Žádné sacharidy ani zelenina, pouze MASO? Aktin reaguje na experiment Petra Máry
obrázek z YouTube Petra Máry

Žádné sacharidy ani zelenina, pouze MASO? Aktin reaguje na experiment Petra Máry

Petr Loskot Petr Loskot před 12 dny

V poslední době jako by se s novými výživovými styly roztrhl pytel a jedním z těchto příkladů je i tzv. Carnivore diet, která je založena prakticky pouze na konzumaci masa. Nedávno o tomto způsobu stravování vydal několik videí Petr Mára popisující vlastní zkušenosti s touto dietou, pomocí které si léčí ulcerózní kolitidu (zánětlivé onemocnění střev). 

Ve videích zaznívají zajímavé informace, ovšem některé (určitě nezáměrně) jsou zavádějící, což nemá běžný divák šanci poznat a mohlo by to vést k vytvoření ne zcela objektivního pohledu na tuto dietu, případně na další podobné diety jako low-carb nebo keto. Z toho důvodu cítíme potřebu se k některým výrokům ve videu vyjádřit.

Co se v dnešním "masitém" článku dozvíme?

  • O čem vůbec carnivore diet je.
  • Jestli je opravdu maso a tuk tou nejpřirozenější stravou pro člověka.
  • Jaké palivo naše buňky přednostně spalují aneb Sacharidy, nebo tuky?
  • Jaká rizika s sebou nese dlouhodobě nadměrná konzumace masa a nízký příjem vlákniny.
  • Jestli je dieta masožravce vhodná k dlouhodobému stravování.

Při dietě masožravce bude maso vaším denním chlebem

Jak už název diety napovídá, carnivore dieta bude postavena na příjmu masa, opravdu hodně masa, případně na dalších živočišných potravinách.

A jak by teda mohl vypadat výběr potravin na carnivore dietě? 

  • Maso by mělo být spíše tučnější (hovězí, vepřové, nebo např. tučné rybí), aby kromě příjmu bílkovin byly pokryty i nároky na příjem energie, které tělo bude brát hlavně z tuků. Právě vysoký příjem tuků na této dietě obecně je možná důležitější, než samotná konzumace masa.
  • Maso může být doplněno vejci, masovými vývary a sádlem. Někteří "masožravci" zahrnují i tučnější mléčné výrobky.
  • Pitný režim je pokryt obyčejnou vodou a podle některých "carnivorů" může být doplněn o kávu a čaj.
  • Zapovězena je naopak konzumace veškerých potravin rostlinného původu. V této dietě se tak neobjeví obiloviny, luštěniny, ořechy, ale ani ovoce nebo zelenina, čímž se docílí prakticky nulového příjmu sacharidů, které si organismus musí vyrábět hlavně z bílkovin (případně laktátu a glycerolu).

Na první pohled je tak dieta velmi podobná paleo dietě a ostatním low-carb/keto výživovým přístupům, s čímž se pojí prakticky všechna zavádějící tvrzení ve článku.

obrázek ze shutterstock.com

Odráží opravdu Carnivore dieta způsob stravování lidí za posledních 100, 200 nebo 500 tisíc let? Je to trochu složitější...

Velmi často se můžeme setkat s tvrzením, že přijímat bílkoviny a tuk z masa je pro lidi "přirozenější", než strava založená na obilovinách a dalších zdrojích sacharidů. Podle antropologických výzkumů byl však podíl sacharidů ve stravě dán místem na planetě, na kterém našim předci žili a byl v rozmezí 3–50 % celkového příjmu energie, čímž jednoznačně padá tvrzení, že příjem bílkovin a tuku je pro člověka nejpřirozenější a "zlé" obiloviny a sacharidy se objevily v našem jídelníčku až s příchodem zemědělství (Cordain, 2000; Ströhle, 2011).

Tuk je nejlepší a nejekonomičtější palivo, které jako člověk můžete mít. Opravdu?

