- Studijní léta se často označují jako nejlepší období života, na druhou stranu s sebou však mohou přinášet řádnou dávku stresu.
- S nástupem do nového školního roku se může rovněž pojit i řada změn, které mohou negativně ovlivnit prospěch i duševní zdraví studentů.
- Při problémech se zvládáním studia je vhodné přijmout opatření k jejich nápravě, nebo případně vyhledat pomoc odborníka.
Studentská léta jako zdroj stresových situací
Studijní život s sebou přináší mnoho překážek či výzev, a zpravidla nezáleží na tom, zda jste právě na střední škole, univerzitě nebo postgraduálním studiu. Každá etapa s sebou přináší jisté benefity i úskalí. Situaci nezlepšuje ani fakt, že mnoho situací a úkolů je pro studenty zcela nových, a ve věku, kdy se studiu věnují, teprve dochází k postupnému formování jejich osobnosti, postojů a sbírání životních zkušeností.
Stres pramenící ze studia jistě není nic nového, se zvýšeným důrazem na celkové duševní zdraví se však o tuto problematiku začínají zajímat vědci, instituce zajišťující veřejné zdraví i samotné školy a univerzity. V roce 2018/2019 označili univerzitní lékaři jako jedny z největších problémů duševního zdraví studentů úzkost (na prvním místě žebříčku) a “nadprůměrnou, až ohromující úroveň stresu” (na čtvrtém místě). Podle průzkumu z roku 2020 zažívá 42 % univerzitních studentů tak závažnou míru stresu, že uvažují o vyhledání odborné pomoci. U 1 ze 4 studentů pak bylo pomocí dotazníkového šetření diagnostikováno podezření na duševní poruchu, což by znamenalo, že 20 % dotázaných se s duševními problémy potýkalo již před nástupem na univerzitu.
Jaké faktory se mohou stát za vznikem stresu při studiu?
- Prospěch: otázka celkového prospěchu nebo úspěšnosti u zkoušek je jedním z nejvýraznějších faktorů zdrojů stresu a úzkosti u studentů. Zatímco starší studenti vnímají špatný prospěch negativně vzhledem ke svému budoucímu působení na univerzitě a budoucímu povolání, mladší žáci se také mohou obávat reakcí učitelů i rodičů.
- Životní situace: starost o zajištění základních životních potřeb se při studiu týká spíše již dospělých studentů, kteří se musí při studiu často poohlížet po finančních zdrojích, které slouží nejen k samotnému studiu, ale např. také k zajištění bydlení či stravy.
- Budoucí kariéra: Obavy o budoucnost se mohou studentů týkat dříve, než byste si mysleli, a to již ve chvíli výběru specializace pro své budoucí povolání. Stres a nejistota pramení také ze strachu o uplatnění po ukončení studií, a nalezení vhodné pozice. Studie ukazují, že palčivost tohoto problému ještě vzrostla během pandemie Covidu‑19, kdy byly uzavírány některé podniky, zejména pak v oblasti služeb. Stejné pocity panují i nyní, co byla veřejně představena umělá inteligence.
- Životní změny: Studenti si často musejí zvykat na nové situace – od měnícího se rozvrhu a kolektivu, přes dojíždění do vzdálenějšího města, až po nutnost odstěhování se od rodiny. Někteří jedinci mohou tyto změny prožívat velmi intenzivně, což dále prohlubuje jejich duševní nepohodu.
- Zahlcení: Kombinace výše zmíněných faktorů může u studentů snadno způsobit zahlcení. V roce 2014 vydala American College Health Association velký přehled o zdraví studentů, kdy zahlcení uvedlo 85,6 % dotazovaných. 47,7 % studentů pak vypovědělo pocity beznaděje, a 34,5 % uvedlo tíživé depresivní epizody, které jim znemožňovaly vést běžný život.
Co je ještě “normální” míra stresu?
Z výše uvedených řádků je patrné, že v životě studentů o stresové situace nouze. Tento stres však nemusí být vždy nutně na škodu – v přiměřené míře totiž mladé lidi učí osobní odpovědnosti, vystoupení ze své komfortní zóny a také zvládání nečekaných situací či budování důvěry ve své schopnosti. Pokud se tedy obecně cítíte dobře, a pouze před důležitou zkouškou jste si všimli motýlků poletujích v břiše, nemusí to být důvod k vyhledání odborné pomoci.
