- Onemocnění představuje pro tělo stres a je provázeno zvýšenou potřebou příjmu energie.
- Při onemocnění je jedním z nejdůležitějších faktorů správná hydratace, která mimo jiné podporuje normální funkci buněčných membrán.
Co se v těle během infekčního onemocnění děje?
Při kontaktu s patogenem dojde v prvé řadě k aktivizaci vašeho imunitního systému. Co to ale konkrétně znamená?
Nejdříve si připomeňme, že imunitní systém představuje ochranu těla před vnějšími i vnitřními škodlivými látkami a zajišťuje jeho integritu (neporušenost). Do imunitního systému je zapojeno obrovské množství buněk a látek – některé mohou přímo likvidovat nežádoucí patogeny, jiné se zase podílí na vyslání prvotního signálu a upozornění na nebezpečí atd. Možná jste už také slyšeli o nějakých makrofázích, lymfocytech atd. Následující řádky vám pomohou si v těchto názvech udělat pořádek.
“Rozdělení” imunitního systému
1. Nespecifická (vrozená) imunita
Je v organismu zabudována už před narozením. Na setkání s jakýmkoliv patogenem reaguje stejným způsobem – neumí je rozlišit nebo si tento “boj” zapamatovat pro příště. Její výhodou ale je, že je velmi rychlá a může být spuštěna takřka okamžitě. Patří sem např. i přirozené bari=ry zabraňující vniknutí patogenů do těla – kůže, membrány atd.
- Buněčná složka: (o škodlivé látky se starají speciální buňky)
- fagocyty – buňky schopné pohlcovat pevné částice z okolí
- makrofágy – buňky také fungující na principu fagocytózy, specializují se ale na “úklid” vlastních poškozených buněk těla
- NK buňky – tzv. natural killers mohou přímo likvidovat nežádoucí látky, nebo vyslat signály pro spuštění dalších imunitních reakcí
- Humorální složka: (v překladu “týkající se tekutin”, spíše je ale postavena na účincích látek a molekul přítomných v krevním řečišti)
- interferony – glykoproteiny, které zvyšují odolnost buněk ve svém okolí k napadení nežádnoucími agens (patogeny)
- komplement – skupina glykoproteinů, které se navzájem postupně aktivují a pomáhají s bojem proti patogenům
2. Specifická imunita
V genomu jsou dány pouze základy specifické imunity, rozvíjí se tedy až po narození. V průběhu vývoje člověka dochází k vývoji a diferenciaci, zapamatování patogenů atd. Specifická imunita je vždy vázána na imunitu nespecifickou a funguje s ní v souladu.
- Buněčná složka
- T‑lymfocyty – buňky bílé krevní řady, jejichž specificita se určuje v thymu (brzlíku). Podle funkce se pak dělí do několika dalších skupin, obecně mají schopnost si pamatovat patogen a při dalším setkání dochází k rychlé a efektivní obraně.
- B‑lymfocyty – vznikají v kostní dřeni a jejich konečným stádiem jsou plazmatické buňky produkující specifické protilátky proti nežádoucím patogenům
- Humorální složka
- Protilátky – bílkovinná látka, která se váže na specifický antigen. Existuje mnoho tříd protilátek, např. IgG, IgA, IgM, IgD, IgE
- Cytokiny – skupina peptidů sloužících především k signalizaci a komunikaci složek imunitního systému
Stručně řečeno, po setkání s cizorodou látkou se ve vašem těle aktivuje velké množství reakcí, syntéza mnoha látek, odklízení odumřelých buněk a další a další procesy. Taková spousta dějů ovšem vyžaduje spoustu energie či specifických látek přítomných mimo jiné ve stravě. Jak tedy jíst, abyste svému tělu v boji proti nemoci co nejvíce pomohli?
Co od vás organismus během nemoci potřebuje?
1. Klid a kvalitní spánek
Jestli vás čtení výše uvedených složek imunitního systému vyčerpalo, představte si, jak musí být vyčerpané vaše tělo, pokud všechny tyto systémy aktivuje v boji proti nemoci. Ve chvíli, kdy cítíte, že na vás skutečně “něco leze”, je proto potřeba podřídit se potřebám svého organismu a zbytečně ho nevyčerpávat dalšími náročnými aktivitami.
