- Celosvětová akce Veganuary nabádá k vyzkoušení veganské stravy po dobu alespoň 1 měsíce.
- Masný průmysl je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících životní prostředí.
- Kromě veganství však existují i další cesty, které mohou mít vliv na zdraví i environmentální oblast.
Co je Veganuary?
Veganuary je původně neziskovou organizací, která vznikla v Británii roku 2014. Globálně je však tento pojem známější jako každoroční výzva, kterou tato organizace pořádá – totiž měsíc veganské stravy. Samotný název je složeninou slov Vegan a January, tedy něco jako veganský leden.
Tato výzva, a samotná organizace, si klade za cíl podpořit zařazení rostlinných produktů do stravy široké veřejnosti a zmírnit tak utrpení zvířat, chránit životní prostředí a zlepšit zdraví lidí. Organizace očekává, že do roku 2027 oslovit celosvětově alespoň 33 milionů lidí, kteří se budou po dobu minimálně 1 měsíce v roce stravovat vegansky. Od toho si slibují:
- záchranu 110 milionů zvířecích životů
- ušetření 204 milionů litrů vody
- předcházení uvolnění 13 365 tun fosfátů způsobujících eutrofizaci
- předcházení uvolnění 3 426 720 tun CO2
Jaké tedy mohou být výhody veganství?
1. Etika a respekt k životu zvířat
Málokterý vegan se pro tento životní styl rozhodl ze zdravotních nebo senzorických důvodů (tj. že mu živočišné produkty nechutnají) – převládajícím důvodem je totiž právě etika a ukončení tolerance k utrpení zvířat. Právě respekt k jejich životu a životním podmínkám je klíčovým prvkem veganství, které nabádá k omezení masových chovů, jatek, zneužívání pro produkci nebo jejich využití pro experimenty či dokonce zábavu.
2. Vliv na zdraví
V závěrech vědeckých studií často najdete informaci, že vegani jsou na tom zdravotně lépe – např. co se týče zdraví srdce a cév, nižšího rizika rozvoje diabetu, divertikulitidy (zanícení střevních výchlipek) nebo katarakty. Navýšení podílu rostlinné stravy podle některých studií také, oproti častým konzumentům masa, snižuje riziko rozvoje některých typů nádorového onemocnění. Za pravděpodobný karcinogen pro člověka je pak oficiálně označeno červené maso (hovězí, jehněčí, vepřové). Stejně tak zpracované masné produkty jsou WHO a IARC hodnoceny jako prokázaný karcinogen pro člověka, zejména v případě kolorektálního karcinomu.
Jako nutriční specialista však chci zdůraznit, že hodnocení zdravotních benefitů nějakého alternativního výživového stylu je vždy komplikované. V prvé řadě závisí na tom, jak je daný výživový styl v praxi koncipován, jaké má daný člověk vědomosti o výživě, a zda je schopen svému tělu poskytnout všechny potřebné látky a živiny. Druhou stranou mince je pak výživový styl, se kterým je tato alternativa porovnávána. Tj., lze předpokládat, že pokud na veganskou stravu přejde člověk, který nadměrně konzumoval uzeniny, průmyslově zpracované potraviny, sůl nebo celkově tuky ve výživě, pozitivní efekt bude logicky mnohem vyšší, než když se k dané změně rozhodne člověk s vyváženou a energeticky odpovídající smíšenou stravou. Je také obecně známo, že s veganským stylem života se často pojí celkově zdravější životní styl (více pohybu, péče o duševní zdraví atd.), což může mít na výsledky studií nemalý vliv.
3. Vliv na životní prostředí
Masná produkce má zásadní vliv na životní prostředí, včetně produkce skleníkových plynů, metanu a navýšení uhlíkové stopy potravin. Pomineme‑li fakt, že někteří stále zpochybňují vliv lidské činnosti na globální oteplování, častou argumentací proti dopadu masné produkce na životní prostředí je také odlesňování v rámci pěstování sóji. Faktem však je, že tato sója se majoritně využívá právě pro výrobu krmiva daných zvířat. Systematické review z roku 2023 tak v závěru uvádí, že strava s nižším podílem živočišných složek má z environmentálního hlediska šetrnější vliv.
Jaká mohou být naopak rizika veganství?
1. Nižší kvalita rostlinných bílkovin
Rostlinné bílkoviny jsou označovány také jako neplnohodnotné – spektrum a zejména množství obsažených aminokyselin není dostatečné k tomu, aby mohly být přetransformovány do bílkovin svalových. Může za to tzv. limitní aminokyselina, což je esenciální aminokyselina vyskytující se v bílkovině v nejnižším množství. Nízký obsah této aminokyseliny pak brání ve využití i ostatním přítomným aminokyselinám.
