Součástí lidské výživy je celá řada kontroverzních potravin, které mají jak své zastánce, tak zaryté odpůrce. Tito odpůrci takovou potravinu často bez diskuse šmahem odsoudí a mluví o ní jako o nezdravé, ba dokonce škodlivé. Její zastánci ji naopak považují za historicky pevnou součást pestré racionální výživy a důležitý zdroj některých živin.
Jednou takovou potravinou, ba dokonce celou skupinou potravin, jsou bezesporu mléčné výrobky a mléko. Věřte, že o mléku by toho šlo napsat opravdu hodně.
Co se v dnešním článku dozvíme?
- Jestli existují podstatné rozdíly ve složení různých druhů živočišných mlék
- Jak se od sebe liší kvalita plnotučného, nízkotučného, čerstvého nebo trvanlivého mléčného výrobku
- Jak na laktózovou intoleranci, alergii na bílkovinu kravského mléka a zahlenění po konzumaci mléka pohlíží objektivní oko současné vědy
- Jestli je opravdu mléko nebezpečný koktejl hormonů a antibiotik
- Jak jsou na tom rostlinná mléka a jestli dokáží plnohodnotně nahradit živočišná mléka
Co je to vlastně mléko?
Pokud se podíváme na jednu z definic pro mléko, jedná se o sekret mléčné žlázy zvířat produkujících mléko získaný dojením, do kterého nebylo nic přidáno ani z něho nebylo nic odebráno, určený pro konzumaci v tekutém stavu nebo pro další zpracování (FAO, 2007).
V zemích střední Evropy se nejvíce konzumuje mléko kravské, následované je mlékem kozím a ovčím. Pro úplnost a jisté srovnání s mléky těchto hospodářských zvířat bychom neměli zapomenout ani na mléko lidské.
Jak jsou na tom mléka po nutriční stránce?
Druh mléka | Kravské | Kozí | Ovčí | Lidské |
Celková bílkovina (g/100 ml) | 3,4 ± 0,1 | 3,7 ± 0,1 | 5,5 ± 1,1 | 1,0 |
Bílkovina syrovátková
(g/100 ml) | 0,4 ± 0,1 | 1,3 ± 0,1 | 0,8 ± 0,5 | 0,5–0,8 |
Bílkovina kaseinová (g/100 ml) | 3,0 ± 0,1 | 2,4 ± 0,1 | 4,7 ± 0,5 | 0,5–0,2 |
Sacharidy (g/100 ml) | 4,7 ± 0,4 | 4,1 ± 0,4 | 4,8 ± 0,4 | 7 |
Tuky (g/100 ml) | 3,3 ± 0,2 | 3,8 ± 0,1 | 5,9 ± 0,3 | 4,2 |
Vápník (mg/100 ml) | 112 ± 14,5 | 130 ± 4,0 | 197,5 ± 2,5 | 30 ± 5 |
Hořčík (mg/100 ml) | 11,0 ± 0,5 | 14,5 ± 1,5 | 19,5 ± 3,0 | 1,5–6,4 |
Zinek (mg/100 ml) | 0,4 ± 0,0 | 0,43 ± 0,1 | 0,6 ± 0,1 | 0,3 |
Železo (mg/100 ml) | 0,1 ± 0,1 | 0,06 ± 0,0 | 0,1 ± 0,0 | 0,07 |
Vitamin D (μg/100 ml) | 0,2 ± 0,1 | 0,15 ± 0,1 | 0,2 ± 0,0 | cca 0,16 |
Tabulka podle Martina, (2016) a Balthazara, (2017)
Složení mlék zvířat a člověka je téměř totožné. Proč ale kravské mléko není ideální náhradou mateřského mléka?
Můžeme říci, že složení mlék těchto zvířat i člověka je téměř totožné a obsah jednotlivých základních živin se liší jen nepatrně. Zkrátka nic, co by mohlo hrát významnější roli.
Bystřejším z vás jistě neuniklo, že v mléce kravském, kozím a ovčím je kaseinové bílkoviny podstatně více než té syrovátkové, a proto jsou tato mléka nazývána kaseinová. Pro zjednodušení se v případě mléka kravského udává tento poměr 4:1 ve prospěch kaseinu.
