Glukóza pod lupou: Co to je a jak ovlivnit její hladinu v krvi?

ověřil/a Mgr. Kristýna Kovářová a PhDr. Barbora Matějčková
Komentáře
1
Glukóza pod lupou: Co to je a jak ovlivnit její hladinu v krvi?
Co v článku najdeš?
Zobrazit seznam Skrýt seznam
  • Glukóza je základní stavební jednotka sacharidů. Často se zmiňuje v souvislosti se zdravím, energií nebo cukrovkou – přesto si mnoho lidí neuvědomuje, jak klíčová je pro fungování těla. 

  • Glukóza je důležitým zdrojem energie pro většinu buněk včetně mozku. Její hladina v krvi ale musí být přesně řízená – jak její nadbytek, tak nedostatek mohou vést k únavě, poruchám soustředění, nebo k rozvoji chronických nemocí, jako je diabetes 2. typu.

Co je to glukóza a jaká je její funkce v těle

Glukóza je jednoduchý cukr (monosacharid). Je to základní stavební jednotka mnoha složených sacharidů, které se v těle rozkládají právě na glukózu. I když se často zmiňuje v negativním kontextu, například při řešení problémů s vysokým cukrem v krvi, ve skutečnosti jde o naprosto přirozenou a pro tělo nezbytnou látku.

Základní vlastnosti

Glukóza patří mezi tzv. hexózy – sacharidy se šesti atomy uhlíku. Je dobře rozpustná ve vodě a chutná sladce. Přirozeně se vyskytuje v ovoci, zelenině, medu, ale i jako součást škrobnatých potravin. Společně s fruktózou (ovocným cukrem) a galaktózou (součást laktózy – mléčného cukru) tvoří skupinu jednoduchých cukrů. Zatímco fruktóza se metabolizuje převážně v játrech, glukóza je univerzálním zdrojem energie pro většinu buněk v těle.

Glukóza jako hlavní zdroj energie

Tělo využívá glukózu jako primární zdroj energie. Když se dostane do krve (tzv. krevní glukóza nebo „krevní cukr“), buňky ji pomocí transportérů přijímají a přeměňují na ATP – energetickou molekulu, která pohání všechny biologické procesy v těle.

Zvláštní roli hraje glukóza u:

  • Mozku – který prakticky nedokáže využívat mastné kyseliny a je silně závislý na stabilním přísunu glukózy nebo ketolátek.

  • Červených krvinek – které nemají mitochondrie a mohou využívat výhradně glukózu přes anaerobní glykolýzu.

  • Svalů při námaze – kde je glukóza rychlým zdrojem energie při fyzickém výkonu.

Zásoby glukózy v těle

Když není potřeba glukózu okamžitě využít, tělo si ji ukládá do zásoby ve formě glykogenu:

  • V játrech (cca 80–100 g) – pro udržení stabilní hladiny cukru v krvi mezi jídly

  • Ve svalech (až 300–400 g) – pro rychlé využití během fyzické aktivity

Pokud jsou zásoby naplněné a příjem glukózy stále pokračuje, může být její nadbytek uložen jako tuk. To se ale děje jen při opravdu vysokém příjmu sacharidů.

Glukóza i ve stresu a při hladovění

Tělo si dokáže vytvořit glukózu “samo“ – procesem zvaným glukoneogeneze, kdy se z glukogenních aminokyselin, laktátu nebo glycerolu syntetizuje glukóza. Tento proces je klíčový během delšího hladovění nebo stresu, kdy je potřeba udržet zásobování buněk glukózou i bez příjmu potravy.

Proces glukoneogeneze je přítomný i v případě ketodiet nebo nízkosacharidových diet, kdy si tělo potřebnou glukózu vytvoří dle potřeby.

Jak se glukóza dostává do těla?

Glukóza se do našeho těla dostává výhradně prostřednictvím potravy, konkrétně ze sacharidů, které konzumujeme každý den – ať už vědomě (např. pečivo, těstoviny, ovoce), nebo nevědomě (např. skryté cukry ve vysoce průmyslově zpracovaných potravinách).

