Nutrigenomika: jak jídlo ovlivňuje naše geny?

Tomáš Novotný
Tomáš Novotný 2. 8. 2022
1 Líbí se mi Komentáře Uložit článek
Nutrigenomika: jak jídlo ovlivňuje naše geny?
  • Nutrigenomika je mladý obor, který se zabývá změnami DNA způsobenými stravováním. 

  • Prokazatelný vliv na naše geny má nedostatek bílkovin a nadbytečný energetický příjem. 

  • Pozornost je věnována také kalorické restrikci, která je spojována s dlouhověkostí. 

Životní styl a stravování zejména má významný vliv na naše zdraví. Může nás chránit před nemocemi, ale stejně tak je může způsobit či alespoň urychlit. 

Pojem nutrigenomika zavedla před asi 20 lety doktorka Nancy Fogg-Johnson. Nutrigenomika se zabývá vlivem přijatých živin a jejich metabolitů na genovou expresi a na interakci mezi přijatými živinami a lidským genomem. Jaký vliv má strava na naše geny a dá se říct, kterým potravinám je vhodné se vyhýbat? 

Zdravá strava může chránit před nemocemi i prodloužit život

Pravidelný pohyb, spánek a především stravování má na naše tělo ohromný vliv. Nejen že nás ovlivňují přímo, ale sekundárně mohou přinášet změny do naší DNA, které nás ovlivní také dlouhodobě. Podobně to funguje také u zvířat. Včelí královna i včelí dělnice se rodí s identickou genetickou výbavou, přesto včelí královna žije podstatně delší život v porovnání s ostatními včelami. Královna na rozdíl od dělnic totiž přijímá živiny z mateří kašičky, což vědci považují za důvod, proč je královna od ostatních včel konzumujících pyl a nektar tak unikátní. 

Typ stravy skrze změny v DNA ovlivňuje mnoho funkcí také u lidí. Má vliv na odolnost či náchylnost k nemocem, na hladinu oxidačního stresu a nejčastěji bývá spojován právě se stárnutím buněk a s ovlivněním dlouhověkosti. 

Přebytek cukru a nedostatek bílkovin: co dalšího ovlivňuje naše geny? 

Esenciální aminokyseliny přítomné v bílkovinách ze stravy jsou často prekurzory kofaktorů (součástí) enzymů, které přirozeně vedou ke změnám v DNA. Například nedostatek l-methioninu vede ke snížené regulaci methylace DNA, což může mít negativní vliv na kognitivní funkce mozku i rozvoj některých chorob. L-Methionin patří do skupiny esenciálních aminokyselin, bohatými zdroji jsou maso nebo vejce, naopak relativně málo l-methioninu je v luštěninách. Obecně je nedostatek l-methioninu typický pro stravu velmi chudou na bílkoviny.

Vedle aminokyselin se studuje také vysokoenergetická strava bohatá na cukry a tuky. Studie na zvířatech ukazují, že podobná strava má za následek zvýšenou methylaci DNA v beta buňkách slinivky břišní. Tyto změny jsou také typické pro osoby s cukrovkou 2. typu. Zapomínat bychom neměli ani na dvojici vitaminů C a E. Ty totiž z funkce antioxidantů brání lidské tělo před oxidačním stresem, čímž se dá říct, že chrání DNA před poškozením volnými kyslíkovými radikály.  

Nutrigenomika: jak jídlo ovlivňuje naše geny?

Můžeme díky kalorické restrikci žít déle? 

Speciální kapitolou nutrigenomiky je kalorická restrikce (snížení energetického příjmu). Vědecké studie ukazují, že omezení příjmu kalorií, bez toho aniž by vedlo k podvýživě, má vliv na zpomalení procesů spojených se stárnutím buněk. Kalorická restrikce snižuje methylaci cytosin-fosfát-guaninu (CpG, část DNA). Právě míra methylace CpG bývá někdy považována jako měřítko biologického stárnutí organismu.

Zpomalené stárnutí vědci testovali na primátech (Makak rhesus) středního věku, kterým nastavili 30% kalorickou restrikci. S odstupem 15 let zjistili, že tito primáti mají míru methylace DNA odpovídající o 7 let nižšímu biologickému věku v porovnání se svými vrstevníky.  

Dá se předpokládat, že také řada pozitivních výsledků ketogenní diety či low-carb stravování (zpomalení stárnutí buněk, podpora dlouhověkosti) je způsobena spíše kalorickou restrikcí než samotným typem stravování jako takovým. Ten v tomto případě funguje spíše jen jako nástroj jak kalorické restrikce dosáhnout.

Co si z toho vzít?

Naše strava přímo ovlivňuje změny v našich genech. Může to mít vliv na stárnutí buněk, dlouhověkost či rozvoj některých chorob. Největší vliv na naše geny mají esenciální aminokyseliny speciálně v podobě l-methioninu, který v organismu působí jako methylační činidlo. Nedostatek či přebytek l-methionu může vést ke zhoršené regulaci změn v DNA. 

Speciální pozornost je odbornou veřejností věnována kalorické restrikci. Ukazuje se, že omezený energetický příjem (nikoliv podvýživa) zpomaluje stárnutí buněk. Protipólem je vysokoenergetická strava bohatá na cukry a tuky, která je naopak spojená se zvýšeným rizikem civilizačních onemocnění.

Přidej se k 38 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
1 Líbí se mi Uložit článek