Naopak mléko lidské se řadí mezi syrovátková, kde po celou dobu jeho produkce je tento druh proteinu v množstevní převaze nad kaseinem. I to je jeden z důvodů, proč kravské mléko jako náhrada mateřského mléka neobstojí.
Proč kravské mléko není tou pravou náhradou mateřského mléka?
- odlišný poměr kaseinové a syrovátkové bílkoviny
- vyšší koncentrace většiny minerálních látek v kravském mléce by pro ledviny kojence představovaly nežádoucí zvýšenou zátěž
Je trvanlivé mléko ředěné vodou a opravdu obsahuje méně vápníku než plnotučné mléko?
Co se týká tučnosti a čerstvosti mléka, mezi běžnými spotřebiteli se právě v této oblasti nachází nejvíce polopravd a mýtů. Nejprve se pojďme podívat na problematiku tučnosti mléka. Na trhu se můžeme setkat hned s několika kategoriemi mlék z hlediska obsahu tuku.
Jak se jednou provždy vyznat v názvech a tučnosti mléka?
Mléko | Obsah tuku (g/100 ml) |
Odstředěné se standardizací tučnosti | Nejvýše 0,5 |
Polotučné se standardizací tučnosti | Nejméně 1,5 a nejvýše 1,8 |
Plnotučné se standardizací tučnosti | Nejméně 3,5 |
Plnotučné bez standardizace tučnosti (nejčastěji označované jako selské, tedy syrové nebo přímo nadojené) | Nejméně 3,5, jeho obsah je až 4,0 |
Tvrzení, že mléko je ředěné vodou, je nesmysl...
Zajímavostí může být fakt, že na začátku celého postupu zpracování mléko prochází odstředěním, tedy procesem, kdy je z mléka separován téměř veškerý tuk. Až poté se tuk do mléka dodá zpátky na základě požadované standardizované tučnosti.
- Můžeme si tak být jisti, že odtučněné nebo polotučné mléko opravdu není ředěné vodou.
Jak moc se bude lišit příjem tuku, vitaminů nebo vápníku z mléka a mléčných výrobků?
Když vypijeme sklenici mléka (250 ml), příjem tuku se mezi polotučným a plnotučným mlékem bude lišit o 5 gramů (asi 190 kJ = 45 kcal), což lze prakticky za běžných podmínek zanedbat.
Nesmíme ale zapomenout na rozdíl v příjmu dalších látek, které jsou vázány právě na obsah mléčného tuku. Jedná se o vitaminy rozpustné v tucích (vitamin A, D, E a K), kterých tak bude v méně tučné variantě nižší zastoupení. Zde však musíme zcela upřímně poznamenat, že ani plnotučná varianta není žádným závratným zdrojem těchto vitaminů.
Často můžeme slyšet, že stejný problém se týká i obsahu vápníku. Vápník v mléce je ale z velké části vázán na bílkoviny, jejichž množství se při procesu úpravy tučnosti nemění, a tudíž se ani obsah vápníku u jednotlivých kategorií mlék nebude lišit. Chápu ale mnohé z vás, kteří mohou namítnout, že polotučné nebo odstředěné mléko není zrovna chuťově atraktivní (Haug, 2007).
Je to však logické a není to případ jenom mléka a mléčných výrobků. Říká se, že tuk je nositelem chuti, protože jsou v něm rozpuštěné mnohé látky s určitou chuťovou stopou, které se tak lépe rozvinou. Díky tomu máme z jídel větší chuťový požitek (McCarthy, 2017).
Je čerstvé mléko lepší než trvanlivé a proč je tepelné ošetření mléka nutností?
Často kolem sebe můžeme slyšet, že mléko ošetřené UHT technologií je jen bezcenná mrtvá kapalina podobající se vodě a že čerstvě nadojenému mléku se nic nevyrovná a mělo by se používat jenom tohle čerstvě nadojené.
Proč je nutné čerstvě nadojené mléko tepelně upravovat?
- Čerstvé mléko ihned po nadojení obsahuje poměrně vysoké množství bakterií, a to v řádu desítek tisíc jednotlivých buněk v jednom mililitru mléka.