Zdroje glukózy ve stravě

Většina sacharidů, které přijímáme, je ve formě:

  • Polysacharidů – např. škrob v bramborách, rýži a obilovinách

  • Disacharidů – např. sacharóza (řepný cukr) a laktóza (mléčný cukr)

  • Monosacharidů – např. glukózafruktóza v ovoci a medu

Všechny tyto formy se během trávení rozkládají na jednoduché cukry, zejména glukózu nebo fruktózu.

Trávení a vstřebávání

Trávení sacharidů začíná už v ústech, kde enzym amyláza štěpí škroby na kratší řetězce. V tenkém střevě pak další enzymy (např. maltáza, laktáza, sacharáza) rozkládají disacharidy na jednotlivé molekuly glukózy a fruktózy.

Následuje vstřebání:

  • Glukóza je transportována skrz stěnu tenkého střeva do krevního oběhu

  • Odtud se dostává přímo do jater, které ji buď použijí, uloží jako glykogen, nebo pošlou dál do ostatních tkání

Glykemický index a nálož

Rychlost, jakou se glukóza po jídle dostane do krve, závisí na:

  • Glykemickém indexu (GI) – určuje, jak rychle konkrétní potravina zvýší hladinu glukózy v krvi

  • Glykemické náloži (GL) – zohledňuje nejen rychlost, ale i množství sacharidů v porci.

Zajímá vás více o glykemickém indexu? Přečtěte si článek: Glykemický index: co to je a má smysl jej řešit?

Glykemický index je ale ovlivněn řadou faktorů jako je přítomnost tuků a bílkovin v jídle, přítomnost vlákniny například z ovoce a zeleniny nebo například délka vaření sacharidové přílohy. V praxi to potom znamená, že klasická rýže s vysokým glykemickým indexem bude mít glykemický index výrazně nižší, pokud se zkombinuje s bílkovinou, tuky a zeleninou.

Proč je rychlost vstřebávání důležitá?

  • Rychlý vzestup glukózy v krvi vede k prudkému vyplavení inzulinu, který se snaží cukr co nejrychleji uklidit do buněk.

  • Výkyvy glukózy v krvi pak mohou vést k únavě, hladu a chutím na sladké – což je jeden z faktorů , který může ovlivnit chutě nebo hlad v průběhu dne.

  • Naopak pozvolné vstřebávání (např. při jídlech bohatých na vlákninu a bílkoviny) pomáhá udržovat stabilní energii a sytost.

  • Inkretní hormony (GLP‑1, GIP) – stimulují uvolňování inzulinu ještě před vstřebáním glukózy

Regulace hladiny glukózy v krvi

Hladina glukózy v krvi, označovaná jako glykémie, je v těle přísně řízena. A není divu – příliš nízká hladina ohrožuje základní funkce mozku, dlouhodobě vysoká zase poškozuje cévy, nervy a další tkáně.

Organismus proto disponuje složitou hormonální sítí, která neustále hlídá, kolik glukózy koluje v krvi, a podle potřeby ji buď ukládá, nebo uvolňuje.

Normální hladiny glukózy v krvi

Hodnoty glykémie se běžně měří nalačno nebo po jídle:

StavHladina glukózy v krvi (nalačno)
Normální4,0–5,6 mmol/l
Hraniční (prediabetes)5,6–6,9 mmol/l
Diabetes mellitus (DM)≥ 7,0 mmol/l

Po jídle (postprandiálně) může hladina stoupnout až na 7,8 mmol/l, ale měla by se během 2 hodin vrátit zpět. Jako vhodnější ukazatel dlouhodobé regulace glukózy v krvi je vhodné stanovení glykovaného hemoglobinu - tzv. dlouhý cukr, který přináší přesnější výsledky než lačná glykémie.