I když se vám možná zdá, že jeden trénink nebo třeba i alkoholový dýchánek přece nic nezkazí, může to být pomyslný hřebíček do rakve. Ve chvíli, kdy se vaše tělo brání množícím se patogenům totiž odvádíte jeho pozornost a energii k regeneraci svalové hmoty nebo metabolizaci alkoholu, zatímco viry či bakterie se vesele množí. Odložení fyzické námahy vám může v některých případech pomoci k tomu, aby se nemoc nerozběhla v plné míře, zarazili jste ji ještě v počátku a úplně “nelehli” třeba i na týden. V těchto případech se tedy rozhodně vyplatí se nepřepínat.
2. Dostatek tekutin
Optimální pitný režim je základem celkového zdraví, při nemoci je však hydratace ještě o kousek důležitější. Díky tomu, že metabolismus a obranné reakce běží na plné obrátky, je potřeba tekutiny průběžně doplňovat. Dostatečná hydratace totiž zajistí, že vše může skutečně fungovat tak, jak má, a mimo jiné podporuje třeba i normální funkci buněčných membrán, jejichž poškození by mohlo vést k rychlejšímu šíření infekce mezi buňkami.
Zejména u horečky nebo průjmových onemocnění je dostatek tekutin absolutní prioritou – tato onemocnění totiž mají skutečně vysoké riziko rozvoje dehydratace. Pokud jste schopni přijímat dostatek energie a živin ze stravy, vhodnými tekutinami budou voda a neslazené čaje. Pokud ale nemůžete přijímat stravu, bude ideální sáhnout po slazených nápojích, ještě lépe s obsahem elektrolytů. Existují i speciální již připravené roztoky, jako např. Kulíšek, které jsou vhodné zejména při vážném průjmu a zvracení u dětí. Tyto rehydratační roztoky se pak prodávají i ve variantě pro dospělé, nebo je lze připravit doma z těchto surovin:
- 1 l převařené vody
- 8 čajových lžiček cukru
- 1 čajová lžička soli
- šťáva ze 2 pomerančů
3. Dostatečný příjem energie a specifických živin
Pokud jste zvyklí být neustále v pohybu, můžete mít dojem, že při nemoci najednou nemáte žádný energetický výdej, a tím pádem byste neměli raději moc jíst, abyste nepřibrali. Nemůžete však být dál od pravdy – všechny výše zmíněné reakce vyžadují energii, kterou si vaše může brát buď ze stravy, nebo z uložených zásob. V drtivé většině případů ale nepůjde po tuku, nýbrž nejdříve po glykogenu a poté bílkovinách. Proteiny však v těle nejsou uloženy v zásobě, proto si tělo v tomto případě musí sáhnout do svalů. Snaha o “vyhladovění nemoci” proto nepovede k úzdravě, ale ke ztrátám svalové hmoty, což může mít u vážných a dlouhotrvajících onemocnění až fatální následky. O podvýživě si můžete podrobně přečíst v článku Podvýživa: jakým způsobem narušuje fungování organismu, a jak jí předcházet?
Zejména u krátkodobých onemocnění proto doporučuji jíst tak, jak jste byli dosud zvyklí a vybírat si kvalitní potraviny s obsahem specifických živin, které vaše tělo aktuálně nejvíce potřebuje (viz dále). Jelikož každý organismus a metabolismus pracuje trochu jinak, není možné plošně určit, o kolik se potřeba energie během onemocnění zvyšuje, obzvláště pokud se jedná o různé nemoci. Např. u horečky ale tento údaj máme – nárůst tělesné teploty o 1 °C zvyšuje metabolický obrat o 10–12,5 %.
Jaké živiny a potraviny jíst během nemoci?
1. Sacharidy
Pokud nemáte žádné omezení v jídle (neschopnost polykání, nechutenství, trávicí potíže) doporučuji se držet zásad zdravého stravování, tedy komplexních sacharidů s dostatečným obsahem vlákniny. Jste‑li totiž zvyklí na pohyb, pár dní ležení může vaše střeva ukolébat k “nečinnosti” – vláknina vám pomůže s pravidelným vyprazdňováním.
Pokud ale máte jakékoliv obtíže a můžete přijmout jen minimum stravy, zaměřte se spíše na zdroje jednoduchých sacharidů, které tolik nezatíží váš trávicí trakt, a dodají tělu rychlou energii. Příkladem mohou být ovocné šťávy, zralejší ovoce, slazené nápoje atd. Ideální je přidat i elektrolyty, jak bylo již uvedeno výše.
O sacharidech si můžete přečíst v článku Sacharidy: jak se v nich vyznat, a je třeba je při hubnutí vyřazovat?
