Neurotrénink: je možné, že mozek brzdí váš výkon?

ověřil/a Mgr. Kristýna Kovářová
Komentáře
Neurotrénink: je možné, že mozek brzdí váš výkon?
Image by Freepik
Co v článku najdeš?
Zobrazit seznam Skrýt seznam
  • Neurotrénink staví do popředí neurální principy - konkrétně funkci integrace všech informací v našem mozku.
  • Právě mozek určuje konečnou podobu našeho pohybu.
  • Je možné natrénovat řadu cviků podporující funkci CNS.

Co to neurotrénink je?

Jedná se o přístup, který staví neurální principy a zákony do popředí veškerého snažení a dění, a tím umožňuje dosáhnout nejlepších možných sportovních výsledků. Mozek a nervový systém jsou na první pohled systémy operující na pozadí, avšak ve veliké míře určují fyzický výkon. Jak přesný, silný a dynamický nebo koordinovaný konečný pohyb bude, je dán integrovaným výsledkem všech informací, které přicházejí do našeho mozku a jakým způsobem jsou tyto informace dále zpracovány. Výsledky trénování tedy nejsou založeny pouze na vůli, bezchybném tréninkovém plánu či genetické výbavě sportovce, ale i na tom, jak efektivně funguje jeho mozek a centrální nervový systém.

Jak neurotrénink vlastně vznikl?

Za autora neurotréninku je považován trenér Eric Cobb, který v roce 2000 v USA odstartoval unikátní vzdělávací systém pro trenéry a terapeuty založený právě na nejnovějších poznatcích z oblasti neurologie a neurověd. Jeho cílem bylo, a stále je, integrovat systémy řídící pohyb do klasického tréninku všech výkonných sportovců, přičemž tento trénink je v aktuální době převážně biomechanicky orientovaný, tedy zaměřující se zejména na mechanické vlastnosti člověka. V současnosti je s neurotréninkem spojován převážně Lars Lienhard, jeden z prvních žáků Erica Cobba, který se stal uznávaným odborníkem v Evropě. V roce 2014 při mistrovství světa ve fotbale FIFA působil jako historicky první externí neuro‑atletický expert.

Proč má vliv na výkon?

I sportovcům se stává, že jsou jednou za čas nespokojeni se svými výkony, i když disponují dostatkem motivace, energie a píle. A i přes to se vytoužené výsledky nedostaví. Na základě této skutečnosti se začne obviňovat špatně postavený tréninkový program či genetická predispozice a úplně se přehlíží práce naší hlavy, v tuto chvíli konkrétně mozku. On je ten, který vyzývá k jednání, neustále vyhodnocuje aktuální dění a řídí naše chování. Výjimkou není ani trénink. Mozek a celý nervový systém jsou oblasti fungující skrytě, které však významně určují fyzický a sportovní výkon. Do jejich 3 základních funkcí řadíme:

  • přijímání příchozích signálů ze smyslových orgánů
  • analýza, integrace a interpretace informací
  • reagování na příchozí informace

1. Rychlost z pohledu neurotréninku

Ve sportu rychlost zajisté patří mezi nejvíce fascinující fenomény, které člověk doceňuje a velmi snadno pozná. Jedná se o schopnost, která je založená na procesech kognitivního vnímání, maximální vůle a prvotřídní funkčnosti nervově-svalového systému v určitých podmínkách. I když se jedná o aspekt fyzického výkonu nejvíce geneticky podmíněný, rozhodně jej lze zlepšovat a zvyšovat jeho výkon pomocí neustálého tréninku.

Rychlost z neurocentrické perspektivy se vztahuje k mozku, který řídí pohyb a jehož konečným cílem je vyřešit pohybový úkol optimálně a ideálně i co nejrychleji. K tomu musí disponovat dovedností jasně rozpoznat situace, ve kterých má pohybový úkol probíhat a následně navrhnout, provést a regulovat odpovídající pohybový program. V určitých sportech (převážně těch závislých na kontextu – basketbal, volejbal apod.) se právě rychlost může stát rozhodujícím činitelem.

Rychlost závisí primárně na rozhodnutí, které mozek učinil. Všechny příchozí informace vyhodnocuje a kontroluje právě mozek a čím rychleji má k danému pohybu dojít (hlavně při střídání základních pohybů - běh, plavání apod.), tím důležitější pro něj jsou tzv. generátory centrálních vzorců. Jedná se o skupiny nervových buněk, které regulují většinu zmiňovaných základních pohybů, a o kterých nemusíme vědomě přemýšlet. Patří sem například rytmizace pohybu paží a dolních končetin. Funguje to tak proto, že bychom nezvládli investovat moře času do iniciace, regulace a kontroly našeho každého kroku odehrávajícího se v mozku.

