- Biologické rytmy se poprvé zkoumaly na rostlinách.
- Dělíme je na 3 hlavní typy: ultradiánní, infradiánní, cirkadiánní.
- Cirkadiánní rytmy souvisí s osobnostní charakteristikou člověka.
Kdy a na čem se biologické rytmy poprvé zkoumaly?
Dávno v minulosti se předpokládalo, že vnitřní rytmy člověka jsou určovány vnějšími faktory, a to především otáčením Země a pravidelným střídáním světla a tmy. První vědecké experimenty však dokázaly pravý opak, tedy to že jsou rytmy podmíněny vnitřně. První výzkumy byly prováděny na rostlinách. Francouzský astronom Jean Jacques Ortous de Mairan zhotovil jednoduchý experiment, při kterém umístil rostlinu Mimosy do skříně (světelné izolace) a pozoroval, jak otevírá a zavírá své listy bez ohledu na opakované pozměňování intenzity světla. Tím jako první potvrdil existenci vnitřních rytmů.
Další badatelé, mezi které patřil například Henri Luis Duhamel du Monceau, se nechali inspirovat a v experimentování pokračovali. Henri Luis tvrdil, že Mimosa otevírání a zavírání svých listů řídí podle vnější teploty. Vytvořil proto experimentální box se stálou teplotou, avšak i v něm rostlina Mimosa vykonávala stejný pohyb listy. Poslední výzkum stojící za zmínku podnikl švýcarský botanik Alphonse de Candolle, který přišel na to, že rytmicita pohybu listů u Mimosy nebyla 24 hodinová, ale že se lišila ve vztahu ke konkrétní rostlině. Tato individuální variabilita se stala dalším důkazem vnitřních rytmů, protože kdyby byly pohyby podmíněné vnějším prostředím, byly by u všech rostlin stejného druhu totožné.
Máme 3 hlavní typy biologických rytmů
Biologické rytmy se zpravidla dělí do 3 hlavních kategorií – rytmy ultradiánní, cirkadiánní a infradiánní:
- ultradiánní rytmy: perioda kratší než 20 hodin
- infradiánní rytmy: perioda delší než 28 hodin
- cirkadiánní rytmy: perioda 24 hodin
Pojďme se podívat blíže na rytmy cirkadiánní
Už odjakživa jsme každý z nás tak nějak podvědomě tušili, že máme svůj vlastní konkrétní čas, kdy se nám vstává a chodí spát “snadněji a lépe”, a posléze jsme i více čilí a aktivní než v časy jiné. Obecně tyto časové preference rozdělují lidi na ranní ptáčata a noční sovy, případně nevyhraněné typy (člověk se přímo neřadí ani do jedné ze skupin).
Chcete se dozvědět více o chronotypech? Přečtěte si náš článek Ranní ptáče vs. noční sova: Kdo je zdravější i lépe hubne?
Čím jsou cirkadiánní rytmy ovlivněny?
Cirkadiánní preference jsou ovlivněny mnoha faktory:
- věk – obecně od konce adolescence posun k ranním typům
- pohlaví – muži mají tendenci k večerním typům
- cyklus spánku a bdění – čas a počet hodin spánku
- tělesná teplota
- životní styl – kuřáci jsou spíše večerními typy
- sociální faktory – zaměstnání (denní/noční směny), cestování (jet lag)
Zajímá Vás, jak si správný cirkadiánní rytmus udržet? Přečtěte si náš článek Co je cirkadiánní rytmus a jak nám může zlepšit život
Vztah mezi cirkadiánní preferencí, Extraverzí/Intraverzí a Emoční labilitou
Na začátek je nutno fyziologicky vysvětlit, co jsou vlastně dimenze Extraverze/Intraverze a Emoční labilita. Autor faktorového modelu osobnosti Eysenck popisuje dimenzi Extraverze úrovní obecné aktivace mozkové kůry, která je způsobována nabuzením retikulární formace v mozkovém kmenu (arousal system). Intraverti vykazují podle něj naopak vyšší úroveň kortikální aktivace než extraverti. Podobně dimenze Emoční labilita je spojena s vysokou neurální aktivitou subkortikálních struktur, zahrnující hippocampus, amygdalu, gyrus cinguli, septum a hypotalamus (activation system).
Extraverze je obecně charakterizována osobnostními vlastnosti jako je energetičnost, společenskost, sdílnost,živost či elán. Intraverze je naopak popisována spíše jako tendence k samotě, nízké sebevědomí a vysoká míra kritičnosti. Emoční labilita souvisí s neklidem, tenzí, úzkostností a přehnanou starostlivostí.
Navíc jsou jednotlivé dimenze dědičné, což znamená, že jedinec má tendenci v dané dimenzi setrvávat dlouhodobě. Výzkum autorů Tankova (1994) cirkadiánních preferencí odhalil, že jedinci s večerními preferencemi typicky skórují výše v Extraverzi než v Intraverzi. Co se týče Emoční lability, nebyly nalezeny žádné významné souvislosti.
Co si z toho vzít?
Biologické rytmy se objevují nejen u lidí, ale u všech živých organismů. Dělíme je na základní 3 typy, a to: ultradiánní rytmy, infradiánní rytmy a cirkadiánní rytmy. Lidé se právě podle cirkadiánních rytmů rozdělují na: ranní ptáčata, noční sovy a nevyhraněné typy. Navíc existuje řada faktorů, které naše cirkadiánní rytmy ovlivňují a my některé z nich vlastním působením a konáním můžeme pozměnit.
Mimo jiné se cirkadiánní rytmy vážou i na naší osobnostní charakteristiku a to konkrétně, dle proběhnuvších výzkumů, extraverti mají tendenci být spíše večerními typy než intraverti.
