- Redukce tělesného tuku je nejúčinnější nefarmakologický způsob, jak zlepšit lipidový profil, následovaný úpravou stravy a pohybem.
- Pokud režimová opatření nestačí, statiny a ostatní léky jsou bezpečné a účinné řešení, které výrazně snižují kardiovaskulární riziko.
- Zvýšené LDL, apoB a Lp(a)jsou hlavní příčinou aterosklerózy a předčasného infarktu – často bez varovných příznaků.
Kardiovaskulární onemocnění jako hlavní příčina předčasných úmrtí
Kardiovaskulární onemocnění (KVO) zůstávají i v 21. století hlavní příčinou úmrtí na celém světě. Podle údajů Světové zdravotnické organizace se na celkové úmrtnosti podílejí přibližně 32 %, což odpovídá více než 17,9 milionům úmrtí ročně.
Většina těchto případů je způsobena aterosklerotickým procesem, při kterém dochází k ukládání tukových částic ve stěnách cév, což vede k jejich zúžení, snížení průtoku krve a zvýšení rizika infarktu myokardu, cévní mozkové příhody či ischemie končetin.
Jedním z klíčových faktorů, které urychlují vývoj aterosklerózy, je dyslipidémie – porucha metabolismu krevních lipidů. Změny v hladinách cholesterolu, lipoproteinů a triacylglycerolů zásadním způsobem ovlivňují riziko vzniku KVO. Dlouhodobě zvýšené hladiny LDL cholesterolu, triacylglycerolů či nověji sledovaných markerů jako je apolipoprotein B (apoB) nebo lipoprotein(a) [Lp(a)] představují pro kardiovaskulární systém významnou zátěž.
Co jsou krevní lipidy a proč jsou důležité
Krevní lipidy jsou tukové látky přítomné v krevní plazmě, které slouží jako zásobárna energie a stavební materiál pro tělesné buňky. Vzhledem k tomu, že tuky nejsou rozpustné ve vodě, nemohou být krevní plazmou přenášeny samostatně. K tomu slouží speciální transportní částice zvané lipoproteiny, které tvoří obal z bílkovin (apolipoproteinů), fosfolipidů a volného cholesterolu. Uvnitř nese lipoprotein jádro s cholesterolem ve formě esterů a triacylglyceroly (TAG).
Podle hustoty a složení rozlišujeme několik tříd lipoproteinů:
Chylomikrony: vznikají po vstřebání tuků ze střeva a přenášejí triacylglyceroly do tkání.
VLDL (very‑low density lipoprotein): tvořené v játrech, přenášejí triacylglyceroly do periferních tkání.
IDL (intermediate‑density lipoprotein): přechodová forma mezi VLDL a LDL.
LDL (low‑density lipoprotein): hlavní nosič cholesterolu do tkání – známý jako „zlý cholesterol“.
HDL (high‑density lipoprotein): odstraňuje přebytečný cholesterol z tkání – „hodný cholesterol“.
Jejich hladiny a kvalita ovlivňují:
stav cévní stěny (aterosklerózu),
riziko trombózy,
metabolismus glukózy a inzulínu,
a celkový kardiometabolický profil člověka.
Důležité je nejen množství cholesterolu, ale i typy a počet částic, které jej přenášejí. Například dvě osoby se stejným LDL cholesterolem mohou mít rozdílné riziko, pokud se liší v hladině apoB – tedy počtu částic, které cholesterol nesou
LDL cholesterol a jeho vliv na zdraví
LDL cholesterol (low‑density lipoprotein cholesterol) je nejznámější krevní lipid a častý terč léčebných intervencí. Bývá označován jako „zlý cholesterol“, protože jeho zvýšené hladiny přispívají k rozvoji aterosklerózy – procesu, při kterém dochází k ukládání cholesterolu ve stěnách tepen, vzniku plátů, jejich praskání a následné tvorbě trombů.
