Zázvor, česnek a co dál? 10 nejúčinnějších potravin proti nachlazení
obrázek ze shutterstock.com

Zázvor, česnek a co dál? 10 nejúčinnějších potravin proti nachlazení

Ondřej Klein Ondřej Klein před 2 měsíci

Cítíte to taky? Slunce zapadá dříve, a přenechává tak větší část dne neprostupné tmě. Ráno se zase později objevuje na obzoru, asi se mu stejně jako nám moc nechce z postele. Ranní teploty klesají téměř k nule a studený vítr pohrávající si s pestrobarevným listím dává tušit, že podzim je tu v celé své síle a kráse. To se na nás začíná podepisovat pomalu nastupujícími rýmičkami, šimráním v krku a pořádnými bolehlavy. Když už si podzimní plískanice vyberou svou daň a s teplým zázvorovým čajem, kulichem na hlavě a studenýma nohama v osmi párech ponožek lovíme televizní programy, máme šanci podpořit uzdravení jezením nějakých potravin?

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Že jídlo je naším lékem a lék je naším jídlem.
  • Proti nemocem pomůže poctivá polévka, vývar nebo česnek.
  • Zelený, černý nebo zázvorový čaj oslazený medem je takovým "superlékem".
  • Jestli nám pomůže třeba pálivé jídlo nebo nějaké doplňky stravy.
  • Co tedy prakticky dělat, když už jsme nemocní a jak podpořit imunitu.

Po čem sáhnout, když se nemoc začíná hlásit o slovo?

Kdysi chlapecká kapela Lunetic, z které se holkám podlamovala kolena a padala do mdlob, zpívala píseň s názvem "Ať je hudba tvůj lék" a možná se inspirovala u Hippokrata, který zase pronesl: "Nechť je tvé jídlo tvým lékem a tvůj lék nechť je tvým jídlem." 

Protože jídlo není pro tělo pouhé palivo, ale mnohem více, pojďme se podívat, jaké potraviny nám pomohou, když Lunetici zklamali.

1. Poctivé domácí vývary a polévky

"Není ti dobře? Počkej, já ti udělám poctivou polévku!" To jsme mohli slýchat jako malí od svých babiček nebo maminek, a jako vždycky, měly pravdu. Poctivá polévka se používá pro léčbu bolení v krku (infekce horních cest dýchacích) již po staletí (Rennard, 2000).

Působí totiž protizánětlivě (snižuje aktivitu neutrofilů – specifických buněk imunitního systému), a díky tomu zmírňuje bolest v krku, ucpaný nos a konečně se můžeme vysmrkat. 

Pořádná polévka nám během nemoci pomůže s hydratací organismu

Při onemocnění na jídlo často nemáme ani pomyšlení, a polévka tak může být vhodný způsob, jak do sebe dostat všechny potřebné živiny v lehce vstřebatelné formě. Díky elektrolytům v polévce dokážeme organismus dobře hydratovat hlavně během horečky, kdy je potřeba tekutin zvýšená. Aminokyselina cystein (hojně zastoupená v kuřecím masu) má zase antioxidační, antibakteriální a antivirotické účinky (Long, 1979).

Pozvedněme lžíce! Dobrou chuť. Ale pozor, vývar se nedělá tak, že rozpustíme univerzální bujón v horké vodě, ale tak, že poctivě vaříme kuřecí skelet se zeleninou několik hodin!

obrázek ze shutterstock.com

2. Česnek spolehlivě zažene Drákulu i rýmičku!

Již klasičtí kuchaři a kuchařinky tvrdili, že vařit se dá bez ohně, ale nikoliv bez cibule a česneku. Ono na tomto tvrzení opravdu něco je. Česnek je vlastně takové přírodní antibiotikum využívané v lidovém léčitelství ve starověkém Egyptě, Číně, Řecku nebo Římě. 

Nejvíce z česneku dostaneme, pokud ho prolisujeme, rozdrtíme nebo kvůli dechu jako po žvýkačkách rozžvýkáme, a naplno tak využijeme léčivou sílu alicinu, který je z největší části zodpovědný za léčivé vlastnosti česneku. Česnek má tak antivirotické, antibakteriální a antifungální (protiplísňové) účinky (Davis, 2005; Morihara et al., 2007).

Proč jíst česnek? Budeme méně nemocní a délka onemocnění se zkrátí!

