Opravdu hudba léčí? Poznejte, jak poslech hudby působí na vaše tělo

Kristýna Dvořáková
Kristýna Dvořáková 1. 7. 2022
Líbí se mi Komentáře Uložit článek
Opravdu hudba léčí? Poznejte, jak poslech hudby působí na vaše tělo
  • První nalezené hudební nástroje byly používány už před 40 000 lety.

  • Vliv hudby na člověka je studiemi potvrzen jak na úrovni individuální, tak i kolektivní.

  • Rozsáhlá vědecká práce potvrdila, že poslech hudby při cvičení skutečně zvyšuje výkonnost.

Na území dnešního Německa byla v roce 2009 nalezena jeskyně, ve které archeologové našli mimo jiné kostěnou flétnu, jejíž stáří odhadují na cca 40 000 let – z čehož vyplývá, že hudba provází lidstvo už opravdu velmi, velmi dlouho. Výsledky vědeckých studií naznačují, že hudba člověka ovlivňuje mnoha způsoby – v oblasti relaxace, koncentrace, duševního zdraví, fyzického zdraví nebo i sportovní výkonnosti. 

Neopomenutelný je i sociální kontext hudby – jednoduše vytváří pocit soudržnosti a propojení a má důležitou roli při navazování vztahů, společenských akcích nebo dokonce i na úrovní státní správy (státní hymna, lidové písně, fandění na sportovních akcích, skandování, ukolébavky apod.). 

Jaké benefity vám může poslech hudby přinést?

1. Zlepšuje soustředění

Lékaři z institutu Johns Hopkins na základě sledování aktivity mozku na magnetické rezonanci zjistili, že poslech hudby dokáže stimulovat mozek a napomáhat lepší koncentraci a učení. Je však potřeba dbát i na výběr žánru – vhodné jsou zejména instrumentální skladby, zvuky přírody, relaxační nebo klasická hudba. Naopak písně s textem mohou na některé osoby působit spíše rušivě.

2. Pomáhá zlepšit paměť a zpomalit kognitivní úpadek u lidí s demencí

V nedávné studii vědci zjistili, že účastníci ve skupině poslouchající hudbu dosáhli lepších výsledků při schopnosti zapamatování si pojmů, nebo rychlosti jednoduchých pracovních úkonů. Hudba však hraje důležitou roli také u starších osob – konkrétně pacientů s demencí. Nemůže sice zvrátit ztrátu paměti, ale ukazuje se, že má schopnost zpomalit kognitivní úpadek a pomoci lépe si zapamatovat epizody svého života.

3. Pomáhá při pocitech úzkosti a depresi

Studie ukazují, že poslech hudby vám může pomoci uvolnit se v situacích, kdy pociťujete úzkost a zdá se, že toto tvrzení platí obzvláště pro klidnou instrumentální hudbu se zvuky přírody. Ve vlivu hudby na hladinu kortizolu (stresový hormon) se však vědecké práce rozchází – nedávná studie posuzující různé ukazatele stresu však potvrdila, že díky poslechu relaxační hudby po stresové události se z ní můžete rychleji “oklepat". Jako prevence však přílišný efekt neměla.  

Při snížení projevů deprese se ukázala být účinná zejména klasická hudba v kombinaci s jazzem, ráda bych však poznamenala, že terapie probíhala opakovaně a pod vedením certifikovaných muzikoterapeutů.

4. Může pomoci zlepšit stav vašeho srdce a cév

Jistě už se vám někdy stalo, že když vám začala hrát do uší vaše oblíbená “pecka”, nemohli jste se najednou udržet v klidu. Stává se to zejména u písniček s vyšším tempem (vyšším počtem BPM (viz dále)), a právě toto poskakování, vlnění a svíjení je tím, co příznivě působí na váš cévní systém. Ze studií navíc vyplývá, že tempo poslouchané hudby ovlivňuje vaši srdeční a dechovou frekvenci, nebo dokonce krevní tlak.

5. Zmírňuje vnímání bolesti

Meta-analýza z roku 2016 potvrdila, že hudba pomáhá pacientům ve zdravotnických zařízeních lépe zvládat akutní i chronickou bolest (terapie ovšem probíhala pod vedením certifikovaných muzikoterapeutů). Mechanismus účinků stále není zcela objasněn, vědci se ovšem přiklání k teorii, že poslech hudby vede k uvolnění opioidů v mozku a tím tlumí vnímání bolesti. 

Opravdu hudba léčí? Poznejte, jak poslech hudby působí na vaše tělo

Hudba má co nabídnout i po stránce fyzického výkonu

Rozsáhlá přehledová práce z roku 2020 skutečně potvrdila, že poslech hudby při cvičení zlepšuje náladu, snižuje míru únavy i pociťovanou námahu – zkrátka a dobře vám pomáhá sportovat efektivněji

Podle čeho se ale určuje, jaký typ a tempo hudby vám “sedne”? Rozhodující jsou tzv. údery za minutu – BPM – beats per minute. Čím vyšší počet BPM, tím vyšší tempo hudby a tím více budou právě tyto písně pasovat k intenzivnějšímu tréninku. Např. u běžců, kde je ideální počet kroků za minutu nad 160, se bude hodit hudba s BPM 160–180. Na internetu/Spotify si dokonce můžete snadno vyhledat celé playlisty zakládající se na tomto tempu. 

Pro sálové lekce bude ideální hudba s BPM okolo 130–170, pro power jógu nebo pilates 100–175 BPM. U kardia se pak můžete pohybovat v rozmezí cca 130–190, v závislosti na intenzitě a náročnosti tréninku. Při silového tréninku se optimum pohybuje okolo 130–140 BPM, tady je však situace o něco složitější – někomu vyhovují spíše oblíbené "pecky" bez ohledu na tempo a někoho může poslech hudby při technicky náročných cvičích naopak i rušit. Vždy tedy budou rozhodovat hlavně vaše pocity. Pokud vás téma výběru hudby zajímá podrobněji, podívejte se na náš článek Poslech hudby na tréninku je skoro jako legální doping. Jak najít ideální playlist podle typu aktivity?

Co si z toho vzít?

Hudba na člověka působí po mnoha stránkách – pomáhá zlepšit koncentraci a paměť, snižuje projevy úzkosti a deprese, snižuje vnímání bolesti a pozitivně působí třeba i na zdraví srdce a cév. Při sportování pak zlepšuje náladu, zmírňuje pocit vnímané námahy i únavy, a pomáhá podat na tréninku lepší výkon. Pro výběr té správné hudby je pak klíčové vybírat podle BPM, ale také osobních preferencí a intenzity tréninku. 

Přidej se k 38 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
Líbí se mi Uložit článek