Trávíme stále více času před obrazovkami, aniž bychom tušili, že to může ovlivňovat i tak základní funkci, jakou je dýchání. Obrazovková apnoe ukazuje, že digitální prostředí nezasahuje jen naši pozornost, ale i tělo, spánek a stresovou zátěž. Co se s námi děje, když jsme neustále online, a proč to může měnit i to, jak dýcháme? Čtěte dále, dozvíte se více!
Screen apnoe je nevědomé zadržování dechu při práci s digitálními zařízeními způsobené stresem a stimulací.
Dlouhodobý čas u obrazovek ovlivňuje naše dýchání, spánek, i míru stresu narušením přirozených rytmů organismu.
Může pomoct vědomé dýchání, přestávky a omezení času u obrazovek.
Původ screen apnoe
V roce 2007 manažerka společnosti Microsoft Linda Stone upozornila na pozoruhodný fenomén, kterého si všimla ve své pracovní době, a to opakovaného zadržování dechu během čtení a psaní e‑mailů. Tento jev popsala jako nádech v průběhu očekávání příchozích zpráv, avšak bez výdechu, kdy tento stav mohl přetrvávat celé hodiny. S cílem zjistit, jak je tento fenomén rozšířený, provedla neformální výzkum. Do svého experimentu zapojila desítky přátel a kolegů, u nichž při práci na počítači sledovala puls a variabilitu srdeční frekvence. Výsledky ukázaly, že přibližně 80 % účastníků vykazovalo příznaky tzv. „e‑mailové“ či „obrazovkové apnoe“, charakterizované mělkým nebo přerušovaným dýcháním při práci s digitálními zařízeními. Zbývajících 20 % účastníků tyto projevy nevykazovali, což lze přičíst jejich dovednosti koordinovat dech s vykonávanou činností.
Jak screen apnoe vzniká?
Rozšířená vizuální stimulace z televizních a počítačových obrazovek vytváří cyklus soustředění a napětí, při němž v očekávání dalšího přílivu informací zadržujeme dech. Většina moderních obrazovek vyzařuje specifický typ světla, který velmi věrně napodobuje denní světlo. To sice zajišťuje vysokou kvalitu barev a jasu, zároveň však vede k tomu, že naše tělo vnímá sledovaný obsah jako denní světlo. Tento podnět nutí organismus pracovat ve zvýšeném režimu, aby zůstal bdělý během toho, co považuje za aktivní část dne.
Problém spočívá v tom, že lidské tělo je závislé na střídání dne a noci, které reguluje bdělost a odpočinek. Používáním obrazovek mimo přirozené hodiny bdělosti, ale i během nich, narušujeme tento přirozený rytmus a nutíme organismus fungovat mimo jeho optimální nastavení. Jedním z nejvýraznějších dopadů je změna dýchání. Zvýšená stimulace narušuje pravidelný dechový rytmus a vede ke vzorci dýchání, při němž dochází k dlouhému zadržování dechu, podobně jako u příznaků spánkové apnoe.
Dechové návyky
Dechové návyky hrají zásadní roli ve fyziologickém i psychickém fungování člověka, přičemž vykazuje až 90 % populace známky nesprávného dýchání, jako je dýchání ústy, mělké hrudní dýchání či nevědomé zadržování dechu. Tento stav je mimo jiné důsledkem dlouhodobě zhoršeného držení těla a častého pobytu u obrazovek, které znemožňují přirozené, hluboké brániční dýchání. Výsledkem je zvýšená dechová frekvence a aktivace stresových reakcí organismu. Naopak správné, pomalé a hluboké dýchání přispívá ke snížení stresu, zlepšení koncentrace, regulaci emocí i kvalitnějšímu rozhodování, přičemž podle současných poznatků je možné tyto dechové návyky cíleným tréninkem znovu osvojit.
A čím dále je čas strávený u obrazovky nebezpečný?
Kromě obrazovkové apnoe je používání obrazovek spojováno i s dalšími obtížemi, včetně poruch spánku.
