Vliv konzumace vína na lidské zdraví

Tomáš Novotný
Tomáš Novotný 11. 1. 2023
3 Líbí se mi Komentáře Uložit článek
Vliv konzumace vína na lidské zdraví
  • Mírná konzumace vína je spojena s nižším výskytem srdečně-cévních onemocnění.
  • Ne všichni odborníci se však na pozitivních účincích vína shodují.
  • Víno je oproti jiným alkoholickýcm nápojů bohatší na obsah antioxidantů.

Znáte Francouzský paradox? Podle této teorie je relativně nízká četnost srdečně-cévních onemocnění mezi Francouzi způsobená pravidelnou konzumací červeného vína. Teorie možná až moc krásná na to, aby mohla být pravdou. A nebo tomu tak skutečně je? Na tom se odborníci do dnešních dnů nemohou tak úplně shodnout…

Nápoj s dlouhou historií, který poskytuje více než jen alkohol

Řeč je o vínu, alkoholickém nápoji, jehož kořeny sahají daleko za hranice našeho letopočtu do starověkého Řecka.Těžko říct, co přesně stálo za tím, že si tento nápoj udržel svou popularitu po tak dlouhou dobu. Nutno však říct, že z nutričního pohledu je zvlášť červené víno zdrojem velmi zajímavých látek.

Zdravotní přínosy vína: antioxidanty v hlavní roli

Označit alkoholické víno jako zdravý nápoj je samo o sobě poměrně troufalé. Pokud už to ale někdo udělá, pravděpodobně má v rukávu připravená data o obsažených látkách s antioxidačními účinky.

Ty se ve vínu opravdu vyskytují a zvlášť červené víno je jejich velmi bohatým zdrojem. Antioxidanty na bázi fenolových sloučenin se vyjadřují v ekvivalentech kyseliny gallové (GAE), a zatímco bílé víno obsahuje řádově stovky miligramů GAE na 1 litr vína, červené víno obsahuje dokonce tisíce miligramů GAE na 1 litr vína. Pro srovnání můžeme porovnat s dalšími bohatými zdroji fenolových antioxidantů:

Obzvlášť ceněným antioxidantem je trans-resveratrol. Ten přispívá k normální funkci srdečně-cévního systému a studuje se i v souvislosti se zlepšením stavu u diabetiků. Ačkoliv některé účinky lze pozorovat i u nízkých dávek v rozmezí 5–10 mg denně, většina studií míří na denní dávky v řádu nižších stovek miligramů denně.

Obsah trans-resveratrolu ve víně je relativně malý, červené víno obsahuje přibližně 1,9 mg trans-resveratrolu na 1 litr vína, přičemž nejlepším zdrojem se zdá být francouzská odrůda Rulandské modré (Pinot Noir). Bílé víno obsahuje v průměru 3-7x méně trans-resveratrolu oproti červenému vínu.

Ve víně je pravda, ale také cukr a samozřejmě alkohol

Červená i bílá vína samozřejmě obsahují celou řadu dalších látek, z nichž ve větším množství se vyskytují organické kyseliny a zbytkový cukr. Podle zbytkového cukru dělíme tichá vína do následujících kategorií:

  • suché víno: do 4 g cukrů na litr (nebo 9 g cukrů na litr, pokud celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na litr je maximálně o 2 g cukrů na litr nižší)
  • polosuché víno: do 12 g cukrů na litr (nebo do 18 g cukrů na litr, pokud celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na litr je maximálně o 10 g cukrů na litr nižší)
  • polosladké víno: do 45 g/l
  • sladké víno: od 45 g/l výše

Pokud tedy sáhnete po suchém nebo polosuchém, v jedné sklence na vás čekají nejvýše nižší jednotky gramů cukru, což je z výživového pohledu v podstatě zanedbatelné množství. Zapomínat bychom samozřejmě neměli na alkohol. Většina tichých vín se vejde do intervalu 11–13 objemových % alkoholu, což znamená, že v jedné sklence vína o objemu 200 ml najdeme asi 20 g alkoholu.

