Mohou rostlinné alternativy kvalitně nahradit kravské mléko?
obrázek ze shutterstock.com

Mohou rostlinné alternativy kvalitně nahradit kravské mléko?

Markéta Tesařová Markéta Tesařová před 4 měsíci

"A mandlové mléko do kávy nemáte?" Věta, kterou jistě slyší obsluha v kavárnách čím dál častěji. Alternativy kravského mléka jsou prostě IN. Už to dávno nejsou jen náhražky mléka, ale také jogurtů, sýrů, smetan, a dokonce jsem již zahlédla sójový "tvaroh". V dnešním článku se budeme věnovat jen těm nejvyhledávanějším rostlinným nápojům a alternativám jogurtů. 

Sama mám diagnostikovanou alergii na bílkovinu kravského mléka, takže pokud mám chuť na jogurt, musím se spokojit třeba se sójovou verzí. Při nákupu vždy pečlivě čtu složení. Na našem trhu zatím není moc produktů, který by mým požadavkům vyhovovalo. Ono totiž najít chutný, a zároveň nutričně vyvážený rostlinný "jogurt" je něco jako vyhrát ve sportce. 

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Jaké látky přináší konzumace kravského mléka našemu organismu?
  • Jaké složení najdeme na obalech rostlinných alternativ mlék a jogurtů?
  • Na co se při výběru rostlinných nápojů a "jogurtů" zaměřit?
  • Je pro naše tělo jedno, zda přijímáme vápník z mléka nebo z fortifikovaných potravin?

Co se to kolem nás jenom děje?

  • narůstá počet veganů či jiných příznivců alternativních výživových směrů,
  • zvyšuje se počet osob s intolerancí laktózy nebo alergií na bílkovinu kravského mléka,
  • "proti-mléčná" propaganda šířící mýty o nepříznivých účincích mléka na náš organismus nabírá na síle,
  • obavy z konzumace plnotučných mléčných výrobků se stupňují,
  • roste popularita rostlinných mlék, jogurtů, smetan napříč sociálními sítěmi (klasický bílý jogurt je prostě nuda, a tolik lajků jako za sójové Alpro za něj nedostanete)

Mléčné výrobky jsou blahodárné…

Jistě jste již slyšeli větu typu: "Jsme jediní savci, kteří konzumují mléko i v dospělosti.“ Ano, je to tak. Ale proč se vzdávat tak kvalitní a komplexní potraviny? Tento nápoj (spíše potravina) totiž obsahuje všechny základní makroživiny (bílkoviny, tuky a sacharidy) a také celou škálu mikroživin (minerální látky a vitaminy). Na téma škodlivosti se detailně podíval Petr Loskot: "Pravda o mléku! Jsou mléčné výrobky opravdu škodlivé?"

Jaké jsou základní složky mléka aneb Proč je mléko potravinou?

Složky mléka Průměrný obsah v % Složky mléka Průměrný obsah v %
Voda 87,5 Bílkoviny 3,2
Sušina 12,5 Laktóza 4,7
Tuk 3,8 Minerální látky 0,7 

Tabulka základního složení kravského mléka podle Kučery, (2008).

Mléko? Přece jedině to odtučněné!

Tuk je ta část mléka, která mu dodává chuť. V průměru zde najdeme 62 % nasycených, 30 % mononenasycených a 4 % polynenasycených mastných kyselin. Již z předešlého článku zabývající se významem mastných kyselin ve výživě člověka, víme, že by nasycené mastné kyseliny měli tvořit maximálně 10 % z našeho celkového příjmu energie. Nasycené tuky, které v mléku najdeme, jsou převážně s krátkými řetězci, a to pro konzumenta přináší lehkou stravitelnost. V poslední době se hodně propaguje máslo, které se přepuštěním zbaví bílkovinné složky a vody, většinou ho najdete pod názvem Ghí.