2. Síla z pohledu neurotréninku

Když se v tuto chvílí zaměříme na sílu, tak kolik svalového napětí (síly) jsme schopni v dané situaci vyvolat, je opět založeno na rozhodnutí centrální nervové soustavy. Toto rozhodnutí je velmi úzce spojeno s kvalitou vstupu informací a jejich interpretací. Již zmiňovaný pohybový program je vysílán do svalu a jeho výstup je neustále modifikován příchozími informacemi ze smyslů. Pohybový program určuje, kolik a která svalová vlákna jsou ovládána a jak silně by se měla stahovat. Tento proces je dynamický a dokáže se měnit každou milisekundu. Generování optimálního svalového napětí je pokaždé založeno na výsledném řešení senzorického a motorického problému.

Neurotrénink: je možné, že mozek brzdí váš výkon?

Teorie cviků neurotréninku

Pokud chceme zjistit, zda a jak náš mozek a nervový systém reagují na neurotrénink, můžeme využít několik cvičení odhalující jeho efektivitu. Jedná se o krátké testy, díky kterým lze kategorizovat jednotlivá cvičení na základě účinnosti individuálně pro každého z nás. Za tímto účelem musíme provést test před a po provedení konkrétního cvičení a porovnat jejich kvalitu. Obecně je můžeme rozdělit do 3 kategorií, a to:

  1. Vysoký výkon: jedná se o výkon optimalizující cvičení, která mají největší pozitivní vliv na CNS. U nich jsou výsledky testu, který byl proveden po konkrétním cvičení, výrazně lepší než dříve. 
  2. Neutrálně pozitivní výkon: jedná se o cviky, které mají malý či žádný význam pro nervový systém. Výsledky testů před a po procvičení daného cviku jsou totožné.
  3. Zpracování: jedná se o cvičení, jejichž vstupy jsou mozkem vyhodnoceny jako nepředvídatelné, tedy pro mozek “nebezpečné”. Reaguje na ně ochrannými opatřeními a výsledky testů jsou po procvičení konkrétního cviku horší než dříve. Pro zvýšení výkonu je nutné tyto cviky cvičit dlouhodobě s cílem zlepšit reakce CNS. 

Obecně mají pro trénink obrovský význam zejména cvičení z kategorie vysoký výkon a zpracování. Cviky snižující výkon totiž poskytují důležité informace o tom, na čem je potřeba pracovat a co trénovat.

Jak si neurotrénink zacvičit doma

1. Cvičení periferního vnímání v prostorových podmínkách (trénink pro vestibulární systém) 

Zaujmeme neutrální postoj (vzpřímený stoj s pažemi podél těla) a uvolněně sledujeme vizuální cíl na úrovni očí. Poté nasměřujeme své periferní vidění na různé prostorové detaily – stěny, strop, poličky apod., avšak stále se soustředíme na výchozí vizuální cíl. Toto cvičení provádíme dle únavy zrakového systému.

2. Cvičení pronásledování tužky (trénink pro vizuální systém)

Zaujmeme neutrální postoj a chytneme si tužku pravou rukou před levým ramenem na úrovni očí. Následně pohneme paží s tužkou doprava, oči sledují vizuální cíl uvolněným způsobem a tímto způsobem hýbeme s vizuálním cílem a následujeme ho zrakem. Opět jej provádíme dle únavy zrakového systému.

3. Cvičení křížové koordinace (trénink pro proprioceptivní systém)

Naposledy zaujmeme neutrální postoj a začneme rytmicky pochodovat za střídavého zvedání obou kolen. Následně k tomu přidáme zvedání levého kolene pravou rukou a naopak. Dále cvičení upravíme tak, že při zvednutí levého kolene jej uchopíme pravou rukou, vezmeme levou ruku a chytíme pravé rameno a zase vyměníme strany. Pochod se snažíme udržet v plynulosti po dobu 1–2 minut. 

Co si z toho vzít? 

Neurotrénink se může stát dalším skvělým přístupem podporující sportovní výsledky. Je založen zejména na trénování neurálních procesů v našem mozku. Existuje řada cvičení zlepšující funkci vizuálního, vestibulárního a proprioreceptivního systému, které se nezanedbatelně podílejí na konečném výkonu. 

