Trápí vás nachlazení? Otužujte se! Těchto 7 zásad byste měli znát
obrázek ze shutterstock.com

Trápí vás nachlazení? Otužujte se! Těchto 7 zásad byste měli znát

Andy Pavelcová Andy Pavelcová před 2 lety Aktualizováno 6. 4. 2019

Říká vám něco ledová sprcha a otužování? Jen si vzpomeňte, kdy naposledy jste na sebe nechali téct proud ledové vody. Pravděpodobně jste si u toho trochu hystericky zakřičeli a srdce vám skoro proskočilo hrudníkem. 

Co se v dnešním článku dozvíte?

  • Jestli lze pravidelným otužováním předejít nachlazení, rýmičce nebo chřipce
  • Jak mohou být takové "ledové šoky" pro náš organismus prospěšné
  • Co se s naším tělem děje, když se začneme otužovat
  • Jaké známe druhy otužování a jak se správně otužovat

Proč byste se měli otužovat? Budete mít silnější imunitu a řeknete sbohem studeným prstům na rukách a nohách

Nachlazení je velmi častým důsledkem prochlazení těla. To nastane, pokud nebudeme v chladném prostředí dostatečně oblečeni nebo pokud zmokneme a ihned nevyhledáme sucho nebo teplo. V takovém okamžiku se sníží teplota periferních částí těla (hlavně ruce a chodidla) a usnadňujete tak pronikání virů do organismu (Kotulán, J., 1996).

Lidem, kteří nejsou na otužování zvyklí, klesá teplota těla daleko rychleji i při nevelkém ochlazení. Naopak otužilci zvládnou udržet vnitřní teplotu i při větší chladové zátěži. Kdejaký otužilec, který v lednu přeplave Vltavu, vám prozradí, že se již léta těší dobrému zdraví. Neříkám, že musíte v zimě lézt do zamrzlé řeky, ale měli byste své tělo učit rychle a pružně reagovat na chladové podněty. 

V dnešní době žije průměrný člověk v uměle vyhřívaných prostorech, venku se vyskytuje jen výjimečně a velmi krátce, navíc v perfektně izolujícím oblečení. 

Zvýšení odolnosti vůči chladu znamená menší počet návštěv u doktora

Už v 19. století německý zakladatel přírodního léčitelství Vinzenz Priessnitz prosazoval neustálé posilování a trénování těla tak, aby mohlo žít v souladu s přírodou. Doporučoval například nosit lehké oblečení a udržovat ruce a nohy v teple hlavně prací. V noci se nepřikrývat příliš teplou dekou, po vzbuzení vypít dvě sklenice vody a dát si koupel. Procházet se na čerstvém vzduchu a pracovat venku (Rohde, 2010).

Hlavním důvodem otužování je i dodnes především zvyšování odolnosti proti nachlazení. Další výhodou je stimulace metabolismu a zvýšení chuti k jídlu. Správné otužování vás nastartuje a probudí, mnoha lidem dokonce zlepšuje náladu. K otužování je však třeba přistupovat zodpovědně a je dobré vědět, co se při něm v těle vlastně děje.

obrázek ze shutterstock.com

Otužování nutí tělo adaptovat se na extrémní podmínky s bonusem mentální relaxace

Díky pravidelnému otužování dochází ke zlepšení odolnosti těla proti účinkům tepla a teplotních rozdílů, tak proti účinkům větru, vlhkosti nebo smogu. Zvyšujete tak přizpůsobivost organismu jako celku. 

A nejen fyzicky. Každé otužování pro nás znamená malý stres, ale s lechtivým pocitem vzrušení. Nutí celé naše tělo adaptovat se na extrémní podmínky (Geesing, 1993).

Jaké hlavní způsoby otužování existují?

Mimo klasické každodenní otužování, kdy se snažíme v domě topit méně, chodit spát do ložnice, kde je příjemný chlad a trávíme, co nejvíce času venku a v přírodě, existují další způsoby otužování.

Otužování vodou patří mezi nejúčinnější způsoby otužování

Studená voda odebírá tělu až 30 krát více tepla než vzduch té samé teploty a dělá tak z vody velice účinný nástroj pro otužování.

  • Patří sem otužování smáčením těla žínkou, které se doporučuje hlavně v začátcích nebo u malých dětí.
  • Nejčastějším typem je zcela jistě sprchování. Nejlepším pomocníkem budou termostatické mísící baterie. Pokud s otužování začínáte, nastavte na něm teplotu kolem 30 °C a sprchujte se takto asi minutu. Poté přejděte na studenější vodu a každý den snižujte teplotu o nějakou část, až dojdete k 20 °C, které jsou ideální teplotou pro otužování organismu.
  • Využít můžete i koupele ve studené vodě. Jak by to mělo vypadat? Ideálně ponořte celé tělo nebo do vody o teplotě 10–15°C v délce jedné minuty následované krátkým intervalem odpočinku na suchu nebo v teplé vodě o teplotě lehce nad 30°C. Takto postupujte přibližně 15 minut.
  • Trochu radikálnějším způsobem je otužování v ledové vodě v jezeře, rybníce nebo moři ve stylu Wima Hofa.

Otužovat se můžete i za pomocí sauny se studenou lázní

Tato finská procedura je založena na střídání pobytu v horkém a suchém vzduchu kolem 100 °C, který vyvolává intenzivní pocení, s následným pobytem ve studené lázni. Následuje uvolnění a příjemná únava, kterou využijte k odpočinku, ale nezapomeňte na pitný režim (Kotulán, J., 1996).

obrázek ze superhumanhealth.org

Co se v těle děje při otužování?

Pojďme se podívat, co přesně se ve vašem těle děje, pokud na něj krátkodobě budete působit prudkým chladem (Ganong, 2005).