Klíčové hormony: inzulin a glukagon

Regulaci glykémie mají na starost především dvě látky produkované slinivkou břišní (pankreasem):

  • Inzulin – snižuje hladinu glukózy v krvi

    • Uvolňuje se po jídle, kdy hladina glukózy stoupne

    • Pomáhá glukóze vstupovat do buněk (zejména svalových a tukových)

    • Podporuje ukládání glukózy do glykogenu (v játrech a svalech)

  • Glukagon – zvyšuje hladinu glukózy v krvi

    • Uvolňuje se při hladovění nebo mezi jídly

    • Aktivuje glykogenolýzu (rozklad glykogenu na glukózu)

    • Spouští glukoneogenezi – tvorbu glukózy z jiných látek (aminokyseliny, glycerol)

Další regulátory

Kromě inzulinu a glukagonu se na udržení glykémie podílí i další hormony:

  • Adrenalinkortizol – zvyšují glukózu v krvi při stresu (tzv. stresová hyperglykémie)

  • Somatotropin (růstový hormon) – snižuje účinek inzulinu (fyziologicky např. v pubertě)

  • Inkretní hormony (GLP‑1, GIP) – stimulují uvolňování inzulinu ještě před vstřebáním glukózy

Kam jde glukóza po vstupu do krve?

Po uvolnění inzulinu se glukóza rozděluje:

  • Do buněk – pro okamžité využití jako energie (hlavně mozek, svaly, červené krvinky)

  • Do jater a svalů – kde se ukládá jako glykogen

Tělo neustále vyvažuje příjem a využití glukózy tak, aby bylo vše v rovnováze. Problém nastává tehdy, když buňky na inzulin přestávají reagovat správně – to je začátek tzv. inzulinové rezistence.

Glukóza pod lupou: Co to je a jak ovlivnit její hladinu v krvi?

Hypoglykémie – nízká hladina cukru v krvi

Hypoglykémie označuje stav, kdy hladina glukózy v krvi klesne pod normální rozmezí – obvykle pod 4,0 mmol/l. Pro organismus je to akutní hrozba, protože mozek je na přísun glukózy extrémně citlivý a nedokáže ji nahradit jiným zdrojem energie okamžitě. Proto tělo reaguje na pokles glykémie velmi rychle a výrazně.

Příznaky hypoglykémie

Mezi typické příznaky patří:

Autonomní (varovné) příznaky:

  • Třes, bušení srdce

  • Pocení

  • Hlad

  • Nevolnost, nervozita, neklid

Neuroglykopenické příznaky:

  • Zmatenost, zpomalené myšlení

  • Rozmazané vidění

  • Slabost, závratě

  • Poruchy řeči, ztráta koordinace

  • V krajních případech: bezvědomí nebo křeče

Čím rychleji glykémie klesne, tím dramatičtější bývají symptomy.

Příčiny hypoglykémie

U zdravých osob je hypoglykémie vzácná, ale může se objevit například při:

  • Dlouhodobém hladovění bez kompenzace

  • Vysoce intenzivní fyzické aktivitě bez příjmu sacharidů

  • Nadměrné konzumaci alkoholu (zvláště nalačno)

U diabetiků (zejména užívajících inzulin nebo deriváty sulfonylurey) je hypoglykémie častým vedlejším efektem:

  • Příliš vysoká dávka inzulinu

  • Vynechání nebo zpoždění jídla

  • Změna fyzické aktivity bez úpravy dávky

První pomoc při hypoglykémii

Cílem je rychlé dodání jednoduchého cukru:

  • 15–20 g glukózy nebo rychle vstřebatelných sacharidů: – např. 150 ml džusu, 4–5 kostek cukru, glukózový gel

  • Opětovné přeměření glykémie za 10–15 minut

  • Pokud je stále nízká, proces zopakovat

  • Poté následovat komplexnější jídlo (sacharidy + bílkoviny) pro stabilizaci

U bezvědomí se podává glukagon injekčně nebo se volá zdravotnická pomoc.