Mechanismus negativního účinku
LDL částice pronikají do cévní stěny, kde mohou podléhat oxidaci. Oxidovaný LDL je následně pohlcován makrofágy, které se mění v pěnové buňky a vytvářejí tzv. tukové proužky – raný stupeň aterosklerotického plátu. S postupem času se plát zvětšuje, narušuje elasticitu cévy a zužuje její průsvit. Prasknutí plátu může vést ke vzniku krevní sraženiny a akutnímu infarktu nebo cévní mozkové příhodě.
Studie jako Framinghamská či MRFIT potvrdily, že riziko infarktu a smrti stoupá úměrně s koncentrací LDL cholesterolu. Proto mezinárodní odborné společnosti (např. ESC, ACC/AHA) doporučují jeho cílené snižování v rámci prevence i léčby kardiovaskulárních onemocnění.
HDL cholesterol a jeho ochranná funkce
HDL cholesterol (high‑density lipoprotein cholesterol), často nazývaný „hodný cholesterol“, hraje roli v ochraně kardiovaskulárního systému. Je hlavním zástupcem tzv. antiaterogenních lipoproteinů, které odstraňují přebytečný cholesterol z tkání a cévní stěny zpět do jater, kde je následně metabolizován a vylučován žlučí.
Tento proces, známý jako reverzní transport cholesterolu, je klíčovým mechanismem, kterým HDL působí proti ateroskleróze. Kromě toho má HDL i antioxidační, protizánětlivé a protitrombotické účinky, které přispívají k ochraně cévní stěny.
Vztah mezi HDL a rizikem KVO
Epidemiologické studie dlouhodobě ukazují, že vyšší hladiny HDL cholesterolu jsou spojeny s nižším výskytem infarktu myokardu a dalších kardiovaskulárních příhod. Naopak nízké HDL – pod 1,0 mmol/L u mužů a pod 1,3 mmol/L u žen – je považováno za rizikový faktor pro rozvoj KVO.
Je však důležité dodat, že zvýšení HDL‑C samo o sobě nemusí automaticky znamenat snížení rizika. Klinické studie, které se snažily zvýšit HDL pomocí léků (např. niacin, CETP inhibitory), často selhaly ve snížení výskytu infarktů či mrtvic. Důležitá je tedy funkčnost HDL částic, nejen jejich množství
Triacylglyceroly (TAG): často přehlížený rizikový faktor
Triacylglyceroly (označované také jako triglyceridy, TAG) představují hlavní formu tukových zásob v těle a slouží jako důležitý zdroj energie. V krevní plazmě jsou přenášeny především pomocí lipoproteinů VLDL (very‑low‑density lipoprotein) a chylomikronů. Zatímco krátkodobé zvýšení TAG po jídle je fyziologické, chronicky zvýšené hladiny jsou spojeny s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, inzulinové rezistence a zánětu.
Vysoké TAG jsou typicky součástí tzv. aterogenního lipidového profilu, který zahrnuje:
zvýšené TAG,
snížený HDL cholesterol,
a výskyt malých, denzních částic LDL.
Tento profil je častý u osob s metabolickým syndromem, inzulinovou rezistencí nebo diabetem 2. typu, a je považován za zvlášť rizikový.
Mechanismus vlivu na KVO
Vysoké hladiny TAG přispívají k rozvoji aterosklerózy nepřímo – tím, že zvyšují množství zbytkových (remnantních) lipoproteinů, které obsahují cholesterol a pronikají do cévní stěny podobně jako LDL. Navíc vysoké TAG podporují produkci malých, hustých LDL částic, které jsou více aterogenní než větší formy.
Apolipoprotein B – přesnější marker rizika než LDL
Apolipoprotein B (apoB) je strukturální protein, který se nachází v každé aterogenní lipoproteinové částici – tedy v LDL, VLDL, IDL a také v Lp(a). Každá z těchto částic obsahuje přesně jednu molekulu apoB, což z něj činí přímý ukazatel počtu aterogenních částic v krvi.
