Pravda o mléku! Jsou mléčné výrobky opravdu škodlivé?
obrázek z medium.com

Pravda o mléku! Jsou mléčné výrobky opravdu škodlivé?

Součástí lidské výživy je celá řada kontroverzních potravin, které mají jak své zastánce, tak zaryté odpůrce. Tito odpůrci takovou potravinu často bez diskuse šmahem odsoudí a mluví o ní jako o nezdravé, ba dokonce škodlivé. Její zastánci ji naopak považují
za historicky pevnou součást pestré racionální výživy a důležitý zdroj některých živin. 

Jednou takovou potravinou, ba dokonce celou skupinou potravin, jsou bezesporu mléko a mléčné výrobky. Věřte, že o mléku by toho šlo napsat opravdu hodně. 

O čem si povíme v dnešním článku?

  • Existují podstatné rozdíly ve složení různých druhů živočišných mlék?
  • Je nějaký rozdíl v kvalitě mezi plnotučnými, nízkotučnými, čerstvými nebo trvanlivými mléčnými výrobky?
  • Jak na laktózovou intoleranci, alergii na bílkovinu kravského mléka a zahlenění po konzumaci mléka pohlíží objektivní oko současné vědy?
  • Je mléko nebezpečný koktejl hormonů a antibiotik?
  • Jsou tím pravým východiskem z těchto problémů rostlinná mléka?

No, pojďme na to!

Co je to vlastně mléko?

Pokud se podíváme na jednu z definic pro mléko, jedná se o sekret mléčné žlázy zvířat produkujících mléko získaný dojením,
do kterého nebylo nic přidáno, ani z něho nebylo nic odebráno, určený pro konzumaci v tekutém stavu, nebo pro další zpracování
(FAO, 2007). V zemích střední Evropy se nejvíce konzumuje mléko kravské následované mlékem kozím a ovčím. Pro úplnost a jisté srovnání s mléky těchto hospodářských zvířat bychom neměli zapomenout ani na mléko lidské. 

Liší se tato mléka nějak zásadně svým obsahem základních živin, některých vitaminů a minerálních látek (Martin, 2016; Balthazar, 2017)?

Druh mlékaKravskéKozíOvčíLidské
Celková bílkovina (g/100 ml)3,4 ± 0,13,7 ± 0,15,5 ± 1,11,0
Bílkovina syrovátková (g/100 ml)         
0,4 ± 0,11,3 ± 0,10,8 ± 0,50,5–0,8
Bílkovina kaseinová (g/100 ml)3,0 ± 0,12,4 ± 0,14,7 ± 0,50,5–0,2
Sacharidy (g/100 ml)4,7 ± 0,44,1 ± 0,44,8 ± 0,47
Tuky (g/100 ml)3,3 ± 0,23,8 ± 0,15,9 ± 0,34,2
Vápník (mg/100 ml)112 ± 14,5130 ± 4,0197,5 ± 2,530 ± 5
Hořčík (mg/100 ml)11,0 ± 0,514,5 ± 1,519,5 ± 3,01,5–6,4
Zinek (mg/100 ml)0,4 ± 0,00,43 ± 0,10,6 ± 0,10,3
Železo (mg/100 ml)0,1 ± 0,10,06 ± 0,00,1 ± 0,00,07
Vitamin D (μg/100 ml)0,2 ± 0,10,15 ± 0,10,2 ± 0,0cca 0,16

Co z tabulky vyplývá? Můžeme říci, že složení mlék těchto zvířat i člověka je téměř totožné a obsah jednotlivých základních živin se liší jen nepatrně. Zkrátka nic, co by mohlo hrát významnější roli. Bystřejším z vás jistě neuniklo, že v mléce kravském, kozím a ovčím je kaseinové bílkoviny podstatně více než té syrovátkové, a proto jsou tato mléka nazývána kaseinová. Pro zjednodušení se v případě mléka kravského udává tento poměr 4:1 ve prospěch kaseinu. 