- Čerstvé mléko je velmi dobrým médiem pro další množení bakterií, protože obsahuje všechny potřebné živiny.
- Tepelně neošetřené mléko při běžné teplotě během několika dnů právě kvůli činnosti bakterií zkysne a stane se nepoživatelným.
- Riziko konzumace tepelně neošetřeného mléka tkví v tom, že si nemůžeme být jisti, jaké druhy bakterií se v něm zrovna nachází a zda pro nás tyto bakterie nepředstavují riziko bakteriálního onemocnění (např. stafylokoky, listerie a další) (Lucey, 2015).
K významnému snížení tohoto rizika přispívá právě tepelná úprava, která je dále dělena podle použité teploty a doby jejího působení.
Tepelné ošetření mléka se nejčastěji využívá v podobě:
- Pasterace
- Sterilace
Pasterací mléko zahřejeme a zničíme drtivou většinu mikroorganismů, ale co vitaminy?
Pasterace je proces záhřevu mléka. Způsobů pasterace je několik a jeden využívá postup zahřátí mléka na cca 85 °C po dobu několika sekund, čímž se zajistí zničení téměř všech mikroorganismů. Tento ohřev může způsobit nepatrné chuťové změny v mléce, nicméně obsah vitaminů se prakticky nezmění a jejich ztráty jsou menší než 10 % (Walstra, 1999).
- Takové mléko má nejčastěji označení čerstvé, je nutné ho skladovat v chladu a jeho trvanlivost je pouze několik dní.
Sterilace je účinnější sestrou pasterace a živiny si výsledné trvanlivé mléko zachová
Sterilace je podobným, avšak účinnějším postupem k zaručení zdravotní nezávadnosti mléka, které je běžnými spotřebiteli často vnímáno negativně. Nejrozšířenějším způsobem sterilace je ultratepelné ošetření (UHT, ultra heat treatment), kde je po dobu několika málo sekund využívána teplota 137–150 °C.
Co může způsobit takto vysoká teplota sterilace?
- Lehce změněnou chuť mléka (tzv. vařivá chuť)
- Nepatrně nahnědlý odstín
Jak je to s obsahem vitaminů, minerálních látek a makronutrientů?
- Obsah vitaminů se může lehce snížit (jednotky %) jako u pasterace kvůli vysoké teplotě.
- Obsah makronutrientů a minerálních látek zůstává neměnný, protože jsou těmto teplotám naopak odolné.
Výsledné trvanlivé mléko se tak v kombinaci s hermeticky nepropustným obalem stává sterilní po dobu několika měsíců a i otevřené vydrží beze změn několik dnů. Konzumací takového mléka si rozhodně nemůžeme uškodit a plně využijeme jeho výživových předností, které jsou zachovány.
- O tom, jestli je mléko nejlepším zdrojem vápníku, se můžeme dočíst v článku s názvem Kosti rostou pouze do 30 let! Je mléko nejlepším zdrojem vápníku?
Když mléko způsobuje zažívací problémy, na vině budou bílkoviny kravského mléka nebo laktóza
Určitá část populace se mléku a mléčným výrobků vyhýbá a má pro to svoje opodstatnění. Zdaleka nejčastější problémy s jejich konzumací mají na svědomí dvě složky v mléce.
Jaká onemocnění způsobují to, že mléko nemůžeme téměř ani vidět?
- laktózová intolerance
- alergie na bílkovinu kravského mléka
Při laktózové intoleranci si neporadíme s laktózou, kvůli tomu nás trápí zažívací potíže
Laktózová intolerance je stav, kdy organismus neumí rozštěpit a strávit laktózu, která putuje nestrávená do tlustého střeva. Tam ji za vzniku plynů a dalších látek rozkládají střevní bakterie, což se projevuje typickými příznaky, jako je bolest břicha, křeče nebo plynatost.
Nejedná se tedy o reakci se zapojením imunitního systému. Problém budou představovat všechna mléka s obsahem laktózy (kravské, kozí i ovčí). Příčinou této intolerance je chybění enzymu laktázy, který je zodpovědný za štěpení laktózy.