  • Během 12 týdnů došlo u výzkumné skupiny, které byl podáván doplněk stravy s česnekem, k menšímu výskytu nachlazení o 63 % oproti kontrolní skupině. Pokud již nemoc propukla, délka projevů onemocnění byla pouhých 1,5 dní narozdí 5 dní u kontrolní skupiny (Josling, 2001).

S česnekem vyženeme nejen případného Drakulu od dveří, ale dáme rychleji sbohem našim zdravotním patáliím.

3. Horký čaj uleví od bolesti v krku i od ucpaného nosu!

Jakmile teplota venku klesne, začneme mít chuť na horké nápoje, které nás zahřejí až ke konečkům promrzlých prstů a cítíme příjemně se rozléhající teplo po celém těle. Zelený čaj dokáže nejen zahřát, ale podobně jako vroucí vývar uvolnit ucpaný nos a alespoň na chvíli ulevit od bolesti v krku. Zároveň má zelený čaj schopnost aktivovat specifickou imunitu v podobě B lymfocytů a pomáhá nám tak v sebeudzravení (Friedman, 2007; Saketkhoo, 1978).

Antibakteriální, antivirotické a antifungální účinky čaj vykazuje díky obsahu taninů (druh polyfenolů) stejně jako své proslulé antioxidační účinky (Afzal, 2015; Chung, 1998). 

Nezbývá než sáhnout po kvalitním zeleném nebo černém čaji a vzhůru do toho!

4. Med není jen sladidlo! Je proslulý svými léčivými účinky

Kdybychom věděli, kolik práce dá včelám vyprodukovat kilo medu, asi bychom si ho vážili daleko více i vzhledem k jeho antibakteriálním účinkům. A protože třeba ve starém Egyptě neměli na dezinfekci ran kysličník (peroxid vodíku), jako máme nyní my, tak používali med k dezinfekci ran, a ono to spolehlivě fungovalo! Med tak funguje opět krásně jako antibakteriální a antivirotická látka, která dokáže pomoci třeba i při kašli (Halstead et al., 2016; Molan & Rhodes, 2015; Wasfi, 2016).

Přidání medu do teplého čaje tak vypadá jako ideální kombo proti nemocem! Pozor však, abychom med nedávali do horkého čaje, ale nechali čaj vylouhovat a med přidali až po nějaké chvíli, aby se nezničily právě jeho biologicky aktivní látky zodpovědné za léčivé účinky.

obrázek ze shutterstock.com

5. Zázvor je takový přírodní Ibalgin a díky tomu uleví od bolesti

Poctivý "zázvorák" dokáže zahřát a vzbudit snad i polomrtvého Chucka Norrise (ten vlastně objevil kouzlo zázvoru). Zázvor dokáže ulevit od nevolnosti, což mohou ocenit třeba těhotné ženy a světe div se, zázvor se chová v organismu podobně jako nesteroidní protizánětlivé léky (aspirin, ibalgin, ibuprofen, paracetamol,...). Má také antioxidační, antibakteriální vlastnosti (Grzanna, 2005; Rahmani, 2014).

Jak toho využít? Uvařme si zázvorový čaj s využitím tolika zázvoru, kolik jen zvládneme, nebo si čerstvě nastrouhaný zázvor přidejme do oblíbeného ostřejšího jídla. Fantazii se meze nekladou.

6. Máme to rádi ostré! Chilli papričky jsou dalšími přírodními antibiotiky

Pálivého pokrmu docílíme přidáním chilli papriček, které obsahují kapsaicin, látku zodpovědnou za pálivost jídla. Ještě jsem tedy neviděl žádného gurmána, který by si do jídla doléval chemicky izolovaný kapsaicin, takže chilli papričky jsou nejschůdnější cesta. Pálivé jídlo dokáže uvolnit ucpaný nos a pomoci s kašlem. V Asii najdeme velmi pikantní kuchyni, tam se využívá kapsaicin pro svoje antimikrobiální a antibiotický efekt, protože hygienické podmínky tam nejsou vždy úplně 100% (Srinivasan, 2016; Ternesten-Hasséus, 2015).

O benefitech kapsaicinu a pálivého jídla se můžete dočíst v článku s názvem Přidejte chilli do vašeho jídla a nastartujte metabolismus!

