Prevalence migrény je celosvětově 14,7 %, přičemž 3x častěji postihuje ženy než muže.
Společně s konvenčními léčivy se k terapii migrény doporučuje jejich kombinace s přírodními látkami, které podpoří jejich účinnost a umožní snížit dávku.
Před zařazením přírodních látek k podpoře terapie migrény je vždy nezbytné poradit se se svým lékařem.
Co je to migréna?
Pro migrénu jsou typické středně těžké až těžké epizodické pulzující bolesti hlavy, které jsou často provázeny nesnášenlivostí světla nebo hluku, nevolností či zvracením. Příčina rozvoje migrény není dosud zcela objasněna, pravděpodobně se ale jedná o kombinaci genetických faktorů s vlivy životního stylu a prostředí, jako jsou strava, (ne)optimální hmotnost nebo míra stresu.
Přestože přesný mechanismus rozvoje migrény není rovněž zcela probádán, předpokládá se, že důležitou roli při něm hrají zánětlivé procesy v neurální oblasti. Pro léčbu migrény a úlevu od jejích mučivých symptomů se používá mnoho druhů konvenčních léčiv, nejčastěji patřících do skupiny triptanů, ergotaminů, antiepileptik, nesteroidních antiflogistik nebo antiemetik. Kvůli možným vedlejším účinkům těchlo léčiv, jejichž riziko rozvoje se zvyšuje s dávkou, se však doporučuje společně s nimi užívat i přírodní látky, které jejich účinnost podpoří.
Před zařazením přírodních podpůrných látek se vždy poraďte se svým lékařem, jelikož bude záviset na vámi užívaných léčivech, závažnosti a formě migrény.
Látky, které mohou zmírnit průběh, trvání nebo frekvenci záchvatů migrény
1. Koenzym Q10
Koenzym Q10 (CoQ10) je přírodní látka se silnými antioxidačními schopnostmi. Podle současného výzkumu je pravděpodobné, že příčinou (nebo jednou z příčin) rozvoje migrenózních bolestí hlavy je selhání energetického řetězce na úrovni mitochondrií. Některé studie přitom poukazují na to, že právě CoQ10 je pro normální průběh energetického řetězce stěžejní, podporuje četnost a funkci mitochondrií a pozitivně působí i na snížení míry zánětlivých markerů. Celkově jsou důkazy o efektivitě CoQ10 na snížení míry závažnosti, frekvence i trvání záchvatů migrény poměrně přesvědčivé.
2. Kurkumin
Kurkumin je bioaktivní látka s antioxidačními schopnostmi, kterou najdete (nepřekvapivě) v kurkumě, kde tvoří až 77 % všech obsažených kurkuminoidů. Ukazuje se, že suplementace kurkuminu může přispět k poklesu některých zánětlivých cytokinů, enzymů či transkripčních faktorů, a tím pádem ulevit od příznaků provázejících migrénu. Ve většině studií je nyní využíván ve formě nano‑kurkuminu. Další studie zaznamenaly také jeho synergický efekt s CoQ10 nebo omega‑3 MK – pokud se tedy tyto látky užívají současně, jejich účinek je ještě vyšší.
Další informace o kurkuminu najdete v článku Kurkumin: účinky na zdraví, dávkování a možná rizika
3. Vitamin B2
Riboflavin přispívá k normálnímu energetickému metabolismu, normální činnosti nervové soustavy, k udržení normálního stavu sliznic, k ochraně buněk před oxidativním stresem nebo ke snížení míry únavy a vyčerpání. Ukazuje se také, že jeho nedostatek může mít spojitost s rozvojem zánětlivých reakcí v oblasti neuronových buněk a některých onemocnění, včetně migrény. Stejně jako v případě CoQ10, hraje i riboflavin důležitou roli při normálním průběhu energetického řetězce na úrovni mitrochondrií.
Podle výzkumu má suplementace vitaminem B2 podobné účinky jako některé konvenční léčivé přípravky, narozdíl od nich však vykazuje nižší vedlejší účinky.
4. Magnesium
Hořčík je jedním ze základních kationtů nacházejících se v lidském organismu – jeho role mimo jiné spočívá v tom, že se podílí na udržování elektrického potanciálu neuronů. Nedostatek hořčíku tak může vést mimo jiné k poruchám v neurologické oblasti, včetně vyššího rizika rozvoje migrény. Podle studie z roku 2016 se pravděpodobnost rozvoje migrény při snížené hladině hořčíku nižší zvyšuje až 35,3x.
Ukazuje se také, že užívání hořčíku výrazně podporuje účinnost běžně podávaného léčiva pro terapii migrény, valproátu sodného. Přestože zlepšení migrenózních stavů nastalo i při léčbě samotným valproátem či samotným hořčíkem, jejich kombinace měla nejvyšší efekt.
