Trápí vás nachlazení? Otužujte se! Těchto 7 zásad byste měli znát

Trápí vás nachlazení? Otužujte se! Těchto 7 zásad byste měli znát

Říká vám něco ledová sprcha a otužování? Jen si vzpomeňte, kdy naposledy jste na sebe nechali téct proud ledové vody. Pravděpodobně jste si u toho trochu hystericky zakřičeli a srdce vám skoro proskočilo hrudníkem. 

Řekneme si, zda jsou takové šoky pro organismus přínosné a zda lze otužováním předejít nachlazení a chřipce. Co se vlastně děje s vaším tělem, když ho začnete otužovat?

Proč bychom se měli otužovat?

Nachlazení je velmi častým důsledkem prochlazení těla. To nastane, pokud nebudeme v chladném prostředí dostatečně oblečeni nebo pokud zmokneme a ihned nevyhledáme sucho nebo teplo. V takovém okamžiku se sníží teplota periferních částí těla (hlavně ruce a chodidla) a usnadňujete tak pronikání virů do organismu (Kotulán, J., 1996).

Lidem, kteří nejsou na otužování zvyklí, klesá teplota těla daleko rychleji i při nevelkém ochlazení. Naopak otužilci zvládnou udržet vnitřní teplotu i při větší chladové zátěži. 

Kdejaký otužilec, který v lednu přeplave Vltavu, vám prozradí, že se již léta těší dobrému zdraví. Neříkám, že musíte v zimě lézt do zamrzlé řeky, ale měli byste své tělo učit rychle a pružně reagovat na chladové podněty. 

V dnešní době žije průměrný člověk v uměle vyhřívaných prostorech, venku se vyskytuje jen výjimečně a velmi krátce, navíc v perfektně izolujícím oblečení. 

Vinzenz Priessnitz, německý zakladatel přírodního léčitelství s rakouským původem, už v první polovině 19. století prosazoval neustálé posilování a trénování těla takovým způsobem, aby mohlo žít v souladu s přírodou. Doporučoval například nosit lehké oblečení a udržovat ruce a nohy v teple hlavně prací. V noci se nepřikrývat příliš teplou dekou, po vzbuzení vypít dvě sklenice vody a dát si koupel. Procházet se na čerstvém vzduchu a pracovat venku (Rohde, 2010).

Hlavním důvodem otužování je i dodnes především zvyšování odolnosti proti nachlazení. Další výhodou je stimulace látkové výměny a zvýšení chuti k jídlu. Správné otužování vás nastartuje a probudí, mnoha lidem dokonce zlepšuje náladu. K otužování je však třeba přistupovat zodpovědně a je dobré vědět, co se při něm v těle vlastně děje.

Účinky otužování aneb Nejde jen o zimu

Předně je třeba ujasnit si, co je vlastně otužování. Každý z vás si pravděpodobně představí ledovou sprchu nebo zimní koupání, které nás pak ochrání před nízkými teplotami v deštivých obdobích epidemií. 

Termín otužování je mnohem širší. Patří sem jak zlepšení odolnosti vašeho těla proti účinkům tepla a teplotních rozdílů, tak proti účinkům větru, vlhkosti nebo smogu. Zvyšujete tak přizpůsobivost organismu jako celku. 

A nejen fyzicky. Každé otužování pro nás znamená malý stres, ale s lechtivým pocitem vzrušení. Nutí celé naše tělo adaptovat se na extrémní podmínky (Geesing, 1993).

obrázek z pexels.com

Způsoby otužování

Otužovat se můžete hned několika způsoby:

Otužování vodou

Tento způsob patří mezi nejúčinnější, protože studená voda odebírá tělu až 30 krát více tepla než vzduch té samé teploty. 

Patří sem otužování smáčením celého těla žínkou, které se doporučuje hlavně v začátcích nebo u malých dětí.

Nejčastějším typem je zcela jistě sprchování. Nejlepším pomocníkem budou termostatické mísící baterie, které umí udržet vámi nastavenou teplotu. Pokud s otužování začínáte, nastavte na něm teplotu kolem 30 °C a sprchujte se takto asi minutu. Poté přejděte na studenější. Každý den snižujte teplotu o nějakou část, až dojdete k 20 °C, které jsou ideální teplotou pro otužování organismu.

Saunování se studenou lázní

Tato finská procedura je založena na střídání pobytu v horkém a suchém vzduchu kolem 100 °C, který vyvolává intenzivní pocení, s následným pobytem ve studené lázni. Následuje uvolnění a příjemná únava, kterou využijte k odpočinku, ale nezapomeňte na pitný režim (Kotulán, J., 1996).

Co se v těle děje při otužování?

Otužování je jednou z nejúčinnějších metod posilování obranyschopnosti organismu. Všeobecně se má za to, že při působení chladu naše tělo mobilizuje a chrání před nepříznivými vlivy.