Zcela opačná situace však nastává ve chvíli, kdy je váš stres dlouhodobý, a narušuje vám soustředění či běžné denní činnosti. O návštěvě odborníka byste měli uvažovat v případě, že:
- pociťujete intenzivní míru stresu nebo úzkosti
- míváte pocity beznaděje a apatie
- máte potíže se spánkem
- vyskytují se u vás fyzické příznaky stresu (bušení srdce, pocení, skřípání zuby, brnění končetin)
- ztráta chuti k jídlu
- neschopnost koncentrace
- izolace od ostatních lidí
Závažnost a terapeutické postupy pak záleží na konkrétním stavu, který je vyhodnocen odborníkem.
7 tipů, jak návrat do školy lépe zvládnout
1. Začněte organizovaně
Během studia musíte často zvládat množství úkolů najednou, a právě v takových případech je klíčová správná organizace. Ujasněte si, v jakých oblastech vás čekají povinnosti, velké cíle si rozdělte na dílčí kroky, a jednotlivé úkoly pak přiřaďte k jednotlivým časovým úsekům. Těm nejdůležitějším a nejnáročnějším cílům je ideální věnovat se v takové části dne, kdy se cítíte nejvíce svěží.
V jeden konkrétní moment se pak věnujte jen jediné věci, třebaže musíte v jednom dni stihnout vyřídit více úkolů z různých oblastí. Pro efektivní soustředění je také vhodné zařadit pravidelné pauzy, během kterých se můžete protáhnout, a myšlenky na chvíli převést jinam.
Zajímá vás, jak být více produktivní? Hned 10 krátkodobých i dlouhodobých tipů najdete v článku 10 tipů, jak být více produktivní
2. Naučte se odpočívat
K dosažení vytyčených cílů je bezpochyby potřebná pravidelná práce a disciplína, neméně důležitý je však také odpočinek. Lidé mohou snadno sklouznout k vizi, že čas, který netráví vlastním rozvojem, prací nebo studiem je vlastně zbytečný – tento postoj však často v dlouhodobém horizontu vede k poklesu produktivity, a někdy dokonce i k úplnému vyhoření.
Odpočinek je nezbytný k obnovení kreativity a načerpání nových sil. Ať už zvolíte aktivní či pasivní formu odpočinku, snažte se na danou činnosti plně soustředit, abyste z ní mohli načerpat maximum benefitů.
Poznáte rozdíl mezi skutečným odpočinkem a prokrastinací? A jak se prokrastinace zbavit? Vše najdete v článku Prokrastinace: Jak s ní konečně skoncovat a pracovat efektivněji?
3. Vytvořte si rutinu
Při studiu je často každý den zcela jiný. Tato různorodost může na jedné straně zabránit vzniku studijního stereotypu a snížení zájmu o učení, na druhé straně však může působit chaoticky a bránit vytvoření systematického uspořádání času. Snažte se proto podívat se na svůj rozvrh v dlouhodobém kontextu a hledejte v něm pravidelnosti, i kdyby byly jen nepatrné. Zaběhlá rutina vám pomůže lépe se s novými povinnostmi lépe sžít, a lépe pod kontrolou budete mít i svůj čas.
Studijní rutině pak můžete lépe přizpůsobit i svoje další činnosti – pokud máte např. každé úterý výuku na jiné fakultě, můžete si na tento den naplánovat pravidelnou svižnou procházku ze školy, nebo se cestou rovnou stavit na trénink.
Hledáte opravdu efektivní způsob, jak se učit, a ušetřit tak čas i energii? Poradí vám článek 11 tipů, jak se efektivně učit ve škole i v práci
4. Dbejte na zdravý životní styl
Schopnost učení není závislá jen na psychickém stavu – kognitivní funkce, produktivita i mnohé další předpoklady jsou totiž ovlivněny také fyzickým zdravím. V tomto ohledu proto nezapomínejte na vyvážený jídelníček, který vám poskytne dostatek energie k přemýšlení, a také potřebné mikronutrienty. Pro normální fungování paměti je také nezbytný dostatek tekutin, jak si ostatně můžete přečíst v článku Trpíte dehydratací? Těchto 8 příznaků napoví.