5. Probiotika
Výzkum již dlouhou dobu upozorňuje na to, že složení střevního mikrobiomu ovlivňuje řadu dalších tělesných systémů, mimo jiné např. imunitu nebo funkci mozku. Ukázalo se např. že lidé s poruchami trávení mají také vyšší prevalenci bolestí hlavy. Předpokládaným mechanismem je zejména zvýšení střevní propustnosti způsobené narušením složení mikrobiomu, což pak vede k vyšší hladině prozánětlivých cytokinů zvyšujících pravděpodobnost rozvoje migrény. K podobným dopadům pak podle studií vede i silný stres.
Při výzkumu zabývajícím se vlivem užívání probiotik na epizodickou i chronickou formu migrény bylo u obou forem zaznamenáno zlepšení průměrné frekvence záchvatů, jejich závažnosti a také došlo ke snížení míry užívání jiných konvenčních léčiv na migrénu. Doba trvání záchvatu se ale snížila jen u pacientů s chronickou migrénou. Účinnost probiotik pak v souvislosti s migrénou potvrdily i další studie, našly se ale i takové práce, kde efekt nebyl zaznamenán. Vědci poukazují na to, že pro účiinost je stěžejní obsah konkrétních kmenů v probiotikách a také samozřejmě jejich dávka.
6. Omega‑3 mastné kyseliny
Omega‑3 mastné kyseliny jsou známé zejména pro své protizánětlivé účinky. Nejen v rámci mozkových buněk a nervové soustavy mají navíc schopnost do jisté míry regulovat složení buněčných membrán. To se může dále promítat do procesů jako je zapojení imunitních buněk do reakcí produkujících zánět, regulace signálních drah buněk nebo genová exprese. Zvýšení příjmu omega‑3 mastných kyselin má pak podle výzkumu pozitivní vliv na některá autoimunitní, zánětlivá nebo neurozánětlivých onemocnění, včetně migrény.
Výzkum ukazuje, že kombinace omega‑3 mastných kyselin s konvenčními přípravky pro léčbu migrény má lepší efekt, než v případě samotných léků. Další studie zaměřující se na samotnou suplementaci omega‑3 však vliv na intenzitu nebo dobu trvání záchvatu nepotvrdila, frekvence záchvatů však byla u zkoumané populace nižší. Nová studie z roku 2024 pak nalezla pozitivní efekt i u suplementace EPA (eikosapentaenová kyselina).
7. Kyselina lipoová
Kyselina lipoová je sloučenina s antioxidačními vlastnostmi. Jak už bylo zmíněno, jedním z potenciálních mechanismů rozvoje migrény je narušení energetického řetězce na úrovni mitrochondrií a nadměrná produkce ROS (reaktivních forem kyslíku). Ukazuje se, že právě díky svým antioxidačním vlastnostem má kyselina lipoová potenciál tyto ROS efektivně eliminovat.
Suplementace kyseliny lipoové vedla ve studiích ke snížení míry oxidačního stresu. Průkaznost výsledků studií je ale prozatím poměrně omezená a aktuálně se předpokládá hlavně možný pozitivní vliv suplementace na poruchy nálad souvisejících s migrénou.
8. Zázvor
Zázvor je základním kamenem úspěchu přípravy jakýchkoliv asijských jídel, z hlediska zdraví je však ještě o něco zajímavější. Obsahuje velké množství bioaktivních látek, např. fenolické sloučeniny, organické kyseliny, terpeny atd. Jeho pozitivní účinky se spojují zejména s úlevou od nevolnosti nebo bolesti, ukazuje se ale, že má potenciál i pro terapii migrény.
9. Kofein
V souvislosti s migrénou jste možná slyšeli o tom, že kofein může být tzv. triggerem, tj. může přispět k vyvolání migrény. Toto tvrzení je pravda, na druhou stranu se ale ukazuje, že v malých dávkách a v kombinaci s konvenčními léčivy tišícími bolest, může kofein naopak podpořit jejich účinnost a poskytnout tak od migrény efektivnější úlevu.
Co si z toho vzít?
Migréna je charakterizována silnými bolestmi hlavy, které jsou často provázeny i dalšími příznaky, jako nevolnost, zvracení či nesnášenlivost světla a hluku. Přestože existují účinná léčiva napomáhající úlevě od nepříjemných symptomů, ukazuje se, že některé přírodní látky mohou dramaticky podpořit účinnost těchto léčivých přípravků, a zefektivnit tak léčbu. Dalším plusem je, že se může snížit i podávána dávka léčiva, což vede k nižší míře rizika výskytu vedlejších účinků.
Vždy je ale důležité poradit se před začátkem užívání jakýchkoliv dalších látek se svým lékařem – účinná kombinace se bude odvíjet např. od druhu předepsaných léků nebo závažnosti záchvatů.
