- Saunování má pro zdravé osoby řadu benefitů, při některých stavech je však lepší se jí vyhnout.
- Před finálním rozhodnutím o návštěvě sauny se v případě onemocnění vždy poraďte s lékařem.
Proč o saunování vůbec uvažovat?
Saun existuje mnoho typů, které se liší teplotou vyhřátí i relativní vlhkostí vzduchu. Zatímco ve finské sauně je teplota 80–100 °C s vlhkostí 5–25 %, parní místnost vás zahřeje maximálně na 50 °C, zato však se 100% vlhkostí. Pravidelné saunování vede u zdravých osob k mnoha benefitům, mezi které patří např. pozitivní vliv na srdce a cévy, imunitní systém, pomoc při bolestech hlavy či kloubů a samozřejmě relaxace a duševní zdraví. Možná jste ale slyšeli o možném riziku týkajícího se plodnosti – co na to říká věda, se dozvíte v článku Saunování: pozitivní účinky a zásady
Dalším typem jsou tzv. infrasauny, které fungují na principu infračerveného záření, a teplota v nich dosahuje typicky 45–60 °C. Oproti klasické sauně však infračervené vlny pronikají hlouběji pod kůži (až 4 cm), čímž umožňují hlubší prohřátí tkání. Díky nižším teplotám se může jednat o šetrnější způsob čerpání benefitů saunování vhodný i pro ty, pro které může být finská sauna problematická. Další informace o infrasauně najdete v článku Infrasauna vs finská sauna: jaké jsou jejich účinky?
Přes všechny zmíněné benefity saunování může být situace u osob s některými typy onemocnění však naprosto odlišná – návštěva sauny, bez předchozí konzultace s lékařem, jim může naopak uškodit.
Kdy tedy může být návštěva sauny riziková?
1. Některá srdeční onemocnění
Jedním z největších rizik teoretických pojících se s návštěvou sauny, a dalších 12 hodinách po saunování, je náhlá smrt – tedy stav, kdy člověk zemře bez zdánlivých dřívějších příznaků onemocnění. Za těmito případy je často neodhalené srdeční onemocnění, které se poprvé projeví až při nějakém vyšším zatížení, jaké může představovat např. sauna. Celkově je ale toto riziko v případě saunování velmi malé, a v případě neodhaleného srdečního onemocnění je stejně rizikové např. sportování.
Ne všechna srdeční onemocnění jsou ale kontraindikací pro saunování – ukazuje se, že někteří stabilizovaní pacienti s medikací mohou saunu bezpečně užívat. V tomto případě je však třeba důkladné vyšetření a porada s ošetřujícím lékařem, a záviset může také na stádiu onemocnění atd.
Sauně byste se však měli vyhnout v případě, že máte nestabilní anginu pectoris (česky tlak na hrudi), jste krátce po infarktu nebo trpíte aortální stenózou (vadou jedné ze srdečních chlopní). Vysoké teploty v sauně totiž představují pro srdce a oběhovou soustavu zátěž, kterou by při výše zmiňovaných onemocněních nemuselo vaše tělo zvládnout.
2. Vysoký nebo naopak nízký krevní tlak
Vystavení horku a následné ochlazení je u zdravých lidí hlavním mechanismem pozitivních efektů sauny na organismus – ovšem v případě, že trpíte vysokým nebo naopak nízkým krevním tlakem, tyto náhlé změny pro vás mohou být rizikové. Pobyt ve vysokých teplotách podporuje cirkulaci krve a rozšiřuje cévy, což způsobuje pokles krevního tlaku. Lidem s hypotenzí tak hrozí závratě, zmatenost nebo dokonce ztráta vědomí.
Z hlediska hypertenze je riziková zejména nekontrolovaná hypertenze, která přesahuje hodnoty 140/90 mm Hg, nebo alespoň jednu z těchto hodnot. I při nižších, ale pořád zvýšených, hodnotách krevního tlaku doporučuji poradit se před návtěvou sauny s lékařem – v některých případech mírnější hypertenze totiž může mít pravidelné saunování na hladinu krevního tlaku naopak pozitivní vliv. Vždy je tak na lékaři, aby posoudil možné výhody a rizika s ohledem na váš celkový zdravotní stav.
3. Akutní onemocnění, nachlazení a horečka
Přestože má saunování na organismus zdravých osob pozitivní účinky, samotná návštěva sauny představuje formu jakéhosi akutního stresu, na kterou se musí tělo adaptovat – a právě tyto adaptační mechanismy s sebou přináší výše uvedené benefity. Z dlouhodobého hlediska je tedy pravidelná návštěva sauny vhodná pro posílení funkce imunitního systému a obranyschopnosti proti nemocem, ovšem ve chvíli, když už nemocní nebo nachlazení jste, zátěž způsobená saunou vás může naopak “dorazit”. Při boji s infekcí totiž tělo mobilizuje veškeré zdroje, které ho při saunování nutíte využívat jinde, což může vést k rozšíření infekce.
