- Průjem patří k nejčastějším zdravotním obtížím při cestování.
- Více než 60 % cestovatelů z rozvinutých zemí prodělá při cestě do zemí rozvojových tuto “komplikaci”.
- Potíže obvykle odezní spontánně, v některých vážnějších případech je však zapotřebí průjem léčit.
Proč k cestovatelskému průjmu dochází?
Příčin cestovatelského průjmu může být celá řada, podle literatury jsou ale nejčastěji na vině patogenní bakterie (50–70 % případů) nebo viry (20 %). Tím vůbec nejčastějším patogenem je bakterie Escherichia coli následovaná Campylobacterem jejuni. Zdravotní komplikace trvají většinou 4–6 dní a mohou být doprovázeny i lehce zvýšenou teplotou, nevolností, křečemi břicha nebo bolestí hlavy.
Rizikovými oblastmi jsou zejména rozvojové země, kde jsou hygienické standardy o něco nižší než u nás ve střední Evropě. Příkladem destinací s vysokým rizikem mohou být státy Afriky, východní Asie, Latinské Ameriky a Středního Východu, s nižším rizikem třeba Karibik, Izrael nebo i jižní Evropa.
Jaké jsou možnosti léčby cestovatelského průjmu?
Jak už bylo řečeno, cestovatelský průjem většinou odezní spontánně, v případě, že obtíže přetrvávají, stav se zhoršuje, nebo je ve stolici přítomen hlen či krev, je načase vyhledat lékařskou pomoc.
Základem léčby mírných případů je pak zmírnění symptomů průjmu a pravidelné doplňování tekutin – právě dehydratace je jednou z nejvážnějších komplikací průjmových onemocnění a při pohybu v subtropickém/tropickém podnebí to platí dvojnásob. Měli byste s sebou proto mít dostatek balíčků pro přípravu rehydratačního roztoku (Kulíšek, Iontia prebio nebo vlastní roztok dle tohoto návodu).
Pro léčbu symptomů průjmu se hodí střevní dezinficiens (Endiaron, Ercefuryl), adsorbencia (aktivní uhlí, Smecta, enterosorbent Enterosgel), po konzultaci s lékařem popř. i antimotilika (Loperamid). U mírnějšího průběhu cestovatelských průjmů se osvědčilo i podávání probiotik. Důležitá je pak také “dieta” – většinu by měly tvořit sacharidové potraviny s nižším obsahem vlákniny:
- pečivo, suchary (ne čerstvé, ne celozrnné)
- ovoce a zelenina – ideálně vařené, čerstvé lze: banán, strouhané jablko, borůvky
- rýže
- brambory
- libové maso
- vaječný bílek
- později lze vyzkoušet např. nízkotučný jogurt
U závažnějších případů pak může být po konzultaci s lékařem na místě i užívání antibiotik. Pokud jedete do oblasti bez lékařské péče, může vám lékař předepsat antibiotikum k případné samoléčbě.
Jak rozvoji cestovatelského průjmu předcházet?
Jediným způsobem, jak předcházet rozvoji cestovatelského průjmu, je pečlivé dodržování pravidel hygieny. Vědecky podložený pak není ani tradiční panák slivovice – nepotvrdilo se totiž, že by bylo riziko rozvoje cestovatelského průjmu působením alkoholu jakkoliv sníženo. Některé práce naopak poukazují na to, že vysoká konzumace alkoholu může toto riziko zvyšovat – zřejmě i kvůli snížení kognitivních funkcí a nižšímu důrazu na hygienu.
K ověřeným zásadám prevence rozvoje cestovatelského průjmu patří:
- Seznamte se s mírou rizika a konkrétními patogeny, které se v cílové destinaci často vyskytují. Podrobnější informace naleztene např. v tomto souhrnném článku.
- Před manipulací s jídlem si vždy pečlivě umyjte ruce (mýdlo, dezinfekční gel, dezinfekční ubrousek).
- Rizikové potraviny (maso, vejce, mléčné výrobky…) jezte pouze dobře tepelně upravené.
- Pijte/jezte pouze pasterizované mléko a mléčné výrobky z něj vyrobené.
- Z ovoce upřednostňujte to, které lze kompletně oloupat nebo dobře omýt.
- Pozor je třeba dávat si i na syrovou zeleninu – může být kontaminována bakteriemi z půdy nebo vodou.
- Pijte výhradně originálně balenou vodu.
- Vyhýbejte se ledovým kostkám – nelze ověřit nezávadnost použité vody.
- Balenou vodu používejte např. i při čištění zubů.
- Vyhýbejte se (nebo je pečlivě vybírejte) jídlům od pouličních prodejců – právě tyto “typické místní” pokrmy jsou nejčastějším zdrojem nákazy.
Možná jste se už setkali i s doporučením preventivního užívání antibiotik – tomu se ale děje pouze ve výjimečných případech a po konzultaci s lékařem (např. u osob s chronickým onemocněním, oslabeným imunitním systémem, politiků na důležité zahraniční schůzi apod.). Plošně by tak nemělo být preventivní užívání antibiotik v žádném případě praktikováno. Další možností je i očkování proti některým vybraným patogenům.
Vilgain Probiotika
Co si z toho vzít?
Cestovatelský průjem je velmi častým problémem, který postihuje i více než 60 % cestovatelů jedoucích do rizikových oblastí. Ve většině případů onemocnění odezní samo, je však třeba dbát na hydrataci a léčbu podpořit střevními dezinficiens, adsorbencii nebo probiotiky. Ve vážnějších případech mohou být na místě i antibiotika – jejich užívání je však třeba vždy konzultovat s lékařem a v žádném případě je neužívat preventivně.
Jedinou účinnou prevencí cestovatelského průjmu je pak dodržování hygienických zásad a pečlivý výběr potravin.