Přepuštěné máslo se celkově považuje za superpotravinu a obsahuje úctyhodných 99 % mléčného tuku. V mléce také najdeme neblaze proslulé trans-mastné kyseliny, které se zde vyskytují jen v nepatrném množství (2-5 %). Mléko také obsahuje dnes spíše neprávem obávaný cholesterol. Vliv cholesterolu, který přijímáme ve stravě, na hladinu cholesterolu, jenž koluje na v naší krvi (a při nevýhodném poměru LDL a HDL frakcí cholesterolu může vést ke kardiovaskulárním onemocněním), není tak jednoznačný, jak se dříve myslelo. Studie ukazují, že konzumace mléka a mléčných výrobků mají spíš neutrální dopad na výskyt těchto onemocnění, a v případě zakysaných mléčných výrobků může (podle jedné studie) ten dopad být dokonce pozitivní na zdraví našeho srdce a cév. Můžeme se zde pouze domnívat a směle odhadovat, jestli na tomto prospěšném působení nemůže být podepsán střevní mikrobiom (Guo, 2017; Lordan, 2018).

obrázek ze shutterstock.com

A co ta proklatá laktóza?

Jako hlavního zástupce sacharidů v mléce najdeme laktózu. Je to disacharid, který se nenachází pouze v mléce kravském, ale také v kozím, ovčím a mateřském. Laktózu si spousta lidí spojuje s nepříjemnými trávicími obtížemi. Tyto obtíže může vyvolat nedostatek enzymu zvaný laktáza. Obsah laktózy se v mléčných výrobcích liší. Nižší množství najdeme zejména v zakysaných mléčných výrobcích jako jsou jogurty, kefíry nebo v tvrdých sýrech. Laktózu v těchto produktech rozkládají bakterie mléčného kvašení, které se do nich při výrobě přidávají. 

Když chceš růst, potřebuješ bílkoviny

Mléčnou bílkovinu netřeba dlouze představovat. Nejspíš ji jako správní fitnessáci popíjíte po tréninku nebo si s její pomocí “tuníte” ranní kaši. O používání proteinového prášku zejména do pečení si můžete přečíst pěkný článek od Nikči Mužíkové "Zničím bílkoviny v proteinovém prášku, když s ním peču a vařím?" K těmto účelům se nejběžněji používá syrovátková bílkovina, která tvoří společně s kaseiny hlavní bílkoviny mléka. Kaseiny se dále člení na alfa, beta a kappa a v mléce zastupují i více než 75 % celkového podílu bílkovin. Zbytek tvoří syrovátkové bílkoviny, jejichž zástupci jsou beta a alfa-laktoglobuliny, imunoglobuliny, laktoferriny a další. Na jejich biologické funkce, které nejsou pro naše zdraví zanedbatelné, se můžete podívat v tabulce níže.

Které druhy bílkovin hledat v kravském mléce?

Bílkovina Obsah g/l Biologická funkce
Kaseiny 28 Transport iontů (vápníku, železa, mědi, zinku, fosforečnanů), prekursor biologicky aktivních peptidů
Beta-laktoglobulin 1,3 Transport vitaminu A, Syntéza laktózy v mléčné žláze, transport vápníku, udržování imunity, antikarcinogenní účinky
Alfa-laktabumin 1,2
Imunoglobuliny A,M a G 0,7 Udržování imunity
Glykomakropeptid 1,2 Antivirové účinky,bifidogenní účinky
Laktoferrin 0,1 Antimikrobiální, antioxidační a antikarcinogenní účinky, udržování imunity, využitelnost železa z potravy
Laktoperoxidáza 0,03 Antimikrobiální účinky
Lysozym 0,0004 Antimikrobiální účinky

Tabulka bílkoviny kravského mléka podle Kučery, (2008).

Zuby a kosti pevné jako horské masivy díky vyšší konzumaci mléčných produktů! 

Co se týče mikronutrientů, není na tom mléko vůbec špatně. Z minerálních látek v něm najdeme zejména vápník, hořčík, draslík a další (viz tabulka). Vyzdvihla bych hlavně vápník. Dodávat vápník do našeho organismu nepotřebujeme jen když nám rostou zoubky, ale celoživotně jako prevenci osteoporózy nebo při léčbě zlomenin. Další látky, které se podílí na stavu našich kostí, jsou vitamin K, vitamin D a bílkoviny. Více se dozvíte v článku Ondry Kleina "Poškozené ledviny, játra, kosti. Nejčastější mýty o vysokoproteinové stravě." 