Zatímco koncentrace LDL cholesterolu ukazuje množství cholesterolu v těchto částicích, apoB ukazuje jejich počet – a právě počet částic hraje klíčovou roli v tom, kolik jich pronikne do cévní stěny a přispěje k ateroskleróze. Čím více částic, tím vyšší riziko.
Proč je apoB přesnější než LDL‑C nebo non‑HDL‑C?
Dva lidé mohou mít stejnou hladinu LDL‑C, ale rozdílný počet LDL částic – menší, denznější částice nesou méně cholesterolu, ale jsou více aterogenní.
ApoB tedy zohledňuje nejen množství cholesterolu, ale i typ a počet částic, které ho přenášejí.
Studie jako INTERHEART a AMORIS ukazují, že apoB je lepší prediktor infarktu myokardu než celkový cholesterol nebo LDL‑C.
Proto řada odborných společností (např. Canadian Cardiovascular Society) doporučuje měření apoB alespoň u vysoce rizikových pacientů, případně jako doplněk při nejasných výsledcích klasických lipidogramů.
Lipoprotein(a) – geneticky podmíněný rizikový faktor
Lipoprotein(a), často označovaný jako Lp(a), je méně známý, ale klinicky velmi významný lipidový marker. Jedná se o částici podobnou LDL, která navíc obsahuje specifický protein zvaný apolipoprotein(a), navázaný na apoB. Tato kombinace propůjčuje Lp(a) dvojí aterogenní a protifibrinolytický účinek – tedy nejenže přispívá ke vzniku plátů v cévách, ale současně zvyšuje riziko tvorby krevních sraženin.
Proč je Lp(a) nebezpečný?
Zvyšuje riziko infarktu myokardu, ischemické cévní mozkové příhody, stenózy aortální chlopně a dalších forem kardiovaskulárního onemocnění, nezávisle na ostatních krevních lipidech.
Lp(a) je více než z 90 % geneticky daný – jeho hladina je stabilní po celý život a není významně ovlivněna stravou ani životním stylem.
Vyšší koncentrace Lp(a) se objevují častěji u osob s rodinným výskytem KVO, familiární hypercholesterolémií nebo u mladých pacientů s infarktem bez jiných rizikových faktorů.
1 z 5 lidí má zvýšenou hladinu Lp(a), přičemž zvýšené riziko se typicky objevuje u koncentrací nad 105 nmol/L.
Proč je důležité Lp(a) měřit?
Na rozdíl od LDL nebo apoB není Lp(a) rutinně součástí lipidového profilu, ale odborné společnosti (např. ESC, ACC, Canadian Cardiovascular Society) doporučují jednorázové měření Lp(a) u každého člověka alespoň jednou za život, ideálně:
při hodnocení kardiovaskulárního rizika,
u osob s rodinnou anamnézou předčasné KVO,
nebo při „nevysvětlitelně“ vysokém LDL cholesterolu.
Pozitivní výsledek umožňuje včasné zacílení na ostatní rizikové faktory, jako je LDL, krevní tlak nebo glykémie – protože samotné Lp(a) zatím neumíme účinně snížit dostupnými léky.
Vliv životního stylu na krevní lipidy
Zásahy do životního stylu představují základní a v mnoha případech efektivní strategii ke zlepšení lipidového profilu. Ačkoli některé krevní lipidy, jako Lp(a), jsou geneticky podmíněné, většina ostatních – zejména LDL, HDL, triacylglyceroly a apoB – citlivě reaguje na úpravu stravy, fyzickou aktivitu a tělesnou hmotnost/procento tuku v těle.