Naopak mléko lidské se řadí mezi syrovátková, kde po celou dobu jeho produkce je tento druh proteinu v množstevní převaze nad kaseinem. Je vhodné kravské mléko jako náhrada lidského mateřského mléka? Možná tušíte, že není, a ty důvody jsou následující:

  • Odlišný poměr kaseinové a syrovátkové bílkoviny
  • Vyšší koncentrace většiny minerálních látek v kravském mléce by pro ledviny kojence představovaly nežádoucí zvýšenou zátěž
obrázek z indiegogo.com

Plnotučné, nízkotučné, čerstvé nebo trvanlivé? Jaké je lepší?

Co se týká tučnosti a čerstvosti mléka, mezi běžnými spotřebiteli se právě v této oblasti nachází nejvíce polopravd a mýtů.
Nejprve se pojďme podívat na problematiku tučnosti mléka. Na trhu se můžeme setkat hned s několika kategoriemi mlék z hlediska obsahu tuku.

MlékoObsah tuku (g/100 ml)
Odstředěné se standardizací tučnostiNejvýše 0,5
Polotučné se standardizací tučnostiNejméně 1,5 a nejvýše 1,8
Plnotučné se standardizací tučnostiNejméně 3,5
Plnotučné bez standardizace tučnosti (nejčastěji označované jako selské, tedy syrové nebo přímo nadojené)Nejméně 3,5, jeho obsah je až 4,0

Zajímavostí může být fakt, že na začátku celého postupu zpracování mléko prochází odstředěním, tedy procesem, kdy je z mléka separován téměř veškerý tuk. Až poté se tuk do mléka dodá zpátky na základě požadované standardizované tučnosti.
Můžeme si tak být jisti, že odtučněné nebo polotučné mléko opravdu není ředěné vodou.

Co z toho vyplývá po stránce příjmu tuku z mléka a mléčných výrobků? Pokud tento příklad vztáhneme na sklenici mléka s obsahem
250 ml, příjem tuku se mezi variantou polotučnou a plnotučnou bude lišit o 5 gramů (asi 190 kJ = 45 kcal), což lze prakticky za běžných podmínek zanedbat. Nesmíme ale zapomenout na rozdíl v příjmu dalších látek, které jsou vázány právě na obsah mléčného tuku. Jedná se o vitaminy rozpustné v tucích (vitamin A, D, E a K), kterých tak bude v méně tučné variantě nižší zastoupení. Zde však musíme zcela upřímně poznamenat, že ani plnotučná varianta není žádným závratným zdrojem těchto vitaminů.

Často můžeme slyšet, že stejný problém se týká i obsahu vápníku. Vápník v mléce je ale z velké části vázán na bílkoviny,
jejichž množství se při procesu úpravy tučnosti nemění, a tudíž se ani obsah vápníku u jednotlivých kategorií mlék nebude lišit (Haug, 2007). Chápu ale mnohé z vás, kteří mohou namítnout, že polotučné nebo odstředěné mléko není zrovna chuťově atraktivní.
Je to však logické a není to případ jenom mléka a mléčných výrobků. Říká se, že tuk je nositelem chuti, protože jsou v něm rozpuštěné mnohé látky s určitou chuťovou stopou, které se tak lépe rozvinou a díky tomu máme z jídel větší chuťový požitek (McCarthy, 2017).

Jak je to s kvalitou mléka po stránce jeho čerstvosti a tepelné úpravy? 

Opravdu je mléko ošetřené UHT technologií bezcenná mrtvá kapalina podobající se vodě, nebo má takové ošetření svůj logický důvod? Jaké jsou hlavní charakteristiky čerstvě nadojeného mléka, které bychom si měli uvést, abychom pochopili nutnost tepelné úpravy syrového mléka?

