- Podle čínské medicíny potraviny lze rozdělit na teplé, neutrální a studené.
- Pro udržení zdraví je vhodné kombinovat všechny chutě člověka.
- V každém ročním období je vhodné konzumovat zejména sezónní potraviny.
Povaha potravin dle čínské medicíny
Dostáváme se ze západu na východ, a to konkrétně k čínským kořenům a zvyklostem. V tomto článku si přiblížíme konkrétně čínskou nauku o stravování, která opravdu není vědecky dokázaná ani ověřená, ale lidé v ní věří již po staletí.. Pro nás je zajímavá v tom, že hodnotí potraviny podle jejich údajného tepelného působení na lidský organismus. Rozděluje je do základních skupin na teplé, neutrální a studené, a to dle jejich vlastností a způsobu jejich úpravy. Navíc věří, že oblast, v níž konkrétní člověk žije, rostou a vyskytují se přesně dané potraviny, které jsou pro daného jedince nejvhodnější.
Po celou dobu čtení tohoto článku je nutné mít na paměti, že žádné z tvrzení nebylo vědecky prokázáno, každému vyhovuje něco jiného a níže uvedený text má zejména informační charakter pro ty, kteří by se chtěli inspirovat zvyklostmi východní kultury.
Chcete se dozvědět více i o tradiční čínské medicíně? Přečtěte si náš článek: “Tradiční čínská medicína aneb z Číny až do celého světa.”
5 základních chutí čínské medicíny
Čínská nauka o stravování vychází opět z taoistické teorie pěti prvků. Rozlišuje tedy pět chutí, které se odlišují od těch “našich”, a to: kyselou, hořkou, sladkou, ostrou (pálivou) a slanou. Dle čínské medicíny každý z hlavních elementů veškerého dění (oheň, voda, země, kov, dřevo) má přiřazenou určitou chuť a k tomu i její účinky na orgány. Všechny naše orgány jsou podle ní propojeny meridiány, díky čemuž mezi nimi proudí životní energie. Pokud tedy chceme náš organismus udržovat v homeostáze, je nutné kombinovat všechny chuťové směry.
Ostrá a pálivá chuť
Konkrétně ostrá a pálivá chuť z čínského pohledu otevírá povrch lidského těla, ovlivňuje pohyb naší životní síly (Qi) směrem z nás a prostupuje celým tělem a k tomu uvolňuje ztuhnutí. Tato chuť hraje nejznačnější roli při léčbě nachlazení. Dle její teorie, když se pálivá potravina pozře včas, je možné nemoc dokonce i odvrátit. Také potraviny těchto dvou chutí posunují životní sílu (Qi) v těle směrem nahoru, což se hodí především tehdy, když se cítíme skleslí či smutní. V čase zimy jsou ostré a teplé potraviny nejlepší obranou proti chladu, jelikož uvádějí do pohybu imunitní životní sílu (Qi) a krevní tok, proto by si lidé trpící na vysoký tlak měli ostrou chuť měli dopřávat jen výjimečně.
Teplé a horké potraviny dle čínské medicíny
Teplé a horké potraviny zpravidla ohřívají a zrychlují metabolické procesy v lidském těle. Je možné sem řadit potraviny nabuzující a tonizující, které jsou díky jejich účinkům velmi nápomocné při fyzické či psychické únavě, nízkému tlaku, zimomřivosti a třeba i při revmatických bolestech, jež jsou zhoršovány chladem a vlhkostí. Zkráceně tedy doplňují energii a “oživují” člověka. Na druhou stranu přemíra teplých a horkých potravin může vést k vnitřnímu napětí, neklidu, hyperaktivitě a podrážděnosti.
Z našeho západního pohledu můžeme s jistotou a vědeckou platností tvrdit, že obdobné efekty u člověka nastupují například po pozření chilli. Další informace se dozvíte v článku Chilli papričky: zdravé nebo nezdravé?
Druhy zahřívacích potravin
Zde zmíníme pár hlavních představitelů těchto potravin a uvedeme jejich charakteristiku, funkci a indikaci, nejprve z interpretace čínské medicíny a poté z našeho západního pohledu podloženého vědeckým bádáním.