Co se týče využitelnosti vápníku, jsou na tom mléčné výrobky mnohem lépe (frakční absorpce zhruba 30 %), než některé rostlinné zdroje (špenát, fazole, mák), jelikož mléko neobsahuje antinutriční látky (např. kyselina šťavelová), která se na vápník váží za vzniku oxalátů a vytvoří pro naše tělo hůře vstřebatelnou sloučeninu. I rostlinné zdroje vápníku jsou však dobře využitelné, např. taková brukvovitá zelenina (brokolice, zelí, květák) má využitelnost 50–60 %, na obvyklou porci však obsahují méně vápníku než mléčné výrobky (Weaver, 1994).

Jaké minerální látky můžeme v mléce hledat?

Prvek (DDD pro dospělého člověka) Obsah v mléce g/l
Průměrná hodnota Interval
Vápník (1000 mg)
Fosfor (700 mg)
Draslík (2000 mg)
Sodík (není stanovena)
Chlór (800 mg)
Hořčík (350–400 mg)
Síra (není stanovena)
1,21
0,95
1,50
0,47
1,03
0,12
0,32
0,90
0,70
1,0–2,0
 0,3–0,7
0,8–1,4
0,05–0,24
 0,2–0,4 

Obsah hlavních minerálních látek v kravském mléce (Dušek, 2011). DDD podle Společnosti pro výživu.

Kravské mléko je vlastně takový komplexní mulťák

Ani na vitaminy není mléko vůbec chudé. Je to zásobárna jak vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E,K), tak rozpustných ve vodě (vit. skupiny B, C). Když se podíváte do tabulky s obsahem těchto látek v mléce, přijdete na to, že je to takový tekutý multivitamin.Obsahuje nezanedbatelné množství  vitaminů skupiny B. Jejich nedostatek můžete pozorovat i na sobě, a to ve formě nadměrného padání vlasů, kožních problémů nebo lámání nehtů. Vitamin B12 je často deficitní, a to nejen u veganů. Využitelnost vit. B12 z kravského mléka je vyšší, než se ze syntetických forem (např. výrobky obohacené vit. B12) (Matte, Britten, & Girard 2014).

obrázek ze shutterstock.com

Co všechno obsahuje multivitaminová potravina zvaná kravské mléko?

Vitamin Obsah v mléce (mg/l) Denní potřeba (mg)
A 0,30 1,5
 Karoten 0,18
D (kalciferol) 0,001 0,005
E (tokoferol) 0,9 12–15
K 0,170 0,06–0,08
B1 (tiamin) 0,37 1–1,3
B2 (riboflavin) 1,8 1,2–1,5
B6 (pyridoxin) 0,46 3,0
B12 (kobalamin) 0,004 0,003
Niacin (PP) 0,95 13–17
Kyselina listová 0,055 0,4
Kyselina pantotenová 3,5 6,0
Inozitol 170,0
C (kyselina askorbová) 17,0 100
H (biotin) 0,04 0,03–0,06 

Obsah vitaminů v kravském mléce (Dušek, 2011). DDD podle Společnosti pro výživu.

Přirozeně se vyskytující versus přidaný vápník, je v tom rozdíl?

Kravské mléko je známo svým obsahem vápníku. Je doporučováno zejména dětem v růstu, ale také jako prevence vzniku osteoporózy. Využitelnost vápníku z kravského mléka je průměrně 32,4 % a to díky obsahu laktózy a kaseinu, na který se vápník naváže a v tomto komplexu ve vstřebá ve střevě. Rostlinné nápoje tolik vápníku přirozeně neobsahují a z toho důvodu je tam při výrobě přidáván. To je fajn ne? Vegani a další, kdo nepijí mléko by se deficitu vápníku nemuseli obávat. Je to tak ve skutečnosti? (Fajkusová, 2009).