7. Ovocná ovesná kaše s jogurtem je doslova nabitá zdravím!  

Ovesná kaše je takřka denní chléb mnoha fitness nadšenců, je velmi snadná na přípravu a společně s ovocem a jogurtem, nebo jiným zakysaným výrobkem má řadu benefitů. Ovesné vločky obsahují prebiotickou složku v podobě betaglukanů blahodárně působících na náš imunitní systém stejně jako ovoce plné vitaminů a dalších biologicky aktivních látek. Přidáme-li do takové kaše zakysaný mléčný výrobek v podobě kvalitního jogurtu nebo kefíru, máme z toho doslova neprůstřelné kombo. Taková kaše ještě volá po oslazení medem pro vylepšení zdraví prospěšných látek.

obrázek ze shutterstock.com

8. Zelená listová zelenina se hodí do smoothie nebo jako příloha k jídlům

Takový špenát, ledový salát, kapusta nebo zelí jsou doslova nabité vitaminy, minerálními látkami a vlákninou. Jsou výborným zdrojem vitaminu A, C, K, kyseliny listové a dalšími zdraví prospěšnými látkami působících protizánětlivě a antibakteriálně (Bhat & Al-Daihan, 2014; Krishnaswamy & Raghuramulu, 1998).

Jako ideální řešení se jeví použít listovou zeleninu k přípravě smoothie nebo jako bonusovou přílohu k běžnému jídlu. Už jste vyzkoušeli špenátovou omeletu?!

9. Tučné mořské ryby bojují se zánětem v organismu

Ryby jako losos jsou cenným zdrojem omega-3 mastných kyselin, které působí protizánětlivě stejně tak jako nedostatkový vitamin D. Lehká večeře s lososem, špenátem a další zelenou listovou zeleninou tak může být zajímavým léčebným doplňkem (Calder, 2010).

10. Kvašené potraviny a nápoje jsou zapomenutým elixírem zdraví

Zhruba dvě třetiny imunity sídlí v našem zažívání v podobě mikrobiomu (bakterie žijící v našem zažívacím systému) a kvašené potraviny jsou právě pro mikrobiom, a tím pádem i pro nás, zapomenutým elixírem zdraví. Kvašené potraviny byly odedávna zdrojem vitaminu C pro námořníky stejně jako pro lidi žijící před příchodem vyspělé společnosti. Mimo jiné kvašené potraviny obsahují zdraví prospěšné bakterie a vitamin K2.

Jak prospět mikrobiomu i sobě?

obrázek ze shutterstock.com

Pomohou nám nějaké doplňky stravy v doporučeném dávkování?

Co dělat, když jsme nemocní?

  • Pít hodně tekutin, teplé až mírně horké tekutiny pomohou (ideálně v podobě zázvorového nebo zeleného čaje) ulevit od bolesti v krku nebo ucpaného nosu. Vylepšit to můžeme doslazením medu.
  • Odpočívat, odpočívat a odpočívat.
  • Když máme hlad, najezme se.
  • Když nemáme hlad, nenuťme se jíst.
  • Zaměřme se na konzumaci zdraví prospěšných potravin, jaké jsme si dnes představili.
  • Suplementujme probio-, prebio- a synbiotiky.
  • Zvažme použití doplňků stravy, které by nám mohly pomoci.

Co si z toho vzít?

Věda nám zatím nedokázala odpovědět na otázku, jestli je lepší nemoc vyhladovět, nebo nikoliv, každopádně pokud jsme nemocní, máme zvýšené nároky na příjem energie. Nejjednodušším řešením, jak toho docílit, je zaměřit se na snadná a výživná jídla, jako je polévka, smoothie nebo zakysané výrobky. K vyléčení je zapotřebí dostatečně odpočívat a nemoc nepřechodit. Z toho bychom v budoucnu mohli mít nemalé zdravotní problémy spojené se zdravím srdce nebo kloubů. Svou imunitu můžeme podpořit kvalitním jídlem stejně jako doplňky stravy.

[eshoplink]

Zdroje:

Afzal, M., Safer, A. M., & Menon, M. (2015). Green tea polyphenols and their potential role in health and disease. Inflammopharmacology, 23(4), 151–161. https://doi.org/10.1007/s10787...

