Když se řekne dehydratace, většina lidí si vybaví horké letní dny, pocení a nutnost doplňovat tekutiny. Jenže nedostatečný příjem tekutin v zimě je často podceňovaný problém. Přitom i v chladných měsících může být organismus dehydratovaný — a to v míře, která negativně ovlivňuje zdraví, výkonnost i termoregulaci. Pojďme si vysvětlit, proč k tomu dochází a jak tomu předcházet.
Proč hrozí dehydratace i v zimě?
1. Snížený pocit žízně
V chladném počasí se snižuje pocit žízně. Tělo reaguje na zúžení cév v kůži a vyšší krevní tlak v centrálním oběhu tím, že omezí sekreci hormonu vasopresinu, což vede ke zvýšené tvorbě moči – tzv. studené diuréze. Výsledkem je větší ztráta tekutin, aniž by tělo dávalo jasné signály, že je potřeba pít.
2. Dýchání suchého vzduchu
Zimní vzduch bývá suchý a navíc při dýchání ztrácíme více vody, protože vzduch v plicích je teplý a nasycený vodní parou. Čím větší rozdíl mezi vnitřní a vnější vlhkostí, tím více tekutin se ztrácí při každém výdechu. Studie ukazují, že tyto respirační ztráty vodymohou v extrémních případech dosáhnout až 1 litru za den.
3. Těžké oblečení a fyzická aktivita
I když je zima, při pohybu v terénu (například na sněhu) dochází ke zvýšenému výdeji energie, a tím i k vyšším ztrátám vody potem – obzvlášť pokud je oblečení málo prodyšné. Pokud není možnost odpaření potu (např. pod neprodyšnou bundou), pot zůstává na těle a vlhké oblečení zvyšuje riziko prochladnutí.
4. Nižší příjem tekutin v běžné populaci
Z nedávné japonské studie vyplývá, že v zimních měsících lidé skutečně pijí méně než v létě – tzv. „non‑alcohol drink intake“ byl nižší v chladném období. Zároveň byla zaznamenána vyšší koncentrace hematokritu, což ukazuje na snížený objem plazmy – typický příznak dehydratace.
Důsledky zimní dehydratace
Zvýšené riziko srdečně-cévních onemocnění: Dehydratace zvyšuje viskozitu krve, což může přispět ke vzniku ischemických příhod (např. mozkových příhod) — zejména u starších osob.
Horší termoregulace: Nedostatek tekutin snižuje schopnost těla regulovat teplotu, což může zvýšit riziko prochladnutí i omrzlin.
Ztráta fyzické a psychické výkonnosti: Už mírná dehydratace (okolo 2 % tělesné hmotnosti) snižuje výkon, koncentraci a zhoršuje náladu.
Zmatek při hodnocení hydratace: V zimě mohou běžné příznaky jako suchá kůže, únava nebo tmavá moč být přehlíženy nebo přisuzovány jiným příčinám.
Jak se správně hydratovat v zimě?
Nespoléhejte na pocit žízně – nastavte si pravidelný režim pití (např. každé 2–3 hodiny alespoň 200 ml).
Pijte teplé nápoje – nejen že zahřejí, ale motivují k pití (např. bylinkové čaje, teplá voda s citronem).
Mějte vodu na dosah – v práci, doma i venku. Používejte termosky nebo izolované lahve, aby voda nezamrzla.
Doplňujte tekutiny při sportu i v zimě – zejména při běžkování, turistice nebo práci venku.
Všímejte si signálů těla – tmavá moč, sucho v ústech, únava nebo bolest hlavy mohou být známkami dehydratace.
Zahrňte potraviny s vysokým obsahem vody – polévky, dušená zelenina, ovoce (i zimní: jablka, pomeranče) přispívají k příjmu tekutin.
Sledujte moč– světlá až slámově žlutá barva je známkou dobré hydratace.
