Možná byste si v některých situacích přáli, abyste se vůbec nepotili. Jenže vaše tělo moc dobře ví, proč to dělá, potřebuje se totiž průběžně ochlazovat. Jaké další funkce má pocení, z čeho se pot skládá a proč se každý potíme jinak?
Vodou se přirozeně chladíme. Stejně jako třeba jaderná elektrárna
Chlazení pocením. Je to jedna z mnoha strategií živých organismů, jak využít specifických vlastností vody ve svůj prospěch. Kapénky potu se dostávají na povrch kůže a přebytečnou energii (z organismu nebo třeba ze slunečních paprsků) spotřebovávají na změnu skupenství – na vypařování vody přítomné v potu na páru.
Někdy se tělo potřebuje chladit tak moc, že se pot nestíhá ihned vypařit, a naše tělo se tak rychle promění v jedno velké zpocené řečiště. To ale vůbec nevadí, pot se totiž průběžně z kůže odpařuje stále, a tak je o efektivní ochlazování spolehlivě postaráno.
Z čeho se pot skládá?
- 99 % potu je tvořeno vodou – je to totiž právě voda, která nám pomáhá s chlazením těla.
- Minerální látky – ionty, ty jsou přirozenou součástí potu, přičemž nejochotněji z těla mizí sodík spolu s chloridy, o trochu méně zastoupeným minerálem v potu je draslík. Podstatně nižší jsou poté ztráty vápenatých a hořečnatých iontů. Pokud jsou ztráty sodíku vysoké (každodenní sportování v délce nejméně 2 hodin), je dobré více dbát na doplňování sodíku z jídla (sůl, pečivo) nebo ihned během zátěže z iontových nápojů.
- Toxické látky – ukazuje se, že pot může trochu pomoci s vylučováním těžkých kovů nebo třeba polychlorovaných bifenylů (toxické látky pro naše tělo) přítomných v některých plastech. Ovšem množství takto vyloučených látek je nízké, klíčovou roli v detoxikaci organismu stále hrají především ledviny a játra.
…a mnoho dalších sloučenin, jako je třeba močovina, kyselina mléčná, kyselina máselná nebo různé deriváty cholesterolu či mastných kyselin. Ty se sice vyskytují v potu jen v minimálních množstvích, ovšem dávají vzniknout charakteristické vůni našeho těla, zvlášť po rozkladu bakteriemi přítomnými na povrchu kůže, což je důvod, proč je “vůně” potu mezi lidmi tak různorodá.
V jakých situacích se nejčastěji potíme a můžeme ovlivnit míru pocení?
Potíme se vždycky, když se naše tělo potřebuje trochu ochladit. Takže například při:
- Sportování a pohybové aktivitě. Protože svalová práce produkuje přebytečné teplo.
- Pobytu na slunci. Protože na nás svítí sluneční paprsky.
- Saunování. Protože má naše tělo 37 °C a vzduch v sauně asi 100 °C.
- Horečce a nemoci. Protože tělo bojuje s viry a bakteriemi při vyšší tělesné teplotě efektivněji.
- Anebo třeba při stresových situacích, jako je maturitní zkouška, pracovní pohovor nebo první rande.
Proč se každý potí jinak?
Čím je pro nás fyzická zátěž náročnější (ve smyslu % z celkového VO2 max), tím více se potíme. Procházku po parku proto zvládne většina z nás doslova v suchém triku, při běhu či fotbalovém zápase už se ale potíme více.
Další faktor, který hraje důležitou roli, je samotná trénovanost sportovce. Trénovaní sportovci mají vyvinutější chladící systém pocení, a tak se dokáží při zátěži potit více než nesportovci. Proč jsou ale ve skutečnosti většinou více zpocení ti méně trénovaní? Tím se opět vracíme k prvnímu bodu – fyzická zátěž je pro ně totiž už velká, zatímco pro sportovce je to stále pohodička.
V neposlední řadě hraje důležitou roli také genetika. Někteří z nás jsou totiž hotovou chladící věží, a tak se začínají potit hned při zavazování tkaniček ještě před vyběhnutím… a jiní se sotva zapotí i při běhání. Na vině je také odlišná hustota zastoupení potních žlázek, kterých máme na těle každý tak trochu jiné množství.
A mohli bychom najít mnoho dalších důvodů, proč se nepotíme všichni stejně
- Káva, čaj nebo spalovač před tréninkem. Přítomný kofein ve vás zažehne spalovací oheň na trochu vyšší obrátky (zvýší produkci tepla), takže se při tréninku pravděpodobně zapotíte o trochu víc. A možná to bude i proto, že díky nabuzení z kofeinu odcvičíte těžší trénink.
- Pálivá jídla před tréninkem. Pokud jste si před tréninkem k jídlu neodpustili svou oblíbenou sweet‑chilli omáčku, potom se možná také zapotíte o trochu víc. Ovlivnit pocení může také samotné načasování jídla - pokud se totiž najíte těsně před tréninkem, pravděpodobně se kvůli termickému efektu trávení potravin zapotíte více než po dlouhém lačnění.
- Příjem tekutin před tréninkem. Dbejte na dostatečný pitný režim po dobu celého dne, ne jenom hodinu před cvičením. Díky mírné dehydrataci se sice tolik nezpotíte, ale rozhodně tím tělu moc nepomáháte.
- Pohlaví a věk. Muži se potí více než ženy, dospělí se potí více než děti a senioři.
- Nadváha a obezita. V takovém případě na sobě totiž nosíme podstatně větší hmotnost, čímž naše tělo musí vykonávat při pohybové aktivitě více práce, což je příčinou větší potřeby chlazení = pocení. Zároveň mají osoby s nadváhou často nižší kondici oproti svým vrstevníkům s normální hmotností, a tak je větší pocení způsobeno i tímto faktorem.
A rozhodně bychom neměli zapomínat na oblečení, které míru pocení ovlivňuje taktéž. Někdo dokonce stále věří, že rychleji zhubne, když si na cvičení vezme o vrstvu oblečení navíc. A nejlépe do sauny. Ale tak to opravdu nefunguje a jediný výsledek je ten, že vás cvičení nebude bavit a dojde k rychlejší dehydrataci, s efektivnějším pálením tuků to nemá nic společného.
Proto volte raději takové oblečení, ve kterém se vám cvičí pohodlně. Je to totiž právě samotný pohyb, který vede k vysněným výsledkům, proto si ho udělejte co možná nejpříjemnější.
Co si z toho vzít?
Nechte své tělo se při cvičení potit a ono vás nechá s přehledem zvládnout váš plánovaný trénink. Pocení je přirozená součást nejenom letního sportování, a tak nemá smysl proti němu bojovat. Sprcha po tréninku a použití kvalitního deodorantu vám pomůže minimalizovat obávaný zápach.
A že se potíte víc než vaše kamarádka? Každý jsme jiný a možná nakonec zjistíte, že se i vy na každém tréninku zpotíte trochu jinak. Svou roli hraje také výživa a pitný režim před tréninkem nebo použití spalovače či kofeinu. Zaměřte se raději na samotný pohyb a dopřejte svému tělu takové ochlazování, které samo potřebuje.
