Současný život většiny z nás je často ovlivněn pořádnou dávkou stresu. Čelíme mu v různých formách téměř každý den, což vašemu tělu v horizontu týdnů, měsíců a let rozhodně nemusí prospívat. Zvýšený stres může různými způsoby ovlivňovat množství tělesného tuku, svalové hmoty a řadu dalších oblastí vašeho zdraví. V dnešním článku si ukážeme, jakými směry se může ubírat vaše postava, pokud dovolíte, aby stres začal nekontrolovaně ovládat váš celkový životní styl.
Stres je určitou reakcí našeho organismu na hrozící nebezpečí, které může mít fyzickou i psychickou povahu
V pravěku to tak mohl být nenadálý útok šavlozubého tygra nebo strach z nedostatku potravy. V dnešní době si pod stresem můžete představit třeba těžký sportovní trénink nebo kopec úkolů v zaměstnání či ve škole.
Stresová reakce lidského těla nám ve své podstatě napomáhá se s těmito problémy úspěšně vypořádat. Stres proto nemusí být považován vždycky za něco špatného a nežádoucího, a to zejména tehdy, pokud danou situaci zvládnete rychle vyřešit a je po problému.
Při krátkodobém stresu se uplatňují zejména hormony noradrenalin a adrenalin, které tělo pomyslně připravují na boj, či útěk (fight or flight response).
Jak se jejich účinky na našem těle projevují?
zrychlená srdeční frekvence a zvýšený krevní tlak
prohloubené dýchání
utlumení činnosti a snížení prokrvení trávicího ústrojí a snížená chuť k jídlu
zvýšené prokrvení svalů
efektivnější štěpení glykogenu a tuků jako zdroje energie
Pro naše zdraví i formu je mnohem více nebezpečný dlouhodobě působící stres
Dlouhodobý stres (několik dnů a déle) se od toho krátkodobého (několik minut až hodin) v mnohém liší. Účinky dlouhodobého stresu na náš organismus jsou vyjádřeny především hormonem kortizolem. Ten se sice vylučuje i při krátkodobějším stresu, nicméně jeho působení se začne plně projevovat až za delší čas. A pro naše tělo to může mít mnohem závažnější dopady:
Kortizol působí jako “žrout svalů”. Z nich jsou zvýšeně využívány aminokyseliny jako substrát pro tvorbu glukózy – zdroje energie.
Stres zvyšuje hladinu cukru v krvi, zároveň snižuje citlivost na hormon inzulin, takže si můžete postupně zadělávat na cukrovku 2. typu. To může být navíc umocněno tím, když kvůli stresu přestáváte dbát na kvalitu stravy a více si vybíráte tučná a sladká jídla, kterými stres “zajídáte”.
Dalším problémem je i působení na vaši náladu, takže se zvyšuje riziko psychických poruch a deprese. I z toho důvodu třeba můžete začít omezovat fyzickou aktivitu, protože vás jednoduše nic nebaví a nepřináší žádný požitek.
Při stresu vás také všechno o to více bolí a hůře regenerujete.
Navíc může být zvýšená tendence k ukládání tuku kolem pasu, který zvyšuje riziko chorob srdce a cév.
Dlouhodobý stres také vede k potlačení imunity. Působí protizánětlivě, což je využíváno při léčbě různých dlouhodobých zánětlivých onemocnění léky glukokortikoidy.
Jak vidíte, dlouhodobý stres může být vaším skutečným pomalým zabijákem. Každý má navíc jiné vnímání stresových podnětů, takže na ně reaguje individuálně a stres se projevuje odlišně.
4 způsoby, jak se dlouhodobý stres může podepsat na vaší postavě
1. Při stresu nemáte pomyšlení ani na jídlo, ani na pohyb
Pokud se nacházíte v období dlouhodobějšího stresu, možná máte tendenci méně jíst, máte stažený žaludek a dostat do sebe nějaké jídlo je opravdový problém. Možná ani pohyb za moc nestojí – raději chcete mít všechno hotové a obětujete tomu i váš trénink. Po pár týdnech či měsících takového režimu se to na vaší formě projeví především tak, že zhubnete svaly i nějaký tuk. I když takový životní styl není nic zdravého, částečně si můžete “gratulovat”, že jste za tu dobu alespoň neztloustli.
Řešení pro vás?
Uvědomujte si, jak na vás stres působí, a snažte se ve svém nabitém diáři pamatovat na jídlo i pravidelný pohyb. Vaše tělo vám poděkuje a vy díky tomu budete třeba i dosahovat lepších výkonů v tom, co vás stresuje – vašem zaměstnání nebo studiu.
