Máte doma mikrovlnku? Vsadím se, že to byl jeden z prvních spotřebičů, které jste si při vybavování domácnosti pořizovali. A proč? Je celkem energeticky nenáročná a jídlo v ní připravíme nebo ohřejeme během pár minut.
Pokud "krabičkujete", připravujete si jídlo dopředu a raději než meníčko si dopřejete pečlivě připravené jídlo z krabičky, jistě kouzlo této trouby oceňujete dennodenně při ohřívání. Už jste někdy přemýšleli, jestli není zdraví škodlivé, když si jídlo ohříváte v mikrovlnce?
Co se v dnešním článku dozvíme?
- Jakým způsobem mikrovlnná trouba vlastně dokáže ohřát jídlo
- Zda mikrovlny ničí mikro a makroživiny
- Jestli je používání plastových krabiček pro ohřívání v mikrovlnkách bezpečné
- Na co si při používání mikrovlnné trouby dát pozor
Co všechno byste měli vědět o mikrovlnách a jejich důsledcích
1. Ohřívání a úprava jídla v mikrovlnce. Jak to vlastně funguje?
Sílu mikrovln využíváme a opěvujeme dennodenně. Třeba když nás jako blesk z čistého nebe zasáhne neodolatelná chuť na sladké – během 2 minut s úsměvem vyklepáváme z hrníčku sladký mugcake.
A víte vůbec, co stojí za tímto zázrakem?
- Mikrovlny působí specificky na molekuly vody, které se v potravinách nacházejí. Vlivem mikrovln se molekuly vody rozkmitají jako boky brazilské tanečnice samby.
- A co zvýšený pohyb způsobí? Stoupání teploty.
- A platí, čím větší poměr vody se v pokrmu nachází, tím rychleji se nám jídlo ohřeje. Takovou řidší rýžovou kaši ohřejete rychleji než kuřecí maso s rýží.
2. Mikrovlny jako likvidátoři živin. Mýtus, nebo fakt?
Každá tepelná úprava potravin způsobí větší či menší ztrátu živin. I ta brokolice, kterou si připravujete v parním hrnci, nezvládne tento proces "bez ztráty kytičky", ale stále si zachová více živin, než když ji vyvaříte v litrech vody.
Za úbytkem drahocenných živin nestojí pouze množství tekutiny, v níž jídlo připravujeme, ale také doba a teplota při vaření. Čím déle pokrm vaříte, tím více živin ztrácíte, a to stejné platí pro teplotu – vyšší teplota = vyšší ztráty. Ale nebojte, nemusíte ihned přecházet na raw dietu.
Z některých potravin získáme větší nutriční hodnotu po tepelné úpravě...
Jsou potraviny jako třeba rajčata nebo mrkev, které díky tepelnému zpracování svou nutriční hodnotu dokonce zvyšují. A to z toho důvodu, že tepelná úprava zlepší dostupnost karotenidů (antioxidantů, které najdeme v rajčatech a mrkvi) pro náš organismus. Vaření také obecně zlepšuje stravitelnost většiny potravin.
Vzhledem k tomu, že v mikrovlnkách jídlo vaříme po dobu několika minut při relativně nízké teplotě, není třeba se vysokých ztrát živin obávat.
- Jak je to s tou tepelnou úpravou a lepším využitím některých živin se můžete dočíst ve článku s názvem Eat the rainbow: co znamená jíst duhu?
3. Zničí mikrovlnka naše drahocenné proteiny?
Každodenně ohříváme maso v mikrovlnce nebo si v ní připravujeme vločky se syrovátkovým proteinem. Nemůžeme touto úpravou přijít o bílkoviny, bez kterých by naše svaly strádaly?
Stejně jako u mikroživin může tepelná úprava v mikrovlnce ovlivnit výsledné nutriční složení pokrmu, ale oproti konvenčním metodám vaření nebyl vědecky dokázaný významný rozdíl. Obecně se po nás bílkoviny díky vaření stávají stravitelnější.
Nejcitlivější mikroživiny, které najdeme zejména v ovoci a zelenině, jsou vitaminy ve vodě rozpustné (C, skupina B…). Pokud je vaříte v litrech vody, zachovají se, jako když hodíte šumák do sklenice vody. Bohužel tu vodu, kterou na vaření zeleniny používáme stejně jako šumák, nevypijem. Takže doporučuji při vaření zeleniny používat co nejmenší množství vody nebo napsat Ježíškovi o parní hrnec.
Který způsob vaření je nejšetrnější?
Ve studii z roku 2009, kde Jiménez – Monreal et al. zkoumali vliv metody tepelné úpravy na 20 druhů zeleniny a jejich antioxidační aktivitu, vyšlo vaření v mikrovlnce společně s elektrickým grilem s nejmenšími ztrátami. Naopak největší ztráty antioxidantů byly zaznamenány při vaření v tlakovém hrnci a běžném vaření.
Z těchto tvrzení si můžeme odvodit, že vyšší ztráty antioxidantů může způsobit použití většího množství vody, jako máme při vaření v klasickém nebo tlakovém hrnci, a naopak krátké úpravy bez přidané vody jsou pro obsah drahocenných látek výhodné.
