Správná příprava pomáhá tomu, aby odběr proběhl hladce, abyste se cítili dobře a aby byla odebraná plazma použitelná.
Plazma tvoří přibližně 55 % objemu krve a je z velké části tvořena vodou. Obsahuje také bílkoviny, elektrolyty, hormony a další látky, které tělo potřebuje k přenosu živin, udržení krevního tlaku a srážení krve.
Proč je jídlo před odběrem plazmy důležité?
Před darováním ať už krve či plazmy jsou klíčové 3 věci - dostatek tekutin, nízký obsah tuku ve stravě a lehké jídlo před odběrem. Český červený kříž uvádí, že dárci nemají chodit na odběr nalačno, ráno je vhodná lehká snídaně a dostatek tekutin a zároveň se doporučuje nejíst večer a ráno před odběrem tučná jídla, nepít alkohol a nekouřit.
U plazmy je zvlášť důležitý obsah tuku ve stravě. Tučné jídlo může způsobit tzv. lipemii, tedy zakalení plazmy zvýšeným množstvím tukových částic. Taková plazma může zhoršovat laboratorní vyšetření a v některých případech se musí vyřadit. Fakultní nemocnice Brno upozorňuje, že tuk v krvi komplikuje nutná vyšetření a zejména u darování plazmy či krevních destiček může způsobit, že přípravek nelze podat a musí být zlikvidován.
Den před odběrem jezte lehce, nízkotučně a s dostatkem tekutin
Den před odběrem by základem měla být běžná, ale odlehčená strava. To neznamená hladovět. Znamená to vynechat těžká, smažená a tučná jídla a dát přednost potravinám, které se dobře tráví.
Vhodné jsou například:
pečivo, chléb, rýže, brambory, těstoviny nebo ovesné vločky,
libové maso, například kuřecí nebo krůtí,
libová šunka s vysokým podílem masa,
netučné ryby, například treska, tuňák,
luštěniny připravené bez jíšky,
zelenina a ovoce,
nízkotučné mléčné výrobky podle tolerance,
voda, minerální voda, čaj, džus nebo ovocná šťáva.
Image by magnific.com
Čemu se před odběrem vyhnout?
Největší problém nejsou sacharidy, pečivo ani ovoce. Největší problém bývá tuk. Před odběrem se proto vyhněte hlavně těmto potravinám:
smažená jídla, hranolky, chipsy,
fast food, pizza, burgery,
tučné maso, uzeniny, paštiky, slanina,
máslo, sádlo, smetana, šlehačka, majonéza,
tučné sýry, smetanové jogurty a plnotučné mléčné výrobky,
čokoláda, krémové dezerty, croissanty, dorty, sladké tučné pečivo,
větší množství ořechů, semínek a kokos,
alkohol.
Některá odběrová centra doporučují vynechat výrazně tučná jídla minimálně večer a ráno před odběrem, jiná jsou přísnější a u plazmy doporučují nízkotučný režim 24–48 hodin předem. Proto je nejlepší řídit se konkrétními pokyny vašeho odběrového centra..
Ráno nebo několik hodin před odběrem
V den odběru si dejte lehkou nízkotučnou snídani nebo svačinu. Ideální je jídlo, které obsahuje snadno stravitelné sacharidy, trochu bílkovin a minimum tuku. Cílem není se přejíst, ale přijít najedení a nehladovět..
Dobré možnosti:
rohlík nebo toastový chléb s medem či marmeládou,
chléb se zeleninou a šunkou bez másla,
rýžové chlebíčky, suchary nebo kukuřičné plátky,
ovesná kaše s proteinem,,
ovoce, ovocné pyré, banán,
nízkotučný jogurt nebo tvaroh podle pokynů centra,
skyr či řecký jogurt,
libová šunka nebo vaječný bílek, pokud máte odběr později a snášíte je dobře.
