- Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje 21. století za epidemii obezity.
- Míra obezity se ve světě od roku 1975 ztrojnásobila.
- V České republice bylo k roku 2019 stanoven počet obyvatel s nadváhou na 60 %, s obezitou pak 33 % – lze navíc očekávat, že během epidemie COVID‑19 tato čísla ještě vzrostla.
Co je obezita a jak se liší od nadváhy?
Obezita je stav zvýšeného množství tukové tkáně v organismu, který vede k závažným zdravotním důsledkům. Definovat ji pak lze několika způsoby:
- BMI – WHO ke stanovení obezity využívá stupnice BMI, kdy hodnoty nad 25 bodů označuje za nadváhu, hodnoty nad 30 bodů pak za obezitu. BMI však nerozlišuje svalovou a tukovou hmotu, což může vést ke zkresleným závěrům.
- Množství celkového tělesného tuku – vhodnější a přesnější metoda. V případě mužů se o nadváhu jedná v průměru při překročení hranice 20 %, o obezitu pak po překonání 25 %. U žen je nadváha stanovena po dosažení 30 % tělesného tuku, obezita po 35 %.
- Obvod pasu – poskytuje informace o rozložení tělesného tuku. Z hlediska zdraví je totiž rizikový zejména tuk hromadící se v oblasti břicha. U mužů značí zvýšené riziko zdravotních komplikací obvod pasu vyšší než 94 cm, vysoké riziko pak více než 102 cm. U žen je riziko zvýšeno od 80 cm, vysoké riziko pak od 88 cm.
- Stanovení množství viscerálního tuku – pro skutečně přesné zhodnocení zdravotního rizika je nezbytné stanovení tzv. viscerálního tuku (viz dále). V praxi se toto vyšetření provádí např. pomocí dvouenergiové rentgenové absorpciometrie (DEXA), pro svou finanční náročnost ale není příliš využívána.
Obezita není jen problémem estetiky – je to nemoc
Obezita je často vnímána převážně jako estetický problém – věřte mi ale, že fyzický vzhled je to poslední, co by mělo tyto pacienty trápit. Obezitu totiž nelze v žádném případě považovat za “nedokonalost”, se kterou by se měl nemocný spokojit a přijmout ji. Obezitu je nutné léčit.
Takto enormní nadbytek tělesného tuku totiž pro tělo znamená ohromnou zátěž. Důležité je však rozlišovat typ zmnožené tukové tkáně, která se (velmi zjednodušeně) dělí na:
- Podkožní tuk – má spíše ochrannou funkci, přispívá k regulaci tělesné teploty a tepelné izolaci, je zodpovědný za rozdílné tělesné složení u mužů a žen. Z hlediska zdravotních komplikací nemá zásadní význam.
- Viscerální tuk – tuk nacházející se v tělní dutině, vyplňuje prostor mezi orgány, které udržuje v odpovídající poloze – za normálního stavu má tak v organismu důležitou roli. Jeho zvýšené množství však vede k rozvoji patologických procesů a zdravotním komplikacím spojených s obezitou.
Jak obezita ovlivňuje lidské tělo?
1. Vznik zánětlivého prostředí
Ve zmnožené tukové tkáni se hromadí tzv. makrofágy, které “recyklují” odumřelé tukové buňky. V důsledku toho však dochází ke snížené odpovědi tkání na hormon inzulin a prohloubení tzv. inzulinové rezistence. Při tomto procesu se navíc tvoří tzv. korunkové struktury, které vyvolávají zánět.
2. Nadměrná produkce látek v tukové tkáni
Málokdo si uvědomuje, že tuková tkáň sama o sobě produkuje různé látky. Ty jsou za běžných okolností potřebné k normálnímu fungování organismů – pokud je však tuku nadbytek, zvýší se i produkce těchto působků a dojde k narušení rovnováhy.
