Water fasting: konečně cesta k vysněné postavě, nebo cesta k problémům?

Karolína Šimečková
Karolína Šimečková 28. 12. 2022
Líbí se mi Komentáře Uložit článek
Water fasting: konečně cesta k vysněné postavě, nebo cesta k problémům?
  • Water fasting je druh půstu, s nímž se jedinec vzdává veškerého jídla a pití kromě vody po dobu 1 až 3 dnů.
  • Tato metoda se praktikuje ze zdravotních, náboženských a rituálních, popřípadě hubnoucích důvodů.
  • Ačkoli může mít vodní půst určité zdravotní přínosy, existují i jeho výrazná rizika, které není radno přecházet.

Pojem intermittent fasting neboli přerušovaný půst, jste už určitě slyšeli. Ale znáte i jeho intenzivnějšího příbuzného, vodní půst? Tento článek představí, jak vlastně takový water fasting vypadá, jeho možné benefity, zaručená rizika, i co na něj říkají odborné výzkumy.

Co si pod tím představit?

Vodní půst, jak název napovídá, zahrnuje půst, při kterém po určitou dobu pijete pouze čistou vodu. Podle na internetu dostupných zdrojů trvá zpravidla 1 až 3 dny a je nejčastěji doporučován ze zdravotních důvodů (výše zmíněný přerušovaný půst je více za účelem ztráty hmotnosti). Kromě toho ho mohou lidé držet z duchovních nebo náboženských důvodů. Výzkumy naznačují, že občasný půst může pomoci s hubnutím, i když jiné metody jsou z dlouhodobého hlediska šetrnější i účinnější.

5 možných benefitů

  1. Zpomalení stárnutí; půsty snižují aktivitu tzv. proteinového komplexu mTORC1, nezbytného pro růst a regeneraci svalové hmoty.  Díky tomu opravdu zpomalují stárnutí a podporují dlouhověkost. Může to být ovšem poměrně kontraproduktivní pro sportovce a fyzicky aktivnější jedince, kteří by praktikovali půst během své přípravy a mohli se tak poměrně snadno připravit o lepší sportovní výkony.
  2. Stimulace autofagie; jedná se o proces spuštěný půstem, který pomáhá vašemu tělu recyklovat staré a nepoužívané části buněk. Je přirozený a nezbytný i pro zdravý organismus, ve zvýšené míře k němu dochází například ve spánku a může mít určité terapeutické výhody pro lidi s rakovinou a Alzheimerovou chorobou.
  3. Regulace hladiny leptinu; půst může pomoci regulovat hladinu leptinu, hormonu, který řídí vaši plnost. Leptinová rezistence zabraňuje, abyste se cítili spokojeni s tím, co a kolik jíte. Zatímco některé studie ukázaly, že půst může ovlivnit hladinu leptinu, přesné účinky půstu citlivosti na samotný leptin nejsou úplně jasné.
  4. Regulace hladiny cholesterolu; půst může zvýšit váš cholesterol s vysokou hustotou lipoproteinů (HDL) a zároveň snížit hladinu triglyceridů. Většina studií jsou však založené na ramadánském půstu, který postrádá velký vzorek a podrobné informace o stravě. K dostatečnému potvrzení jsou zapotřebí klinické studie s větší velikostí vzorku.
  5. Lepší funkce jater; pomocí vodního půstu můžete pomoci vašemu tělu redukovat uložený tuk, včetně toho, který se hromadí na vašich játrech a brání jejich normální funkci. Jedna studie dokonce zjistila, že ramadánový půst může pomoci zlepšit ztučnění jater. K potvrzení je však zapotřebí dalších studií.
Water fasting: konečně cesta k vysněné postavě, nebo cesta k problémům?

