Kreativita je schopnost, kterou disponuje každý z nás.
Odlišuje se pouze míra naší kreativity.
Existuje řada faktorů, které ji podporují.
Co je to kreativita
Samotný pojem kreativita neboli tvořivost značí schopnost myslet bez hranic a omezení s cílem být inovativní a originální. Co je na ní pozoruhodné, tak je fakt, že každý z nás disponuje určitou úrovní kreativity, kterou je ale nutné rozvíjet již od dětství a návazně od školních let skrze vzdělávací systémy. Právě ve škole se zvyšuje důraz na propojování znalostí napříč různými předměty, což velmi podporuje kreativní myšlení.
Tvořivost lze tedy chápat jako spojení schopnosti, postoje a samotného procesu. Schopnost vymyslet něco nového, přicházet na řešení a myšlenky pomocí kombinací, změn či znovu využití objevujících se nápadů. Roli hraje i pozitivní postoj k věci a pevně daný proces myšlenkových činností na vytváření řešení.
Kreativní myšlení
Pro kreativní myšlení je charakteristická: veliká motivovanost, houževnatost, inspirace různými podněty, schopnost spojovat odlišné vědomosti, odmítání naučených principů, hledání všech možností řešení, originalita a snaha vyřešit nastalé problémy. Základními mechanismy kreativního myšlení jsou následující: asociace, intuice a fantazie.
Asociace: jedná se o schopnost nacházet souvislosti mezi spojeními odlišného kontextu, které byly dosud představeny pouze odděleně.
Intuice: je charakterizována jako náhlé, nevědomé pochopení situace a souvislostí, předtím než jsou úplně vyjasněny. Jsou zde uplatňovány i schopnosti spojení předchozích zkušeností s novými, vcítění se do situace a emocionální porozumění podnětům a procesům.
Fantazie: je tím myšlena schopnost vytvářet představy, nové, úžasné a neuvěřitelné.
Faktory tvořivosti
Mezi zásadní faktory tvořivosti, které jsou součástí tvořivých aktivit, zajisté patří následující:
1. Fluence: Schopnost snadno vytvořit co nejvíce myšlenek, slov, symbolů či obrázků. To zvyšuje pravděpodobnost objevení ideálního výsledku a řešení problému, jelikož je “z čeho vybírat”. Lze sem zařadit další poddruhy, a to:
slovní fluence (vybavení ze slovní zásoby určité slovo)
číselná fluence (sestavení co největšího množství příkladů dle chtěného výsledku)
asociační fluence (vybavení si spojitosti s daným podnětem)
expresivní fluence (z určených písmen sestavení věty)
a další…
2. Flexibilita: Dovednost vykonat změnu, přizpůsobit se a vytvořit všemožné nápady a návrhy. Opět existuje řada tipů:
flexibilita obrazu – pružnost představivosti a vnímání
flexibilita spontánní sémantická – vymýšlení možností obsahu v krátkém době
a další…
3. Elaborace: Schopnost zpracovávat detaily, díky kterým se vytvoří celek či plán. Lze ji rozumět i jako schopnosti formulovat myšlenky
4. Originalita: Schopnost přijít s novým a výjimečným řešením
5. Senzibilita: Zaznamenání problému někde, kde ho ostatní nenalézají.
6. Redefinování: Záměna významu či užití samotných předmětů.
Co kreativitě brání
Zábrany, které blokují kreativitě, můžeme rozdělit na 2 hlavní, a to vnější a vnitřní. Mezi vnitřní bariéry patří nedostatek času, kdy se člověk dostane do stresového a hektického stavu a tím se zamezí tvůrčímu myšlení a žádné kreativní nápady nám na mysl nepřijdou. Pro efektivní kreativní myšlení je tedy podstatné pracovat s časovou rezervou, abychom se do tohoto stavu vůbec nedostali. Dále sem patří vnitřní konflikty, nejistota, problémy, únava a s tím spojený nedostatek spánku či pohybu. Zmiňovanou nejistotou je ta ve vztahu k našemu blízkému okolí. Jedinec může mít strach a obavy ze selhání a proto je nanejvýš důležité mít podporu ve svém okolí a vědět, že za námi stojí. Což je v podstatě stěžejní pro celkovou spokojenost bytí, ne pouze pro kreativitu.
