Říká vám něco ledová sprcha a otužování? Jen si vzpomeňte, kdy naposledy jste na sebe nechali téct proud ledové vody. Pravděpodobně jste si u toho trochu hystericky zakřičeli a srdce vám skoro proskočilo hrudníkem.
Co se v dnešním článku dozvíte?
- Jestli lze pravidelným otužováním předejít nachlazení, rýmičce nebo chřipce
- Jak mohou být takové "ledové šoky" pro náš organismus prospěšné
- Co se s naším tělem děje, když se začneme otužovat
- Jaké známe druhy otužování a jak se správně otužovat
Proč byste se měli otužovat? Budete mít silnější imunitu a řeknete sbohem studeným prstům na rukách a nohách
Nachlazení je velmi častým důsledkem prochlazení těla. To nastane, pokud nebudeme v chladném prostředí dostatečně oblečeni nebo pokud zmokneme a ihned nevyhledáme sucho nebo teplo. V takovém okamžiku se sníží teplota periferních částí těla (hlavně ruce a chodidla), a usnadňujete tak pronikání virů do organismu (Kotulán, J., 1996).
Lidem, kteří nejsou na otužování zvyklí, klesá teplota těla daleko rychleji i při nevelkém ochlazení. Naopak otužilci zvládnou udržet vnitřní teplotu i při větší chladové zátěži. Kdejaký otužilec, který v lednu přeplave Vltavu, vám prozradí, že se již léta těší dobrému zdraví. Neříkám, že musíte v zimě lézt do zamrzlé řeky, ale měli byste své tělo učit rychle a pružně reagovat na chladové podněty.
V dnešní době žije průměrný člověk v uměle vyhřívaných prostorech, venku se vyskytuje jen výjimečně a velmi krátce, navíc v perfektně izolujícím oblečení.
Zvýšení odolnosti vůči chladu znamená menší počet návštěv u doktora
Už v 19. století německý zakladatel přírodního léčitelství Vinzenz Priessnitz prosazoval neustálé posilování a trénování těla tak, aby mohlo žít v souladu s přírodou. Doporučoval například nosit lehké oblečení a udržovat ruce a nohy v teple hlavně prací. V noci se nepřikrývat příliš teplou dekou, po vzbuzení vypít dvě sklenice vody a dát si koupel. Procházet se na čerstvém vzduchu a pracovat venku (Rohde, 2010).
Hlavním důvodem otužování je i dodnes především zvyšování odolnosti proti nachlazení. Další výhodou je stimulace metabolismu a zvýšení chuti k jídlu. Správné otužování vás nastartuje a probudí, mnoha lidem dokonce zlepšuje náladu. K otužování je však třeba přistupovat zodpovědně a je dobré vědět, co se při něm v těle vlastně děje.
Otužování nutí tělo adaptovat se na extrémní podmínky s bonusem mentální relaxace
Díky pravidelnému otužování dochází ke zlepšení odolnosti těla jak proti účinkům tepla a teplotních rozdílů, tak proti účinkům větru, vlhkosti nebo smogu. Zvyšujete tak přizpůsobivost organismu jako celku.
A nejen fyzicky. Každé otužování pro nás znamená malý stres, ale s lechtivým pocitem vzrušení. Nutí celé naše tělo adaptovat se na extrémní podmínky (Geesing, 1993).
Jaké hlavní způsoby otužování existují?
Mimo klasické každodenní otužování, kdy se snažíme v domě topit méně, chodit spát do ložnice, kde je příjemný chlad, a trávit co nejvíce času venku a v přírodě, existují i další způsoby otužování.
Otužování vodou patří mezi nejúčinnější způsoby otužování
Studená voda odebírá tělu až 30 krát více tepla než vzduch té samé teploty, a dělá tak z vody velice účinný nástroj pro otužování.
- Patří sem otužování smáčením těla žínkou, které se doporučuje hlavně v začátcích nebo u malých dětí.
- Nejčastějším typem je zcela jistě sprchování. Nejlepším pomocníkem budou termostatické mísící baterie. Pokud s otužování začínáte, nastavte na něm teplotu kolem 30 °C a sprchujte se takto asi minutu. Poté přejděte na studenější vodu a každý den snižujte teplotu o nějakou část, až dojdete k 20 °C, které jsou ideální teplotou pro otužování organismu.
- Využít můžete i koupele ve studené vodě. Jak by to mělo vypadat? Ideálně ponořte celé tělo do vody o teplotě 10–15°C v délce jedné minuty následované krátkým intervalem odpočinku na suchu nebo v teplé vodě o teplotě lehce nad 30°C. Takto postupujte přibližně 15 minut.
- Trochu radikálnějším způsobem je otužování v ledové vodě v jezeře, rybníce nebo moři ve stylu Wima Hofa.