Dobrou zprávou ale je, že i s tímto si můžete poradit – stačí vám kombinovat zdroje bílkovin, jako např. luštěniny a obiloviny. V každé této skupině potravin je totiž limitní aminokyselina jiná, a kombinací tak dojde k navýšení jejich celkového obsahu. Zdroje rostlinných bílkovin často obsahují také tzv. antinutriční látky, které mohou snižovat vstřebatelnost bílkovin. Z toho důvodu doporučuji bílkovin přijímat o něco vyšší množství. Další tipy na zvýšení využitelnosti rostlinných bílkovin najdete v článku Jak kombinovat rostlinné bílkoviny, aby se zvýšila jejich využitelnost?
2. Nedostatek některých látek ve stravě
Protože veganská strava vyřazuje velké množství potravin, které jsou součástí racionální stravy, nese s sebou riziko nedostatku některých látek. Zejména u vitaminu B12, vitaminu D nebo omega‑3 mastných kyselin je jejich obsah či kvalita v rostlinných produktech tak nízká, že musí být řešeny suplementací v koncentrované formě – tedy jako doplňky stravy. Dále to mohou být i látky jako kreatin, karnitin, železo nebo zinek.
Vlivem nedostatku některých živin tak může u veganů docházet třeba ke snížené kostní denzitě vedoucí k vyššímu riziku zlomenin.
3. Potřeba znalostí v oblasti výživy
Jak již bylo řečeno, veganská strava z jídelníčku vyřazuje poměrně velký počet potravin. K poskládání opravdu vyváženého veganského jídelníčku jsou tak potřeba poměrně dobré znalosti o výživě, jednotlivých makronutrientech i minerálních látkách, stejně jako ochota k suplementaci. Jedině tak totiž vegani zajístí, aby byla jejich strava skutečně vyvážená a zdraví prospěšná.
Podrobnější informace o rizicích veganství a jejich řešení najdete v článku Je veganství zdravé? Pro a proti dietnímu režimu, který přerostl v životní styl
Je veganství jediná cesta?
Veganství ze stravy striktně vylučuje všechny živočišné produkty, což znamená, že je sice nejefektivnějším nástrojem k výše uvedeným benefitům, ale zároveň s sebou nese i rizika vyplývající z omezení některých potravin a co víc – pro někoho může být příliš náročné se touto cestou vydat.
Zlatou střední cestou tak mohou v tomto ohledu být i další výživové styly omezující konzumaci masa a živočišných produktů, ale ne tak extrémní měrou. Řeč je zejména o základním vegetariánství a flexitariánství. Předpokládám, že vegetariánstvé není třeba složitě představovat, snad možná jen zmíním zajímavost, že veganství je vlastně striktní formou vegetariánství. Jaké další typy vegetariánství existují, se dozvíte v článku Jak se mezi sebou liší jednotlivé typy vegetariánství?
Flexitariánství pak maso v jídelníčku nevylučuje vůbec – pouze ho omezuje na “příležitostnou” konzumaci. Neexistuje přesná definice tohoto stravovacího stylu, ale obecně se předpokládá konzumace červeného masa ve frekvenci 1x měsíčně až 1x týdně. Příkladem velmi jednoduchého a udržitelného způsobu, jak začít se snižováním spotřeby masa je např. Meatless Monday, které nabádá k vynechání masa alespoň v 1 dni v týdnu.
A stačí to?
Z environmentálního hlediska je veganství samozřejmě efektivnější, výzkumy ale ukazují, že i snížení konzumace masa má nezanedbatelný pozitivní vliv na životní prostředí. Z hlediska zdraví je zde pak nižší riziko absence některých důležitých látek, a jak už bylo řečeno výše, i pouhé omezení konzumace masa je spojeno s pozitivními účinky na organismus.
Jasnou zprávou tedy je, že omezení konzumace masa a prevence jeho nadměrného množství v jídelníčku je cestou k ochraně zdraví, životního prostředí i respektu k životu zvířat. Forma, jakou si každý zvolí by však měla vyhovovat zejména danému člověku, jeho znalostem a schopnostem. Největší vliv bude mít totiž taková změna, která bude dlouhodobě udržitelná – ať už se jedná o omezení konzumace masa, nebo vyřazení všech živočišných produktů.
Co si z toho vzít?
Veganuary je globální výzva, která podporuje omezení spotřeby masa a živočišných výrobků, a nabádá k vyzkoušení veganského stylu stravování po dobu alespoň 1 měsíce. Z hlediska výzkumu má přechod na veganství své nesporné výhody, ale i rizika.
Závěrem lze říci, že snižování spotřeby masa je skutečně prospěšné a žádoucí, ať už z hlediska zdraví či ochrany životního prostředí. Existují ale i méně drastické cesty, které ale pořád mají na výše zmiňované oblasti pozitivní vliv. Každý člověk by si tak měl zvolit způsob, který mu vyhovuje a bude pro něj udržitelný.