Strava
Změna jídelníčku patří mezi nejúčinnější (spolu s redukcí tělesného tuku) nefarmakologické zásahy pro snížení krevních lipidů a prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Systematické přehledy ukazují, že některé dietní úpravy mohou snížit LDL cholesterol až o 15 %, hladinu triacylglycerolů až o 30 %, a v některých případech mírně zvýšit ochranný HDL cholesterol
Přínos úpravy stravy je obzvláště patrný u osob se zvýšeným LDL‑C, vysokými TAG nebo metabolickým syndromem. Správně zvolený stravovací režim navíc podporuje účinek pohybu i redukce hmotnosti.
1. Snížení příjmu nasycených tuků a cholesterolu
Nasycené mastné kyseliny (SFA), přítomné v tučných masech, másle, kokosovém tuku, sádle nebo plnotučných mléčných výrobcích, zvyšují krevní hladiny LDL cholesterolu. Omezení jejich příjmu a nahrazení nenasycenými tuky (např. olivový olej, ryby, ořechy) vede k významnému poklesu LDL‑C.
Účinek na LDL‑C: pokles o 5–10 %.
Účinek na HDL‑C a TAG: většinou minimální.
Praktická doporučení: nahrazujte tučné maso rybami nebo jiným libovým masem, používejte rostlinné oleje místo másla, vybírejte nízkotučné mléčné výrobky. Do jídelníčku přidejte denně kvalitní extra panenský olivový olej.
2. Zvýšení příjmu rozpustné vlákniny
Rozpustná vláknina (např. z ovsa, luštěnin, ovoce nebo psyllia) váže ve střevě žlučové kyseliny a snižuje vstřebávání cholesterolu. Také podporuje sytost a může vést ke spontánnímu úbytku kalorického příjmu, což je považováno jako hlavní mechanismus, kterým dochází ke snížení hladiny LDL‑C. Pravidelná konzumace vlákniny může významně snížit LDL‑C.
Účinek na LDL‑C: pokles o 5–10 % při konzumaci 5–10 g denně.
Účinek na HDL‑C a TAG: obvykle minimální.
Mezi kvalitní zdroje vlákniny patří: ovoce a zelenina, celozrnné obiloviny jako ovesné vločky, chia semínka, luštěniny, ořechy.
Praktická doporučení: začněte den ovesnou kaší, přidejte luštěniny do oběda a ke každému jídlu přidejte porci ovoce a zeleniny.
Přečtěte si 10 jednoduchých tipů, jak jíst více vlákniny, být zdravější a snadněji hubnout
3. Rostlinné steroly a stanoly
Rostlinné steroly a stanoly jsou látky podobné cholesterolu, které snižují jeho vstřebávání ze střeva. Doplňky nebo potraviny obohacené těmito látkami (např. rostlinné margaríny) mohou snížit LDL cholesterol o přibližně 10 %, pokud se konzumují v dávce 2–3 g denně.
Potenciální rizika a doporučení
Navzdory tomu, že jsou běžně dostupné bez předpisu, steroly a stanoly nejsou bez rizika. U některých jedinců – především s genetickými odchylkami v transportních proteinech NPC1L1 nebo ABCG5/G8 – může jejich nadměrná kumulace zvyšovat riziko aterosklerózy.
Proto by jejich užívání mělo být podmíněno:
potvrzenou zvýšenou hladinou LDL‑C,
hodnocením celkového rizika KVO,
a lékařským dohledem s pravidelným sledováním účinnosti.
4. Omega‑3 mastné kyseliny
Mastné kyseliny EPA a DHA, přirozeně se vyskytující v tučných rybách (losos, makrela, sardinky), výrazně snižují hladinu triacylglycerolů. Jejich příjem z potravy i doplňků stravy má navíc protizánětlivé účinky.
Účinek na TAG: pokles o 25–30 %.
Účinek na HDL‑C: mírné zvýšení.
Poznámka: LDL‑C se může mírně zvýšit, ale bez zvýšení aterogenního rizika.
Praktická doporučení: jezte ryby alespoň 2× týdně nebo užívejte rybí olej s dávkou 2–4 g EPA/DHA denně.
