Toxická látka bisfenol A proniká do těla i z účtenek z nákupů
obrázek z eathis.com

Toxická látka bisfenol A proniká do těla i z účtenek z nákupů

Bisfenol A neboli (BPA) A je chemická sloučenina, která je důležitá pro výrobu mechanicky odolných a průhledných plastů. Díky nízkým výrobním nákladům je bisfenol takřka všudypřítomný. Denně se s ním setkáváme v podobě plastových lahví, plechovek, kuchyňských potřeb, nábytku, CD a DVD nosičů nebo třeba téměř pokaždé, když si vezmeme účtenku od svého nákupu. Máme si tedy přestat kontrolovat nákup a účtenky nebrat?

Bisfenol totiž působí v organismu jako hormonální disruptor, tedy narušuje optimální rovnováhu hormonů v organismu. Díky chemické struktuře podobné estrogenu se bisfenol A váže na estrogenní receptory a narušuje tak správnou funkci estrogenních hormonů v organismu s negativním vlivem na imunitu, játra a ledviny. Díky tomu dochází k naklonění rovnováhy v bitvě mezi estrogeny a androgeny ve prospěch estrogenů, což má například za následek horší schopnost spalovat tuk, snížení libida, neplodností a poruchu funkce thyroidních hormonů (hormony štítné žlázy). Podle Seachrista et al., (2016) lze předpokládat, že se (BPA) A podílí na rozvoji rakoviny prostaty u mužů a rakoviny prsu u žen.

Ve své práci Russo, Barbato, & Grumetto, (2017) uvádějí, že největším zdrojem přijmu (BPA) A jsou právě účtenky následovány potravním řetězcem. V celkovém kontextu denního přijmu všech typů bisfenolu se jedná o znepokojivé zjištění a jeho příjem by mohl dosahovat vyšších hodnot než je stanovený limit podle EFSA (4 μg/kg·bw/day). 

obrázek z medicaldaily.com

Nadále Thayer et al., (2016) zkoumal obsah (BPA) v moči pokladních, kteří přijdou do styku s již zmíněnou účtenkou. Každá účtenka obsahuje 1 – 2 % (BPA). Pokladní, které absolvovali pracovní směnu, měli vyšší hodnoty BPA v moči než ti, kteří zrovna měli v práci volno. To přímo dokazuje průnik BPA do organismu přes pokožku, která je mnohonásobně škodlivější než orálním podání. Podle Liu & Martina, (2017) dochází v prvních dvou dnech k nárůstu koncentrace (BPA) A v moči a dokonce může být zjistitelná až týden potom, co jsme si vzali a překontrolovali účtenku od obchodníka.

BPA FREE není tak úplně "free"

Jak ukazují ve své studii Rochester & Bolden, (2015) označení „BPA - FREE“ nemusí být tak úplně „free“. K náhradě bisfenolu A se používají jiné syntetické bisfenoly, konkrétně typ a F, u kterých se předpokládala mnohem nižší aktivita v podobě hormonálního disruptoru, bohužel mylně. Všechny typy, tedy A,S a F mají dle studie podobné negativní účinky na hormonální soustavu.
Mezi další velké zdroje (BPA) A patří plechovky. Studie provedená na skupině lidí konzumující polévku z plechovky nebo čerstvou, ukázala, že hodnoty (BPA) A v moči „plechovkářů“ byly 1 221krát větší než ve skupině, která dostávala čerstvou polévku (Carwile, Ye, Zhou, Calafat, & Michels, 2011).

ilustrace z a-drop.co.uk

Jak omezit pronikání toxického bisfenolu do organismu?

  • Omezení používání polotovarů v podobě konzervovaných jídel.
  • Vyloučení konzumace nápojů v plechovce.
  • Neohřívat v mikrovlnné troubě jídlo v plastové krabičce.
  • Nebrat si účtenky od obchodníku pokud to není vysloveně nutné.
  • Omezit kontakt s termopapírem – „účtenkový papír“.
  • Vyloučení plastových lahví a obalů na potraviny.
  • Na pitný režim využívat opravdu BPA FREE láhve nebo nerezové lahve bez olova.
  • Neohřívejte jídlo v plastovém nádobí v mikrovlnné troubě (talíře, krabičky a kelímky).
  • V rámci dětské výživy kupujte práškovou formu nebo výrobky ve skle.

Jak snížit svůj kontakt s BPA výrobky?

ilustrace z examine.com

Zdroje:

Carwile, J. L., Ye, X., Zhou, X., Calafat, A. M., & Michels, K. B. (2011). Canned Soup Consumption and Urinary Bisphenol A: A Randomized Crossover Trial. Jama, 306(20), 2218–2220. https://doi.org/10.1001/jama.2...

Liu, J., & Martin, J. W. (2017). Prolonged Exposure to Bisphenol A from Single Dermal Contact Events. Environmental Science & Technology, 51(17), 9940–9949. https://doi.org/10.1021/acs.es...

Rochester, J. R., & Bolden, A. L. (2015). Bisphenol S and F: A Systematic Review and Comparison of the Hormonal Activity of Bisphenol A Substitutes. Environmental Health Perspectives, 123(7), 643–650. https://doi.org/10.1289/ehp.14...

Russo, G., Barbato, F., & Grumetto, L. (2017). Monitoring of bisphenol A and bisphenol S in thermal paper receipts from the Italian market and estimated transdermal human intake: A pilot study. Science of The Total Environment, 599–600, 68–75. https://doi.org/10.1016/j.scit...

Seachrist, D. D., Bonk, K. W., Ho, S.-M., Prins, G. S., Soto, A. M., & Keri, R. A. (2016). A review of the carcinogenic potential of bisphenol A. Reproductive Toxicology, 59(Supplement C), 167–182. https://doi.org/10.1016/j.repr...

Thayer, K. A., Taylor, K. W., Garantziotis, S., Schurman, S. H., Kissling, G. E., Hunt, D., … Bucher, J. R. (2016). Bisphenol A, Bisphenol S, and 4-Hydroxyphenyl 4-Isoprooxyphenylsulfone (BPSIP) in Urine and Blood of Cashiers. Environmental Health Perspectives, 124(4), 437–444. https://doi.org/10.1289/ehp.14...

  •