7 hrozících rizik

  1. Dehydratace a nerovnováha elektrolytů; nepití dostatečného množství vody (musíte myslet i na tu, kterou obyčejně přijímáte ze stravy) může během vodního půstu vést ke komplikacím, jako jsou bolesti hlavy, svalové křeče, sucho v ústech, únava a závratě. Indikátorem dostatečného pitného režimu je například moč, která by měla mít světle žlutou barvu.
  2. Nedostatek živin; jeden půst o vodě vám nemusí způsobit žádný vážný nedostatek živin, pokud ho ale praktikujete pravidelně, mohou vám chybět nejen kalorie a makroživiny, ale také vitaminy či minerální látky, což může mít negativní dopad na váš zdravotní stav.
  3. Rychlé hubnutí a následný jojo efekt; vodní půsty mohou vést k nadměrné ztrátě hmotnosti. Podle CDC se nedoporučuje hubnout více než 0,45 až 0,8 kg za týden. Rapidní hubnutí může způsobit ztrátu svalů, a tím snížit rychlost metabolismu (spíš kalorie, které spálíte v klidu). Po návratu ke svým pravidelným stravovacím návykům je tak snazší znovu získat či překonat, kolik jste vážili před samotným půstem.
  4. Ortostatická hypotenze; toto slovní spojení znamená nízký krevní tlak po rychlém postavení či naopak sednutí. V případě, že užíváte léky na krevní tlak, můžete být vystaveni zvýšenému riziku tohoto stavu během období hladovění. Takže pokud takové medikamenty užíváte nebo míváte s tlakem problémy, proberte půst se svým lékařem či jiným odborníkem (což byste každopádně měli tak jako tak).
  5. Otoky a záněty; půst zvyšuje množství kyseliny močové v krvi, což může vést k častým a bolestivým otokům a zánětu kloubů.
  6. Komplikace diabetu; v některých případech může mít půst za následek nebezpečně nízkou hladinu cukru v krvi, což by bylo zvláště špatné, pokud jedinec užívá pravidelné dávky inzulínu nebo jiných léků na cukrovku. Studie z roku 2017 na potkanech také zjistila, že prodloužené hladovění může ve skutečnosti podporovat inzulínovou rezistenci, která cukrovku dokonce zhoršuje. Zatím ovšem neexistuje žádný pevný důkaz u lidí podporující toto tvrzení.
  7. Propagace nevhodného stravování; lidé, kteří trpěli či stále trpí poruchou stravování, mohou zjistit, že půst podporuje nepřiměřené stravovací návyky. Hladovění může snadno vést k následnému přejídání nebo naopak k delším půstovým oknům. Daleko příjemnější, efektivnější a především bezpečnější je dbát na dostatečný spánek, příjem živin a tekutin a pravidelný pohyb.

Co na fasting říká výzkum?

Alternativou water fasting může být již několikrát zmíněný přerušovaný půst. Ten se vyskytuje v několika různých podobách, základem ale je nejíst nic nebo jen velmi nižší množství kalorií po určitou dobu a následný klasický jídelníček po další stanovenou dobu. Příklady jsou periody jednoho dne, kdy je půstové okno 12, 16 či 20 hodin nebo také tzv. půst  5:2, kdy jedinec jí 5 dní v týdnu standardní počet kalorií a makroživin a ve zbývajících 2 dnech pouze čtvrtinu obvyklého příjmu. Jelikož právě na intermittent fasting existuje daleko vyšší počet studií i průzkumů, budeme se zde zmiňovat převážně o něm, ačkoli by níže uvedená zjištění měla být aplikovatelná i na vodní a jiné druhy půstů.

Ve studii porovnávající přerušovaný půst a nízkokalorickou dietu bylo zjištěno, že obě metody jsou stejně účinné pro snížení hmotnosti, navíc mohou snižovat riziko cukrovky a srdečních onemocnění.

Jiný výzkum založený na studiích myší a krys potvrzuje, že půst může chránit před cukrovkou, srdečními chorobami, neurodegenerací, hypertenzí, astmatem a revmatoidní artritidou a má potenciál oddálit stárnutí. V tomto případě je však třeba přihlédnout k tomu, že se jednalo i studii se zvířaty. Pravidelný krátkodobý půst byl spojen s nižším výskytem cukrovky, nižším BMI a sníženým rizikem onemocnění koronárních tepen u lidí, kteří byli testováni na zablokované tepny.

Je ale dobré mít na paměti, že nebyly provedeny rozsáhlé studie o půstu na lidech, ačkoli jeden výzkum zjistil pozitivní vliv na krevní tlak, tělesnou hmotnost a zlepšení symptomů revmatoidní artritidy z malých studií. I přesto může mít půst nepříznivé účinky na imunitní systém nejen u starších dospělých, proto vždy napřed doporučujeme probrat možnosti půstu s lékařem či jiným odborníkem.

Co si z toho vzít?

Půst, ať už ten přerušovaný, vodní či jiný, je považován kromě náboženských i duchovních a zdravotních praktik za alternativní způsob stravování. Na internetu existují spousty návodů, jak a proč půst praktikovat společně s jeho zveličenými benefity, mezi nimiž je na prvním místě i regulace hmotnosti. I když je to samozřejmě způsob, díky kterému lze zhubnout a který může mít pro vaše tělo potencionální klady, nejedná se pro většinu lidí o nejpříjemnější, nejefektivnější ani nejudržitelnější cestu. Mezi jeho rizika patří únava, bolesti hlavy, ortostatická hypotenze a další.

Přidej se k 40 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
Líbí se mi Uložit článek