- Co se stane s proteinem, pokud jej přidáte do těsta při pečení, zjistíte ve článku Zničím bílkoviny v proteinovém prášku, když s ním peču a vařím?
4. Ohříváte si jídlo v plastové krabičce? Pak byste si měli dát pozor na toxické látky!
Není plast jako plast. V případě, že je ta vaše plastová krabička, ve které si nosíte jídlo s sebou, označena jako vhodná do mikrovlnky, netřeba se obávat.
Na spodní části krabičky hledejte malý piktogram ve tvaru mikrovlnné trouby. V opačném případě, kdy to označení chybí, rozhodně doporučuji raději jídlo před ohříváním přemístit na nějaké vhodné nádobí.
Volte správné plasty, které jsou pro použití v mikrovlnce bezpečné
Velké pozdvižení vyvolalo tvrzení, že používáním plastů pro přípravu nebo ohřívání pokrmů v mikrovlnce nám může způsobit rakovinu nebo poškodit naše hormonální zdraví. Můžou za to látky obsažené v plastu, a to bisfenol A (BPA) a ftaláty – ty se mohou uvolnit do jídla, a tím ohrozit naše zdraví.
Z toho důvodu se doporučuje pro skladování i ohřívání potravin volit plasty bez obsahu BPA a ftalátů. Riziko vystavení se těmto látkám snížíme např. omezením používání jednorázových plastů. Aby plastová krabička získala označení "microwave safe" musí projít zátěžovým testem, při kterém se zjišťuje její bezpečnost při zahřívání.
Stejně jako v případě jiných typů technologických úprav pokrmů se vám při použití mikrovlnky může stát zranění, jako je třeba popálení při vyjímání přehřátého talíře s jídlem. Po něčem takovém jistě nikdo z nás netouží, tak bychom neměli zapomínat, že ne každý talířek nebo mistička se do mikrovlnné trouby hodí.
Jaké nádobí patří mezi nevhodné k použití v mikrovlnce?
- porcelánové nádobí nebo sklo zdobené dekorem s obsahem kovů (např. zlato, stříbro)
- tenké sklo – hrozí prasknutí
- neglazované keramické nádobí
- kovové nebo dřevěné nádobí
- Více se o problematických bisfenolech můžete dočíst v článku s názvem Toxická látka bisfenol A proniká do těla i z účtenek z nákupů
5. Můžu dát syrové vejce nebo zmražené potraviny do mikrovlnky? A na co dalšího bychom si měli dát pozor?
- Jídlo do mikrovlnné trouby vkládejte jen na nádobí, které je označeno jako vhodné do mikrovlnky (viz. výše).
- Předpřipravená kupovaná jídla určená do mikrovlnky mohou být v plastovém boxu – ten je ale vhodný jen pro jednorázový ohřev v mikrovlnce.
- Dejte si pozor na starší, poškrábané nebo jinak poškozené plastové boxy – ty mohou být i přes označení vhodné do mikrovlnky nebezpečné.
- Víko z krabičky před ohřívání nechte pootevřené nebo odstraňte.
- Správně fungující mikrovlnná trouba by se neměla zapnout, pokud nemá zavřené dvířka.
- A pokud si chcete připravit vejce "natvrdo" v mikrovlnce, tak buďte velmi opatrní – kvůli vysokému obsahu vody vám vajíčko může bouchnout. Takže spíše doporučuji vejce uvařit běžným způsobem.
- Máte doma zmraženou pizzu a velký hlad vám nedovolí počkat, až se rozehřeje trouba? Můžete použít mikrovlnku. Ale jen v případě, že ta vaše má funkci na rozmrazování potravin, jelikož při běžném nastavení se vám budou ohřívat jen okrajové části pizzy, které jsou už "povolené". Kapalina v pevném skupenství (led) dokáže mikrovlnám více odolávat než v její tekuté podobě.
Co si z toho vzít?
Při správném používání je riziko ohrožení zdraví mikrovlnnou troubou naprosto minimální a nachází se spíše v oblasti pouhé teorie než skutečnosti. Ani v případě negativního působení na obsah živin v našich vymazlených pokrmech nemusíme mít obavy, změny jsou velmi malé, takže nemá smysl se jimi zabývat.
Mikrovlny dokážou jídlo zahřát nebo připravit za krátkou dobu, a to je velká výhoda nejen při časové vytíženosti, ale také pro zachování živin. Tím vás ale určitě nepodněcuji k vyhození sporáku. Každá tepelná úprava má své plusy a mínusy.
Pestrost bychom měli mít nejen v jídelníčku, ale také v kuchyňských technologických úpravách s převahou těch, které se k potravinám chovají šetrně, zachovávají jejich nutriční hodnotu a nevedou ke vzniku škodlivých látek. Zejména v letních měsících bychom se měli více zaměřit na čerstvé potraviny a častěji zařazovat zeleninové saláty a čerstvé ovoce.