Pojďme se podívat, co přesně se ve vašem těle děje, pokud na něj krátkodobě budete působit prudkým chladem:

  • snížení tepu
  • vzrůstá spotřeba kyslíku (vzpomeňte si, jak začnete zhluboka dýchat, pokud na sebe ledovou vodu pustíte), zvětšuje se tak kapacita plic
  • cévy v kůži se hbitě smršťují, vnitřní orgány tak získávají více krve
  • produkce tepla v těle se zvyšuje prostřednictvím kontrakcí (stahů a smršťování) kosterního svalstva, které známe jako mimovolné záchvěvy, třas nebo drkotání zuby (Ganong, 2005)

Tělo kompenzuje působení chladu především zvýšením produkce tepla a snížením tepelných ztrát. Vzpomeňte si, jak se ze zimních otužilců lezoucích z vody valí pára a vypadají, jakoby se právě procházeli po pláži, kde je 30 stupňů ve stínu, to proto, že jim jim v tu chvíli vůbec není zima.

Po ledové koupeli zažíváme lehký pocit euforie a získáváme duševní sílu, kterou způsobuje uvolňování endorfinů do krve.  

Pravidelné intenzivní otužování zajišťuje správné fungování kardiovaskulární, imunitní i endokrinní soustavy. 

Otužování ano, ale podle pravidel

Aby mělo otužování správný efekt, je potřeba dodržovat několik zásad:

1. Nepřepalte začátek. Důležité je začít otužovat tělo postupně tím, že budete zvyšovat intenzitu otužovacích procedur. Zkuste například každý den teplotu sprchy snížit o jeden nebo o půl stupně.

2. Otužujte se pravidelně. Pokud byste se vystavovali intenzivnímu chladu jen nárazově, mělo by to spíše opačný efekt a vedlo k nachlazení. Dopřejte si dvě minutky studené sprchy každý den, ideálně na konci každého sprchování.

3. Otužujete dítě? To je moc dobře. S otužováním by se mělo začínat už od prvních narozenin. Novorozenci a kojenci ještě nemají tu schopnost dokonale udržovat tělesnou teplotu, protože se u nich termoregulační systém teprve formuje, poté jsou však připraveni na zdokonalování. Dejte si však pozor na to, abyste je neotužovali násilím a přes jejich odpor. Podpořte své díte například soutěží, kdo vydrží víc, nebo mu vysvětlete, že bude mít hromadu síly.

4. Snažte se každý den strávit alespoň hodinu času na čerstvém vzduchu. Nezáleží na venkovní teplotě nebo počasí, omlouvají vás jen mimořádně nepříznivé vlivy jako vichřice, smog nebo opravdu velké mrazy.

5. Naučte se chytře oblékat. To znamená tak, abyste se v nutné míře chránili před chladem, nikoliv zbytečně navlékali. Při provozování venkovního sportu se oblékejte tak, abyste v první chvíli, kdy vylezete ven, cítili jen lehkou zimu. Sportovci nosí funkční oblečení, které saje pot a zanechá vás v teple a suchu, pořiďte si ho na venkovní pohyb také.

6. Doma či v kanceláři udržujte teplotu kolem 20 °C. Nenastavujte topení rozhodně na více než 22 °C a pravidelně větrejte. Na čerstvém vzduchu se mnohem lépe dýchá i pracuje.

7. Teplota obytné místnosti v noci by se měla pohybovat kolem 18 °C. Nebalte se do teplých dek, neoblékejte se moc, nebo se zpotíte a budete spát v mokrém. Na noc větrejte, jinak se budete budit s bolestmi hlavy a únavou. (Svitkovskaja, 2009)

Otužování při nemoci?

Při akutních chorobách otužování přerušte, protože by pro tělo napadené nemocí mělo opačný účinek. Teprve po úplném uzdravení pokračujte dále, do vámi přerušení procedury se velmi rychle zase dostanete.

Důležitá je vaše psychika

Otužování nikdy nebude mít takový efekt, pokud sami neuvěříte tomu, že to děláte správně a pro své dobro. Věřte, že se vám správným otužováním nic zlého nemůže stát, myslete na jeho blahodárné a prevenční účinky.

Vyberte si způsob otužování, který vám bude blízký, příjemný a zvládnete ho provozovat dlouhodobě. Můžete tak skutečně dosáhnout odolnosti a těšit se lepšímu zdraví, než doposud.

Zdroje:

Geesing, H. Imunitní trénink – Jak  posílit  obrany/schopnost  svého organismu. Praha: SFINGA.

Svitkovskaja, L. Léčba chladem – Voda, Vzduch, Kryoterapie. Eugenika, 2009.

Ganong, W., F. Přehled lékařské fyziologie. Praha: Galén, 2005.

Kotulán, J. Otužování dětí předškolního věku. Státní zdravotní ústav Praha, 1996. 

Rohde, J. Vinzenz Priessnitz (1799-1851) und die Abhärtung. Schweizerische Zeitschrift für Gesungheitsmedizin, 2010.

Die fünf Kneipp-Elemente: "Kneipp & More". Dostupné z http://www.kneipp-verein-donauwoerth.de/elemente_Kneipp_more.pdf.

Státní zdravotní ústav. Otužování dětí předškolního věku. Dostupné z http://webnet.wz.cz/nem_priz/otuzovani.html. 

Wikiskripta. Termoregulace. Dostupné z http://www.wikiskripta.eu/inde...

  •