Prevence hypoglykémie

  • Pravidelné stravování s vyváženým obsahem sacharidů

  • Kontrola dávkování inzulinu nebo antidiabetik

  • Úprava léčby při změnách aktivity nebo jídelníčku

  • U sportovců: plánování příjmu sacharidů před a po výkonu

  • Vědomé sledování tělesných signálů – zejména u osob s diabetem

Hyperglykémie – vysoká hladina cukru v krvi

Hyperglykémie znamená zvýšenou hladinu glukózy v krvi – zpravidla nad 7,0 mmol/l nalačno nebo nad 11,0 mmol/l kdykoli během dne. Krátkodobě může jít o přirozenou reakci organismu (například při stresu), ale pokud je hladina glukózy v krvi zvýšená dlouhodobě, představuje závažný zdravotní problém.

Kdy a proč vzniká hyperglykémie?

Hyperglykémie se může objevit:

  • Po jídle s vysokým obsahem cukru nebo škrobu, zejména pokud je jídlo málo vyvážené (málo vlákniny, bílkovin či tuků)

  • Při nedostatečném působení inzulinu – tělo buď inzulin neprodukuje (diabetes 1. typu), nebo na něj nereaguje správně (inzulinová rezistence, diabetes 2. typu)

  • V období stresu, infekcí nebo po úrazech, kdy tělo produkuje více stresových hormonů (kortizol, adrenalin), které zvyšují hladinu glukózy

  • Při užívání některých léků, např. kortikosteroidů

Akutní i chronické následky

Krátkodobá hyperglykémie:

  • Únava, ospalost

  • Sucho v ústech, žízeň

  • Časté močení

  • Rozmazané vidění

  • Zhoršená koncentrace

Chronická hyperglykémie (např. u neléčeného diabetu 2. typu) vede k poškození cév a tkání vlivem:

  • Oxidačního stresu

  • Zvýšené tvorby zánětlivých látek

  • Glykace proteinů – proces, kdy dochází k poškození bílkovin a mění se jejich struktura a funkce

Rizika dlouhodobé hyperglykémie

Při dlouhodobě zvýšené glykémii se zvyšuje riziko:

  • Kardiovaskulárních onemocnění (ateroskleróza, infarkt, mrtvice)

  • Diabetické nefropatie (poškození ledvin)

  • Neuropatie (poškození nervů, např. brnění nebo necitlivost končetin)

  • Retinopatie (poškození sítnice a riziko slepoty)

  • Poruch hojení ran a zvýšená náchylnost k infekcím

Prediabetes a inzulinová rezistence

Hyperglykémie často předchází samotnému diabetu. Tento přechodný stav se nazývá prediabetes a bývá spojen s inzulinovou rezistencí, tedy sníženou citlivostí tkání na inzulin.

V této fázi je možné průběh zvrátit změnou životního stylu. Včasná intervence může zabránit rozvoji diabetu a souvisejících komplikací.

Glukóza pod lupou: Co to je a jak ovlivnit její hladinu v krvi?

Jak snížit hladinu cukru v krvi

Zvýšená hladina glukózy v krvi – ať už v rámci prediabetu nebo diagnostikovaného diabetu – není důvodem k panice, ale k akci. Dobrou zprávou je, že právě životní styl hraje v regulaci glykémie klíčovou roli. Mnoho lidí může výrazně zlepšit své hodnoty nebo dokonce zvrátit náběh na diabetes 2. typu jen pomocí cílených úprav ve stravě, pohybu, spánku a zvládání stresu.

1. Udržení zdravého množství tělesného tuku (redukce hmotnosti)

Největším rizikovým faktorem pro zhoršenou glykémii je nadbytek tělesného tuku, zejména v oblasti břicha (viscerální tuk). Tento tuk je metabolicky aktivní a přímo přispívá k inzulinové rezistenci.

Co pomáhá:

  • Redukce hmotnosti o 5–10 % tělesné hmotnosti může výrazně zlepšit citlivost na inzulin a snížit glykémii, dokonce i bez dalších změn

  • Dlouhodobě je cílem snížení tuku při zachování svalové hmoty

  • Pokud tápete, nebojte se obrátit na odborníka, který vám cestu ulehčí. Rád vás procesem provedu v poradně Nutrim.