Schopnost trávit laktózu se s věkem snižuje. V Evropě má s laktózou problém 1 člověk z 10
- Udává se, že v jistém období života ztratí schopnost trávit laktózu až 75 % světové populace (Mattar, 2012)
- Ve střední Evropě je však toto číslo mnohem menší a udává se kolem 10–15 % (Frühauf, 2011)
Tato laktázová perzistence je dána geneticky, svým způsobem se jedná o pozitivní mutaci a souvisí s počátky chovu hospodářských zvířat člověkem, a tím i s konzumací těchto mlék, což můžeme brát za jeden z historicky významných okamžiků lidské výživy. Bezproblémové trávení mléka jako zdroje mnohých látek bylo a stále může být považováno za evoluční výhodu (Silanikove, 2015).
Při vážnější laktózové intoleranci jsou řešením zakysané mléčné výrobky nebo lactose‑free produkty
Vážnost laktózové intolerance může být velmi individuální, a tak s jistotou nelze říci, že i malé množství laktózy způsobí typické těžkosti. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (2010) uvádí, že většina jedinců s laktózovou intolerancí je schopna strávit až 12 g laktózy v jedné porci mléčného výrobku. Při laktózové intoleranci (ani té závažné) není nutné ze stravy vyřazovat všechny mléčné výrobky.
Po jakých produktech můžeme sáhnout?
- Lactose‑free produkty (k dostání i na území Česka a Slovenska, jejich nevýhodou je vyšší cena)
- Zakysané mléčné výrobky
Právě konzumace zakysaných mléčných výrobků je podle mého názoru tím ideálním řešením. Díky činnosti probiotických bakterií z části laktózy vzniká kyselina mléčná, která dává zakysaným mléčným výrobkům typickou kyselou chuť.
Další výhodou je fakt, že zbývající laktóza může být rozštěpena v tenkém střevě bakteriální laktázou obsaženou uvnitř probiotických mikroorganismů nacházejících se v těchto výrobcích, takže nás už nečekají typické zažívací problémy spojené s laktózou (Savaiano, 2014).
- Blíže se o výhodách zakysaných mléčných výrobků můžeme dočíst v článku s názvem Ale když mně to nechutná! Proč a jak se naučit jíst kysané mléčné výrobky?
Laktóza je prvním cukrem, se kterým se ve své výživě setkáváme, její konzumace je pro nás přirozená
Co říci k laktóze závěrem? Pokud pro nás trávení laktózy nepředstavuje žádný problém, nemá smysl laktózu nějak démonizovat. Uvědomme si, že je obsažena i v mateřském mléce, je prvním sacharidem, s kterým se člověk ve své výživě setkává, a její obsah je dokonce vyšší než v případě mléka kravského nebo kozího.
- Pokud trpíme laktózovou intolerancí, tak vhodným proteinem je třeba syrovátkový izolát nebo kvalitní rostlinné proteiny, kde je použito více zdrojů bílkovin.
Laktózová intolerance vs. Alergie na bílkovinu kravského mléka
Jak už název napovídá, v případě alergie je zapojen imunitní systém, což s sebou přináší typické příznaky, které se nevztahují jen na oblast trávicího ústrojí, ale mohou se projevit kdekoliv na těle a mohou být závažnější. Většinou se tato alergie projeví při prvních zkušenostech s konzumací mléka v dětském věku.
Alergií na bílkovinu kravského mléka trpí zhruba 2 lidi ze 100
- Alergie na bílkovinu kravského mléka postihuje 2–7,5 % dětí
- V následujících 4 letech po diagnóze se však navodí tolerance této bílkoviny až v 80 % případů (Solinas, 2010)
Co dělat, když jsme jeden ze dvou lidí, kteří alergií na bílkovinu kravského mléka trpí?
V tomto případě nezbývá nic jiného, než mléčné produkty vyrobené z kravského mléka ze stravy vyřadit. Nemusí se to ale týkat jiných mlék (ovčí, kozí), která mohou být tolerována bez problémů.
Jak je to s užíváním syrovátkových a kaseinových proteinů jako doplňků stravy?