Když se podíváme na zoubek sójovému mléku, zjistíme, že je standardně fortifikováno vápníkem. Problém způsobují látky, které sója přirozeně obsahuje, např. fytáty a oxaláty. Tyto látky mohou zamezit absorpci vápníku ve vašem těle. Nicméně studie, která se na tuto problematiku zaměřila, ve výsledku tvrdí, že přidaný vápník ze sójového mléka je využitelný ze 75 % v porovnání s využitelností vápníku z kravského mléka. Vápník z kravského mléka je zhruba o 25 % využitelnější pro organismus (Heaney, 2000).

Před použitím nezapomeňte nápoj protřepat, jelikož se minerální látky mohou držet na dně kartonu (Singhal, Baker & Baker, 2017). 

Rostlinné nápoje sloužící jako náhražka mléka. Spása, nebo potravinový horor? 

Začněme tím nejpopulárnějším - rostlinnými “mléky“. Jsou to taková mléka, nemléka. Mléko je totiž produkt mléčných žláz samic savců, a to logicky třeba takové mandle nesplňují. Podle legislativy je platný název sójový, rýžový, mandlový atd. nápoj, ne mléko. Rostlinné nápoje vznikají rozpadem (rozmixováním) hlavní suroviny ve vodě, filtrací a následnou homogenizací. 

Suroviny na přípravu rostlinného "mléka" můžeme rozdělit následovně

Obiloviny: Ovesné, rýžové, kukuřičné, špaldové mléko.
Luštěniny: Sójové, arašídové, lupinové mléko.
Ořechy: Mandlové, kokosové, lískové, pistáciové mléko a mléko z vlašských ořechů.
Semena: Sezamové, makové, lněné, konopné, slunečnicové mléko.
Pseudo-obiloviny: Quinoa, teff, amaranth.

obrázek ze shutterstock.com

Rostlinné nápoje mohou mít na naše zdraví pozitivní vliv. Podle review Sethi, (2016) se v surovinách, které se k přípravě rostlinných nápojů používají, nacházejí bioaktivní komponenty (fytosteroly, izoflavonoidy, beta-glukany nebo kyselina laurová), které mají příznivé účinky pro náš organismus. 

O jakých zdravotních benefitech je řeč?

  • Sójový nápoj může chránit před vznikem kardiovaskulárního onemocněním nebo snižovat cholesterol.
  • Rýžový nápoj může působit protizánětlivě.
  • Ovesný nápoj díky beta-glukanům snižuje celkový a LDL cholesterol.
  • Kokosový nápoj má zásluhou vitaminu E pozitivní dopad na pleť a zlepšuje imunitu.

Složení rostlinných mlék se od toho kravského diametrálně liší. Vždy záleží na vstupní surovině, přídatných látkách a způsobu výroby. Co se týče množství bílkovin, je srovnatelný pouze nápoj ze sóji. Rostlinné nápoje jsou často obohaceny o vápník, vitamin B12 a D2 - tato forma vitaminu D je bohužel méně efektivní, než jeho lépe využitelnější bratr vitamin D3. Taky se na trhu vyskytují rostlinné nápoje v prášku, u kterých je více než nutné číst složení. Někdy se může totiž stát, že si koupíte předražený cukr. Blíže se na složení a nutriční obsah podíváme níže (Lehmann et al., 2013).

Příklady složení "mlék“

Kravské mléko: mléko

Alpro mandlový nápoj original: Pitná voda, Cukr, Mandle (2,3 %), Fosforečnan vápenatý, Mořská sůl, Stabilizátory (karubin, guma gellan), Emulgátor (slunečnicový lecitin), Vitaminy (riboflavin (B2), B12, E, D2).

Natrue ovesný nápoj: voda, oves (15 %)

Natrue sójový nápoj s vápníkem: voda, loupané sójové boby (11 %), cukr (1,25 %), uhličitan vápenatý, stabilizátor (guma gellan), mořská sůl, vitamin D, vitamin B12

DM Bio rýžový nápoj s vápníkem: voda, rýže* 13 %, slunečnicový olej*, mořská řasa Lithothamnium 0,4 %, mořská sůl
*z biologického zemědělství

Nápoj kokosový instantní Topnatur: Dextróza, plně ztužený kokosový tuk (29 %), glukózový sirup, emulgátor: estery mastných kyselin (rostlinný původ), stabilizátor: fosforečnan draselný, kokosové aroma.

