- První známé knižní svazky pochází již z doby 2500 let před naším letopočtem.
- Čtení knih má podle studií pozitivní efekt nejen na funkci mozku, ale také na emoční schopnosti a duševní zdraví.
- Knihy můžete zařadit např. i jako součást pravidelné večerní rutiny.
Nejdražší, nejprodávanější, nejstarší – znáte slavné knihy?
I vám pravděpodobně prošla během života rukama nějaká kniha – a že jsou tu s námi už opravdu dlouhou dobu. První doloženou “knihou” je totiž Epos o Gilgamešovi, který vznikl přibližně v roce 2500 před naším letopočtem.
V současnosti se počet již vydaných knih pohybuje okolo 130 milionů kusů a nejprodávanějším titulem je Bible svatá, která k roku 2021 čítala 5 miliard prodaných kusů. Další knihou stojící za pozornost je např. Codex Leicester, který byl zápisníkem Leonarda da Vinciho a v roce 1994 jej Bill Gates koupil za neuvěřitelných 30,8 milionů dolarů. Pyšní se tedy titulem nejdražší knihy světa.
Nejvíce knih na jednom místě pak můžete nalézt v národní knihovně Spojených států, která čítá přes 173 milionů titutů. K tomu, abyste mohli těžit z benefitů čtení knih, jich ale naštěstí tolik nepotřebujete – a o jaké výhody konkrétně jde, se dozvíte na následujících řádcích.
6 benefitů čtení knih
1. Pozitivní vliv na funkci mozku
Jistě jste se někdy setkali s tvrzením, že kdo hodně čte, je automaticky inteligentní a vzdělaný. Přestože tyto dispozice samozřejmě nelze paušalizovat pouze na čtení knih, něco pravdy na tom skutečně bude. Z doposud uskutečněných studií totiž vyplývá, že při čtení se v mozku zapojuje velký počet signálních drah a obvodů, a s rostoucí mírou této činnosti se i přenos informací mezi těmito drahami stává sofistikovanější a silnější. Ukazuje se také, že zvýšená míra mozkové konektivity přetrvává ještě několik dní po knihovém dýchánku.
2. Prevence kognitivního úpadku ve vyšším věku
Vzhledem k výše zmíněnému pozitivnímu vlivu na funkci mozku doporučuje National Institute on Aging čtení knih jako prevenci proti úpadku kognitivních funkcí, který souvisí zejména s přibývajícím věkem. Nižší míru úpadku těchto funkcí zaznamenala i studie z Univerzity v Cambridge, která pozitivní vliv čtení potvrdila u seniorů s různými úrovněmi vzdělání, a to dokonce v dlouhodobém měřítku.
3. Zpestření slovní zásoby
Pravidelné čtení knih přispívá k rozvoji slovní zásoby, a to v jakémkoliv věku. V knihách se totiž setkáte s mnoha výrazy a slovními spojeními, které byste jinde hledali jen těžko. Oproti filmům je výhodou také fakt, že slova vidíte napsána, což vám může výrazně pomoci i s gramatikou. Bez dlouhého přemýšlení pak totiž můžete některé výrazy psát intuitivně podle toho, jak je znáte z knih.
Chybu neuděláte ani v případě, že budete předčítat malým dětem – batolata si sice nebudou zvyšovat slovní slovní zásobu, výzkumy ale prokázaly, že jim pomáháte s vývojem mozku a přispíváte k emočnímu učení.
4. Snížení míry stresu
Vědci zjistili, že už 30 minut čtení snižuje u studentů hladinu stresu, což se projevilo mimo jiné např. i snížením hodnoty krevního tlaku, tepové frekvence nebo i menší mírou subjektivního vnímání nepříjemných psychologických projevů stresové zátěže. Ve studii byly tyto výsledky srovnatelné např. s praktikováním jógy nebo rozptýlením pomocí humoru.
Tyto výsledky potvrdila i nová studie z letošního roku, která u studentů, kteří se v průběhu akademického roku věnovali rekreační četbě, potvrdila nižší míru stresu, frustrace a zlepšení celkového duševního zdraví.
5. Snadnější usínání
Čtení knih bývá často spojováno i s lepší kvalitou spánku. Např. v porovnání s elektronickými zařízeními, které vyzařují světlo blokující tvorbu melatoninu, jsou knihy v období před ulehnutí nepochybně vhodnější volbou.
Další výhoda čtení knih před spaním souvisí také se snížením hladiny stresu, která je popsána v předchozím bodě. Celkové zklidnění, snížení krevního tlaku a srdeční frekvence dává totiž vašemu tělu signál, že je čas se uvolnit a ulehnout do postele. Sami vyzkoušejte, že i po přečtení několika stránek se vám bude usínat lépe, než když ještě u čištění zubů vyřizujete emaily. Možná i vy pak zařadíte čtení knih do své pravidelné večerní rutiny.
6. Rozvoj představivosti a schopnosti empatie
Knihy jsou úžasným prostředkem k rozvoji představivosti – na rozdíl od filmů a seriálů, kde je místům i postavám v příběhu dána konkrétní podoba, závisí při čtení pouze na fantazii a osobnostních rysech čtenáře. Často se tak může stát, že různí lidé vnímají stejnou knihu naprosto odlišným způsobem.
V příbězích se setkáváte se situacemi, zkušenostmi a pocity, ze kterých můžete čerpat i v reálném životě, což vám pomůže lépe pochopit své emoce nebo vás vést k tolerantnějšímu přístupu k ostatním lidem.
Co si z toho vzít?
Knihy jsou tu s námi již opravdu dlouho, i v moderní době však mají své pevné místo. Pravidelné čtení totiž přispívá k rozvoji mozkových funkcí, brání jejich úpadku ve vyšším věku a pozitivní vliv má i na zvýšení slovní zásoby.
Co nabídnout však mají knihy i po emoční a duševní stránce – čtení snižuje míru stresu, napomáhá k rychlejšímu usínání, zvyšuje míru empatie a podporuje i rozvoj představivosti. Pokud tedy knihy nejsou pravidelnou součástí vašeho života, je nejvyšší čas navštívit knihkupectví, nebo si vyřídit průkazku do knihovny. A pokud se domníváte, že na čtení nemáte čas, nechte si knihu např. na období před spaním.