  • Čerstvé mléko ihned po nadojení obsahuje poměrně vysoké množství bakterií, a to v řádu desítek tisíc jednotlivých buněk v jednom mililitru mléka.
  • Čerstvé mléko je velmi dobrým médiem pro další množení bakterií, protože obsahuje všechny potřebné živiny.
  • Tepelně neošetřené mléko při běžné teplotě během několika dnů právě kvůli činnosti bakterií zkysne a stane se nepoživatelným
  • Riziko konzumace tepelně neošetřeného mléka tkví v tom, že si nemůžeme být jisti, jaké druhy bakterií se v něm zrovna nachází
    a zda pro nás tyto bakterie nepředstavují riziko bakteriálního onemocnění (např. stafylokoky, listerie a další) (Lucey, 2015).

K významnému snížení tohoto rizika přispívá právě tepelná úprava, která je dále dělena podle použité teploty a doby jejího působení.
Při tepelném ošetření mléka se nejčastěji využívá:

  • Pasterace
  • Sterilace

Pasterace

Pasterace je proces záhřevu mléka. Způsobů pasterace je několik a jeden využívá postup zahřátí mléka na cca 85 °C po dobu několika sekund, čímž se zajistí zničení téměř všech mikroorganismů. Tento ohřev může způsobit nepatrné chuťové změny v mléce,
nicméně obsah vitaminů se prakticky nezmění a jejich ztráty jsou menší než 10 % (Walstra, 1999). 

Takové mléko má nejčastěji označení čerstvé, je nutné ho skladovat v chladu a jeho trvanlivost je pouze několik dní.

Sterilace

Sterilace je podobným, avšak účinnějším postupem k zaručení zdravotní nezávadnosti mléka, které je běžnými spotřebiteli často vnímáno negativně. Nejrozšířenějším způsobem sterilace je ultratepelné ošetření (UHT, ultra heat treatment), kde je po dobu několika málo sekund využívána teplota 137–150 °C. Působení takto vysokých teplot může v mléce zapříčinit:

  • Lehce změněnou chuť mléka (tzv. vařivá chuť)
  • Nepatrně nahnědlý odstín

Jak je to s obsahem vitaminů, minerálních látek a makronutrientů?

  • Obsah vitaminů se může lehce snížit jako u pasterace kvůli vysoké teplotě
  • Obsah makronutrientů a minerálních látek zůstává neměnný, protože jsou těmto teplotám naopak odolné

Mléko se tak stává v kombinaci s hermeticky nepropustným obalem sterilní po dobu několika měsíců a i otevřené vydrží beze změn několik dnů. Konzumací takového mléka si rozhodně nemůžeme uškodit a plně využijeme jeho výživových předností, které jsou zachovány.

obrázek z lekarnickekapky.cz

Problematické složky mléka

Určitá část populace se mléku a mléčným výrobků vyhýbá a má pro to svoje opodstatnění. Zdaleka nejčastější problémy s jejich konzumací má na svědomí:

  • Laktózová intolerance
  • Alergie na bílkovinu kravského mléka

Laktózová intolerance je stav, kdy organismus neumí rozštěpit a tím strávit laktózu, která putuje nestrávená do tlustého střeva.
Tam ji za vzniku plynů a dalších látek rozkládají střevní bakterie, což se projevuje typickými příznaky jako bolest břicha, křeče nebo plynatost. Nejedná se tedy o reakci se zapojením imunitního systému. Problém budou představovat všechna mléka s obsahem laktózy (kravské, kozí i ovčí). Příčinou této intolerance je chybění enzymu laktázy, který je zodpovědný za štěpení laktózy.

  • Udává se, že v jistém období života ztratí schopnost trávit laktózu až 75 % světové populace (Mattar, 2012)
  • Ve střední Evropě je však toto číslo mnohem menší a udává se kolem 10–15 % (Frühauf, 2011)

Tato laktázová perzistence je dána geneticky, svým způsobem se jedná o pozitivní mutaci a souvisí s počátky chovu hospodářských zvířat člověkem a tím i s konzumací těchto mlék, což můžeme brát za jeden z historicky významných okamžiků lidské výživy. Bezproblémové trávení mléka jako zdroje mnohých látek bylo a stále může být považováno za evoluční výhodu (Silanikove, 2015).