5. Sójové bílkoviny a izoflavony
Sójové produkty představují funkční potraviny s příznivým vlivem na lipidový profil. Obsahují jak kvalitní rostlinnou bílkovinu, tak izoflavony – bioaktivní látky s estrogenním a antioxidačním působením.
Pravidelný příjem přibližně 25 g sójové bílkoviny denně vede ke snížení LDL cholesterolu zhruba o 3–6 %. Tento efekt je způsoben jednak nižším příjmem nasycených tuků, pokud je sója konzumována namísto masa či mléčných výrobků, a jednak přímými metabolickými účinky – například stimulací LDL receptorů v játrech a inhibicí HMG‑CoA reduktázy, klíčového enzymu syntézy cholesterolu.
6. Dietní vzory – co pomáhá nejvíce?
Středomořská strava
Snižuje LDL a TAG, mírně zvyšuje HDL a celkově zlepšuje kardiometabolické zdraví.
Základní pravidla středomořské diety:
1. Vysoký příjem rostlinných potravin
Zelenina a ovoce: konzumace několikrát denně.
Luštěniny: významný zdroj vlákniny a částečně bílkovin.
Celozrnné obiloviny: chléb, těstoviny, bulgur, ječmen, kuskus, pohanka.
Ořechy a semena: bohaté na zdravé tuky a mikronutrienty.
2. Tuky převážně z olivového oleje
Hlavní zdroj tuků tvoří extra panenský olivový olej, bohatý na mononenasycené mastné kyseliny a antioxidanty (např. polyfenoly).
Nízký příjem nasycených tuků (méně másla, smetany, tučných sýrů).
3. Nízký až střední příjem živočišných produktů
Ryby a mořské plody: konzumovány 2–3× týdně nebo častěji, zdroj omega‑3 mastných kyselin.
Drůbež a vejce: v mírném množství.
Mléčné výrobky: zejména fermentované, jako je jogurt nebo sýr (feta, ricotta), v menší denní dávce.
4. Minimálně zpracované potraviny
Preferuje se čerstvé, domácí jídlo bez průmyslově přidaných cukrů, tuků a aditiv.
Minimální konzumace ultrazpracovaných potravin (fast food, sladkosti, chipsy, limonády).
DASH dieta
Nízký obsah tuků, vysoký obsah ovoce, zeleniny, mléčných výrobků s nízkým obsahem tuku.
Doporučena pro osoby s hypertenzí a dyslipidémií.
Oba přístupy kombinují více účinných strategií – nízký příjem nasycených tuků, vysoký podíl vlákniny, a bohatý obsah antioxidantů a nenasycených tuků.
Fyzická aktivita
Pohybová aktivita má výrazný vliv na lipidový profil, a to jak přímo (zlepšením metabolismu lipoproteinů), tak nepřímo (např. snížením hmotnosti nebo zánětlivého prostředí). Systematicképřehledy potvrzují, že pravidelné cvičení snižuje LDL a triacylglyceroly a zvyšuje HDL cholesterol, přičemž efekt závisí na typu, intenzitě i délce tréninkového programu.
1. Vliv na LDL cholesterol
LDL cholesterol je cílovým parametrem při prevenci aterosklerózy. Pravidelná fyzická aktivita snižuje jeho hladinu v průměru o 0,17 mmol/l.
Největší efekt má kombinace aerobního a silového tréninku.
Efekt je výraznější u osob s vyšším výchozím LDL a vyšším BMI.
I mírné, ale pravidelné cvičení (např. chůze 30 min denně) má statisticky významný účinek.
2. Vliv na HDL cholesterol
Pravidelná aerobní aktivita zvyšuje HDL‑C.
Efekt je silnější u mužů, u lidí s nižším výchozím HDL a při cvičení >120 minut týdně.
Zvýšení HDL je dosažitelné již po 8–12 týdnech pravidelné aktivity.
3. Vliv na triacylglyceroly
Triacylglyceroly (TAG) jsou velmi citlivé na fyzickou aktivitu. Studie ukazují pokles až o 20 %.