Jak zhubnout? To se dozvíte v článku: Jak zhubnout zdravě a jednou provždy?

2. Úprava stravy

Výživa je základem. Nejde o „nízkosacharidovou dietu za každou cenu“, ale o chytře zvolenou kvalitu a případně načasování sacharidů.

Doporučení:

  • Omezit jednoduché cukry a ultrazpracované potraviny: bílé pečivo, sušenky, limonády, sladkosti

  • Zvýšit příjem vlákniny – zelenina, luštěniny, semínka a celozrnné produkty zpomalují vstřebávání glukózy a snižují glykemický výkyv po jídle

  • Zařazovat bílkoviny a zdravé tuky do každého jídla – pomáhají udržet delší sytost a stabilní glykémii

  • Menší a pravidelná jídla – lidem s narušenou glykémií mohou vyhovovat lépe než velké porce

  • Pozor na nápoje – i džusy, „zdravé smoothie“ nebo ochucené minerálky mohou mít vysoký obsah cukru

3. Pravidelný pohyb

Fyzická aktivita pomáhá svalům přímo spotřebovávat glukózu z krve, a navíc zvyšuje jejich citlivost na inzulin.

Co funguje:

  • Krátká procházka po jídle – už 10–15 minut svižné chůze může snížit postprandiální (po jídle) vzestup glukózy

  • Silový trénink – budování svalové hmoty podporuje dlouhodobou inzulinovou senzitivitu

  • Každodenní pohyb – i neformální aktivita (domácí práce, chůze, stání) pomáhá více než sezení a jedna hodina v posilovně

  • Exercise snacking.

4. Kvalitní spánek a zvládání stresu

Nedostatek spánku i chronický stres zvyšují hladinu hormonů, které zvyšují glykémii (zejména kortizol).

Co pomáhá:

  • Spánek 7–9 hodin denně, ideálně v pravidelném režimu

  • Omezit modré světlo večer a stimulující podněty před spaním

  • Praktikovat relaxační techniky – např. vědomé dýchání, meditace, lehká jóga

  • Naučit se odpočívat i během dne – prevence chronického vyčerpání

Jak spánek ovlivňuje zdraví? Přečtěte si článek: Nedostatek spánku jako moderní epidemie: Jak ovlivňuje tělo i myslJaké jsou vhodné relaxační techniky pro uvolnění stresu? Přečtěte si článek: Relaxační techniky: jak být v pohodě i v nepohodě

Doplňky stravy pro lepší glykemickou kontrolu

Kromě stravy, pohybu a spánku mohou mít některé doplňky stravy pozitivní vliv na regulaci hladiny glukózy v krvi, zejména u lidí s prediabetem nebo inzulinovou rezistencí. Nejsou náhradou zdravého životního stylu, ale mohou být jeho vhodným doplňkem.

Berberin

Berberin je přírodní alkaloid, který prokázal mírný účinek – může zlepšit inzulinovou senzitivitu, snížit glykémii nalačno i po jídle a může podporovat mírný úbytek hmotnosti u specifických skupin. Je vhodný zejména u osob s prediabetem či lehkou formou inzulinové rezistence. Obvykle se používá v dávce 500 mg 2–3× denně.

Skořice (Cinnamomum cassia nebo Ceylon)

Některé studie naznačují, že extrakt ze skořice může zlepšit citlivost buněk na inzulin a snižovat glykémii po jídle. Účinek je mírný, ale může být přínosný jako součást komplexního přístupu. Při pravidelném užívání je vhodné volit spíše cejlonskou skořici kvůli nižšímu obsahu kumarinu.

Psyllium

Rozpustná vláknina z jitrocele indického (psyllium) pomáhá zpomalit vstřebávání sacharidů ze stravy, čímž snižuje postprandiální vzestup glukózy v krvi. Také podporuje pocit sytosti a přispívá ke zdravému trávení. Ideální je užívat ji krátce před jídlem v dávce 10 gramů denně.

