- Spirální stabilizace je metoda zaměřující se na podporu správného držení těla.
- Jejím principem je aktivace 3 základních svalových spirál.
- Hlavní cvičební pomůckou je elastické lano.
Co je to spirální stabilizace?
Jedná se o patentovanou metodu, jejímž autorem je MUDr. Richard Smíšek ve spolupráci s MUDr. Kateřinou Smíškovou a MUDr. Zuzanou Smíškovou. Postupně vznikala po dobu 30 let na základě klinických zkušeností se cvičením u pacientů s bolestmi páteře ve všech jejích oblastech, u pacientů s vážným výhřezem ploténky, u skolióz a bolestí velkých kloubů. Opírá se o existenci spirálních svalových zřetězení, při jejichž aktivaci je docíleno napřímení a protažení páteře směrem nahoru a k následnému snížení tlaku působícího na meziobratlové ploténky. Pohybový program spirální stabilizace je kombinací cviků s elastickým lanem, které by měly kompenzovat negativní dopady nevhodného pohybového stereotypu, ať už se jedná o nedostatek pohybu daného jedince nebo naopak nezdravé přetížení. Spadají sem cviky: koordinační, posilovací, protahovací, mobilizační a stabilizační.
A co postura?
Nejprve je na místě uvést, co to postura vlastně je. Jedná se o klidovou polohu těla, která se vyznačuje konkrétním uspořádáním pohyblivých segmentů. Toto udržování nastavené polohy postury je dynamický děj, jež zajišťuje posturální motorika. Mluvíme o nekonečném balancování a vyvažování “někde uprostřed”, aby bylo možné tuto polohu kdykoliv a okamžitě změnit. Tato pohotovost posturální motoriky má za účel ochranu našeho těla před nechtěnou destabilizací s následným možným zraněním a jedná se o automatický a podvědomý proces každého z nás.
Jak je možné ji ovlivnit?
I když se to na první pohled nemusí zdát, opět se na začátku dostáváme do místa vzniku našeho veškerého fungování – do mozku. CNS zpracovává a vyhodnocuje v každé vteřině nespočet podnětů, jež slouží k informování o prostředí daného organismu, ať už hovoříme o vnitřním či o vnějším. Díky těmto poznatkům dochází k zaujetí či upravení aktuální postury jedince. Mezi hlavní zdroje informací, a tedy mezi hlavní hybatele, zajisté řadíme: vestibulární aparát, zrakový aparát, propriocepce, exterocepce a interocepce.
Mimo to v úpravě postury také hrají velikou roli naše zkušenosti, kdy CNS neustále porovnává aktuální stav s předchozím. Kromě CNS jsou k ovlivnění postury zajisté potřeba i posturální svaly, což jsou svaly zajišťující zaujetí současného držení těla. V tuto chvíli je však nutno podotknout, že postura nemusí být vlivem působení prostředí vždy pro organismus vhodná. Mluvíme zde zejména o delším udržování neměnné polohy, kdy se takto obměněná postura stává navyklou a velmi nevýhodnou variantou, což může v konečném důsledku zapříčinit i potíže omezující rozsah pohybové funkce a bolest.
Faktory způsobující vadné držení těla
Nacházíme se v prostředí, ve kterém na nás téměř za každým rohem číhá některý z rizikových faktorů vadného držení těla. Co mezi ně lze řadit?
- vysoký podíl statické pracovní polohy v sedu
- nedostatek přirozené pohybové aktivity
- nevhodná velikost nábytku
- volný čas trávený opět v sedu
- nevhodný způsob nošení těžkých věcí
- nesprávná volba obuvi
- jednostranná, dlouhodobá a nerovnoměrná pohybová stimulace
Dále sem zajisté spadají i faktory, se kterými už do tohoto světa přicházíme. Jedná se zejména o tyto biologické předpoklady:
- vrozené vady
- opožděný duševní vývoj
- vada zraku či sluchu, dýchacích cest
- hypermobilita
- porucha kortiko – subkortikální úrovně
- zrychlený růst kostí
- osteoporóza
Jak to tedy funguje?