1. Česnek
Česnek má pikantní a ostrou chuť. Jeho stěžejní funkce podle čínské medicíny tkví v působení na žaludek, kde podporuje trávení a zdravou mikrofloru, jelikož má antivirové, antibakteriální, antiplísňové a protikvasinkové účinky. Dále má vliv na slezinu a plíce zejména při jejich zánětu. Také bojuje proti stagnaci krve, snižuje její srážlivost a podporuje teplo a pocení. Východní medicína věří, že může podpořit léčbu tuberkulózy, senné rýmy, astmatu, průjmu, bradavic a hepatitidy. Jeho účinky se u chronických problémů objevují až po několika týdnech denního používání, proto je nutné být trpělivý.
Západní medicína u česneku potvrzuje antioxidační, protizánětlivý, imunomodulační, antimikrobiální, antidiabetický, neuroprotektivní účinek. Studuje se také vliv některých sloučenin obsažených v česneku při prevenci i terapii nádorových onemocnění, tato oblast si však žádá více relevatních studií. Další evidence‑based informace o česneku se dozvíte např. v článku Česnek jako přírodní antibiotikum. Co dalšího umí?
2. Zázvor
Jeho povaha je mírně teplá a pálivá. Podle východní medicíny hraje roli ve dráze sleziny, žaludku a plic, kde zejména uvolňuje jejich povrch a rozpouští chlad. Dále zastavuje zvracení, léčí nachlazení a měl by přeměňovat a ničit hleny, zejména při jejich zvracení a hlenovitému kašli.
Západní medicína jej označuje také jako antiemetikum. Přes anticholinergní a antiserotonergní cestu navíc zázvor zvyšuje tonus žaludku a posiluje peristaltiku trávicího traktu. Pozitivně působí i při terapii virových onemocnění, lze ho také využít při nevolnosti po nadměrné konzumaci alkoholu a studuje se jeho role v podpoře termického efektu potravin. O zázvoru si můžete podrobněji přečíst v článku Kouzelný zázvor: podpora imunity a další zdravotní benefity
3. Vlašské ořechy
Podle čínské medicíny mají teplou povahu a sladkou chuť. Kladně působí na plíce a ledviny, které posilují, doplňují jejich esenci a zastavují samovolný výron. Používají se tedy zejména pro léčbu nedostatečnosti ledvin, dále při kašli a navíc ulevují při astmatu. Pomáhají i při bolestech v bedrech, impotenci a při častém močení. Jako poslední promazávají a uvolňují střeva a tím pádem je vhodné jejich vyhledání v případě zácpy.
Výzkumy, a na nich založená západní medicína, dokazují, že mohou pomoci zlepšit stav kardiovaskulárního systému. Dále jsou prospěšné pro zdraví mozku a nervové soustavy a mají antioxidační a protizánětlivé účinky.
4. Hřebíček
Podle čínské medicíny je teplé povahy a pálivé chuti. Jeho působení se váže ke slezině – slinivce, žaludku a ledvinám, které zahřívá. Využívá se pro útlum škytavky, bolesti břicha, průjmu, působí proti chřipce a plísním. Také zvyšuje sekreci žaludečního hlenu, zlepšuje trávení, působí proti plynatosti a zastavuje zvracení. Lokálně může zapůsobit i jako analgetikum a anestetikum.
Z pohledu západní medicíny má antibakteriální účinky a zároveň posiluje imunitní systém. Výzkum se věnuje také jeho funkci jako anestetikum a analgetikum (tento efekt je však studován zejména na rybách).
A co neutrální a chladné potraviny dle východního pohledu?
Neutrální povaha potravin je popisována jako něco mezi teplým a chladným. Nachází se přesně uprostřed a mají jemnou chuť. Každý by měl dle čínského doporučení sníst alespoň třetinu potravin této povahy denně, aby bylo docíleno zharmonizování a rovnováhy po prožívaném napětí. Tyto potraviny tedy budou mít blahodárný vliv jak na naše tělo, tak i duši. Lze sem zařadit třeba rýži, oves, kukuřici, fazolky, lískové oříšky, mandle, vinnou révu a slepičí vejce.
