Trpíte dehydratací? Těchto 8 příznaků napoví

• K dehydrataci dochází, když vaše tělo přijímá méně tekutin, než je adekvátní jejich "ztrátám".
  
• Dehydratace může způsobit různé příznaky od mírné žízně a sucha v ústech až po závratě či křeče.
• Může být způsobena různými faktory, kromě nedostatečného pití tekutin také nadměrným pocením, zvracením, průjmem nebo zdravotními stavy (například cukrovkou).

Všemi opěvovaný pitný režim může být poměrně tuctovým elementem konverzace o fyzické a psychické pohodě. Pokud si ale rozeberete jeho opak, tedy dehydrataci, dojde vám, že na tom opravdu něco je.

Jak a proč hydratovat

Dostatečné doplňování tekutin je klíčovým prvkem zdravého životního stylu, to jistě víte. Tušíte ale, proč tomu tak je? Voda zastupuje ve vašem těle nezanedbatelné množství funkcí. Tvoří vnitřní prostředí těla, v němž probíhají všechny možné děje, například metabolické procesy. Zároveň je klíčová pro tonus pokožky, či optimální krevní oběh a tedy i transport kyslíku do tkání.

Jedině při dostatečné hydrataci můžete udržovat správnou tělesnou teplotu, snížit riziko úpalu, močových infekcí, ledvinových kamenů, ale i vzniku bolesti hlavy a migrén. Adekvátní pitný režim dokáže navíc podpořit správnou funkci mozku a kognitivní procesy, jako je koncentrace a paměť.

• Další a podrobněji popsané benefity spojené s dostatečným pitným režimem se dozvíte v článku Správný pitný režim jako jeden z klíčů k lepšímu zdraví!

Rizika dehydratace

Z výše zmíněných důvodů je jasné, že dehydratace může mít vážné následky pro vaše zdraví. Jedním z hlavních rizik je zvýšení viskozity krve v cévách, což může zvyšovat nároky na srdeční práci nebo způsobovat závratě, nevolnost a zmatenost. Další potenciální komplikace se týká ledvin, konkrétně jejich udržování rovnováhy tekutin během dehydratace – kvůli tomu může docházet ke sporadickému vylučování moči a jejich ohrožení infekcí či ledvinovými kameny.

Mezi rizika patří ale i snížení tonu kůže, zpomalení hojení ran či zhoršení únavy a snížení výkonu. V extrémních případech může dehydratace způsobit i selhání orgánů, záchvaty a dokonce smrt. Zvláště starší lidé (s věkem klesá i schopnost uvědomovat si žízeň), kojenci a lidé s určitými zdravotními problémy jsou náchylnější k dehydrataci a jejím následkům. Proto je důležité zajistit dostatečný přísun tekutin a vyhýbat se faktorům, které mohou dehydrataci způsobit nebo zhoršit (horké počasí, nadměrné pocení, zvracení a průjem).

• Co všechno může ovlivnit dostatečný příjem tekutin odkrývá článek Pijete dostatečně? 7 překvapivých příčin dehydratace