Mýty a realita o glukóze – otázky a odpovědi

1. Je cukr toxický a měl by se zcela zakázat?

Ne, glukóza sama o sobě není toxická. Je to životně důležitá látka, kterou organismus potřebuje pro energii. Problém nastává při nadměrné a pravidelné konzumaci přidaného cukru, zejména ve formě slazených nápojů, sladkostí nebo zpracovaných potravin. V malém množství, v rámci celkově vyvážené stravy, není přidaný cukr škodlivý. Rozhoduje množství, forma a četnost.

2. Jsou přírodní cukry zdravější než ty přidané?

Chemicky není mezi přírodními a přidanými cukry zásadní rozdíl – glukóza z banánu je stejná jako glukóza z řepného cukru.

Rozdíl je ale ve formě potraviny:

  • V ovoci je cukr doprovázen vlákninou, vitaminy, bioaktivními látkami a vodou, což zpomaluje jeho vstřebávání.

  • V sladkostech nebo slazených nápojích je cukr často spojen s tukem, minimem vlákniny a vysokou kalorickou hustotou.

Zdravější tedy není samotný cukr, ale celkový kontext potraviny, ve které se nachází.

Co si z toho vzít?

Glukóza je nezbytná pro fungování lidského těla, ale její nadbytek – zejména v kombinaci se sedavým způsobem života a nadměrným příjmem energie – může vést k poruchám metabolismu, inzulinové rezistenci a chronickým onemocněním. Nejde o to cukr démonizovat, ale pochopit, jak ho mít pod kontrolou.

Zásadní je upřednostňovat kvalitní sacharidy s vyšším obsahem vlákniny, hlídat celkový příjem energie a udržovat zdravé množství tělesného tuku. Už i mírná redukce hmotnosti často vede k výraznému zlepšení glykémie. Pomáhá také pravidelný pohyb – ideálně po každém jídle – kvalitní spánek a zvládání stresu.

Nejde o extrémy ani zákazy, ale o dlouhodobou rovnováhu a vědomé návyky, které podporují zdravou funkci těla.

