Probiotika nejsou univerzální: účinek závisí na konkrétním kmeni a indikaci. Nejvíc dat je pro AAD (průjem po antibiotikách) a pro URTI (prevence/zkrácení nachlazení), u IBS je efekt proměnlivý.
Prebiotika jsou „krmivo“ pro mikrobiom:často součást vlákniny, ale ne každá vláknina je prebiotikum. Kromě klasických prebiotik mohou mít „prebiotický účinek“ i jiné látky, např. polyfenoly.
Co jsou probiotika
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které – když je přijímáte v dostatečném množství – mají prospěšný účinek na zdraví hostitele. Pomáhají udržovat rovnováhu střevní mikroflóry, bojují proti škodlivým bakteriím a podporují trávení.
V praxi se s nimi setkáte jako se suplementy(kapsle, prášky) nebo jako se součástí některých fermentovaných potravin a nápojů.
Typicky jde o různé bakterie (např. rody Lactobacillus/Lacticaseibacillus, Bifidobacterium) nebo kvasinky (např. Saccharomyces).
Na co se probiotika tradičně užívají
Tradičně (a často i v marketingu) se probiotika spojují hlavně s „podporou trávení“ a „rovnováhou střevního mikrobiomu“, průjmy (infekční, „po antibiotikách“), syndromem dráždivého tračníku (IBS), podporou imunity a nověji i s tématy jako stres, nálada a spánek (tzv. osa střevo–mozek).
To, že se něco „tradičně užívá“, ale ještě neznamená, že to má stejně silný efekt u každého člověka a v každé situaci. U probiotik totiž extrémně záleží na tom, jaký konkrétní kmen užíváte a na jaký problém.
Proč u probiotik záleží na kmeni (kmenová specifita)
Představte si, že by někdo řekl: „Vitamíny pomáhají na imunitu.“To je tak obecné, že to skoro nic neznamená, protože:
vitamín C ≠ vitamín D ≠ vitamín B12,
liší se účinky, dávky i to, kdo z nich profituje.
U probiotik je to podobné:
„probiotikum“ je jako říct „vitamín“ (moc široké),
„Lactobacillus“ nebo „Bifidobacterium“ je jako říct „vitamíny skupiny B“,
a konkrétní kmen (např. Bifidobacterium longum35624) je jako říct „vitamín D3.
Nelze tedy říct „probiotika fungují“ nebo „probiotika nefungují“ obecně. Musíte se ptát: Který kmen? V jaké dávce? Jak dlouho? Na jaký problém?
Pokud si jen koupíte náhodná probiotika v lékárně bez toho, abyste se ujistili, které druhy a kmeny obsahují, pravděpodobně vyhazujete peníze.
Kdy mohou mít probiotika smysl
Níže uvádíme oblasti, kde je u části probiotik nejvíc solidních dat – zároveň ale platí, že výsledky nelze automaticky přenášet na všechna probiotika.
1) Průjem spojený s antibiotiky (antibiotic‑associated diarrhoea, AAD)
Meta‑analýza studií ukazuje, že probiotika mohou snížit riziko průjmu při užívání antibiotik. Účinek byl výraznější u vyšších dávek.
Autoři zároveň uvádějí i údaj NNT ≈ 20. Co to znamená prakticky? Představte si, že by probiotikum užívalo 20 lidí společně s antibiotiky — u 1 z nich se tím pravděpodobně podaří průjmu předejít, zatímco u zbylých 19 lidí se průjem buď neobjeví ani bez probiotika nebo se objeví i přesto. Jinými slovy - někomu to pomůže, ale není to jistota pro každého.
Zároveň upozorňují, že přínos se typicky ukazuje hlavně tehdy, když je základní riziko AAD střední až vysoké – u nízkého rizika efekt vycházet nemusí.
Mezi probiotika s nejlepšími (nejčastěji potvrzenými) efekty na průjem spojený s antibiotiky (AAD) se řadí hlavně Saccharomyces boulardii, Lactobacillus acidophilus(včetně kombinací), Lactobacillus casei(včetně kombinací), konkrétně často zmiňovaná kombinace Lactobacillus acidophilus CL1285 + Lactobacillus casei LBC80R.
O tom, zda je vždy potřeba užívat probiotika s antibiotiky si přečtěte zde: Má smysl užívat probiotika s antibiotiky?
2) Akutní infekce horních cest dýchacích (URTI)
Cochrane review uvádí, že probiotika mohou snížit podíl lidí, kteří dostanou alespoň jednu epizodu URTI, snížit počet epizod, zkrátit délku onemocnění (cca o 1,2 dne), a mírně snížit nutnost použití antibiotik.
Nežádoucí účinky byly v souhrnu podobné jako u placeba (nejčastěji šlo o zažívací obtíže).
