Probiotika

Řazení

Co jsou probiotika, prebiotika a synbiotika?

Probiotika představují zdraví prospěšné živé mikroorganismy, které se přirozeně vyskytují v našem těle, zejména ve střevech, kde jsou součástí mikroflóry. Nejznámějšími probiotickými kulturami jsou laktobacily, které rozkládají laktózu a další cukry, a bifidobakterie, které pozitivně ovlivňují naši přirozenou obranyschopnost.

Prebiotika jsou těžko stravitelnou částí potravin, které ve velké míře slouží jako palivo pro probiotické kultury. Příjem prebiotik je tak stěžejní pro správný růst a aktivitu probiotických kultur.

Spojením probiotik a prebiotik vznikají tzv. synbiotika. Z hlediska prospěšnosti se užívání synbiotik jeví jako účinnější v porovnání se samostatnými probiotiky a prebiotiky. Do této skupiny spadají také naše Vilgain Probiotika.

Kdy užívat probiotika a synbiotika?

Probiotika či synbiotika lze používat preventivně i jako doplněk při léčbě. Nejčastěji se jejich užívání doporučuje během:

  • užívání antibiotik, které narušují střevní mikrobiom,
  • zažívacích problémech,
  • zánětlivých a autoimunních onemocněních střev (např. Crohnova choroba),
  • oslabeného imunitního systému, nebo
  • těhotenství a kojení.

Preventivně lze probiotika užívat také při zahraničních cestách, kdy často dochází k obměně střevní mikroflóry, což může mít za následek tzv. cestovatelský průjem. Probiotika se stávají oblíbenými také u veganů, kteří nekonzumují potraviny bohaté na probiotika i prebiotika, např. mléčné výrobky.

Dlouhodobé užívání probiotik

Probiotiky se neřeší pouze akutní problémy. Dlouhodobé užívání probiotik stimuluje přirozenou obranyschopnost, snižuje riziko osídlení trávicího traktu invazivními kmeny bakterií, které způsobují onemocnění postihující zažívací trakt, a přispívá k celkové vnitřní pohodě.

Probiotika a prebiotika v potravinách

Kromě užívání synbiotik či probiotických doplňků se lze o střevní mikroflóru starat i v rámci běžného stravování. Stačí zařadit potraviny, které jsou na probiotika a prebiotika bohaté.

Do nejznámější, na probiotika bohatou, skupiny potravin se řadí jogurty, kefíry, acidofilní mléko či podmáslí. Dále jsou to brynza, ementál, plísňové a další zrající sýry. Z “nemléčných” zdrojů stojí za zmínku zejména fermentovaná zelenina (kysané zelí, kvašené okurky, korejské kimchi či japonské natto), jablečný ocet, nebo kombucha.

Za jedno z nejlepších prebiotik se považuje inulin, rozpustná vláknina rostlinného původu. Přirozeně se vyskytuje v čekance (např. ve formě čekankového sirupu), topinamburu, česneku, cibuli nebo chřestu. Prebiotické látky lze získat také z konzumace ovoce, zeleniny nebo ovesných vloček

Mohlo by tě také zajímat