Psychobiotika jsou třídou probiotik (+ prebiotik) produkujících neuroaktivní látky.
Tyto látky mají obrovský vliv na komunikační osa mozek‑střeva.
Existuje celá řada kmenů bakterií psychobiotik.
Co to jsou psychobiotika?
Za psychobiotika se označují probiotika a i některá prebiotika, která jsou schopna produkovat neuroaktivní látky mající pozitivní vliv na naší CNS (centrální nervovou soustavu). Obousměrná signalizace mezi střevní mikrobiotou (střevem) a mozkem probíhá prostřednictvím neuronálních drah, které kromě oběhového systému zahrnují jak centrální, tak střevní nervový systém. Ten zahrnuje zapojení osy hypotalamus–hypofýza–nadledviny, regulátory imunitního systému, hormony a bakteriální metabolity, kam patří právě i neurotransmitery.
Konkrétně pojem „psychobiotikum“ je chápán jako živý organismus, který při přijímání v odpovídajícím množství poskytuje zdravotní přínos mnohým pacientům trpícím psychiatrickými onemocněními. Jedná se o třídu probiotik, kdy jsou tyto bakterie schopné produkovat a dodávat neuroaktivní látky, jako jsou kyselina gamaaminomáselná (GABA) a serotonin. Tyto látky mají obrovský vliv na komunikační osu mezi mozkem a střevy. Bylo zjištěno, že některá psychobiotika mají antidepresivní nebo anxiolytické účinky. Dosud byla psychobiotika nejčastěji studována v psychiatrickém prostředí u pacientů se syndromem dráždivého střeva, kde byly hlášeny pozitivní přínosy pro řadu organismů.
Kmeny psychobiotik
Lactobacillus plantarum: může výrazně snižovat úzkost a zvyšovat kvalitu života. Děje se tak díky zvýšení hladiny dopaminu a serotoninu, snížení hladiny stresových hormonů a snížení zánětu při jeho pravidelném užívání. Běžně se vyskytuje v mnoha kvašených zeleninách včetně kysaného zelí, nakládaných okurek, oliv a kimči.
Lactobacillus rhamnosus: jedná se o jeden z nejoblíbenějších probiotických druhů, který se nachází v potravinových doplňcích. Jeho dopad může být pozorován při snížení úzkosti, a to prostřednictvím změny exprese GABA receptorů. Nachází se v některých jogurtech a mléčných výrobcích, mezi které patří například fermentované a nepasterizované mléko a polotvrdý sýr.
Bifidobacterium breve: je to prospěšná bakterie, která se vyskytuje v mateřském mléce a v lidském střevě. Její množství ve střevech však s přibývajícím věkem klesá. Ukázalo se, že hraje roli i v kognitivních schopnostech a při její nedostatečné koncentraci narušuje schopnost plnit úkoly. Přirozeně jej nalezneme i v některých fermentovaných potravinách.
Lactobacillus reuteri: toto probiotikum s protizánětlivými účinky se vyskytuje v lidském střevě. Ne všichni lidé ho však mají a někteří ho mají pouze ve velmi malém množství. Jeden z výzkumů prokázal, že absence této bakterie způsobuje u zvířat (zatím nebylo prokázáno u lidí) sociální deficit. Přidáním tohoto kmene zpět do střev zvířat se podařilo eliminovat některé deficity sociálního chování, které byly podobné příznakům sociální úzkosti a autismu u lidí. Vyskytuje se také v mateřském mléce a některých mléčných výrobcích.
Působení psychobiotik
Probiotika (některá z nich se řadí mezi psychobiotika) dle některých studií mohou ovlivňovat zejména tyto 3 systémy:
Endokrinní – značně snižují úrovně stresu (kortizol).
Imunitní – výrazně zvyšují tvorbu protizánětlivých cytokinů.
Nervový – podílejí se na tvorbě neurotransmiterů, jako je serotonin, acetylcholin, GABA, melatonin, histamin.