Vážnost laktózové intolerance může být velmi individuální, a tak s jistotou nelze říci, že i malé množství laktózy způsobí typické těžkosti. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (2010) uvádí, že většina jedinců s laktózovou intolerancí je schopna strávit až 12 g laktózy
v jedné porci mléčného výrobku. Pokud je však laktózová intolerance závažná, musí to opravdu znamenat veškeré vyloučení mléka
a mléčných výrobků ze stravy? Vůbec ne! Řešení může být následující:

  • Lactose-free produkty (k dostání i na území Česka a Slovenska, jejich nevýhodou je vyšší cena)
  • Zakysané mléčné výrobky

Právě konzumace zakysaných mléčných výrobků je podle mého názoru tím ideálním řešením. Díky činnosti probiotických bakterií
z části laktózy vzniká kyselina mléčná, která dává zakysaným mléčným výrobkům typickou kyselou chuť. Další výhodou je fakt,
že zbývající laktóza může být rozštěpena v tenkém střevě bakteriální laktázou obsaženou uvnitř probiotických mikroorganismů nacházejících se v těchto výrobcích (Savaiano, 2014).

Co říci k laktóze závěrem? Pokud pro nás trávení laktózy nepředstavuje žádný problém, nemá smysl laktózu nějak démonizovat. Uvědomme si, že je obsažena i v mateřském mléce, je prvním sacharidem, s kterým se člověk ve své výživě setkává a její obsah je dokonce vyšší než v případě mléka kravského nebo kozího.

obrázek z britannica.com

Laktózová intolerance vs. Alergie na bílkovinu kravského mléka

Jak se liší laktózová intolerance od alergie na bílkovinu kravského mléka? Jak už název napovídá, v případě alergie je zapojen imunitní systém, což s sebou přináší typické příznaky, které se nevztahují jen na oblast trávicího ústrojí, ale mohou se projevit kdekoliv na těle a mohou být závažnější. Většinou se tato alergie projeví při prvních zkušenostech s konzumací mléka v dětském věku. Co nám o výskytu tohoto onemocnění říkají statistiky?

  • Alergie na bílkovinu kravského mléka postihuje 2–7,5 % dětí
  • V následujících 4 letech po diagnóze se však navodí tolerance této bílkoviny až v 80 % případů (Solinas, 2010)

Otázkou je, jak postupovat, pokud alergie trvá i nadále? V tomto případě nezbývá nic jiného, než mléčné produkty vyrobené z kravského mléka ze stravy vyřadit. Nemusí se to ale týkat jiných mlék (ovčí, kozí), která mohou být tolerována bez problémů. 

Jak je to s užíváním syrovátkových a kaseinových proteinů jako doplňků stravy? Ani zde nelze říct jednoznačnou odpověď. Záleží na konkrétní bílkovině, která způsobuje alergickou reakci (může být jedna nebo více). Větší šanci na toleranci mají hydrolyzované syrovátkové proteiny, kde mohou být problematické části syrovátkových bílkovin rozštěpeny. Čím vyšší stupeň hydrolýzy, tím by měla být šance na toleranci vyšší.

Jak je to s tím zahleněním?

Konzumace mléka a mléčných výrobků je mnohými lidmi dávána do souvislosti s následnou vyšší produkcí hlenu a pocitem zahlenění. Proto jsou některými z nás mléko a mléčné výrobky z jídelníčku vyřazovány kompletně nebo je jejich konzumace "instinktivně" omezována během onemocnění dýchacích cest. Studie zabývající se souvislostí mezi konzumací mléka a mléčných výrobků a zvýšenou tvorbou hlenu však nikdy tento vztah neprokázaly (Wüthrich et al., 2005). U některých jedinců však mléko může vyvolávat zvláštní vjemy. Jedná se o:

  • Divné pocity v ústech, či v krku, které nutí častěji polykat, neboť sliny se zdají být hustější.