Ani zde nelze říct jednoznačnou odpověď. Záleží na konkrétní bílkovině, která způsobuje alergickou reakci (může být jedna nebo více). Větší šanci na toleranci mají hydrolyzované syrovátkové proteiny, kde mohou být problematické části syrovátkových bílkovin rozštěpeny.
Čím vyšší stupeň hydrolýzy, tím by měla být šance na toleranci vyšší. Dalším řešením je sáhnout po kvalitním rostlinném proteinu.
Opravdu může mléko způsobovat zahlenění, nebo se jedná o další mýtus?
Konzumace mléka a mléčných výrobků je mnohými lidmi dávána do souvislosti s následnou vyšší produkcí hlenu a pocitem zahlenění. Proto jsou některými z nás mléko a mléčné výrobky z jídelníčku vyřazovány kompletně nebo je jejich konzumace "instinktivně" omezována během onemocnění dýchacích cest.
Studie zabývající se souvislostí mezi konzumací mléka a mléčných výrobků a zvýšenou tvorbou hlenu však nikdy tento vztah neprokázaly (Wüthrich et al., 2005).
U některých jedinců však mléko může vyvolávat zvláštní vjemy.
- Divné pocity v ústech či v krku, které nutí častěji polykat, neboť sliny se zdají být hustější.
Divné pocity po kravském i sójovém mléce zprošťují kravské mléko viny
Tento fenomén se snažila vysvětlit jedna ze studií Pinnocka & Arneyho, (1993), ve které část účastníků udávala tyto nepříjemné pocity po konzumaci mléka a věřila, že právě tyto jevy jsou známkou zahlenění.
Všem účastníkům studie bylo podáváno:
- UHT ochucené mléko kravské
- UHT mléko sójové
Obě mléka byla chuťově prakticky k nerozeznání. U jedinců, kteří věřili, že mléko způsobuje zahlenění, se tyto nepříjemné pocity v ústech a krku opravdu vyskytly. Vyskytovaly se však jak po konzumaci mléka kravského, tak mléka sójového, a to zhruba ve stejném počtu případů.
Z toho vyplývá, že tyto pocity nejsou vázány pouze na kravské mléko, ale mohou se vyskytnout po konzumaci každého nápoje či potraviny, které mají podobnou konzistenci jako mléko a mléčné výrobky. Je pak na každém z nás, zda kvůli těmto pocitům budeme mléčné výrobky nebo jiné potraviny ze stravy vynechávat, o zahleňování v pravém slova smyslu se však nejedná.
Ale vždyť to mléko je plné antibiotik a hormonů! Jak to můžeš pít?
Čas od času se na alternativních webech můžeme setkat s tvrzeními, že mléko představuje nebezpečný koktejl antibiotik využívaných pro veterinární účely nebo hormonů přirozeně obsažených v mléce, kdy nejčastěji je zmiňován hormon estrogen.
- Ani zde vyznavači konspiračních teorií neuspějí. Z mléka by nešel udělat ani jogurt...
Ačkoliv je používání antibiotik ve veterinární medicíně povoleno, jsou legislativně stanoveny přísné limity pro jejich použití a pro jejich maximální zbytková (reziduální) množství v mase či mléce.
Zájem na kvalitním mléce však musí mít i samotní výrobci, protože pokud by byl obsah antibiotik v mléce zvýšený, z mléka by nešel vytvořit prakticky žádný zakysaný mléčný výrobek, který je vyráběn procesem kvašení (fermentace), tedy přirozenou činností mlékařských mikrobiálních kultur (Navrátilová, 2002).
Jak je to s těmi hormony, budeme díky mléku "sypat"?
Mléko jako sekret mléčných žláz je plné různých látek, mezi které se řadí i hormony. Jedná se o prolaktin, IGF‑1, glukokortikoidy, androgeny a samozřejmě již zmiňované estrogeny. Jejich koncentrace je ale tak nízká, že se pohybuje v řádech desítek nanogramů na litr (60 ng/l) (Malekinejad, 2015).
- Přirozená denní produkce estrogenů u žen je 6 000x vyšší, než je jejich zbytkový obsah v mléce
Pokud se podíváme na přímou denní produkci estrogenů u ženy, která se pohybuje kolem 0,35 mg/den, a srovnáme ji s obsahem estrogenů v mléce, vychází nám množství skoro 6 000x menší. Podle toho můžeme usuzovat, že ani tyto přirozené zbytky hormonů nemohou způsobovat žádný problém (Fritz & Speroff, 2012).
