nohou
Syndrom neklidných nohou je odborně nazývá Willisova‑Ekbomova choroba, a její lidový název nevznikl jen tak pro nic za nic – typickým příznakem tohoto neurologického onemocnění je totiž nutkání pohybovat nohama (nebo jinými částmi těla), čím dochází k úlevě od nepříjemných pocitů. Toto nutkání je pak typicky zvýšeno v noci nebo během klidu.
Podle výzkumu je jednou z efektivních metod terapie právě užívání kozlíku lékařského – po 8 týdnech užívání 800 mg kozlíku došlo u pacientů nejen ke zmírnění intenzity příznaků syndromu neklidných nohou, ale také snížení míry ospalosti během dne.
Jak je to s kozlíkem a zmírněním pocitů úzkosti?
Spolu s prokázanými sedativními účinky je kozlík lékařský často spojován i se snížením míry pocitů úzkosti. Ačkoliv má tato bylina skutečně vliv na nervový systém, jak bylo popsáno výše, anxiolytické vlastnosti jsou z hlediska vědy stále ověšeny otazníky. Momentálně totiž není dostatek patřičných důkazů, aby se mohlo mluvit o prokázaném účinku. Pozitivní výsledky přinesla např. studie s pacienty na hemodialýze, u kterých došlo ke zlepšení kvality spánku i pocitů úzkosti či deprese. Protože se ale jedná o poměrně specifickou skupinu respondentů, a poměrně malý vzorek v rámci desítek osob, je do budoucna potřeba realizovat další kvalitní výzkum. Slibné výsledky v této oblasti přináší i novější studie z roku 2024, která byla ovšem realizována na myších a opět je proto potřeba provést další šetření.
Další potenciální účinky kozlíku lékařského
Ze závěru studie z roku 2020 také vyplývá, že kozlík lékařský má pozitivní efekt na zmírnění závažnosti tenzních bolestí hlavy, a snižuje také míru “ochromení” pacienta tímto stavem v běžném životě. Pozorováno bylo také zmírnění návalů horka u žen v menopauze, nebo snížení míry závažnosti symptomů pojících se s premenstruačním syndromem.
Ve studiích in vitro (ve zkumavce) byl objeven také potenciální cytoprotektivní efekt (buňky chránící) sloučenin obsažených v kozlíku lékařském. Přestože je zapotřebí dalšího výzkumu, využití této byliny může být do budoucna jedním ze způsobů, jak zmírnit dopad některých typů léčby na zdravé tkáně.
Studie na zvířatech také poukazují na možné účinky zabraňující spasmu (zúžení) koronárních tepen a bronchospasmu (stažení hladké svaloviny průdušek, typicky u astma či alergií). Další výzkum těchto vlastností by tak mohl v budoucnu přispět k rozšíření kozlíku lékařského i do oblasti terapie respiračních a kardiovaskulárních onemocnění.
Dávkování kozlíku lékařského
V klinických studiích se perorální dávka (podávaná ústy) kozlíku pohybuje od 100 mg do 1600 mg, přičemž nejběžnější dávkou je 530 mg/den. U konkrétních léčivých přípravků či doplňků stravy se vždy řiďte doporučeným dávkováním výrobce a nepřekračujte je.
Kdo by si měl dát na užívání kozlíku lékařského pozor?
Studie z roku 2008 upozorňuje na možné vedlejší účinky kozlíku u osob s narušením funkce jater – předpokládá se, že skrze neefektivní metabolismus účinné látky dochází k pozměněným účinkům kozlíku, přičemž u takovýchto osob může paradoxně způsobovat naopak neklid. Je však třeba poznamenat, že se jednalo pouze o případovou studii, tedy sledování stavu jediného člověka. Celkově se případ poškození jater u užívání kozlíku hodnotí jako velmi vzácný, a zpravidla byl pozorován při kombinaci s jinými látkami.
Kozlík lékařský také není vhodné kombinovat s dalšími léčivy či doplňky stravy, které působí sedativně. Studie také upozorňují na možné snížení aktivity enzymů skupiny CYP (konkrétně zejména na CYP3A1), což pak může ovlivnit účinnost a eliminaci některých léčiv, které se v organismu metabolizují touto cestou. O možných kombinacích se proto vždy poraďte s lékařem.
Co si z toho vzít?
Kozlík lékařský je v léčitelství využíván již tisíce let, a dnes je ceněn zejména pro jeho terapeutické účinky na poruchy spánku či pozitivní efekt na nervový systém. Existuje však i mnoho dalších oblastí, kde by mohl v budoucnu podpořit léčbu nejrůznějších onemocnění, v tomto ohledu je však zapotřebí dalšího výzkumu.