Otužovat se můžete i pomocí sauny se studenou lázní
Tato finská procedura je založena na střídání pobytu v horkém a suchém vzduchu kolem 100 °C, který vyvolává intenzivní pocení, s následným pobytem ve studené lázni. Následuje uvolnění a příjemná únava, kterou využijte k odpočinku, ale nezapomeňte na pitný režim (Kotulán, J., 1996).
Co se v těle děje při otužování?
Pojďme se podívat, co přesně se ve vašem těle děje, pokud na něj krátkodobě budete působit prudkým chladem (Ganong, 2005).
- sníží se tep
- vzrůstá spotřeba kyslíku (vzpomeňte si, jak začnete zhluboka dýchat, pokud na sebe ledovou vodu pustíte), zvětšuje se tak kapacita plic
- cévy v kůži se hbitě smršťují, vnitřní orgány tak získávají více krve
- produkce tepla v těle se zvyšuje prostřednictvím kontrakcí (stahů a smršťování) kosterního svalstva, které známe jako mimovolné záchvěvy, třas nebo drkotání zuby
Po otužování tělo zaplaví "šťastné" endorfiny a posilujeme své srdeční zdraví
Tělo kompenzuje působení chladu zvýšením produkce tepla a snížením tepelných ztrát. Vzpomeňte si, jak se z otužilců po zimním plavání lezoucích z vody valí pára. Vypadají, jakoby se právě procházeli po pláži, kde je 30 stupňů ve stínu, to proto, že jim v tu chvíli vůbec není zima.
Po ledové koupeli zažíváme lehký pocit euforie a získáváme duševní sílu, kterou způsobuje uvolňování endorfinů do krve. Pravidelné intenzivní otužování zajišťuje správné fungování kardiovaskulárního a imunitního systému i endokrinní soustavy.
Jak se správně otužovat? Dodržujte těchto 7 zásad zdravého otužování
- Nepřepalte začátek. Důležité je začít otužovat tělo postupně tím, že budete zvyšovat intenzitu otužovacích procedur. Zkuste například každý den teplotu sprchy snížit o jeden nebo o půl stupně.
- Otužujte se pravidelně. Pokud byste se vystavovali intenzivnímu chladu jen nárazově, mělo by to spíše opačný efekt a vedlo by to k nachlazení. Dopřejte si dvě minutky studené sprchy každý den, ideálně na konci každého sprchování.
- Otužujete dítě? To je moc dobře. S otužováním by se mělo začínat už od prvních narozenin. Novorozenci a kojenci ještě nemají tu schopnost dokonale udržovat tělesnou teplotu, protože se u nich termoregulační systém teprve formuje, poté jsou však připraveni na zdokonalování. Dejte si však pozor na to, abyste je neotužovali násilím a přes jejich odpor. Podpořte své dítě například soutěží, kdo vydrží víc, nebo mu vysvětlete, že bude mít hromadu síly.
- Snažte se každý den strávit alespoň hodinu času na čerstvém vzduchu. Nezáleží na venkovní teplotě nebo počasí, omlouvají vás jen mimořádně nepříznivé vlivy jako vichřice, smog nebo opravdu velké mrazy.
- Naučte se chytře oblékat. To znamená tak, abyste se v nutné míře chránili před chladem, nikoliv zbytečně navlékali. Při provozování venkovního sportu se oblékejte tak, abyste v první chvíli, kdy vylezete ven, cítili jen lehkou zimu. Sportovci nosí funkční oblečení, které saje pot a zanechá vás v teple a suchu, pořiďte si ho na venkovní pohyb také.
- Doma či v kanceláři udržujte teplotu kolem 20 °C. Nenastavujte topení rozhodně na více než 22 °C a pravidelně větrejte. Na čerstvém vzduchu se mnohem lépe dýchá i pracuje.
- Teplota obytné místnosti v noci by se měla pohybovat kolem 18 °C. Nebalte se do teplých dek, neoblékejte se moc nebo se zpotíte a budete spát v mokrém. Na noc větrejte, jinak se budete budit s bolestmi hlavy a únavou.
- Neotužujte se při nemoci, protože byste se spíše "dorazili" než posilnili. Teprve po úplném uzdravení se k otužování vraťte (Svitkovskaja, 2009).
Díky otužování vás nepoloží ani nečekaný déšť nebo náhle ochlazení, protože budete mít odolnější imunitní systém a budete se cítit v teple i uprostřed zimy!
Co si z toho vzít?
Otužování nikdy nebude mít takový efekt, pokud sami neuvěříte tomu, že to děláte správně a pro své dobro. Věřte, že se vám správným otužováním nic zlého nemůže stát, myslete na jeho blahodárné a prevenční účinky.
Vyberte si způsob otužování, který vám bude blízký, příjemný a zvládnete ho provozovat dlouhodobě. Můžete tak skutečně dosáhnout odolnosti a těšit se lepšímu zdraví. A třeba z vás bude další legendární ledový muž, nebo žena!