Tento fenomén se snažila vysvětlit jedna ze studií (Pinnock & Arney, 1993), v které část účastníků udávala tyto nepříjemné pocity
po konzumaci mléka a věřila, že právě tyto jevy jsou známkou zahlenění. Všem účastníkům studie bylo podáváno:

  • UHT ochucené mléko kravské
  • UHT mléko sójové

Obě mléka byla chuťově prakticky k nerozeznání. U jedinců, kteří věřili, že mléko způsobuje zahlenění, se tyto nepříjemné pocity v ústech a krku opravdu vyskytly. Vyskytovaly se však jak po konzumaci mléka kravského, tak mléka sójového zhruba ve stejném počtu případů. Z toho vyplývá, že tyto pocity nejsou vázány pouze na kravské mléko, ale mohou se vyskytnout po konzumaci každého nápoje
či potraviny, které mají podobnou konzistenci jako mléko a mléčné výrobky. Je pak na každém z nás, zda kvůli těmto pocitům budeme mléčné výrobky nebo jiné potraviny ze stravy vynechávat, o zahleňování v pravém slova smyslu se však nejedná.

obrázek z biospectrumasia.com

Antibiotika v mléce?

Čas od času se na alternativních webech můžeme setkat s tvrzeními, že mléko představuje nebezpečný koktejl antibiotik využívaných pro veterinární účely nebo hormonů přirozeně obsažených v mléce, kdy nejčastěji je zmiňován hormon estrogen.
Co je na tom pravdy? Ani zde vyznavači konspiračních teorií neuspějí. Ačkoliv je používání antibiotik ve veterinární medicíně povoleno, jsou legislativně stanoveny přísné limity pro jejich použití a pro jejich maximální zbytková (reziduální) množství v mase či mléce. Zájem na kvalitním mléce však musí mít i samotní výrobci, protože pokud by byl obsah antibiotik v mléce zvýšený, z mléka by nešel vytvořit prakticky žádný zakysaný mléčný výrobek, který je vyráběn procesem kvašení (fermentace), tedy přirozenou činností mlékařských mikrobiálních kultur (Navrátilová, 2002).

Jak je to s těmi hormony?

Mléko jako sekret mléčných žláz je plný různých látek, mezi které se řadí i hormony. Jedná se o prolaktin, IGF-1, glukokortikoidy, androgeny a samozřejmě již zmiňované estrogeny. Jejich koncentrace je ale nízká a pohybuje se v řádech desítek nanogramů na litr (60 ng/l) (Malekinejad, 2015). Pokud se podíváme na přímou denní produkci estrogenů u ženy, která se pohybuje kolem 0,35 mg/den (Fritz & Speroff, 2012) a srovnáme ji s obsahem estrogenů v mléce, vychází nám množství skoro 6000x menší. Podle toho můžeme usuzovat, že ani tyto hormony nemohou způsobovat žádný problém.

obrázek z healthy-magazine.co.uk

A co mléka rostlinná?

Se vzrůstající oblibou alternativních výživových směrů jako je veganství, nebo kvůli vyřazování mléčných výrobků ze stravy ze zdravotních důvodů (alergie na bílkovinu kravského mléka, intolerance laktózy), stoupá konzumace tzv. rostlinných mlék.
Je však toto označení správné? Pokud se podíváme zpátky na definici mléka, bude nám jasné, že dle legislativy rostlinná mléka neexistují. Proto se pro ně používá název rostlinné nápoje, který tak vyhoví přísným požadavkům potravinářské legislativy.
Nejčastěji se tyto náhražky mlék vyrábí z těchto plodin:

  • Oves
  • Sója
  • Rýže
  • Kokos
  • Mandle a další ořechy

Rostlinné nápoje pak mohou mít naprosto různorodé složení dané výchozí surovinou, množstvím použité suroviny, výrobním procesem nebo přidanými látkami, kam může patřit nežádoucí cukr, ale i vápník nebo vitamin D. Přidání nutrientů do potravin se obecně nazývá fortifikace. 