2. Bílkoviny
Nemoc znamená pro vaše tělo stres, a stres je spojen s nižší či vyšší mírou “rozkladu” svalové hmoty. Pro její udržení, ale i pro efektivní boj s nemocí, proto přijímejte dostatek kvalitních bílkovin, které najdete v mase, vejcích, mléčných výrobcích nebo luštěninách – rostlinné zdroje doporučuji kombinovat s obilovinami, aby se doplnilo aminokyselinové spektrum bílkovin.
Vše o bílkovinách najdete v článku Bílkoviny: základní makroživina potřebná nejen pro růst svalů
3. Tuky
Tuky jsou nejbohatším zdrojem energie a proto by neměly být vynechávány ani při nemoci. Soustřeďte se především na zdraví prospěšné nenasycené mastné kyseliny, které najdete v rostlinných zdrojích (kromě kokosového a palmového oleje) a rybách olejích). Některé studie také potvrzují efektivitu suplementace omega‑3 mastných kyselin během infekčních onemocnění. Jiné práce ale hovoří o tom, že je potřeba tuto oblast důkladněji prozkoumat a zejména vysoké dávky omega‑3 by potenciálně mohly vést ke zvýšenému riziku oxidace některých složek a vzniku škodlivých oxidačních produktů. Při případné suplementaci proto nepřekračujte doporučené denní množství.
4. Polévky, vývary
Polévky a silné vývary v sobě spojují všechny předchozí body – zajistí vám hydrataci, elektrolyty, porci zeleniny, bílkovin i sacharidovou vložku. Navíc pořádně zahřejí a ruku na srdce, jedná se o typické “comfort food”.
Jsou polévky zdravé? Přečtěte si o nich v článku Polévky: proč je jíst, a které jsou vzhledem k vašemu cíli nejvhodnější?
5. Zázvor a česnek
Česnek a zázvor štípou a pálí nejen vás, ale i “bacily” – česnek má antimikrobiální, antivirotické a antifungální účinky, zázvor zase disponuje antibakteriálními a antioxidačními vlastnostmi. Dokáže i částečně pomoci od nevolnosti, takže při nemoci se jedná “smrtelné” kombo.
Podrobné informace o zázvoru, včetně receptu na domácí ginger shot, najdete v článku Kouzelný zázvor: podpora imunity a další zdravotní benefity
6. Ovoce a zelenina
Čerstvé ovoce a zelenina jsou zdrojem vitaminu C, který je při onemocnění více než potřeba. Namísto cucání citrónu ale sáhněte v prvé řadě po žluté, oranžové nebo červené paprice – ta jej oproti citrusům obsahují více než dvojnásobek.
O vitaminu C se podrobněji dočtete v článku Vitamin C - k čemu je dobrý a v jakých potravinách jej hledat?
7. Mořské ryby
Mořské ryby jsou zdrojem bílkovin, nenasycených mastných kyselin a také vitaminu D, což se během nemoci náramně hodí. Pokud k nim navíc přihodíte i nějakou tu zeleninu a sacharidovou přílohu, máte chutné a živinami nabité jídlo.
Velký přehled ryb ve výživě najdete v článku Ryba na talíři: Jak si vybrat čerstvou a které druhy jsou nejzdravější?
8. Kvašené potraviny
Ve kvašených potravinách najdete látky a organismy s pozitivním účinkem na mikrobiom, který se na lidské imunitě podílí velkou měrou. Navíc se v nich typicky nachází i vitamin C nebo vitamin K. Pokud se chcete připravit na podzim a zimu, můžete si fermentovanou zeleninu jednoduše vyrobit doma – třeba podle receptu Fermentovaná zelenina pro dobré trávení a imunitu.
9. Fermentované mléčné výrobky
Mléčné výrobky jsou opět zdrojem bílkovin, vápníku i vitaminu D. Ve fermentované podobě navíc prospějí i vašim střevním bakteriím – ideální volbou tak bude jogurt nebo kefír. Pokud vás toto téma zajímá podrobněji, informace najdete v článku Kefír: kyselý probiotický zázrak.
Co si z toho vzít?
Onemocnění pro vaše tělo znamená litý boj s patogeny, a proto je potřeba zásobit jej energií, zbytečně se nevysilovat a dostatečně pít. Zejména u krátkodobých onemocnění příjem energie snižovat nedoporučuji, naopak se zaměřte na výběr kvalitních potravin s obsahem bílkovin, zdraví prospěšných tuků, vitaminu D, vitaminu C, nebo protizánětlivých látek.