Jsou rostlinná mléka opravdu mlékem a mohou mléko nahradit?
Se vzrůstající oblibou alternativních výživových směrů, jako je veganství či vitariánství, nebo kvůli vyřazování mléčných výrobků ze stravy ze zdravotních důvodů (alergie na bílkovinu kravského mléka, intolerance laktózy), stoupá konzumace tzv. rostlinných mlék.
Pokud se podíváme zpátky na definici mléka, bude nám jasné, že dle legislativy rostlinná mléka neexistují. Proto se pro ně používá název rostlinné nápoje, které tak vyhoví přísným požadavkům potravinářské legislativy.
S jakými rostlinnými nápoji aka "mléky" se nejčastěji můžeme setkat?
- Oves
- Sója
- Rýže
- Kokos
- Mandle a další ořechy
Rostlinné nápoje pak mohou mít naprosto různorodé složení dané výchozí surovinou, množstvím použité suroviny, výrobním procesem nebo přidanými látkami, kam může patřit nežádoucí cukr, ale i vápník nebo vitamin D. Přidání nutrientů do potravin se obecně nazývá fortifikace.
Jak jsou na tom s obsahem živin některá oblíbená rostlinná mléka?
Druh "mléka" | Sojové | Rýžové | Mandlové | Kokosové |
Bílkoviny (g/100 ml) | 2,9 | 0,3 | 0,6 | 2,3 |
Sacharidy (g/100 ml) | 1,7 | 4,4 | 0,6 | 5,5 |
Tuky (g/100 ml) | 1,7 | 1,0 | 1,1 | 23,8 |
Vápník (mg/100 ml) | 123 (fortifikace) | 103 (fortifikace) | 197 (fortifikace) | 16 |
Hořčík (mg/100 ml) | 16 | 11 | 7 | 37 |
Zinek (mg/100 ml) | 0,3 | 0,13 | 0,07 | 0,7 |
Železo (mg/100 ml) | 0,4 | 0,2 | 0,35 | 1,6 |
Vitamin D (μg/100 ml) | 1,23 (fortifikace) | 1,03 (fortifikace) | 1,02 (fortifikace) | - |
Mohou se tedy rostlinné nápoje vyrovnat mlékům živočišným?
To je poměrně zapeklitá otázka. Sortiment rostlinných nápojů je totiž široký a výrobky jsou různě kvalitní (různé zastoupení přidaného cukru, fortifikace). Z mého pohledu obecně není důvod pro jejich konzumaci místo klasických živočišných mlék.
Jiná situace nastává tehdy, pokud nám živočišná mléka způsobují trávicí obtíže nebo si rostlinnými "mléky" chceme zpestřit jídelníček. Rostlinná "mléka" vyrobená z ořechů můžeme vnímat i jako lépe využitelnou formu klasických ořechů. Zejména jejich máčení při procesu výroby nápoje může snížit obsahy kyseliny fytové, a tím zvýšit využitelnost stopových prvků, jako je železo nebo zinek (Hunt, 2003; Gupta, 2015).
- Trochu hlouběji se této problematice můžeme věnovat společně s Markétou Tesařovou v článku s názvem Mohou rostlinné alternativy kvalitně nahradit kravské mléko?
Co si z toho vzít?
Tak co, přesvědčil jsem vás o bezpečnosti mléka a mléčných výrobků? Doufám, že ano. Mléko je součástí našeho jídelníčku již dlouhá tisíciletí, naše středoevropská populace je na něj dobře adaptována a zatím není důvod, aby se to měnilo. Někteří z vás mohou namítnout, že člověk je patrně jediným živočichem, který v dospělosti pije mléko, navíc jiných živočichů, než je on sám.
Něco vám ale řeknu. Člověk toho dělá jinak ve srovnání s ostatními živočichy mnohem více než jen pití mléka. Pokud bychom chtěli být jako ostatní, líbilo by se vám jíst třeba syrové maso?