Jak jsou na tom s obsahem makroživin, vitaminů a minerálních látek některé z těchto nápojů?

Druh "mléka"SojovéRýžovéMandlovéKokosové
Bílkoviny (g/100 ml)2,90,30,62,3
Sacharidy (g/100 ml)1,74,40,65,5
Tuky (g/100 ml)1,71,01,123,8
Vápník (mg/100 ml)123 (fortifikace)103 (fortifikace)197 (fortifikace)16
Hořčík (mg/100 ml)1611737
Zinek (mg/100 ml)0,30,130,070,7
Železo (mg/100 ml)0,40,20,351,6
Vitamin D (μg/100 ml)1,23 (fortifikace)1,03 (fortifikace)1,02 (fortifikace)-

Mohou se rostlinné nápoje vyrovnat mlékům živočišným? To je poměrně zapeklitá otázka. Sortiment rostlinných nápojů je totiž široký
a výrobky jsou různě kvalitní (různé zastoupení přidaného cukru, fortifikace). Z mého pohledu obecně není důvod pro jejich konzumaci místo klasických živočišných mlék. Jiná situace nastává tehdy, pokud nám živočišná mléka způsobují trávicí obtíže, nebo si rostlinnými „mléky“ chceme zpestřit jídelníček. Rostlinná „mléka“ vyrobená z ořechů můžeme vnímat i jako lépe využitelnou formu klasických ořechů. Zejména jejich máčení při procesu výroby nápoje může snížit obsahy kyseliny fytové a tím zvýšit využitelnost stopových prvků jako železo nebo zinek (Hunt, 2003; Gupta, 2015).

Závěr

Tak co, přesvědčil jsem vás o bezpečnosti mléka a mléčných výrobků? Doufám, že ano. Mléko je součástí našeho jídelníčku již dlouhá tisíciletí, naše středoevropská populace je na něj dobře adaptována a zatím není důvod, aby se to měnilo. Někteří z vás mohou namítnout, že člověk je patrně jediným živočichem, který v dospělosti pije mléko, navíc jiných živočichů, než je on sám.
Něco vám ale řeknu. Člověk toho dělá jinak ve srovnání s ostatními živočichy mnohem více než jen pití mléka. Pokud bychom chtěli být jako ostatní, líbilo by se vám třeba jíst syrové maso? :-)

zdroje

Balthazar, C. f., Pimentel, T. c., Ferrão, L. l., Almada, C. n., et al. (2017) Sheep Milk: Physicochemical Characteristics and Relevance for Functional Food Development. Comprehensive Reviews in Food Science and Food Safety. [Online] 16 (2), 247–262. Available from: doi:10.1111/1541-4337.12250 [Accessed: 25 October 2017].

EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA) (2010) Scientific Opinion on lactose thresholds in lactose intolerance and galactosaemia: Lactose thresholds in lactose intolerance and galactosaemia. EFSA Journal. [Online] 8 (9), 1777. Available from: doi:10.2903/j.efsa.2010.1777 [Accessed: 26 October 2017].

Food and Agriculture Organization of the United Nations (ed.) (2007) Milk and milk products. Codex alimentarius. Rome, Food and Agriculture Organization of the United Nations.

Fritz, M.A. & Speroff, L. (2012) Google-Books-ID: KZLubBxJEwEC. Clinical Gynecologic Endocrinology and Infertility. Lippincott Williams & Wilkins.

Frühauf, P. (2011) Laktózová intolerance. In: Pediatrie. [Online]. pp. 188–190. Available from: http://www.medvik.cz/link/bmc1... [Accessed: 26 October 2017].

