- Ketóza je stav charakterizovaný zvýšenou koncentrací ketolátek v krvi a v moči.
- Nutriční ketóza je bezpečná, protože při ní nedochází ke změně pH krve.
- Některé studie ukazují, že může jít o účinný způsob redukce hmotnosti.
Málo se to ví, ale ketogenní dieta byla lékaři popsána již před více než 100 lety. Zatímco v dnešní době je tento stravovací styl založený na zvýšené tvorbě ketolátek pro mnohé prakticky synonymem pro redukční dietu, v době svého vzniku šlo primárně o nutriční terapii při epilepsii. V čem spočívá nutriční ketóza, jak ji správně nastavit a má smysl držet ketogenní dietu při snaze o hubnutí?
Jak se dostat do ketózy?
Za běžných okolností je hlavním palivem lidského těla glukóza, tedy cukr. Při nedostatku glukózy v těle dochází k nutriční ketóze, tedy ke stavu, kdy se z tuků (mastných kyselin) tvoří tzv. ketolátky, které mohou nahrazovat funkci glukózy.
K nedostatku glukózy v organismu může dojít dvěma způsoby:
- Dlouhé hladovění nebo půst jsou typickými příklady situací, kdy se lidský organismus dostává do stavu ketózy. Díky tomu tuková tkáň spolu se svalovou tkání může pokrývat většinu energetických potřeb organismu.
- Cíleně omezeným příjmem sacharidů ve stravě. Právě to je základ tzv. ketogenní diety, kdy většinová část energetického příjmu je přijata ve formě bílkovin a především tuků.
Ketogenní dieta je primárně založena právě na druhém ze zmíněných způsobů. “Povolené” množství sacharidů je individuální, nicméně v průměru se doporučuje držet do cca 30 g denně nebo do 5 % z celkového energetického příjmu.
Nutriční ketóza jako taková není nebezpečná ani při několikaměsíčním průběhu. Hladina ketolátek je totiž relativně nízká, a tak i přes kyselý charakter některých z ketolátek neovlivňuje pH krve. Odlišným případem je ketoacidóza, která se může objevit u osob s cukrovkou I. typu. Zde je již koncentrace ketolátek v krvi výrazně vyšší, což souvisí s poklesem pH krve a rozvratu rovnováhy vnitřního prostředí.
Co to jsou ketolátky?
Tvorba ketolátek (ketogeneze) při nedostatku glukózy v těle se odehrává primárně v jaterních mitochondriích. Zde dochází k rozkladu tuků (mastných kyselin) při procesu tzv. beta‑oxidace až za vzniku acetyl‑CoA. Právě z něj vznikají postupně ketolátky:
- acetoacetát
- beta‑hydroxybutyrát
- aceton
Acetoacetát a beta‑hydroxybutyrát jsou dále uvolněny do systémového oběhu a mohou být použity tkáněmi jako zdroj energie. Aceton je vyloučen močí nebo dechem, jako zdroj energie již neslouží.
Právě přítomnost výše zmíněných ketolátek v moči slouží jako způsob, jak zjistit stav nutriční ketózy. Slouží k tomu speciální testovací pásky, které lze zakoupit ve všech lékárnách či na některých e‑shopech. Po nanesení moči se testovací proužek v případě přítomnosti ketolátek zbarví do charakteristické fialové barvy.
- Jaké jsou výhody a nevýhody dodržování ketogenní diety? Přečtěte si v našem dalším článku Keto dieta: co je zač, jak funguje a jak na jídelníček?
Za jak dlouho se tělo dostane do ketózy?
Tvorba ketolátek v játrech probíhá tehdy, dojde‑li k nedostatku glukózy v organismu. V průměru jde o několik dní až jeden týden v závislosti na příjmu sacharidů ve stravě, fyzické aktivitě či celkové hmotnosti. Ovšem jak dlouho přechod do stavu ketózy trvá, tak rychle je možné se z ní dostat. Jídlo s obsahem sacharidů, cukrem slazený nápoj nebo třeba alkohol - to vše jsou způsoby, které znamenají pokles hladiny ketolátek v organismu.
Vliv ketózy na hubnutí a sportovní výkon
Ketogenní dieta je oblíbenou variantou redukční diety. Je ale opravdu tak účinným způsobem jak hubnout? Pravdou je, že existuje celá řada studií, která ketogenní dietu shledává úspěšnou ve vztahu k redukci hmotnosti. Často se mluví o méně častých chutích na sladké, některé studie také pozorují, že ketolátky (konkrétně beta‑hydroxybutyrát) vedou k většímu pocitu sytosti. Současně však platí, že i při ketogenní dietě je nezbytné dosáhnout negativní kalorické bilance, aby mohlo být hubnutí úspěšné.
- Proč některým lidem vyhovuje hubnutí s ketogenní dietou? Přečtěte si náš další článek A zase ta keto‑dieta. Proč se díky ní tak snadno hubne?
Adaptace na spalování tuků je jednou z výhod, kterou se sportovci dodržující nízkosacharidovou či ketogenní dietu snaží využít. Za normálních okolností totiž ve chvíli, kdy absolvujeme intenzivní výkon, spalujeme téměř výhradně sacharidy. Těch je ovšem v těle uloženo omezené množství, a tak již po relativně krátké době dochází k jejich vyčerpání. Ketogenní dieta umožňuje zvýšit míru spalování tuků i při vysoce intenzivních výkonech, při kterých by se normálně spalovaly primárně sacharidy. Popisuje to například studie z roku 2019, která se zaměřila na Crossfitové sportovce.
Průběhy znázorněné plnými křivkami znázorňují kontrolní skupinu mužů a žen, průběhy tečkovaných křivek znázorňují sportovce na ketogenní dietě. Je zřejmé, že míra spalování tuků u vysoké intenzity zátěže je výrazně vyšší u sportovců, kteří drželi ketogenní dietu.
Jak velkou výhodu tento efekt přináší do současné doby jasné. Některé studie potvrzují pozitivní vliv na některé typy výkonů, jiné studie naopak pozorují zhoršení fyzické výkonnosti.
- Zajímá vás více o vlivu ketogenní diety na sportovní výkon? Přečtěte si náš další článek Keto dieta pro sportovce: spaluje tuky, pomáhá nabírat svaly a zlepšovat výkonnost?
Co si z toho vzít?
Ketóza je stav charakterizovaný zvýšenou koncentrací ketolátek v krvi a v moči. Dochází k ní následkem půstu, dlouhodobého hladovění či dramatickému snížení množství sacharidů ve stravě. Nedostatek sacharidů v organismu vede k procesu ketogeneze. Při té vznikají tzv. ketolátky, které částečně nahrazují roli glukózy a pomáhají krýt energetické potřeby organismu.
Ketogenní dieta je oblíbená při snaze o redukci hmotnosti. Některé studie poukazují na zvýšený pocit zasycení, což může pomoci s dodržením negativní kalorické bilance, která je pro hubnutí nezbytná.