Klíčem a cílem spirální stabilizace je zaktivovat základní svalové spirály. Jedná se o: latissimus dorsi (široký sval zádový), serratus anterior (přední pilovitý sval) a pectoralis major (velký sval prsní). Při našem nejpřirozenějším pohybu, a to chůzi a běhu, dochází k celkové stabilizaci napříč všemi svalovými spirálními řetězci. Kombinace spirál zapříčiňuje aktivitu různý etáží stěny břišní. Všechny 3 svalové spirály aktivují musculus transversus abdominis (příčný sval břišní). Horní a střední část břišní stěny stabilizuje spirála serratus anterior (přední pilovitý sval) a spirála latissimus dorsi (široký sval zádový) stabilizuje dolní a střední část stěny břišní. Její horní část je stabilizována spirálou pectoralis major (velký sval prsní). Jak již v tuto chvíli může být zřejmé, pro správnou funkci svalových spirál je stěžejní dosáhnout svalové rovnováhy a tím vyrovnaného držení těla.
Cvičební pomůcky
Při cvičení touto metodou jsou cviky prováděny se speciálně navrženými elastickými lany. Tato lana jsou základní cvičební pomůckou a díky nim je umožněn horním a dolním končetinám veliký rozsah pohybu navíc proti malé, pozvolna rostoucí síle, jejíž účelem je právě aktivace stabilizační svalové spirály. Na elastické lano může být nahlíženo jako na prodloužení svalových vláken aktivujících danou spirálu. Během automatického uvolnění se svaly díky lanu posílí a zároveň i protáhnou. Pro standardní populaci má lano průměr 6 mm, zatímco pro sportovce 8 mm. Rozsáhlejší šířka totiž vyžaduje vyšší nároky a proto je vhodná pro kondiční trénink, ale určitě se nehodí pro regeneraci a léčbu.
Principy cvičení
Aby bylo cvičení s elastickým lanem funkční a účinné, je zapotřebí řídit se jeho základními pravidly. Zpočátku každý z cviků provádíme pomalu, a to z důvodu dostatečného uvolnění a protažení svalů, což by v opačném případě v nich mohlo vyvolat napínací reflex. U zkácenějších oblastí můžeme nejdříve pozorovat nežádoucí a rychle nastupující napínací reflex, který by měl po dostatečně dlouhém a pravidelném opakování odeznít. Základní cvičební pozicí je aktivní stoj, který se střídá s fází odpočinku. Opakuje se tedy fáze aktivní a fáze uvolnění, ve kterých tělo nejprve pracuje a poté relaxuje.
Koordinace pohybu se provádí odspoda nahoru, kdy začíná od pánve aktivací svalů hýžďových a břišních přes pletence ramenní až k napřímené pozici hlavy. Naopak fáze relaxace je zahajována v opačném směru, tedy od záhlaví směrem dolů, obratel po obratli. Lanová síla působí zepředu, zezadu, ale i ze stran a uplatňujeme ji v plném rozsahu pohybu horních a dolních končetin. Pohyb je při cvičení plynulý a bez delšího setrvání v konkrétních pozicích. Soustředíme se na kvalitní dotažení až do konečného bodu pohybu. Cviky spirální stabilizace řadíme do komplexního cvičení zaměstnávající svaly od chodidla až po dlaně za aktivní účasti stabilizace trupu.
Co si z toho vzít?
Metoda spirální stabilizace se vztahuje ke svalovým zřetězení. Jejím principem se stává aktivace těchto svalových spirál s cílem napřímit a protáhnout páteř směrem nahoru. Tím by mělo dojít ke snížení tlaku působícího na meziobratlové ploténky a následné úlevě od pociťované bolesti. Cviky metody jsou prováděny s elastickým lanem s nutností dodržovat zásady její správné praxe.