2. Ve stresu přestáváte kvalitně jíst, aspoň stíháte cvičit
Na někoho stres působí jednoduše tak, že se mu výrazně zhorší jeho stravovací návyky – nepravidelnost v jídle, fast food, slazené nápoje. Tučné a chutné jídlo je váš jediný světlý bod v tom hrozném shonu. Život bez pohybu si ovšem nedokážete představit, takže ten víceméně nezanedbáváte. Svaly si tak můžete buď udržovat, nebo o ně velmi pomalu přicházet, tělesný tuk však půjde pomalu, ale spolehlivě nahoru.
Jak z toho ven?
Pokud máte tendenci k přejídání způsobené stresem, měli byste si říct, že pevný stravovací režim by měl být vaší prioritou. Pravidelný pohyb, který opravdu za něco bude stát, berte jako skvělou možnost všechen stres účinně ventilovat ven.
3. Odstrašující případ: Kašlu na stravu i pohyb
Hypotéka na krku, řízení velké firmy nebo celoročně náročné studium, zkouškové a vy si nemůžete dovolit dost času na odpočinek. Zdroj stresu a možné selhání je zkrátka něco, co může váš život negativně ovlivnit na dlouhé roky dopředu. Když během tohoto stresového období rezignujete na racionální stravu i pohyb, vaše tělo se může za pouhých několik měsíců proměnit k nepoznání.
Ztráta svalové hmoty, nárůst nebezpečného tuku v oblasti břicha, úzkost, a pokud to bude pokračovat a vy máte určité genetické predispozice, za několik let třeba i cukrovka 2. typu a kardiovaskulární problémy. Opravdu je to cena, kterou jste ochotni zaplatit? Vaše zdraví by přece mělo být na prvním místě.
Co dělat?
V případě, že jste dlouhodobě vystresovaní a kromě práce či školy nic nestíháte, je to dlouhodobě neudržitelné. Je čase zvolnit životní tempo, abychom jej mohli stíhat dalších několik desítek let. Namísto toho, abychom jeli na 120 % a za pár let skončili vyhořelí s podlomeným zdravím. Uvědomte si, že kvalitní strava a pohybová aktivita jsou pilíři vašeho zdraví.
K udržení pravidelného racionálního stravování vám může dopomoci např. krabičkování a k lepšímu uvědomění příjmu potravy také mindfull eating. Do pohybové aktivity se můžete motivovat chytrými hodinkami, které vám měří počet kroků a výdej energie, či psaním tréninkového deníku s vaším progresem. V boji se stresem může pomoci i meditace.
4. Stres je součástí našeho života, nemusí nám ale narušovat ani zdravé stravování, ani pravidelný pohyb a naši formu
Dnešní svět už je prostě takový – stresu se v něm nevyhnete. Nedovolte ale, aby negativním způsobem poznamenával váš jídelníček a tréninkovou rutinu. Kvalitní stravu berte jako to nejlepší palivo pro váš mozek i vaše svaly, které nepřestávejte zatěžovat. Fyzická aktivita totiž může prokazatelně zmírňovat pociťovaný stres.
Během ní se vylučují hormony navozující štěstí, díky tomu si zlepšíte citlivost na inzulin a posílíte vaše srdce a cévy. Stres se tak na vaší formě vůbec nemusí negativně podepisovat a vy svoje tělesné složení (množství svalstva a tuků) můžete udržovat i nadále, i když to někdy nebude procházka růžovým sadem.
Co si z toho vzít?
Míra pociťovaného stresu je u každého z nás jiná, takže na něj každý reaguje odlišně. Někdo dokáže takřka bez problému dodržovat zdravou stravu i pohybovou aktivitu. U někoho si stres vybírá daň v podobě snížené, nebo naopak zvýšené chuti k jídlu. Ani pohybová aktivita nemusí zůstat ušetřena a často ji při stresu začínáme čím dál více opomíjet.
Pokud o sobě víte, že při náročnějších životních etapách tyto důležité oblasti vašeho životního stylu zanedbáváte, zkuste si tyto problémy více uvědomovat a snažte na nich zapracovat. Jestliže se během stresu přidávají i časté změny nálad, úzkost, nebo dokonce depresivní stavy, není žádná ostuda se svěřit do rukou odborníka – psychologa.
Odměnou za to pro vás bude lepší forma, lepší psychické rozpoložení, lepší pocit ze sebe samého a hlavně vaše dlouhodobé zdraví.