A právě za pomocí neurotransmiterů se přesouvají informace z gastrointestinálního traktu přímo do našeho mozku. Na jednoznačné závěry je však potřeba ještě dalších vědeckých výzkumů.
Střevní mikrobiota a náš mozek
Z hlediska evoluce, tvoření celé naší střevní mikrobioty hrálo důležitou roli zejména ve správném vývoji mozku a následně i sociální interakci. Geny lidské střevní mikrobioty jsou nejpočetnějšími v našem těle a jsou schopné produkovat nesčetné množství neuroaktivních sloučenin. V dnešní době je již známo, že tito mikrobi ovlivňují především kognitivní funkce a základní vzorce chování, jako je sociální interakce a korigování stresu. V případě absence těchto mikrobů nastává podstatná neurochemická změna, která by mohla objasňovat poruchy kognitivního fungování a společenské interakce. Příjem probiotik a prebiotik může pomoci při modulaci zpracování informací, které jsou silně spjaté s pociťovanou úzkostí a depresí a ovlivňují neuroendokrinní stresovou odezvu.
3 psychiatrické případy, kde mohou pomoct
Prvním psychiatrickým případem, kde by mohlo mít používání psychobiotik pozitivní dopad, je schizofrenie. Jedním z hlavních problémů při léčbě pacientů se schizofrenií zpravidla bývá rezistence na užívané antipsychotické léky a jejich následné vedlejší účinky, do kterých patří zejména nabírání hmotnosti. Střevní mikrobiota má vliv jak na chování jedinců, tak na metabolismus léků, což by mohlo souviset s jejich neúčinností a zmiňovanými negativními účinky. Podáním adekvátních psychobiotik by tak možná mohlo dojít k ovlivnění a snížení nežádoucích dopadů, ale pro toto tvrzení je potřeba ještě více důkazů.
Aktuálně existuje celá řada studií a výzkumů, zabývajících se využitím a následným sledovaným pozitivním účinkem při léčbě úzkostných a depresivních poruch.
Posledním psychiatrickým onemocněním, kde byly sledovány pozitivní vlivy při léčbě psychobiotiky, je PAS (autismus).
Co si z toho vzít?
Do psychobiotik řadíme probiotika a některá prebiotika, která jsou schopna produkovat neuroaktivní látky, jež pozitivně ovlivňují naší centrální nervovou soustavu. Existuje celá řada kmenů psychobiotik, které lze nalézt v potravinách, jakou jsou např. fermentovaná zelenina a mléčné výrobky.
Bylo zjištěno, že některá psychobiotika mají antidepresivní a anxiolytické účinky, pomáhají v případech schizofrenie a v neposlední řadě mají pozitivní vliv na onemocnění autismus.
Často kladené otázky (FAQ)
Co jsou psychobiotické potraviny?
Psychobiotické potraviny jsou potraviny, které obsahují probiotické bakterie nebo látky podporující jejich růst (prebiotika) a mají pozitivní vliv nejen na zdraví střev, ale i na psychickou pohodu. Tento účinek je dán tzv. osou střevo–mozek.
Typickými příklady psychobiotických potravin jsou fermentované výrobky, jako je kefír, jogurt, kimchi, kysané zelí, miso nebo tempeh. Dále sem patří potraviny bohaté na prebiotickou vlákninu, například cibule, česnek, pórek, čekanka či banány. Ideální je také kombinace obou, například jogurt doplněný ovocem a ovesnými vločkami.
Jaké jsou vedlejší účinky psychobiotik?
Psychobiotika jsou obecně považována za bezpečná, zejména pokud jde o jejich přirozenou formu v potravinách, jako jsou fermentované výrobky nebo potraviny s prebiotickou vlákninou. U zdravých jedinců se vedlejší účinky objevují spíše výjimečně a bývají mírné.
U osob s oslabenou imunitou, těžkými střevními onemocněními nebo po operacích by měla být konzumace doplňků s vysokými dávkami probiotik konzultována s lékařem, protože v ojedinělých případech mohou vyvolat infekci.