Tři nejlépe podložené (nejčastěji opakovaně zkoumané) kmeny spojované s prevencí URTI v rámci Cochrane přehledu jsou Lacticaseibacillus rhamnosus GG (LGG), Lacticaseibacillus casei DN‑114001 (CNCM I‑1518) (např. v „Actimel“), Bifidobacterium longum BB536.
3) Syndrom dráždivého tračníku (IBS)
U IBS mohou probiotika u části lidí zmírnit některé příznaky, nejčastěji bolest břicha a někdy i celkovou „tíži“ IBS. Zároveň ale platí, že výsledky jsou velmi proměnlivé – záleží na tom, jaký konkrétní kmen byl použit, v jaké dávce, jak dlouho a u jakého typu IBS.
Proto také AGA (Americká gastroenterologická asociace) u IBS nedává obecné doporučení k rutinnímu užívání probiotik. Existuje mnoho studií, ale jsou výrazně heterogenní (různé kmeny, dávky, design, cíle) a celková jistota důkazů je nízká.
Obecně se u IBS příznaků doporučují zejména tyto kmeny: Bifidobacterium longum 35624, Lactobacillus/Lacticaseibacillus rhamnosus GG, Lactobacillus/Lactiplantibacillus plantarum 299v, Saccharomyces cerevisiae CNCM I‑3856 a Bacillus coagulans Unique IS2.
4) Deprese a úzkost: slibné, ale opatrně
Systematický přehled a meta‑analýza u klinicky diagnostikovaných pacientů uvádí, že probiotika vykazovala antidepresivní účinky a že efekt na depresi/úzkost vycházel větší u klinicky diagnostikovaných než u studií založených jen na self‑reportu.
Autoři ale zároveň rozebírají, že velikost efektu může být ovlivněna metodikou (např. rozdíly mezi klinickým hodnocením vs dotazníky, riziko nadhodnocení).
Nejčastěji zkoušené (a v intervenčních ramenech opakovaně používané) objevují hlavně kombinace Lactobacillus helveticus + Bifidobacterium longum, dále Bifidobacterium longum(samostatně), Lactobacillus plantarum, Bifidobacterium breve (samostatně i ve směsích)
I probiotika mají svá rizika
U většiny zdravých lidí jsou probiotika dobře snášena a nežádoucí účinky bývají hlavně mírné zažívací potíže (nadýmání, plynatost, změny stolice).
Vzácně ale mohou nastat i závažnější komplikace, hlavně u rizikových osob:
Invazivní infekce(např. bakterémie/sepsa), popsané u některých „probiotických“ bakterií a také fungémie u Saccharomyces boulardii – typicky u lidí s těžkým onemocněním, po operacích, na JIP nebo s katétrem.
D‑laktátová acidózau predisponovaných osob (např. při některých střevních poruchách).
Potenciální problém může být i přenos genů antibiotické rezistence mezi bakteriemi ve střevě (proto se řeší kvalita a bezpečnost konkrétních kmenů).
Pokud máte imunosupresi, závažné onemocnění, jste po velké operaci nebo máte žilní katétr, probiotika raději řešte s lékařem.
Potraviny bohaté na „přírodní“ probiotika
Ne všechny „fermentované“ potraviny automaticky obsahují živé kultury (některé jsou po výrobě pasterizované). Obecně ale mezi typické zdroje patří:
jogurt / kysané mléčné výrobky (pokud obsahují živé kultury),
kysané zelí,
kimchi.
Image by freepik.com
Co jsou prebiotika?
Podle dnes často citované definice (ISAPP) jsou prebiotika „substráty, které jsou selektivně využívány mikroorganismy hostitele a přinášejí zdravotní benefit“.
Současně ale probíhá debata, jestli má být v definici nutně slovo „selektivně“, protože v praxi prebiotika často ovlivňují širší síť mikrobů, a efekt závisí i na dávce a na tom, jaký mikrobiom člověk má.
V praxi to tedy vypadá tak, že prebiotikum se nestrávené dostává do tlustého střeva, tam dochází k jeho fermentaci mikrobiomem, vznikají metabolity a tyto metabolity mají příznivý vliv na zdraví.
Vláknina není totéž co prebiotikum
Vláknina = široká „kategorie“
Vláknina je zastřešující pojem pro nestravitelné (či hůře stravitelné) složky potravy – často rostlinného původu. Některá vláknina je fermentovatelná (bakterie ji využijí), jiná skoro ne.
Prebiotikum = užší „výběr“ z vlákniny (a někdy i mimo ni)
Prebiotika a vláknina sdílejí vlastnosti jako odolnost vůči trávení a fermentovatelnost, ale neplatí, že každá vláknina je prebiotikum (a teoreticky ani že každé prebiotikum musí být „klasická“ vláknina).