Bonavita Zajíc pohankový: Sušený glukózový sirup, částečně ztužený sójový olej, pohanková mouka 7 %, sladidlo maltitol, regulátor kyselosti: fosforečnany draselné, emulgátor E471, kaseinát sodný, protispékavá látka oxid křemičitý, jedlá sůl, stabilizátor karagenan, aroma, barvivo karoteny.

Mladý kokos Sušené kokosové mléko Bio: Dehydratovaný extrakt z dužiny kokosových ořechů 97,5 %, tapiokový škrob 2 %, akátová vláknina (0,5 %).

Jak si vede mléko v nutričním rozstřelu proti svým náhražkám?


Bílkoviny (g) na 100 g Tuky (g) na 100 g Sacharidy (g) na 100 g Energie (kJ)
Kravské mléko polotučné 3,2 1,5 4,6 190
Alpro mandlový nápoj 0,5 1,1 3,0 102
Natrue ovesný nápoj 0,3 1,6 0,3 194
Natrue sójový nápoj s vápníkem 3 1,8 4 188
DM Bio rýžový nápoj s vápníkem 0,1 1,1 9,3 201
Nápoj kokosový instantní Topnatur (na jednu porci je doporučené množství 25 g) 0,5 29 60 2102
Bonavita Zajíc pohankový (na jednu porci je doporučené množství 25 g) 2,6 23 67 2037
Mladý kokos Sušené kokosové mléko Bio 11,6 64,6 20 2958

Tipy pro nejlepší výběr rostlinného nápoje

  • Vždy čtěte složení. Čím méně ingrediencí nápoj obsahuje, tím lépe.
  • Vybírejte nápoje bez přídavku cukru.
  • Uvědomte si, že nápoje z mandlí, rýže nebo ovsa, nejsou zdrojem bílkovin a kravské mléko těmito tekutinami nutričně nenahradíte.
  • Obohacení o vitaminy B12, D3 nebo vápník není na škodu.
  • Když už hledáte sušený nápoj, vyhýbejte se těm, které obsahují na prvním místě cukr (dextróza, glukózový sirup) a raději volte takový, kde je co nejméně ingrediencí, nejlépe bez přídavku cukru a na prvním místě je výchozí surovina dle typu nápoje (např. kokosový nápoj – první místo kokosová dužina)
  • Pokud s kravským mlékem nemáte problém, nebojte se ho zařazovat do jídelníčku, je to kvalitní potravina.

A jak jsou na tom rostlinné alternativy jogurtů?

Na trhu roste také popularita jogurtů na rostlinné bázi. V obchodech byste neměli narazit na produkt s názvem "Sójový jogurt“, jelikož stejně jako u mlék, zde hraje roli legislativa, podle které zákazník nesmí být klamán a výrobky by měly být pojmenovány jako alternativy jogurtů nebo dezerty.  

V regálech nejčastěji narazíme na sójové alternativy jogurtů. Většinou jsou to výrobky s příchutí, protože co si budeme nalhávat, takový sójový jogurt bez příchutě a přidaného cukru není žádný gurmánský zážitek. Aby se výrobci co nejlépe zavděčili konzumentům, míchají do svých výrobků spousty aditiv. Nezřídka pak ve složení narazíte na cukr na prvním místě, velké množství škrobů, barviva a aromata. Nutno podotknout, že tyto látky se dávají také do běžných jogurtů z kravského mléka, ale v těch rostlinných náhražkách jsou téměř nutností. Podíváme na složení jak ochucených, tak neochucených výrobků.

obrázek ze shutterstock.com

Základem jogurtových alternativ jsou nejčastěji

Příklady složení jogurtů a jeho rostlinných alternativ

Hollandia selský jogurt: mléko, mléčná bílkovina, jogurtová kultura, kultura Bifidobacterium BB12 a Lactobacillus acidophilus LA (10⁶/g)

Milko řecký jogurt bílý: mléko, jogurtová kultura s Bifidobacterium BB-12.

