- Mozkovou mlhu je soubor různorodých příznaků, jako např. únava, neschopnost soustředění, zpomalení reakcí nebo časté zapomínání.
- V poslední době je mozková mlha studována zejména v souvislosti s proděláním Covidu‑19.
- Terapeutické metody k odstranění mozkové mlhy závisí na příčině, je však třeba vždy vyloučit možná onemocnění.
Co je mozková mlha?
Mozková mlha označuje soubor nespecifických kognitivních, neurologických a psychologických příznaků, které lidé pociťují, a ve většině případů tak dochází ke snížení kvality jejich života. Škála těchto symptomů je opravdu různorodá, a u každého jedince se mohou objevit rozdílné kombinace – to záleží zejména na individuálních charakteristikách, celkovém zdravotním stavu nebo také příčině rozvoje mozkové mlhy.
Mezi nejčastější znaky patří:
- celková únava, letargie
- neschopnost se soustředit
- zpomalení reakcí
- zpomalené zpracování informací
- problémy s vytvořením úsudku a rozhodováním
- časté zapomínání
- bolesti hlavy
- nespavost
V poslední době se o mozkové mlze mluví nejčastěji ve spojením s proděláním Covidu‑19. Vědci také zjistili, že zvýšené riziko rozvoje tohoto stavu přetrvává až 2 roky po prodělání covidu, a to i u mladých a zdravých osob.
Co může stát za rozvojem mozkové mlhy?
Jednoznačná příčina rozvoje mozkové mlhy není známa, a tento stav se pravděpodobně nezmění ani v budoucnu, jelikož odborníci za etiologický faktor pokládají kombinaci několika fenoménů. Je však zřejmé, že za poruchou kognitivních funkcí může stát na jedné straně chronický stres a vyčerpání, na druhé straně pak zánětlivé změny (nejen) v mozkové tkáni, které vznikají v důsledku onemocnění či při specifických zdravotních stavech. Nejpravděpodobnějším mechanismem rozvoje tohoto zánětu je pak zvýšená odpověď imunitního systému, což bylo zkoumáno zejména právě v souvislosti covidem‑19.
1. Stres a nedostatek spánku
Jak již bylo řečeno, chronický stres může stát za rozvojem mozkové mlhy hned z několika důvodů. Je totiž spojen s hormonálními změnami, přetížením, vyčerpáním a nezřídka také s poruchami spánku. Všechny tyto faktory sekundárně negativně ovlivňují vaše kognitivní a neurologické funkce.
Vědci navíc zjistili, že závažné formy úzkostných poruch nebo deprese mohou rovněž stát za rozvojem zánětlivého prostředí (nejen) v mozkové tkáni, což dále zvyšuje riziko vzniku symptomů provázejících mozkovou mlhu.
Co přesně způsobuje nedostatek spánku, a proč se opravdu vyplatí dbát na jeho kvalitu? Dozvíte se v článku Nedostatek spánku: Zvyšuje stres, chuť k jídlu a zpomaluje svalový růst
2. Hormonální změny
Kognitivní a neurologické funkce mohou být mimo jiné ovlivněny také změnami v hladinách hormonů. Tyto výkyvy mohou být samozřejmě způsobeny nejrůznějšími onemocněními, jsou tu ovšem i stavy, kdy jsou zvraty v hladinách hormonů přirozené – a to zejména těhotenství a menopauza. V těhotenství se dramaticky zvyšuje tvorba estrogenu i progesteronu, během menopauzy pak naopak dochází ke snížení jejich produkce.
Jak vlastně funguje menstruační cyklus, a co jste o něm možná nevěděli? 5 zajímavostí o menstruaci, které by měla vědět každá žena
3. Covid‑19
Výzkum týkající se mozkové mlhy nabral v posledních letech na obrátkách zejména “zásluhou” Covidu‑19. Uvádí se, že abnormality v kognitivních a neurologických funkcí se objevují asi u 22–32 % pacientů, a to bez ohledu na věk nebo závažnost průběhu covidu. Vznik pravděpodobně souvisí s bouřlivou reakcí imunitního systému a rozvojem zánětlivého prostředí.
Studie odhalila, že tyto funkce jsou u lidí, kteří prodělali Covid‑19, v porovnání s jedinci bez předchozího onemocnění oslabené – dobrou zprávou však je, že se jedná o dočasný jev, a tyto symptomy se s postupem času zlepšovaly, až zcela vymizely.
Data ukazují, že covid stále není “pasé” – jak se bezpečně vrátit ke sportu po jeho prodělání? Přečtěte si Jak se vrátit k fyzické aktivitě po Covid‑19?
4. Nevyvážená strava
Možná vás překvapí, že za vznikem mozkové mlhy nemusí stát jen různé patologie, ale roli může hrát i životní styl – zejména pak výživa. I zde může být mnoho mechanismů, které mohou vést k narušení kognitivních funkcí, například i dlouhodobě příliš nízký příjem energie logicky povede k poklesu pozornosti a schopnosti efektivně přemýšlet. Jsou tu však i specifické nutrienty, jejichž deficit ve výzkumu vedl k symptomům provázejícím mozkovou mlhu – vitamin B12, železo, vitamin D nebo omega‑3 mastné kyseliny.