Vnitřní a vnější motivace ve sportu
Vnitřní a vnější motivace ve sportu
Motivace je souhrn všech vnitřních dynamických sil člověka, které ho aktivizují a podněcují jeho chování i prožívání. Je ale důležitá i mimo rutinní život člověka a to konkrétně ve sportu? A pokud ano, jaká a hlavně proč?
Proč mají sportovci rozvinutější a výkonnější mozek než lidé bez pohybu?
Proč mají sportovci rozvinutější a výkonnější mozek než lidé bez pohybu?
Plnění školních povinností a pravidelná pohybová aktivita se nemusí vylučovat. Sport může mít příznivý vliv na váš prospěch ve škole! Jde jen o to, abyste si vytvořili dobrý časový plán a zařazovali pohyb do svého denního rozvrhu.
Nejlepší cviky na záda! TOP 7 cviků na posílení zad
Nejlepší cviky na záda! TOP 7 cviků na posílení zad
Snad každý muž by chtěl mít velká a široká záda, která dokážou divy nejen v posilovně, ale také přitáhnout pozornost řady opačného pohlaví. Podívejme se na několik základních cviků pro perfektní záda!
Nejlepší cviky na břicho! TOP 8 cviků pro pořádné břišáky
Nejlepší cviky na břicho! TOP 8 cviků pro pořádné břišáky
K vyrýsovaným břišním svalům budete potřebovat vedle nízkého % podkožního tuku také kvalitní a komplexní trénink břicha. Jaké cviky jsou ty nejlepší?
Jak často cvičit? Tréninkový plán 3×, 4× i 5× týdně
Jak často cvičit? Tréninkový plán 3×, 4× i 5× týdně
Kolikrát týdně máme trénovat? Máme pro vás komplexní návod na to, jak si rozložit cvičení podle vašich časových možností!
Nejlepší cviky na střed těla! TOP 5 cviků pro pevný core
Nejlepší cviky na střed těla! TOP 5 cviků pro pevný core
Svalům středu těla (CORE) a jejich správnému procvičení by měla věnovat dostatečnou pozornost celá populace. Víte, jakým způsobem střed těla cvičit?
Nejlepší cviky na biceps! TOP 9 cviků na mohutné ruce
Nejlepší cviky na biceps! TOP 9 cviků na mohutné ruce
Mohutné paže chce mít asi každý návštěvník posilovny. Jak se k nim efektivně dopracovat? Náš přehled cviků vám s tím pomůže!
Nejlepší cviky na triceps v posilovně i doma!
Nejlepší cviky na triceps v posilovně i doma!
Triceps tvoří většinu svalové hmoty paže. Pokud chcete, aby vaše ruce připomínaly medvědí tlapy, máme pro vás zásobník cviků, který vám s tím pomůže!
Nejlepší cviky na zadek! TOP 10 cviků na zpevnění zadku
Nejlepší cviky na zadek! TOP 10 cviků na zpevnění zadku
Přáli byste si pevné, kulaté a dokonalé hýždě? S trochou vytrvalosti se vám tenhle sen snadno splní! Přinášíme vám přehled 10 účinných cviků pro zpevnění hýžďových svalů, které vám pomohou k vytvarovanému a pevnému zadku.
Nejlepší cviky na prsa! TOP 7 cviků na rozvoj prsních svalů
Nejlepší cviky na prsa! TOP 7 cviků na rozvoj prsních svalů
Jak nejlépe cvičit prsní svaly? K velkému hrudníku benchpress prostě nestačí! Na jaké cviky bychom ve svém tréninku prsních svalů neměli zapomínat?
Nejlepší cviky na ramena a trapézy! TOP 7 cviků
Nejlepší cviky na ramena a trapézy! TOP 7 cviků
Jak správně a efektivně cvičit ramena? Na to se zaměříme v dnešním článku!
Proč je plank skvělý cvik a jak ho cvičit správně
Proč je plank skvělý cvik a jak ho cvičit správně
Plank patří mezi cviky, se kterým se setkal prakticky každý z nás. Jaké jsou jeho hlavní výhody a jak ho správně vykonávat?
Nejlepší cviky na nohy! TOP 7 cviků na přední stehna
Nejlepší cviky na nohy! TOP 7 cviků na přední stehna
Dnes si představíme nejefektivnější cviky k vytvarování, posílení a zesílení přední strany stehen!
Tepová frekvence při běhu: jak podle ní naplánovat trénink?
Tepová frekvence při běhu: jak podle ní naplánovat trénink?
Tepová frekvence na nás při běhu prozradí spoustu důležitých informací, můžeme podle ní také sledovat dlouhodobý progres. Jak na to a jakým způsobem ji můžeme změřit?
Nejlepší cviky na záda s vlastní váhou doma!
Nejlepší cviky na záda s vlastní váhou doma!
Opomíjené zádové svaly se mohou začít bolestivě ozývat třeba v období, kdy sedíme déle, než jsme zvyklí. Věnovat bychom jim měli stejnou pozornost jako třeba bicepsům nebo našim sedacím partiím. Po vyzkoušení těchto 5 cviků nám jistě dáte zapravdu, že i doma dokážete budovat silná záda, která poskytnou vaší páteři skvělou oporu.