Sacharidy vs. cukry: jaký v nich je rozdíl?
Sacharidy vs. cukry: jaký v nich je rozdíl?
Sacharidy nejsou jenom jednoduché cukry. Jaký je mezi těmito pojmy rozdíl a jak se orientovat v běžných potravinách?
Cukrovka 2. typu se dá léčit. Vyhněte se oslepnutí a amputaci
Cukrovka 2. typu se dá léčit. Vyhněte se oslepnutí a amputaci
Cukrovka je zdánlivě neškodná nemoc, která ale může zabíjet. Jak se chránit před jejím vznikem a  je možné ji zmírnit, nebo se jí dokonce zbavit? To a mnohem více se dozvíte v tomto článku.
Obezita není jen kosmetický problém: jak poznat, že ji mám a že mi může poškodit zdraví?
Obezita není jen kosmetický problém: jak poznat, že ji mám a že mi může poškodit zdraví?
Míra světové obezity se v posledních 50 letech ztrojnásobila, což z této choroby činí doslova epidemii 21. století. Nejedná se totiž pouze o kosmetický problém. Co se při obezitě ve vašem těle vlastně děje a jak uspět při její léčbě?
Viscerální tuk: Jak zjistit jeho množství a minimalizovat zdravotní riziko?
Viscerální tuk: Jak zjistit jeho množství a minimalizovat zdravotní riziko?
Nadměrné množství tělesného tuku je spojeno s vysokým rizikem rozvoje některých závažných onemocnění. Víte ale, proč tomu tak je? Tuková tkáň totiž nepředstavuje jen "kila navíc", ale ovlivňuje také metabolické pochody v těle.
Nedostatek spánku jako moderní epidemie: Jak ovlivňuje tělo i mysl
Nedostatek spánku jako moderní epidemie: Jak ovlivňuje tělo i mysl
Máte spoustu práce, povinností a kromě toho potřebujete před spaním stihnout nejnovější epizodu oblíbeného seriálu? Jak nedostatek spánku ovlivňuje vaše zdraví, se dočtete v dnešním článku.
Glykemický index: co to je a má smysl jej řešit?
Glykemický index: co to je a má smysl jej řešit?
O glykemickém indexu jste už bezpochyby slyšeli – má ale skutečně smysl jej u potravin sledovat? Vše se dozvíte v novém článku.
Jak zhubnout zdravě a jednou provždy?
Jak zhubnout zdravě a jednou provždy?
Spoustu lidí si dává do nového roku jediný cíl – zhubnout. Jak tohoto cíle dosáhnout zdravě a jednou provždy? To se dozvíte v tomto článku.
Nemáte čas na celý trénink? Zkuste exercise snacking
Nemáte čas na celý trénink? Zkuste exercise snacking
Sedavý životní styl může mít na vaše zdraví negativní vliv – co ale můžete dělat, když nemáte každý den čas na soustavný trénink? Vyzkoušejte exercise snacking.
Relaxační techniky: jak být v pohodě i v nepohodě
Relaxační techniky: jak být v pohodě i v nepohodě
Mnozí z nás jsme zažili chvíle (možná trvající i dny), kdy jsme toho měli opravdu hodně. Museli jsme to všechno zvládnout a překonat. A bohužel, možná nás tyto okamžiky potkají znovu. Co nám v takových životních momentech může dost pomoct? Jak se dostat do vnitřního klidu, když ten vnější není?
Zdravé srdce: kdo je ohrožen kardiovaskulárním onemocněním, a jak mu předcházet?
Zdravé srdce: kdo je ohrožen kardiovaskulárním onemocněním, a jak mu předcházet?
Věděli jste, že onemocnění srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice? Jaké jsou rizikové faktory rozvoje těchto onemocnění, a jak jim nejlépe předcházet, se dozvíte v novém článku.
Kalorický deficit: jak jej vypočítat a správně nastavit?
Kalorický deficit: jak jej vypočítat a správně nastavit?
Kalorický deficit je základem úspěšného hubnutí – co si ale pod tímto pojmem představit, a jak vědomosti poté uvést do praxe?
Cviky na bederní páteř pro uvolnění i posílení
Cviky na bederní páteř pro uvolnění i posílení
Bolesti zad dokážou poměrně snadno narušovat každodenní aktivity běžného života. Pokud trápí i vás, konkrétně ty v bederní části, je tento článek přesně pro vás. Zabývá se technikami protahování i posilování, které pomohou s bolestí, ztuhlostí a zároveň fungují jako prevence proti budoucím potížím.
Cviky na krční páteř pro uvolnění i posílení
Cviky na krční páteř pro uvolnění i posílení
Bolest krční páteře patří mezi nepříjemný stav ovlivňující fyzickou a psychickou pohodu. Podle studií se navíc předpovídá, že až 7 z 10 lidí tuto bolest zažije. Jak se proti tomu bránit? Dnešní článek prozradí 8 cviků nejen na uvolnění, ale také posilnění krční páteře, které pravidelným cvičením omezí nebo úplně eliminuje bolest.
Nafouklé břicho? Toto je 7 nejčastějších příčin
Nafouklé břicho? Toto je 7 nejčastějších příčin
S nafouknutým břichem se setkal téměř každý a všichni se shodnou, že dokáže pořádně znepříjemnit den. Pokud se ovšem obtíže s trávením opakují nebo vás dokonce trápí trvale, je potřeba zakročit. V dnešním článku vám představíme 7 možných příčin nafouklého břicha společně s jejich řešeními!
20 tipů na zdravé a výživné svačiny do práce i do školy
20 tipů na zdravé a výživné svačiny do práce i do školy
Je dobré být připravený na zahnání hladu rychlou svačinou, který nás přepadne ve škole nebo v práci. A co si s sebou můžete vzít? Pojďme na to!