Čas strávený před obrazovkou vede ke spánkovým problémům, protože modré světlo vyzařované zařízeními těsně před spaním může snižovat nebo oddalovat produkci melatoninu, a tím ztěžovat usínání.
Zároveň může být problematický i samotný obsah na obrazovce — například sledování znepokojivých zpráv nebo hraní dynamických her — stimuluje mozek a ztěžuje jeho zklidnění před odpočinkem.
Dodržování zásad spánkové hygieny může pomoci. Zde jsou tři jednoduché kroky, jak si zajistit kvalitní spánek:
Ukončete používání obrazovek 30 až 60 minut před spaním.
Choďte spát pravidelně ve stejný čas
Omezte čas strávený u obrazovek mimo práci na méně než dvě hodiny denně, abyste měli prostor pro pohyb, který podporuje únavu a usnadňuje usínání i udržení spánku.
Pokud máte se spánkem potíže i po úpravě práce s obrazovkami, zvažte konzultaci s odborníky na spánek, kteří vám pomohou odhalit příčinu problému.
A co stres?
Rozmach technologií, zejména chytrých telefonů, nám umožnil přístup k bezprecedentnímu množství informací. Tato neustálá dostupnost prostřednictvím různých komunikačních kanálů stimuluje náš mozek způsoby, jaké dříve neměly obdoby. V reakci na toto přetížení podněty náš centrální nervový systém často využívá mimovolní mechanismy, jako je například zmiňovaná screen apnoe.
Data FSO ukazují výrazný nárůst pracovního stresu za posledních deset let. V roce 2022 uvedlo 23 % pracovníků, že pociťují stres, oproti 18 % v roce 2012. Tento nárůst je nejvýraznější, přičemž více než polovina stresovaných osob (53 %) se cítí emocionálně vyčerpaná a vystavená zvýšenému riziku vyhoření. Tato čísla, publikovaná SFSO, zdůrazňují význam péče o pracovní pohodu a efektivního řízení stresu.
Hyperkonektivita, umožněná moderními technologiemi, a pracovní stres spolu úzce souvisejí. Vzniká tak bludný kruh, kdy hyperkonektivita zvyšuje stres a stres naopak vede k ještě větší míře připojení. Pro jeho narušení je zásadní tyto vzorce rozpoznat a aktivně je řídit, například zařazením pravidelných přestávek a odpojení od technologií či relaxačních technik, jako je vědomé dýchání nebo krátký regenerační spánek („power nap“), do každodenní rutiny.
Prevence screen apnoe
Dobrou zprávou je, že obrazovkové apnoe lze předcházet a účinně ji zvládat. Klíčovým faktorem prevence je uvědomění si tohoto problému. Jednotlivci by měli vědomě dbát na správné dýchání při používání digitálních zařízení. Odborníci doporučují zhluboka se nadechnout před i po práci s obrazovkou a během dne pravidelně zařazovat cvičení vědomého dýchání.
Další užitečnou strategií je stanovení limitů pro čas strávený u obrazovek. I když někteří lidé potřebují zařízení používat po celý den kvůli práci, je důležité udržovat rovnováhu mezi časem u obrazovky a časem bez ní, aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování organismu.
Co si z toho vzít?
Dlouhodobá práce s digitálními technologiemi může nenápadně ovlivňovat náš dech, míru stresu i kvalitu spánku, a to zejména prostřednictvím fenoménů, jako je obrazovková apnoe, narušení přirozeného dýchacího rytmu a nadměrná psychická stimulace. Podstatným uvědoměním je, že tyto reakce do značné míry souvisejí s celkovým životním stylem člověka. Vědomá práce s dechem, pravidelné přestávky, omezení času u obrazovek a důraz na spánkovou hygienu mohou výrazně přispět k obnovení přirozené rovnováhy organismu, tedy i správnému dýchání během pracovní doby strávenou před obrazovkou. Cílem by mělo být zejména naučení se technologie používat způsobem, který nejde proti našemu zdraví.