  • Naše buňky efektivněji spalují vždy tu živinu, která v naší stravě aktuálně převažuje a je to dáno zvýšenou aktivitou enzymů těchto metabolických drah. Na low-carb stravování (do příjmu cca 20 % celkového příjmu energie ze sacharidů) je tak člověk schopen plně adaptovat se za 5–10 dní (Goedecke, 1999).
  • Kompletní adaptace na keto-stravování může trvat o něco déle, nicméně pozorovaná maxima spalování tuku i při této dietě jsou dosažena po pouhém jednom týdnu (Hall, 2016).
  • Nepříjemné pocity (tzv. keto chřipka) doprovázející začátek stravování na low-carb/keto mohou být dány jednoduše sníženým příjmem energie, neboť velká část lidí zapomíná navýšit příjem tuků na místo vynechaných sacharidů. Lehké omezení sacharidů ve stravě obecně skutečně může prospět např. lidem s minimální fyzickou aktivitou nebo diabetikům, velkému spektru lidí s aktivním životním stylem naopak nemusí vyhovovat vůbec (Burke, 2015, 2017; Snorgaard, 2017).
obrázek ze shutterstock.com

Masitá strava bez celozrnných obilovin, ovoce a zeleniny je spojena se zvýšením rizika vzniku rakoviny tlustého střeva o více jak 220 %

Petr Mára ve videu sice zmiňuje možný rozdíl této diety v působení na zdraví v horizontu týdnů a měsíců ve srovnání s delším časovým obdobím (let až desítek let). Právě tyto dopady projevující se za delší dobu by však měly být zmíněny daleko důraznějším způsobem.

Jaká rizika plynou z pouhé dlouhodobé konzumace masa?

  • Petr Mára určitě neví, že s každými 100 g příjmu červeného masa denně je spojeno zvýšení rizika rakoviny tlustého střeva o 22 % a při příjmu kila masa denně to je tak navýšení rizika o 220 % (Vieira, 2017)!
  • Kdyby si ke své porci masa dal alespoň nějakou celozrnnou přílohu, což carnivore diet bohužel nepovoluje, s každými 90 g celozrnných obilovin denně by snížil riziko vzniku rakoviny tlustého střeva o 18 % (Vieira, 2017).
  • Potraviny rostlinného původu obecně navíc obsahují celou řadu látek, které maso jednoduše neobsahuje. Můžeme zde mluvit třeba o vitaminech E, C a některých vitaminech skupiny B. A co třeba různé zdraví prospěšné látky rostlinného původu (biologicky aktivní) jako jsou antioxidanty, flavonoidy a polyfenoly, jejichž příjem je také spojován s nižším rizikem takřka všech civilizačních onemocnění (Key, 2011; Leopold, 2015)?
obrázek ze shutterstock.com

Můžeme brát nulový příjem vlákniny jako cestu ke zdraví?

Ten hlavní důvod, proč se Petr Mára zkouší stravovat podle carnivore diety, je ulcerózní kolitida, nevyzpytatelná choroba, u které nelze pacientům sdělit konkrétní doporučení, jak se stravovat. Razantní snížení příjmu vlákniny tak může být prospěšné při takovýchto zánětlivých onemocněních střeva (Hou, 2014). 

Proto i snížení až vynechání příjmu vlákniny a dalších potravin může být pro tyto jedince prospěšné a povede k utlumení aktivních projevů nemoci. Vynechání určitých potravin však funguje na individuální rovině a bohužel nelze doporučovat plošně. Obecně by tak vlákninu zdravý člověk ze stravy rozhodně vynechávat neměl! 

Suma sumárum aneb jak dietu masožravce vnímat ve světle vědeckých studií?