Danone Activia jogurt borůvkový: mléko, borůvková složka 12 % (borůvky 38 %, cukr, aroma, barvicí koncentrát z ibišku a černé mrkve), cukr, mléčné bílkoviny, jogurtové kultury a Bifidus ActiRegulariS® CNCM I-2494.

Dezert rýžový vanilka Provita: voda, rýže 8 %, rostlinný olej (řepkový), rýžový sirup, glukóza, fruktóza, kukuřičný škrob, extrakt z vanilkových lusků Bourbon, kurkumin, paprikový extrakt.

Alpro sójová alternativa jogurtu natural: pitná voda, loupané sójové boby (10,7 %), cukr, citronan trivápenatý, stabilizátor (pektiny), regulátory kyselosti (citronany sodné, kyselina citronová), aroma, mořská sůl, antioxidanty (extrakt s vysokým obsahem tokoferolu, estery mastných kyselin s kyselinou askorbovou), vitaminy (B12, D2), jogurtové kultury (S. thermophilus, L. bulgaricus).

Alpro sójový dezert s příchutí tmavé čokolády: pitná voda, cukr, loupané sójové boby (6 %), zahušťovadla (modifikovaný tapiokový škrob, karagenan), kakaový prášek (3 %), čokoláda (1,1 %) (cukr, kakaová hmota, kakaový prášek se sníženým obsahem tuku, přírodní vanilkové aroma), fosforečnan vápenatý, aroma, mořská sůl, vitaminy (riboflavin (B2), B12, D2)

Kalma Kokosový bílý zakysaný: voda, kokosové mléko 26 %, kukuřičný škrob, cukr, čekanková vláknina inulin, jogurtová kultura

Kalma ovesný dezert vanilkový: pitná voda, oligofruktóza, zahušťovadla: (tapiokový, kukuřičný škrob, agar, karubin), oves 3 %, rostlinný olej, sladidla: (erythritol, steviolglykosid), aroma, sůl, barvivo: (betakaroten, riboflavin), vitaminy C a B12


Bílkoviny (g) na 100 g Tuky (g) na 100 g Sacharidy (g) na 100 g Energie (kJ)
Hollandia selský jogurt 3,5 3,8 3,8 265
Milko řecký jogurt bílý 9,8 0,3 3,8 242
Danone Activia jogurt borůvkový 3,7 2,8 13 383
Dezert rýžový vanilka Provita 0,43 2,8 17,5 407
Alpro sójová alternativa jogurtu natural 4 2,3 2,1 212
Alpro sójový dezert s příchutí tmavé čokolády 3 2,3 14,7 396
Kalma Kokosový bílý zakysaný 0,4 5,1 7,3 323
Kalma ovesný dezert vanilkový 0,6 2,4 10,2 270

U složení a nutričních hodnot těchto jogurtů a jejich alternativ si můžete všimnout velké různorodosti. Stejně jako to bylo u mléčných alternativ, i zde se běžným jogurtům nejvíce podobají alternativy ze sóji. Také do rostlinných jogurtů výrobci přidávají vitaminy a vápník, které mají sice rozporuplnou využitelnost, ale lepší než nic. Pečlivé čtení etiket je nutností i zde. Nejhůře na tom jsou obecně rýžové dezerty, které jsou nejen chuťově "neatraktivní“, ale ani složení to na bodech nedohání. Takže ty v rámci správné, racionální výživy moc nedoporučuji. Pokud vám záleží na dostatečném příjmu bílkovin, tak vybírejte běžné jogurty, nejlépe bílé s tučností dle vašich cílů (jogurty typu 0,000001 % tuku nebrat – to už je spíš kelímek škrobu). Také bílé sójové alternativy k jogurtům mají srovnatelné množství bílkovin, horší je jejich chuť, takže doporučuji do nich přidat nějaké čerstvé ovoce.