Zvýšená je při obezitě zejména produkce prozánětlivých molekul a látek podporujících usazování plátů na stěnách cév (viz dále). Další látky mají vliv např. na krevní tlak, metabolismus sacharidů a tuků nebo regulaci příjmu potravy.
3. Poškození srdce a cév
Stav srdce a cév je obezitou ohrožen hned z několika důvodů:
- zmnožení tukové tkáně (převážně viscerální) je rizikovým faktorem vzniku onemocnění jako ischemická choroba srdeční, různé typy arytmií, srdeční selhávání či hypertenze
- obezita zvyšuje srdeční výdej, čímž srdci dává ještě více zabrat
- prozánětlivé látky uvolňující se z tukové tkáně narušují stav endotelu (vnitřní výstelky) cév, což vede k usazování plátů na jejich stěně a také vzniku trombů
- prozánětlivé prostředí a zvýšený krevní tlak významně zvyšují riziko cévní mozkové příhody
4. Poškození kloubů a pohybového aparátu
Nadměrná hmotnost způsobuje zvýšenou zátěž na klouby – dochází tak k poškození chrupavky, která časem ztrácí svou pevnost a pružnost. I z toho důvodu nejsou pro obézní jedince vhodné některé druhy pohybu, jako např. běh nebo skákání.
5. Spánková apnoe
V důsledku zmnožení tuku v oblasti krku a ochabnutí horních cest dýchacích často u obézních dochází k tzv. spánkové apnoi – epizodám zástavy dechu ve spánku. Kromě toho, že tkáně trpí nedostatečným zásobením kyslíkem, zvyšuje spánková apnoe riziko vzniku arytmií či náhlé smrti a přispívá také k dalšímu zvýšení produkce prozánětlivých látek.
6. Nádorová onemocnění
Obezita je spojena také se zvýšeným výskytem nádorových onemocnění. Jedná se zejména o karcinom prsu, endometria, vaječníků, prostaty, kolorektální karcinom, karcinom jícnu nebo ledvin. Riziko jejich rozvoje v dospělosti ovlivňuje zejména přítomnost obezity v dětství a samozřejmě také další faktory, jako způsob stravování nebo míra pravidelného pohybu.
Obézní člověk na sobě musí chtít pracovat
Při terapii obezity je stěžejním bodem zejména postupná změna celkového životního stylu – tedy úprava stravovacích návyků, pravidelný pohyb nebo kvalitní spánek. Velmi efektivní je v terapii obezity také tzv. kognitivně behaviorální terapie – psychoterapeutický směr zaměřující se mimo jiné na nápravu návykového chování.
Další možnosti, jako farmakoterapie nebo bariatrická operace jsou pouze léčebným doplňkem a musí být vždy podpořeny pacientovou spoluprací – v opačném případě totiž dlouhodobého zhubnutí nedosáhne a může si způsobit i další zdravotní komplikace.
- Rizikový faktor může být ale i starý známý stres. Jak se na našem těle podepisuje, si přečtěte v článku Tloustnutí a méně svalů. Jak se na vašem těle projevuje stres?
Co si z toho vzít?
Obezita není jen kosmetickou záležitostí, jak se možná někteří domnívají. Narušuje normální fungování organismu a navíc zvyšuje riziko rozvoje mnoha onemocnění. Významným faktorem je pak zejména množství tzv. viscerálního tuku, který je metabolicky aktivní.
Při obezitě v těle dochází k rozvoji dlouhodobého zánětu a nadměrné produkci některých látek. Významně ohrožen je také stav srdce a cév. Nadměrná tuková tkáň dává zabrat i kloubům, a často způsobuje tzv. spánkovou apnoi – epizody zástavy dechu ve spánku. V neposlední řadě pak obezita zvyšuje riziko vzniku některých typů nádorových onemocnění.
Při terapii je nezbytné, aby chtěl změny dosáhnout samotný pacient – dlouhodobé výsledky totiž závisí na změně celkového životního stylu a farmakoterapie nebo bariatrická operace může být pouze doplňkem.