Nepodceňujte pitný režim
Protože plazma je z velké části voda, hydratace je pro komfort při odběru velmi důležitá. Dobře hydratovaný dárce mívá zpravidla lepší průběh odběru a menší riziko nepříjemných pocitů. Doporučuje se být dobře hydratovaný už ve dnech před odběrem a v den odběru vypít přibližně 500 ml vody v hodině před návštěvou.
Vhodné jsou voda, slabý čaj, minerální voda, ředěný džus nebo ovocná šťáva. Kávu si mnoho dárců dát může, ale raději bez mléka a smetany. Alkohol před odběrem vynechte.
A co bílkoviny a železo?
U dárců plazmy se často mluví o bílkovinách. Je to zejména proto, že plazma obsahuje mimo jiné albumin, imunoglobuliny a další bílkoviny. Neznamená to ale, že jedno proteinové jídlo těsně před odběrem okamžitě zvýší obsah bílkovin v plazmě. Důležitější je dlouhodobě dostatečný příjem bílkovin ve stravě.
Do běžného jídelníčku proto zařazujte libové maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny, tofu nebo kvalitní rostlinné kombinace. Těsně před odběrem však volte spíš nízkotučné varianty a vyhněte se tučným úpravám.
Železo je u plazmy o něco méně zásadní než u darování plné krve, protože červené krvinky se při plazmaferéze vracejí zpět do oběhu. Přesto se u dárců sleduje zdravotní stav a hladina hemoglobinu, proto má dlouhodobě smysl dbát na potraviny s obsahem železa jako maso, ryby, luštěniny, tofu, listovou zeleninu nebo celozrnné potraviny.
Příklad jídelníčku před odběrem plazmy
Den před odběrem
Snídaně: ovesná kaše s ovocem, nízkotučný jogurt
Oběd: rýže, kuřecí nebo krůtí maso připravené bez smažení, zelenina
Svačina: pečivo s marmeládou a ŕeckým jogurtem, ovoce
Večeře: brambory nebo těstoviny, libové maso či luštěniny, zelenina
Pití: průběžně voda, minerální voda, čaj nebo ředěný džus
Ráno v den odběru
Lehká snídaně: rohlík nebo toast s medem či marmeládou, ovoce, voda nebo čaj
Před odběrem: podle času odběru doplňujte tekutiny; nepřicházejte nalačno
Po odběru
Po odběru doplňte tekutiny a dejte si normální vyvážené jídlo. Vhodné je zařadit zdroj bílkovin, například maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, tofu nebo luštěniny, a k tomu přílohu a zeleninu. Vyhněte se bezprostředně po odběru velké fyzické zátěži a alkoholu.
Jak často můžu darovat plazmu?
V České republice se plazma daruje metodou plazmaferézy. Při ní se z krve oddělí plazma a krvinky se vracejí zpět do oběhu. Podle Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP se při jednom odběru obvykle odebírá 600–850 ml plazmy podle hmotnosti dárce. Nejkratší povolený interval mezi dvěma odběry plazmy je 14 dnía celkový objem odebrané plazmy nesmí překročit 25 litrů za rok. Pokud člověk daroval plnou krev, měl by být odstup od darování plazmy alespoň 4 týdny.
Kdo může darovat plazmu?
Krevní plazmu může darovat člověk, který je zdravý, plnoletý, má dostatečnou tělesnou hmotnost a nespadá do skupiny osob, u nichž by odběr mohl ohrozit jeho samotného nebo příjemce transfuzního přípravku. Způsobilost se proto neposuzuje jen podle věku a váhy, ale také podle aktuálního zdravotního stavu, prodělaných nemocí, užívaných léků, cestování, očkování, zákroků, infekčního rizika a životního stylu. Český červený kříž uvádí, že darování krve není „právo“, ale služba nemocnému, a proto je nutné na transfuzní stanici pravdivě odpovídat na otázky v dotazníku i při rozhovoru s lékařem.
Kdo plazmu darovat nemůže?