  • sníží se tep
  • vzrůstá spotřeba kyslíku (vzpomeňte si, jak začnete zhluboka dýchat, pokud na sebe ledovou vodu pustíte), zvětšuje se tak kapacita plic
  • cévy v kůži se hbitě smršťují, vnitřní orgány tak získávají více krve
  • produkce tepla v těle se zvyšuje prostřednictvím kontrakcí (stahů a smršťování) kosterního svalstva, které známe jako mimovolné záchvěvy, třas nebo drkotání zuby

Po otužování tělo zaplaví "šťastné" endorfíny a posilujeme své srdeční zdraví

Tělo kompenzuje působení chladu zvýšením produkce tepla a snížením tepelných ztrát. Vzpomeňte si, jak se z otužilců po zimním plavání lezoucích z vody valí pára a vypadají, jakoby se právě procházeli po pláži, kde je 30 stupňů ve stínu, to proto, že jim v tu chvíli vůbec není zima.

Po ledové koupeli zažíváme lehký pocit euforie a získáváme duševní sílu, kterou způsobuje uvolňování endorfinů do krve. Pravidelné intenzivní otužování zajišťuje správné fungování kardiovaskulárního a imunitního systému stejně jako endokrinní soustavy. 

Jak se správně otužovat? Dodržujte těchto 7 zásad zdravého otužování

1. Nepřepalte začátek. Důležité je začít otužovat tělo postupně tím, že budete zvyšovat intenzitu otužovacích procedur. Zkuste například každý den teplotu sprchy snížit o jeden nebo o půl stupně. 

2. Otužujte se pravidelně. Pokud byste se vystavovali intenzivnímu chladu jen nárazově, mělo by to spíše opačný efekt a vedlo k nachlazení. Dopřejte si dvě minutky studené sprchy každý den, ideálně na konci každého sprchování.

3. Otužujete dítě? To je moc dobře. S otužováním by se mělo začínat už od prvních narozenin. Novorozenci a kojenci ještě nemají tu schopnost dokonale udržovat tělesnou teplotu, protože se u nich termoregulační systém teprve formuje, poté jsou však připraveni na zdokonalování. Dejte si však pozor na to, abyste je neotužovali násilím a přes jejich odpor. Podpořte své díte například soutěží, kdo vydrží víc, nebo mu vysvětlete, že bude mít hromadu síly.

4. Snažte se každý den strávit alespoň hodinu času na čerstvém vzduchu. Nezáleží na venkovní teplotě nebo počasí, omlouvají vás jen mimořádně nepříznivé vlivy jako vichřice, smog nebo opravdu velké mrazy.

5. Naučte se chytře oblékat. To znamená tak, abyste se v nutné míře chránili před chladem, nikoliv zbytečně navlékali. Při provozování venkovního sportu se oblékejte tak, abyste v první chvíli, kdy vylezete ven, cítili jen lehkou zimu. Sportovci nosí funkční oblečení, které saje pot a zanechá vás v teple a suchu, pořiďte si ho na venkovní pohyb také.

6. Doma či v kanceláři udržujte teplotu kolem 20 °C. Nenastavujte topení rozhodně na více než 22 °C a pravidelně větrejte. Na čerstvém vzduchu se mnohem lépe dýchá i pracuje.

7. Teplota obytné místnosti v noci by se měla pohybovat kolem 18 °C. Nebalte se do teplých dek, neoblékejte se moc, nebo se zpotíte a budete spát v mokrém. Na noc větrejte, jinak se budete budit s bolestmi hlavy a únavou.

8. Neotužujte se při nemoci, protože byste se spíše "dorazili" než posilnili. Teprve po úplném uzdravení se k otužování vraťte (Svitkovskaja, 2009).

Díky otužování vás nepoloží ani nečekaný déšť nebo náhle ochlazení, protože budete mít odolnější imunitní systém stejně jako se budete cítit v teple i uprostřed zimy!

obrázek ze shutterstock.com

Co si z toho vzít?

Otužování nikdy nebude mít takový efekt, pokud sami neuvěříte tomu, že to děláte správně a pro své dobro. Věřte, že se vám správným otužováním nic zlého nemůže stát, myslete na jeho blahodárné a prevenční účinky.

Vyberte si způsob otužování, který vám bude blízký, příjemný a zvládnete ho provozovat dlouhodobě. Můžete tak skutečně dosáhnout odolnosti a těšit se lepšímu zdraví. A třeba z vás bude další legendární ledový muž, nebo žena!

[eshoplink]

Zdroje:

Geesing, H. Imunitní trénink – Jak  posílit  obrany/schopnost  svého organismu. Praha: SFINGA.

Svitkovskaja, L. Léčba chladem – Voda, Vzduch, Kryoterapie. Eugenika, 2009.

Ganong, W., F. Přehled lékařské fyziologie. Praha: Galén, 2005.

Kotulán, J. Otužování dětí předškolního věku. Státní zdravotní ústav Praha, 1996. 

Rohde, J. Vinzenz Priessnitz (1799-1851) und die Abhärtung. Schweizerische Zeitschrift für Gesungheitsmedizin, 2010.

Die fünf Kneipp-Elemente: "Kneipp & More". Dostupné z http://www.kneipp-verein-donauwoerth.de/elemente_Kneipp_more.pdf.

Státní zdravotní ústav. Otužování dětí předškolního věku. Dostupné z http://webnet.wz.cz/nem_priz/otuzovani.html. 

Wikiskripta. Termoregulace. Dostupné z http://www.wikiskripta.eu/inde...

Byl ti článek užitečný?
👍 Jo, super! 🙁 Bohužel ne