Zapomínat byste pak neměli ani na pohyb. Díky uvolňování endorfinů je totiž fyzická aktivita rychlým a osvědčeným způsobem zlepšení nálady, a prospěje mimo jiné i vaší produktivitě, sebevědomí, výkonnosti a celkovému zdraví.
Zajímá vás víc? Podrobnější informace najdete v článkuZdravý životní styl: aktuální doporučení pro zdravější život
5. Připomeňte si své úspěchy
V každodenním shonu, který studium bezpochyby provází, si lidé často přestanou naplno uvědomovat drobné úspěchy, a berou je jako další “splněnou povinnost”. V dlouhodobém měřítku, kdy množství úkolů neustále narůstá, pak tento systém může vést k frustraci a pocitu vyčerpání. Snažte se proto více zaměřit i na to pozitivní, a když vás přepadnou nepříjemné pocity, vzpomeňte si na všechny ty drobné úkoly, které si dennodenně odškrtáváte na seznamu – každý z nich je totiž vaší mmalým úspěchem.
S pozitivním myšlením nemusíte končit jen u studia – velmi oblíbenou technikou pro větší životní spokojenost jsou např. deníky vdečnosti, kde si na konci každého dne zapíšete, za co jste vdečni, co se vám povedlo nebo za co jste na sebe hrdí.
6. Spánek berte jako jednu z priorit
Spánek bývá během studia často opomíjen jak kvůli studiu, tak i naopak i z důvodů zábavy. Pravdou však je, že kvalita vašeho spánku ovlivňuje každý aspekt vašeho života – schopnost koncentrace a regenerace, schopnost vypořádat se se stresem, denní hladinu energie, chuť k jídlu, regulaci hmotnosti a mnohé další. Pokud je to tedy možné, nestavějte spánek na druhou kolej, a své povinnosti se naopak snažte naplánovat si tak, aby vaše noční snění netrpělo.
I u spánku se vyplatí vytvořit si pravidelnou rutinu. Ideální je chodit každý den spát i vstávat ve stejnou dobu, před usnutím si v místnosti vyvětrat, odložit elektroniku a případně se vyhradit chvíli na četbu, meditaci nebo třeba dobrý čaj (zde pozor na obsah kofeinu u zeleného a černého čaje).
7. Nebojte se říct si o pomoc
Jestliže se dlouhodobě necítíte dobře, nebo se vám výše zmíněné rady příliš neosvědčily, vaše potíže budou mít pravděpodobně hlubší charakter, než je např. nevhodná organizace času. V takové situaci se nezdráhejte vyhledat odbornou pomoc s podobě psychoterapeuta, psychologa nebo psychiatra. Tito odborníci vám pomohou identifikovat váš problém, naučí vás techniky potřebné k jeho zvládání, a v případě nutnosti vám mohou doporučit i farmakoterapii (předepsat léčiva může pouze psychiatr).
V každém školním zařízení by měl být rovněž přítomen specialista, který vám dokáže rovnou sám poradit, nebo vác odkáže k příslušnému odborníkovi. Za tímto účelem hledejte školního psychologa nebo výchovného poradce.
- Jaké existují typy psychoterapie, a jak sezení probíhá? Dozvíte se v článku Jak pečovat o své duševní zdraví? Vsaďte na psychoterapii
Co si z toho vzít?
Studium může být provázeno řadou těžkostí a výzev, ať už je to kvůli obavám z prospěchu, uplatnění nebo třeba starosti s jinými oblastmi bežného života. Ve zvládnutí návratu do školy vám může pomoci lepší schopnost organizace úkolů a také vytvoření pravidelné rutiny, díky které budete efektivněji nakládat se svým časem i energií. Neméně důležité je však také naučit se odpočívat, dbát na zdravý životní styl a také dostatek kvalitního spánku. Podporou může být i připomenutí si všech vašich dosavadních úspěchů nebo vyhledání odborné pomoci.