Tipy pro výběr rostlinného "jogurtu"

  • Bez čtení složení raději nekupovat.
  • Je fajn, když se ve složení objeví nějaké jogurtové kultury.
  • Nedoporučuji výrobky s cukrem, fruktózou nebo škrobem hned na prvních místech ve složení.
  • Záleží vám na dostatku bílkovin – vybírejte sójové. V rýžových nebo kokosových "jogurtech" byste po bílkovinách pátrali marně.
  • Nenechte se nalákat obalem, který naznačuje, že je produkt to nejzdravější na světě – ne vždy to tak je.

Co si z toho vzít?

Cílem tohoto článku nebylo hanit rostlinné alternativy mléčných výrobků. Sama je často používám. Ale spíše připomenout, že ne vše, co je rostlinného původu, je to nejzdravější pro fungování vašeho těla. Nápisy na obalech typu vegan, bez laktózy, bez lepku nás mají za úkol nalákat a věřit, že nic lepšího si ani koupit nemůžeme. Potom si ale přečtete složení a zjistíte, že ten na první pohled skvělý rýžový jogurt obsahuje tolik cukru a aditiv, že se vám ani nevleze do maker a nevíte, co některé ty látky vůbec znamenají. Takže když si tyto produkty kupujete, vždy mrkněte na složení. Mohou tedy rostlinné alternativy nutričně nahradit mléčné výrobky? Co se týče zastoupení makroživin, některé sójové výrobky mohou nutričně nahradit kravské mléko. Ale měli bychom počítat s nižší využitelností vitaminů, které se do sójového mléka přidávají a nejlépe zdroje těchto látek v jídelníčku střídat. 

[eshoplink]

Zdroje:

DUŠEK, Aleš. Změny v chemickém složení syrového kravského mléka v průběhu roku. Č. Bud., 2011. diplomová práce (Ing.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta.

FAJKUSOVÁ, K. (2009). Je mléko vhodné a zdravé pro dospělého člověka? (Doctoral dissertation, Masarykova univerzita, Lékařská fakulta).

Guo, J., Astrup, A., Lovegrove, J.A., Gijsbers, L., et al. (2017) Milk and dairy consumption and risk of cardiovascular diseases and
all-cause mortality: dose-response meta-analysis of prospective cohort studies. European Journal of Epidemiology. [Online] 32
(4), 269–287. Available from: doi:10.1007/s10654-017-0243-1.

KUČERA, J. (2008). Význam mléka a mléčných výrobků ve výživě (Doctoral dissertation, Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií).

Heaney, R. P., Dowell, M. S., Rafferty, K., & Bierman, J. (2000). Bioavailability of the calcium in fortified soy imitation milk, with some observations on method–. The American journal of clinical nutrition, 71(5), 1166-1169.

Lehmann, U., Hirche, F., Stangl, G. I., Hinz, K., Westphal, S., & Dierkes, J. (2013). Bioavailability of vitamin D2 and D3 in healthy volunteers, a randomized placebo-controlled trial. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 98(11), 4339-4345.

Lordan, R., Tsoupras, A., Mitra, B., & Zabetakis, I. (2018). Dairy Fats and Cardiovascular Disease: Do We Really Need to Be Concerned?. Foods, 7(3), 29.

Matte, J. J., Britten, M., & Girard, C. L. (2014). The importance of milk as a source of vitamin B12 for human nutrition. Animal Frontiers, 4(2), 32-37.

Referenční hodnoty pro příjem živin. V ČR 1. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2011. ISBN 978-80-254-6987-3.

Sethi, S., Tyagi, S. K., & Anurag, R. K. (2016). Plant-based milk alternatives an emerging segment of functional beverages: a review. Journal of food science and technology, 53(9), 3408-3423.

Singhal, S., Baker, R. D., & Baker, S. S. (2017). A Comparison of the Nutritional Value of Cow's Milk and Nondairy Beverages. Journal of pediatric gastroenterology and nutrition, 64(5), 799-805.

Weaver, C.M. & Plawecki, K.L. (1994) Dietary calcium: adequacy of a vegetarian diet. The American Journal of Clinical Nutrition.
[Online] 59 (5), 1238S-1241S. Available from: doi:10.1093/ajcn/59.5.1238S [Accessed: 30 June 2018].

  • 2