Gupta, R.K., Gangoliya, S.S. & Singh, N.K. (2015) Reduction of phytic acid and enhancement of bioavailable micronutrients in food grains. Journal of Food Science and Technology. [Online] 52 (2), 676–684. Available from: doi:10.1007/s13197-013-0978-y [Accessed: 26 October 2017].

Haug, A., Høstmark, A.T. & Harstad, O.M. (2007) Bovine milk in human nutrition – a review. Lipids in Health and Disease. [Online] 6, 25. Available from: doi:10.1186/1476-511X-6-25 [Accessed: 26 October 2017].

Hunt, J.R. (2003) Bioavailability of iron, zinc, and other trace minerals from vegetarian diets. The American Journal of Clinical Nutrition. [Online] 78 (3), 633S–639S. Available from: http://ajcn.nutrition.org/cont... [Accessed: 26 October 2017].

Lucey, J.A. (2015) Raw Milk Consumption. Nutrition Today. [Online] 50 (4), 189–193. Available from: doi:10.1097/NT.0000000000000108 [Accessed: 26 October 2017].

MALEKINEJAD, H. & REZABAKHSH, A. (2015) Hormones in Dairy Foods and Their Impact on Public Health - A Narrative Review Article. Iranian Journal of Public Health. [Online] 44 (6), 742–758. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/p... [Accessed: 26 October 2017].

Martin, C.R., Ling, P.-R. & Blackburn, G.L. (2016) Review of Infant Feeding: Key Features of Breast Milk and Infant Formula. Nutrients. [Online] 8 (5). Available from: doi:10.3390/nu8050279 [Accessed: 25 October 2017].

Mattar, R., de Campos Mazo, D.F. & Carrilho, F.J. (2012) Lactose intolerance: diagnosis, genetic, and clinical factors. Clinical and Experimental Gastroenterology. [Online] 5, 113–121. Available from: doi:10.2147/CEG.S32368 [Accessed: 26 October 2017].

McCarthy, K.S., Lopetcharat, K. & Drake, M.A. (2017) Milk fat threshold determination and the effect of milk fat content on consumer preference for fluid milk. Journal of Dairy Science. [Online] 100 (3), 1702–1711. Available from: doi:10.3168/jds.2016-11417.

Pinnock, C.B. & Arney, W.K. (1993) The milk-mucus belief: sensory analysis comparing cow’s milk and a soy placebo. Appetite. [Online] 20 (1), 61–70. Available from: doi:10.1006/appe.1993.1006.

Savaiano, D.A. (2014) Lactose digestion from yogurt: mechanism and relevance. The American Journal of Clinical Nutrition. [Online] 99 (5 Suppl), 1251S–5S. Available from: doi:10.3945/ajcn.113.073023.

Silanikove, N., Leitner, G. & Merin, U. (2015) The Interrelationships between Lactose Intolerance and the Modern Dairy Industry: Global Perspectives in Evolutional and Historical Backgrounds. Nutrients. [Online] 7 (9), 7312–7331. Available from: doi:10.3390/nu7095340 [Accessed: 26 October 2017].

Solinas, C., Corpino, M., Maccioni, R. & Pelosi, U. (2010) Cow’s milk protein allergy. The Journal of Maternal-Fetal & Neonatal Medicine: The Official Journal of the European Association of Perinatal Medicine, the Federation of Asia and Oceania Perinatal Societies, the International Society of Perinatal Obstetricians. [Online] 23 Suppl 3, 76–79. Available from: doi:10.3109/14767058.2010.512103.

Walstra, P. (1999) Dairy technology: principles of milk properties and processes. [Online]. New York, Marcel Dekker. Available from: http://public.eblib.com/choice... [Accessed: 25 October 2017].

Wüthrich, B., Schmid, A., Walther, B. & Sieber, R. (2005) Milk consumption does not lead to mucus production or occurrence of asthma. Journal of the American College of Nutrition. 24 (6 Suppl), 547S–55S.





  •