Dá se říct, že sklenka vína denně má pozitivní vliv na cévy?

Celá řada vědeckých studií dochází k závěru, že mírná konzumace alkoholu má pozitivní vliv na srdečně-cévní systém.

  • Studie publikovaná v roce 2014, která analyzovala celkem 27 000 osob, došla k závěru, že mírná konzumace alkoholu (2 dl vína u mužů, 1 dcl vína u žen) byla spojena s nižším rizikem srdečně-cévních onemocnění.
  • Studie z roku 2015, která se zabývala účinky polyfenolů na lidský organismus, zjistila, že u konzumentů vína je nižší výskyt srdečně-cévních onemocnění v porovnání s konzumenty jiných alkoholických nápojů.

Podobně optimistických studií lze dohledat nespočet. Většina pozorování vztah mezi konzumací vína a rizikem srdečně-cévních onemocnění popisuje pomocí “J” křivky. U mírné konzumace alkoholu je pozorována nižší úmrtnost způsobená srdečně-cévními chorobami v porovnání s abstinenty, ale se zvyšující se dávkou alkoholu toto riziko stoupá.

Vliv konzumace vína na lidské zdraví

Někteří odborníci však ani s tímto konceptem nesouhlasí. Studie poskytující data pro stanovení výše zmíněné “J” křivky vyhodnocují srovnáním s abstinenty, kteří alkohol nekonzumují. Určitá část abstinentů však není tvořena abstinenty z přesvědčení, nýbrž osobami, které alkohol nepijí kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu.

Skeptičtí ke zdravotním benefitům alkoholu jsou i vědci z londýnského Institutu psychiatrie, psychologie a neurovědy, kteří pro časopis Lancet uvedli, že i malý pravidelný příjem alkoholu přináší pro lidský organismus zdravotní rizika. Stejně tak World Heart Federation v roce 2022 prohlásila, že žádné množství alkoholu není bezpečné.

Nepodceňujte obsah alkoholu ve víně

Prohlásit víno za zdravý nápoj rozhodně nelze, pravdou však je, že v porovnání s jinými alkoholickými nápoji (pivo, cidery, destiláty aj.) je pro lidské tělo pravděpodobně příznivější, minimálně z pohledu srdečně-cévního zdraví. Stále je však vhodné myslet na přítomný alkohol, jelikož i mírná konzumace vína může být velký zdravotní problém, pokud se vám vymkne z rukou a stane se z ní konzumace nadměrná a na hraně závislosti.

Nezapomeňte ani na energetickou hodnotu alkoholu. Každý 1 gram alkoholu obsahuje přibližně 7 kcal, které se do energetického příjmu započítávají úplně stejně jako jiné makroživiny ze stravy. Alkohol má navíc prakticky nulovou schopnost zasytit a navíc je běžné, že pod jeho vlivem budete povolnější k vysoce kalorickým potravinám (dokonce jsou na to i studie!).

Co si z toho vzít?

Víno patří mezi alkoholické nápoje s dlouhou tradicí, historicky jsou mu připisovány mnohé pozitivní účinky na lidské zdraví. Dokonce i současné studie ukazují, že v porovnání s jinými alkoholickými nápoji (pivo, cider, destiláty) je konzumace vína spojena s příznivějším působením na srdečně-cévní zdraví, pravděpodobně díky obsaženým antioxidantům.

Ačkoliv celá řada studií pozoruje, že mírná konzumace vína (většinou se udává 20 g alkoholu denně pro muže a 10 g alkoholu denně pro ženy) je spojena se sníženým rizikem srdečně-cévních onemocnění, ne všichni odborníci tento narativ sdílí. Jako nejvíce prospěšné se zdá být červené víno, které má až řádově vyšší podíl antioxidantů v porovnání s bílým vínem. Vůbec nejbohatším zdrojem antioxidantů je červené víno Rulandské modré.

Přidej se k 40 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
3 Líbí se mi Uložit článek