Při akutní infekci nebo dokonce horečce proto na saunu na chvíli zapomeňte a raději se “vypoťte” pouze doma v posteli – a v klidu.
4. Epilepsie
Horko a dehydratace mohou být triggery vedoucími k rozvoji epileptického záchvatu, stejně jako případná konzumace alkoholu. Osobám s epilepsií se proto návštěva sauny obecně nedoporučuje – v závislosti na celkovém zdravotním stavu však mohou existovat výjimky, které ale může udělit pouze ošetřující lékař. V takovém případě je žádoucí, aby člověka s epilepsií vždy doprovázela osoba, která zdá zásady první pomoci v případě záchvatu, nebo může pomoci jeho rozvoji předcházet.
5. Některá kožní onemocnění
Přestože sauna může mít u některých kožních onemocnění příznivé účinky na výskyt příznaků (ekzémy, psoriáza atd)., některé stavy mohou být naopak kontraindikací k její návštěvě. Konkrétně se jedná např. o cholinergní kopřivku nebo mokvající vyrážky, kdy může sauna zhoršit projevy onemocnění.
Z hlediska zabránění šíření nákazy v prostředí sauny a sprch je také vhodné saunu vynechat např. při výskytu bradavic. Záleží samozřejmě také na míře závažnosti výskytu bradavic, jejich umístění, a zda je možné jejich šíření zabránit. V tomto případě se tedy poraďte s dermatologem.
6. Konzumace alkoholu
Pokud v sobě máte pár piv, a napadlo vás, že byste se na závěr dne mohli jít prohřát, doporučuji si dát raději teplou sprchu a samotnou saunu nechat na jindy – nemluvě o konzumaci alkoholu přímo v saunovém baru. Podle studií totiž konzumace alkoholu zvyšuje riziko dehydratace, výrazného poklesu krevního tlaku, mdlob nebo dokonce nepravidelností v srdečním rytmu.
Jak je to s menstruací či těhotenstvím?
V rámci právě probíhající menstruační fáze cyklu a návštevy sauny neexistuje jednotné stanovisko – zatímco pro některé ženy může být teplo podpůrným prostředkem k relaxaci a zmírnění křečí, jiným může tepelný stres naopak přitížit a jejich stav zhoršit. Pokud tedy během menstruace uvažujete o návštěvě sauny, doporučuji se na základě svých zkušeností (délka cyklu, intenzita krvácení atd.) poradit s lékařem. Vysoká teplota v sauně totiž může, mimo jiné, vést k silnějšímu krvácení.
V sauně je také velmi důležité myslet na hygienické podmínky – jelikož většina saun je bezplavková, vhodnými hygienickými pomůckami budou zejména tampóny nebo menstruační kalíšky. Vzhledem k vyšší teplotě a vlhkosti je také žádoucí měnit tyto hygienické potřeby častěji.
V případě těhotenství je návštěva sauny poněkud kontroverzní – zatímco někteří specialisté doporučují vyhnout se saunám po dobu celého těhotenství, jiní jsou k jejímu užívání po skončení prvního trimestru shovívavější, pokud je tedy vše bez komplikací. Systematické review z roku 2017 konkrétně zmiňuje, že návštěva sauny s limity do 20 minut a 70 °C a 15 % relativní vlhkostí vzduchu byla pro zúčastněné ženy hodnocena jako bezpečná. V sauně stoupá riziko poklesu krevního tlaku, přehřátí nebo dehydratace, což může mít teoreticky negativní vliv na plod. Studie jsou však v této oblasti velmi omezené, protože jakýkoliv výzkum na těhotných ženách je vždy eticky těžko realizovatelný.
Vždy je ale důležité konzultovat návštěvu sauny se svým lékařem – v rámci zdravotního stavu každé ženy existuje totiž mnoho proměnných, které mohou rozhodnout o případném (ne)bezpečí.
Co si z toho vzít?
Saunování přináší zdravým osobám mnoho benefitů – při některých onemocněních nebo stavech je ale lepší se jí vyhnout. Riziková mohou být např. srdeční onemocnění, epilepsie, odchylky v oblasti krevního tlaku nebo také těhotenství či konzumace alkoholu. V každém případě se ale nejdříve obraťte na svého lékaře – např. ne všechna srdeční totiž znamenají kontraindikaci. Důležité je vždy posoudit celkový zdravotní stav.