Plazmu nemůže darovat člověk, u kterého by odběr představoval zvýšené riziko pro něj samotného nebo pro příjemce. Typicky se jedná o osoby se závažným onemocněním srdce a cév, závažným onemocněním jater, ledvin, nervového systému, poruchami srážlivosti krve, závažnými kožními nemocemi, některými autoimunitními či chronickými chorobami nebo po prodělaných závažných infekcích.
Český červený kříž mezi důvody nezpůsobilosti uvádí například prodělanou hepatitidu B nebo C, syfilis, některé tropické nemoci, epilepsii, roztroušenou sklerózu, zhoubné onemocnění, závažnější alergii, onemocnění srdce a cév nebo chronické onemocnění ledvin.
A proč plazmu darovat?
Největší přínos darování plazmy je společenský. Plazma se používá k výrobě léčivých přípravků, například imunoglobulinů nebo koagulačních faktorů.
Vliv na zdraví člověka nebyl prokázán. Krátkodobý pokles cholesterolu nebo krevního tlaku po odběru podle odborníků nepředstavuje trvalý přínos pro dlouhodobé kardiovaskulární zdraví.
1. Pravidelný kontakt se zdravotnickým systémem
Před odběrem probíhá kontrola způsobilosti dárce. Dárci se sleduje například hemoglobin a vzorky se testují také z hlediska krevní skupiny a vybraných infekčních markerů. Je ale důležité dodat, že tento screening nenahrazuje preventivní prohlídku u praktického lékaře. Odběrové centrum ověřuje hlavně to, zda je člověk vhodný k darování, neprovádí kompletní zdravotní vyšetření.
Výhodou však může být, že se dárce dozví o některých nečekaných abnormalitách a je následně odeslán k dalšímu vyšetření.
2. Dobrý pocit z pomoci druhým
Darování krve nebo plazmy je forma prosociálního chování. Dobrovolné darování krve může vyvolávat pozitivní emoce, někdy popisované jako „warm glow effect“, tedy dobrý pocit z pomoci.
3. Motivace lépe pečovat o životosprávu
U některých lidí může pravidelné darování fungovat jako motivace lépe spát, více pít, jíst kvalitněji a vyhýbat se alkoholu nebo tučným jídlům před odběrem. To samo o sobě může být pozitivní, i když to není přímý účinek darování plazmy.
4. V některých případech finanční nebo pracovní výhody
V České republice mohou mít dárci podle typu odběrového zařízení a systému darování nárok na určité benefity, například volno na odběr, daňové zvýhodnění nebo náhradu účelně vynaložených nákladů. To už ale není zdravotní benefit a konkrétní podmínky se mohou lišit podle legislativy, zaměstnavatele a odběrového centra.
5. Snížení některých nežádoucích látek v plazmě
Teoretickým benefitem darování plazmy může být i snížení množství některých nežádoucích látek, které se nacházejí v krevní plazmě. Zatím nejlépe je to doloženo u tzv. PFAS— perfluorovaných a polyfluorovaných látek, známých také jako „věčné chemikálie“. Randomizovaná studie u 285 australských hasičů ukázala, že pravidelné darování plazmy každých 6 týdnů po dobu 12 měsíců vedlo k významnému poklesu hladin PFAS v krvi. Darování plazmy bylo účinnější než darování plné krve. Autoři ale zároveň upozorňují, že zatím není jasné, zda tento pokles vede i k měřitelnému zlepšení zdraví.
Co si z toho vzít?
Před odběrem plazmy nechoďte nalačno. Den předem a v den odběru jezte lehce, nízkotučně a pijte dostatek tekutin. Nejvhodnější jsou pečivo, rýže, brambory, těstoviny, ovoce, zelenina, libové maso, nízkotučné mléčné výrobky a voda. Naopak se vyhněte smaženým a tučným jídlům, máslu, smetaně, uzeninám, fast foodu, čokoládě, tučným dezertům, alkoholu a ideálně i kouření. Správná příprava pomáhá nejen vám, ale i kvalitě odebrané plazmy.