Chladná povaha má úlohu ochladit zejména to, co je teplé až horké. Když to uvedeme v praxi, čínská medicína tvrdí, že ve stavu zvýšené tělesné teploty (horečky) mohou být přítomny i další všemožné infekce, bolesti, nadměrná nervová podrážděnost a alergické reakce, což jsou zdraví škodlivé děje odehrávající se v lidském organismu a je potřeba okamžitě zasáhnout. K tomu mohou být nápomocny právě potraviny mající chladící efekt. Navíc v dnešní době často žijeme spíše v napětí, aktivitě a stresu, takže v boji proti těmto nešvarům by nás opět mohly podpořit tyto potraviny. Jedná se o většinu druhů ovoce a zeleniny, dále například o kyselé zelí, výhonky luštěnin, brokolici a špenát.
Stravování podle 5 ročních období
Mnoho z nás se stravuje stále stejnými jídly, a to nehledě na roční dobu. Je to hlavně proto, že jsou dnes k dostání téměř veškeré potraviny v obchodech po celý rok. Avšak není divu, že některé potraviny chutnají daleko lépe v oblastech a období, kde a kdy právě rostou. Dlouhá přeprava si totiž často vyžaduje sklizeň ještě nezralých plodin, aby během cesty nedošlo k jejich znehodnocnení. Mimo chuť a kvalitu se zajisté jejich sezónnost promítne i do ceny.
- Jaro: V tomto období je na místě jíst zejména již zmiňované sezónní produkty. Do jídelníčku je vhodné zařadit například bylinky a jarní zeleninu. Jedná se třeba o salát z pampeliškových listů, ředkvičky, hlávkový salát, řeřichu, špenát, mladé kopřivy apod.
- Léto: V tuto dobu bychom se dle čínské medicíny měli vyhýbat horkým potravinám. Znamená to zejména omezení masa a tučných jídel. Dále tvrdí, že nadměrná spotřeba exotických potravin našemu tělu také neprospěje, jelikož zchladí trávení. Z nápojů je vhodný zelený, nebo jasmínový čaj. V létě bychom mimo jiné měli jíst více ovoce a zeleniny.
- Podzim: A co jíst právě teď? Na podzim je údajně zapotřebí "vyživovat tekutiny plic", což by dle čínské medicíny mělo chránit před útokem větru a chladu. Do jídelníčku se hodí zařadit houby, např. houbu rosolovku či Jidášovo ucho a k tomu opět sezónní ovoce, jako jablka a švestky. Rozhodně není na škodu přidat do svého jídelníčku luštěniny, drůbež a kořenovou zeleninu uvařenou v páře.
- Zima: V zimě se příroda chystá ke spánku a energie rostlin se stahuje ke kořenům nebo přímo do semen. Právě proto by podle východní medicíny měly být zahrnuty do našeho jídelníčku, protože údajně zahřívají naše ledviny. Ke konzumaci je tedy vhodná pražená rýže, vařená mrkev, červená řepa, kořenová zelenina, česnek, cibule a různé druhy ořechů a semínek.
Jako poslední je na místě dodat, že ať už je roční období jakékoliv, základním předpokladem zdravého života je nutričně vyvážený a bohatý jídelníček, který se skládá z výživných potravin a obsahuje dostatečný objem energie dle osobních potřeb každého z nás. Sezónní stravování dává smysl i z hlediska západního chápání, a to zejména skrze snížení ekologické stopy produktů, podporu lokálních zemědělců, jistotu lepší chuti nebo vyššího obsahu vitaminů a antioxidantů (díky sklizni až ve stádiu plné zralosti).
Co si z toho vzít?
Jak je v dnešní době již známo, jídlo má neskonale obrovský vliv na naše celkové zdraví. V průběhu roku se však okolní podmínky našeho života mění, což s sebou do jisté míry přináší z změny návyků, které jsme zvyklí vykonávat. Do nich zajisté patří i výběr potravin, které konzumujeme. Ať už vám připadají lákavé principy čínské medicíny, nebo se raději držíte ověřených faktů, sezónní stravování nabízí výhody oběma táborům. I v tomto případě je ale hlavní myslet na vyvážený jídelníček a zachovat selský rozum – to, že mám k některým potravinám přístup celoročně je nesporně velká výhoda.