Klíčový rozdíl je, že ne každá vláknina je fermentovatelná a/ne každá prokazatelně vede k zdravotnímu benefitu přes mikrobiom, zatímco prebiotikum tyto podmínky splňovat musí.
K tomu máme i prebiotický účinek
Protože kolem definic panuje zmatek, vznikl i pojem prebiotický účinek – tedy situace, kdy zdravotní přínos vzniká změnou složení/aktivity mikrobioty jako přímý nebo nepřímý důsledek využití konkrétní látky mikroorganismy.
Prebiotický účinek mohou mít i látky, které se neoznačují přímo jako prebiotika, ale na mikrobiom působit mohou.
Polyfenoly a „prebiotické působení”
Polyfenoly jsou rostlinné bioaktivní látky, které se tradičně neřadí mezi klasická prebiotika, ale přesto se u nich často popisuje prebiotický účinek. Mohou modulovat střevní mikrobiom – podporovat růst některých „prospěšných“ bakterií a tlumit jiné.
Právě kvůli takovým látkám se používá pojem „prebiotické působení“, tedy zdravotní přínos vznikající změnou složení/aktivity mikrobiomu jako důsledek toho, že mikroorganismy danou látku (nebo její části) využijí.
Více o polyfenolech a jejich vlivu na střevní mikrobiom najdete v článku: Polyfenoly a střevní mikrobiom. Jak se ovlivňují?
Jak prebiotika fungují?
Nejklasičtější mechanismus je fermentace. Bakterie z prebiotik vyrábějí metabolity, hlavně SCFA (mastné kyseliny s krátkým řetězcem, například buryrát).
Butyrát je zvlášť důležitý tím, že slouží jako energie pro buňky tlustého střeva, SCFA také snižují pH (což ztěžuje život některým patogenům) a mohou mít protizánětlivé účinky.
Důležité je, že mikrobiom funguje jako síť. Jeden druh rozloží substrát a „produkty“ pak využije jiný druh (tzv. cross‑feeding).
Pozitivní účinky prebiotik
Prebiotika jsou nejčastěji spojována se zlepšením střevního komfortua lepší funkcí vyprazdňování. Současný výzkum popisuje i jejich možné širší dopady na další oblasti zdraví. Přehledové práce uvádějí, že potenciální přínosy se mohou týkat také kardiometabolického zdraví (např. lipidy a inzulinová rezistence), mentální oblasti, kostního metabolismu a dalších systémů.
Současně se popisuje i imunitní modulace – často nepřímo právě přes změny v mikrobiomu a jeho metabolitech.
Osa střevo‑mozek
Přehled z roku 2025 popisuje hypotézu, že prebiotika mohou přes SCFA a „gut–brain axis“ ovlivňovat neuroaktivní signály a zánět, což by se mohlo promítnout do psychiky a kognice – současně ale upozorňuje, že je potřeba další výzkum.
Co je osa střevo‑mozek a proč na ni záleží? Přečtěte si: Osa střevo–mozek a mikrobiom: jak ovlivňuje náladu, stres i chuť k jídlu
Zdroje prebiotik (a zdroje látek s prebiotickým účinkem)
Níže uvádíme praktický přehled „kde je najdete“
Inulin: čekanka (chicory root), česnek, topinambur
FOS (fruktooligosacharidy): banány, cibule, chřest
GOS (galaktooligosacharidy): lidské a kravské mléko
HMO (oligosacharidy mateřského mléka): mateřské mléko
Rezistentní škrob: zelené banány, vařené a vychlazené brambory, luštěniny
XOS (xylooligosacharidy): kukuřičné klasy, bambusové výhonky
Polyfenoly: olivový olej, borůvky, zelený čaj, káva
Co si z toho vzít?
Probiotika a prebiotika mohou být užitečná, ale jen když víte proč je používáte. U probiotik rozhoduje konkrétní kmen – různé kmeny mají různé účinky, takže „náhodná probiotika“ často nedávají smysl. Nejvíc dat je pro prevenci průjmu při antibiotikách (efekt je spíš mírný – pomůže zhruba 1 z 20 lidí) a pro prevenci/zkrácení běžných infekcí horních cest dýchacích; u IBS mohou některé kmeny zlepšit hlavně bolest břicha, ale výsledky jsou proměnlivé. Většina zdravých lidí je snáší dobře, ale u rizikových skupin je na místě opatrnost.
Prebiotika jsou „krmivo“ pro mikrobiom – často součást vlákniny, ale ne každá vláknina je prebiotikum. A i některé látky (např. polyfenoly) nemusí být klasická prebiotika, přesto mohou mít prebiotický účinek.