Pokud trpíte alergií nebo intolerancí, dočasné narušení kognitivních funkcí pak může způsobit i reakce na konzumaci některých potravin. Studie našly souvislost zejména u mléčných výrobků (alergie na bílkovinu kravského mléka), arašídů (alergie na ořechy) nebo aspartam (fenylketonurie).
Pořád se vám pletou pojmy alergie a intolerance? Náš článek vám je vysvětlí jednou provždy Potravinové intolerance: projevy a typy
5. Iatrogenní poruchy
Význam termínu “iatrogení” spočívá v nezáměrném poškození léčivem nebo terapeutickou procedurou – zjednodušeně jej lze chápat jako negativní vedlejší účinek léčby. Mozková mlha se může vyskytnout během užívání některých léčiv, např. medikamentů na podporu spánku. V případě, že jste se po požití farmak setkali s mozkovou mlhou, poraďte se s lékařem o změně konkrétního přípravku.
Často zaznamenána byla také při léčbě nádorových onemocnění, tedy u chemoterapie. K jejímu rozvoji dochází pravděpodobně kombinací stresu spojeného s onemocněním a metodami léčby, které jsou pro organismus často značně vyčerpávající, a do jisté míry mohou poškodit i tělu vlastní tkáně a struktury.
Jak se mozkové mlhy zbavit?
Terapie mozkové mlhy zpravidla závisí na příčině jejího vzniku. Prvním krokem bude každopádně vyhledání lékaře, který pomocí anamnézy a odpovídající diagnostiky určí/vyloučí možné příčiny, a vy tak budete moci terapii směřovat tím správným směrem. Mezi možné varianty patří:
- Léčba původního onemocnění: pokud stojí za vznikem mozkové mlhy jiné onemocnění, k úlevě od jejích symptomů bude třeba vyřešit primární problém. Po nápravě se pak zpravidla zmírní/odezní i nepříjemné komplikace spojené s mozkovou mlhou. Co je ještě “normální” stav a kdy je třeba začít uvažovat o depresi? Poradí vám článek Jak poznat, že moje "častá špatná nálada" už je deprese
- Doplnění deficitních živin do jídelníčku: efektivní terapeutickou metodou může být i úprava vaše jídelníčku. Ta spočívá zpravidla v navýšení celkového příjmu energie nebo specifických živin, v jiných případech vám může být diagnostikována doposud nezjištěná alergie nebo intolerance. Po vyřazení problematických potravin by se pak rovněž měla dostavit úleva. Samozřejmostí je i dostatečná hydratace, jelikož nedostatek tekutin může rovněž negativně ovlivňovat koncentraci. Zajímá vás téma výživy a mozkových funkcí více do hloubky? Přečtěte si článek Dosáhněte optimální funkce mozku správnou stravou a suplementací.
- Zlepšení spánkové rutiny: spánek hraje ve u kognitivních a neurorologických funkcí důležitou roli – je proto vhodné zaměřit se na délku i kvalitu vašeho spánku. Spát byste měli ideálně 7–9 hodin denně, ulehat a vstávat ve stejný čas a před spaním se vyhýbat elektronice.
- Pohyb: pravidelný pohyb patří k neopomenutelným faktorům zdravého životního stylu, a je prokázáno, že pozitivně působí na kognitivní funkce, paměť, pozornost, produktivitu a mnohé další. Jak přesně tento mechanismus funguje? Vše najdete v článku Proč mají sportovci rozvinutější a výkonnější mozek než lidé bez pohybu?
- Zvládání stresu: lepším stress managementem ulevíte nejen funkci svého mozku, ale i celkovému zdraví – zejména chronický stres totiž stojí za rozvojem mnoha civilizačních onemocnění. Dbejte proto na duševní hygienu a předcházejte zahlcení a vyhoření.
- Jak si rychle a efektivně ulevit od stresu? Poradí článek Dechová cvičení: Jak lépe ovládat své emoce i tělo, a ulevit si tak od stresu?
- Slyšeli jste už o pravidlech duševní hygieny? Najdete je v článku Psychohygiena: cesta za duševním zdravím
- Víte jak předcházet syndromu vyhoření? To, a mnohem více, se dozvíte v článku Syndrom vyhoření: jak jej poznat a zvládnout?
Co si z toho vzít?
Mozková mlha je většinou popisována jako soubor příznaků popisujících narušení kognitivních a neurologických funkcí. Její příčiny, stejně jako formy terapie, mohou být různé – ve všech případech však narušuje kvalitu života “postiženého”, a je proto potřeba ji neprodleně řešit.
Za jejím rozvoje může stát celá řada onemocnění, hormonální změny, stres, nedostatek spánku, špatná výživa nebo vedlejší účinky léčiv. Často se vyskytuje zejména po prodělání Covidu‑19. Při léčbě je tak třeba se zaměřit jak na prvotní příčinu, tak i na faktory životního stylu, které funkce mozku rovněž významně ovliňují.