8 příznaků dehydratace

1. Únava: jelikož dehydratace ovlivňuje nespočet aspektů lidského zdraví, můžete při ní mít problémy i s cykly spánku a bdění. Jedna studie zjistila, že kratší doba spánku byla významně spojena s nedostatečnou hydratací a že lidé, kteří byli dostatečně hydratovaní, spali déle než ti, kteří nebyli. Nedostatek vody může působit ale i na únavu během či po cvičení – malá studie zahrnující 14 mužských sportovců naznačuje, že akutní dehydratace vedla ke zvýšenému vnímání únavy a také negativně ovlivnila vytrvalost při cvičení.
2. Tmavě zbarvená moč: pohled na barvu moči je považován za nejpraktičtější způsob, jak jednoduše  identifikovat dehydrataci. Tmavší barva se může objevit v případě, kdy vaše tělo šetří více vody a k vylučování ji uvolňuje ve snížené míře. Z tohoto důvodu se moč stává koncentrovanější s odpadními produkty z těla, jako je sodík a močovina. Je ale důležité mít na paměti, že to tak nemusí odpovídat ve 100 % případů (jsou tu například určité potraviny či léčiva, jejichž obsažené látky mohou odstín moči ovlivňovat apod.).
3. Suchá kůže: pokud cítíte, že máte sušší pokožku než obvykle společně se suchem v ústech či popraskanými rty, může k tomu s velkou pravděpodobností přispívat dehydratace (samo sebou se může jednat o známku mnoha dalších zdravotních stavů, takže při dlouhodobějším pozorování doporučujeme navštívit lékaře či jiného profesionála). Formu domácího samotestu můžete ale simulovat pomocí kožního turgorového testu. Nejprve uchopte kůži na podpaží nebo břiše mezi dva prsty a následně po několika sekundách uvolněte. Hydratovaná pokožka se rychle vrátí do své normální polohy, zatímco dehydratovaná zůstane ve „napjaté“ poloze.
4. Bolesti hlavy: i když je dehydratace silně spojena s bolestmi hlavy, vědci si nejsou přesně jisti, proč tomu tak je. Některé studie ukazují, že zvýšený příjem vody může pomoci snížit příznaky bolesti hlavy u lidí, kteří trpí migrénou.
5. Závratě: ortostatická hypotenze je lékařský termín pro snížení krevního tlaku při stání či sezení. A právě dehydratace lidského organismu k ní může vést. Běžný stav je to především u starších dospělých, kteří jsou více ohroženi rozvojem dehydratace a nízkým objemem krve (hypovolémie). Těžká dehydratace může v některých případech vést dokonce k mdlobám.
6. Bušení srdce: nedostatečné pití tekutin může negativně ovlivnit celkové zdraví, včetně zdraví srdce – skrze zvýšení viskozity krve a tím i míry zátěže na srdce. Mezi tyto příznaky patří bušení srdce, chvění nebo nepravidelný srdeční tep. Podle jednoho přehledu může dehydratace navíc narušit srdeční funkci několika způsoby, včetně negativního ovlivnění funkce krevních cév.
7. Nízký krevní tlak: tento příznak se objevuje až v případě závažnější dehydratace jedince. Jak již bylo zmíněno výše, nedostatek příjmu tekutin zhoršuje funkci krevních cév a regulaci krevního tlaku – to znamená malé množství cirkulující ve vašich kapilárách, žilách, tepnách a komorách vašeho srdce. Když se váš objem krve sníží, vaše tělo to kompenzuje zvýšením tepové a dechové frekvence a také snížením krevního tlaku.
8. Zhoršení koncentrace: některé studie ukázaly, že dehydratace může být škodlivá pro krátkodobou paměť, koncentraci a náladu. Abstinence v pití vody po dobu 36 hodin vedlo podle malého výzkumu k vyšší chybovosti v testech a negativně ovlivnilo energii, náladu, pozornost a paměť. Rehydratace vodou tyto příznaky zmírnila. Těžká dehydratace může vést ke zmatenosti a podrážděnosti.

Kolik bych měl/a denně vypít?

Doporučené množství vody, kterou by měl průměrný a zdravý dospělý jedinec vypít každý den, se může lišit v závislosti na různých faktorech, jako je věk, pohlaví, hmotnost, fyzická aktivita a klimatické podmínky. Nicméně všeobecně platí, že zdravý dospělý potřebuje zhruba 35 ml vody na kilogram tělesné hmotnosti denně. Tedy:

Toto doporučení zahrnuje jak vypitou vodu, tak tu, kterou získáváte z potravin a jiných nápojů. Nicméně v závislosti na úrovni aktivity, klimatických podmínkách a dalších faktorech, jako jsou těhotenství, kojení, ale i nemoc, může být třeba vypít více než toto doporučení.

Je důležité poznamenat, že každý jedinec má jiné potřeby tekutin a může vyžadovat různé množství vody v závislosti na jeho individuálních potřebách. Pokud máte jakékoliv zdravotní problémy, měli byste se poradit s lékařem, aby vám pomohl určit, kolik tekutin byste měli vypít denně.

• Další informace o pitném režimu i individualitách příjmu tekutin se dozvíte v článku Kolik vody denně musíme vypít?

Co si z toho vzít?

Pro optimální funkci těla i mysli je nezbytné zajistit si (kromě dalších aspektů samozřejmě) adekvátní hydrataci. Voda totiž není jen pouhým zdrojem osvěžení, podporuje také metabolické procesy, udržuje krevní oběh, zdravou pokožku, vlasy i nehty. Navíc umožňuje vylučování odpadních látek z těla a zlepšuje kognitivní procesy. Dehydratace je naopak velmi nebezpečná – může vést ke zhoršení stavu kůže a rozsáhlým poruchám vnitřního prostředí. K identifikaci můžete využít spousty faktorů, jež vaše tělo vysílá, například tmavou moč či závratě a bolesti hlavy. Proto je důležité zajistit si dostatečný přísun tekutin a vyvarovat se faktorům, které mohou dehydrataci způsobit nebo zhoršit.