Vnějšími bariérami je myšleno především prostředí, ve kterém se daný člověk ocitá. Nevhodné mohou být stísněné a zatemnělé místnosti, ale naopak i ostře zářící pokoje s hlučným pozadím.
Jak to funguje v mozku
Lidský mozek je schopen se učit a za vhodných okolností se neustále rozvíjet a měnit. Právě diagonální myšlení (neboli myšlení “napříč”) je cestou k vysoké úrovni kreativity. Když se do hledáčku lidské pozornosti dostane právě ona, započne stejnoměrné zapojování levé a pravé hemisféry mozku, tedy zmiňované diagonální myšlení. Levá hemisféra ovládá pravou polovinu těla a pravá hemisféra ovládá levou polovinu těla. Uvádí se, že pravá polovina mozku je ta kreativnější, kvůli jejímu vlivu na vizuální myšlení, syntézu – skládání, instinkt, intuici, zobrazování a tvořivost. Naopak levá hemisféra má převahu nad verbálním myšlením, analýzou – rozkladem, dedukcí, logikou, mluvením a matematikou. Kreativní myšlení může být i kombinací práce obou hemisfér.
Čím a jak podpořit kreativitu
Jak jsme již zmínili v úvodu, kreativitou je obdařen každý z nás. Jediné, v čem se nachází odlišnost, je její míra zastoupení, kterou jedinec disponuje. Byly identifikovány nástroje, které mohou být nápomocny při rozvoji diagonálního myšlení, jež je stěžejní pro kreativitu. Mnohé možná nepřekvapí, že právě optimismus a pozitivní přístup je základ, který podporuje ochotu jedince vymýšlet, zkoumat a objevovat nové náhledy – tím to tedy všechno začíná. Dalším důležitým prvkem kreativního myšlení jsou informace. Pomocí poslouchání a čtení získáváme tyto potřebné informace, přičemž jejich znalost ověřujeme skrze své zkušenosti. Pokud nám zkušenost chybí, přichází na řadu experiment. Jedná se o touhu získat poznání skutečnosti pokusem, kdy využíváme fantazii a objevujeme nové možné souvislosti.
Následuje prioritizace, díky které dochází k sestavení žebříčku osobní důležitosti a relevance. Zvažujeme všechna pro i proti. Poslední prvkem k úspěšnému kreativnímu řešení je nástroj ke sdělování myšlenek a zjištění – komunikace. Všechny tyto nástroje ve veliké míře podporují kreativitu a využívají se k jejímu rozvoji.
Tip 1: Brainstorming
Tato technika ve své podstatě charakterizuje celý kreativní proces a stává se jádrem všech dalších technik. Je založena na principu toho, že více lidí ve skupině vymyslí více nápadů, než by vymyslel člověk samostatně. V průběhu tvořivého setkání se nesmí nikdo hodnotit a ani kritizovat a tím pádem by mělo dojít k uvolnění fantazie a vyslovení i těch nejabsurdnějších nápadů a možností týkající se dané problematiky.
Tip 2: Myšlenková mapa
Jedná se o dokonalé cvičení pro naši hlavu, které́ vylepší schopnost myslet, tvořit a pamatovat si. Je založena na grafickém znázornění procesů, které probíhají v našem mozku. Vychází z předpokladu, že lidský mozek funguje “mnohostranně” a právě myšlenkové mapy by měly umožnit vidět daný problém ze všech jeho stran.
Co si z toho vzít?
Kreativita je schopnost, kterou alespoň v nějaké míře disponuje každý z nás. Jedná se o činnost, jež je produkována diagonálním myšlením, tedy “myšlením napříč”. Existuje řada faktorů, ale i zábran, které mají silný vliv na kreativitu. Pokud se jedinec rozhodne svoji míru kreativity zvýšit, zajisté musí zaujmout pozitivní a optimistický přístup, musí být motivovaný a otevřený ke zjišťování informací, které si následně bude potvrzovat skrze své zkušenosti.