  • Dieta masožravce je z pohledu příjmu hlavních makroživin velmi podobná low-carb nebo ketogenním dietám. O obecně nízkosacharidovém způsobu stravování rozhodně nelze říci, že by byl pro člověka přirozenější, než strava založená na sacharidech. Lidé ve své historii totiž zdaleka nejedli pouze maso a tuk.
  • Zvláštní způsoby stravování jako je třeba právě dieta masožravce, při kterých se vynechává z jídelníčku široké spektrum potravin, však skutečně mohou být u některých jedinců hlavním důvodem výrazného zlepšení zdravotního stavu, i když paradoxně mohou jít proti všeobecně uznávaným výživovým doporučením. Tito jedinci často trpí zejména zánětlivými onemocněními střeva, intolerancí nebo alergií na nějakou potravinu, a tak je vyřazení potraviny, která způsobuje zdravotní obtíže, logickým krokem k lepšímu zdravotnímu stavu. Někdy je také udáván pozitivní vliv na náš mikrobiom ve střevech, který v našem organismu ovlivňuje řadu nemocí. Velká otázka je však působení takto nevyvážených diet na lidský organismus v horizontu roků a desítek let.
  • Pokud nemáme vážnější zdravotní problémy, u kterých výrazná proměna stravování může působit prospěšně, nemá smysl stravovat se takovým extrémním způsobem, jakým carnivore dieta bezesporu je. 
  • Krátkodobé benefity mohou být krutě vykoupeny následky (nádory zažívacího ústrojí, choroby srdce a cév, kritický nedostatek některých vitaminů a minerálních látek), které se projeví až za delší časové období. O jakékoliv výrazné změně v jídelníčku se ideálně vždy poraďte s lékařem nebo nutričním terapeutem.

[eshoplink]

Zdroje:

Burke LM, Ross ML, Garvican-Lewis LA, et al. Low carbohydrate, high fat diet impairs exercise economy and negates the performance benefit from intensified training in elite race walkers. J Physiol. 2017;595(9):2785-2807. doi:10.1113/JP273230

Burke LM. Re-Examining High-Fat Diets for Sports Performance: Did We Call the ‘Nail in the Coffin’ Too Soon? Sports Med Auckl Nz. 2015;45(Suppl 1):33-49. doi:10.1007/s40279-015-0393-9

Cordain L, Miller JB, Eaton SB, Mann N, Holt SH, Speth JD. Plant-animal subsistence ratios and macronutrient energy estimations in worldwide hunter-gatherer diets. Am J Clin Nutr. 2000;71(3):682-692.

Goedecke JH, Christie C, Wilson G, et al. Metabolic adaptations to a high-fat diet in endurance cyclists. Metabolism. 1999;48(12):1509-1517.

Hall KD, Chen KY, Guo J, et al. Energy expenditure and body composition changes after an isocaloric ketogenic diet in overweight and obese men. Am J Clin Nutr. 2016;104(2):324-333. doi:10.3945/ajcn.116.133561

Hou JK, Lee D, Lewis J. Diet and Inflammatory Bowel Disease: Review of Patient-Targeted Recommendations. Clin Gastroenterol Hepatol Off Clin Pract J Am Gastroenterol Assoc. 2014;12(10):1592-1600. doi:10.1016/j.cgh.2013.09.063

Key TJ. Fruit and vegetables and cancer risk. Br J Cancer. 2011;104(1):6-11. doi:10.1038/sj.bjc.6606032

Leopold JA. Antioxidants and Coronary Artery Disease: From Pathophysiology to Preventive Therapy. Coron Artery Dis. 2015;26(2):176-183. doi:10.1097/MCA.0000000000000187

Snorgaard O, Poulsen GM, Andersen HK, Astrup A. Systematic review and meta-analysis of dietary carbohydrate restriction in patients with type 2 diabetes. BMJ Open Diabetes Res Care. 2017;5(1):e000354. doi:10.1136/bmjdrc-2016-000354

Ströhle A, Hahn A. Diets of modern hunter-gatherers vary substantially in their carbohydrate content depending on ecoenvironments: results from an ethnographic analysis. Nutr Res N Y N. 2011;31(6):429-435. doi:10.1016/j.nutres.2011.05.003

Vieira AR, Abar L, Chan DSM, et al. Foods and beverages and colorectal cancer risk: a systematic review and meta-analysis of cohort studies, an update of the evidence of the WCRF-AICR Continuous Update Project. Ann Oncol. 2017;28(8):1788-1802. doi:10.1093/annonc/mdx171

  •