Účinné jsou všechny formy cvičení, včetně HIIT a silového tréninku.
Největší efekt se pozoruje u lidí s vysokými výchozími TAG, nadváhou nebo diabetem.
Již jedno cvičení může krátkodobě snížit TAG – největší přínos má ale pravidelnost.
4. Doporučení pro praxi
Z pohledu optimalizace krevních lipidů by měl být pohyb:
Pravidelný: alespoň 3–5× týdně,
Dostatečně intenzivní: mírná až střední intenzita (rychlá chůze, běh, jízda na kole, silový trénink),
Kombinovaný: zapojení jak aerobní, tak anaerobní složky,
Dlouhodobý: efekt přetrvává jen při kontinuálním cvičení.
Zásadní je také individuální přizpůsobení – i malý pokrok je lepší než žádný, a efekt na lipidy se objevuje postupně, často po 8–12 týdnech.
Redukce hmotnosti/tělesného tuku
Nadváha a obezita patří k hlavním rizikovým faktorům aterogenní dyslipidémie. Typicky se u nich objevuje kombinace:
zvýšení triacylglycerolů,
snížení HDL cholesterolu,
a přítomnosti malých, denzních LDL částic.
Redukce tělesné hmotnosti, ať už dosažená změnou stravy, zvýšením pohybu nebo farmakoterapií, má výrazný a systematicky doložený vliv na krevní lipidy. Zlepšení lipidového profilu se objevuje již při úbytku hmotnosti o 3–5 %, přičemž větší ztráta vede k silnějšímu efektu.
1. Účinek na triacylglyceroly (TAG)
TAG jsou lipidy velmi citlivé na změny hmotnosti. Hubnutí snižuje jejich koncentraci výrazněji než jakákoli jiná nefarmakologická intervence.
Efekt: snížení o 0,05 mmol/l na každý 1 kg úbytku hmotnosti.
Např. při úbytku 10 kg → průměrné snížení TAG o 0,45 mmol/l,
Největší přínos u osob s výchozí hypertriglyceridémií, metabolickým syndromem nebo inzulinovou rezistencí.
2. Účinek na LDL cholesterol
LDL‑C klesá při hubnutí hlavně díky nižšímu příjmu energie, nižší tvorbě VLDL a snížení jaterní syntézy cholesterolu.
Efekt: snížení o 0,03 mmol/l na každý 1 kg úbytku hmotnosti.
Významný efekt při úbytku hmotnosti o 5–10 %.
Kombinace hubnutí a diety s nízkým obsahem nasycených tuků má aditivní účinek.
3. Účinek na HDL cholesterol
HDL cholesterol, který bývá u obézních osob často snížený, se při hubnutí pozvolna zvyšuje. Efekt bývá patrnější po několika měsících a přetrvává při udržení nové váhy.
Efekt: zvýšení o 0,01 mmol/l na každý 1 kg úbytku hmotnosti.
K nárůstu HDL dochází spíše po stabilizaci váhy, ne bezprostředně během úbytku.
Co si z toho vzít?
Zvýšené hladiny LDL cholesterolu, apoB nebo Lp(a) významně zvyšují riziko infarktu a dalších kardiovaskulárních onemocnění. Základem prevence je úprava stravy – omezit nasycené tuky, zařadit vlákninu, sójové produkty, omega‑3 a olivový olej. Pravidelný pohyb a redukce nadbytečného tuku dále zlepšují lipidový profil, zejména snižují triacylglyceroly a zvyšují HDL.
Pokud jsou i přes zdravý životní styl hodnoty LDL nebo apoB trvale vysoké, je na místě zahájit farmakoterapii – zejména statiny, které jsou bezpečné, účinné a spolehlivě prodlužují život. Riziko je třeba posuzovat komplexně – spolu s krevními lipidy hraje roli i krevní tlak, glykemie, kouření a genetika.