Bhat, R. S., & Al-Daihan, S. (2014). Phytochemical constituents and antibacterial activity of some green leafy vegetables. Asian Pacific Journal of Tropical Biomedicine, 4(3), 189–193. https://doi.org/10.1016/S2221-...

Calder, P. C. (2010). Omega-3 fatty acids and inflammatory processes. Nutrients, 2(3), 355–374. https://doi.org/10.3390/nu2030...

Davis, S. R. (2005). An overview of the antifungal properties of allicin and its breakdown products--the possibility of a safe and effective antifungal prophylactic. Mycoses, 48(2), 95–100. https://doi.org/10.1111/j.1439...

Friedman, M. (2007). Overview of antibacterial, antitoxin, antiviral, and antifungal activities of tea flavonoids and teas. Molecular Nutrition & Food Research, 51(1), 116–134. https://doi.org/10.1002/mnfr.2...

Grzanna, R., Lindmark, L., & Frondoza, C. G. (2005). Ginger--an herbal medicinal product with broad anti-inflammatory actions. Journal of Medicinal Food, 8(2), 125–132. https://doi.org/10.1089/jmf.20...

Halstead, F. D., Webber, M. A., Rauf, M., Burt, R., Dryden, M., & Oppenheim, B. A. (2016). In vitro activity of an engineered honey, medical-grade honeys, and antimicrobial wound dressings against biofilm-producing clinical bacterial isolates. Journal of Wound Care, 25(2), 93–94, 96–102. https://doi.org/10.12968/jowc....

Chung, K. T., Wong, T. Y., Wei, C. I., Huang, Y. W., & Lin, Y. (1998). Tannins and human health: a review. Critical Reviews in Food Science and Nutrition, 38(6), 421–464. https://doi.org/10.1080/104086...

Josling, P. (2001). Preventing the common cold with a garlic supplement: a double-blind, placebo-controlled survey. Advances in Therapy, 18(4), 189–193.

Krishnaswamy, K., & Raghuramulu, N. (1998). Bioactive phytochemicals with emphasis on dietary practices. The Indian Journal of Medical Research, 108, 167–181.

Long, C. L., Schaffel, N., Geiger, J. W., Schiller, W. R., & Blakemore, W. S. (1979). Metabolic response to injury and illness: estimation of energy and protein needs from indirect calorimetry and nitrogen balance. JPEN. Journal of Parenteral and Enteral Nutrition, 3(6), 452–456. https://doi.org/10.1177/014860...

Molan, P., & Rhodes, T. (2015). Honey: A Biologic Wound Dressing. Wounds: A Compendium of Clinical Research and Practice, 27(6), 141–151.

Morihara, N., Nishihama, T., Ushijima, M., Ide, N., Takeda, H., & Hayama, M. (2007). Garlic as an anti-fatigue agent. Molecular Nutrition & Food Research, 51(11), 1329–1334. https://doi.org/10.1002/mnfr.2...

Rahmani, A. H., Shabrmi, F. M. A., & Aly, S. M. (2014). Active ingredients of ginger as potential candidates in the prevention and treatment of diseases via modulation of biological activities. International Journal of Physiology, Pathophysiology and Pharmacology, 6(2), 125–136.

Rennard, B. O., Ertl, R. F., Gossman, G. L., Robbins, R. A., & Rennard, S. I. (2000). Chicken soup inhibits neutrophil chemotaxis in vitro. Chest, 118(4), 1150–1157.

Saketkhoo, K., Januszkiewicz, A., & Sackner, M. A. (1978). Effects of drinking hot water, cold water, and chicken soup on nasal mucus velocity and nasal airflow resistance. Chest, 74(4), 408–410.

Srinivasan, K. (2016). Biological Activities of Red Pepper (Capsicum annuum) and Its Pungent Principle Capsaicin: A Review. Critical Reviews in Food Science and Nutrition, 56(9), 1488–1500. https://doi.org/10.1080/104083...

Ternesten-Hasséus, E., Johansson, E.-L., & Millqvist, E. (2015). Cough reduction using capsaicin. Respiratory Medicine, 109(1), 27–37. https://doi.org/10.1016/j.rmed...

Wasfi, R., Elkhatib, W. F., & Khairalla, A. S. (2016). Effects of Selected Egyptian Honeys on the Cellular Ultrastructure and the Gene Expression Profile of Escherichia coli. PloS One, 11(3), e0150984. https://doi.org/10.1371/journa...

  •