Proč vzniká obezita

Proč vzniká obezita

Obezita je v současné době jednou z velkých hrozeb moderního člověka plynoucí u moderního stylu života. Proč právě tato civilizační choroba vzniká a jaké jsou její nejčastější příčiny.

Proč vzniká obezita

Obezita vzniká v důsledku pozitivní energetické bilance, když dojde k porušení rovnováhy, přičemž energetický příjem převýší energetický výdej. Velice jednoduše řečeno, člověk se přejídá a v podstatě vůbec se nepohybuje. V dnešní době již lidé nevidí v jídle jen zdroj potravy, tedy základ k tomu, aby přežili, ale přímo modlu. A vzhledem k tomu, že potravin různého druhu rozhodně není nedostatek, nic nám nebrání v „rozletu“. Významná je i psychologická funkce jídla, kdy ho užíváme jako „lék“ proti únavě, úniku od starostí, napětí a také se jím odměňujeme. To logicky ústí v přejídání, následnému zvýšení hmotnosti a mnohdy to, zvláště u žen, končí depresivními náladami, kteréžto opět zajídají. A kruh se uzavírá.


Obezita

V několika posledních letech se objevila teorie, že na vzniku obezity se podílí i délka a kvalita spánku. Délka spánku se v průměru stále zkracuje. Řada studií potvrdila vztah mezi nedostatečnou délkou spánku a vyšším BMI. Ukázalo se, že na některé hormony (mezi nimi i leptin) a jejich uvolňování má určitou závislost na délce spánku. Konkrétně, leptin je hormon uvolňovaný tukovou tkání, který v mozku signalizuje pocit sytosti, snižuje chuť k jídlu a redukuje příjem stravy. Za normálních podmínek (mluvíme zde o spánku) hladina leptinu v noci stoupá. Při spánkové nedostatečnosti pak ovšem jeho hladina v noci zaznamenala pokles. Jeho nerovnováha se tedy projeví zvýšenou chutí k jídlu (jak ukázala studie zaměřená zejména na energeticky vydatnější potraviny) s vyšší frekvencí konzumace jídel. To logicky vede ke zvýšení hmotnosti. Je třeba ovšem poznamenat, že tato teorie je stále ve stadiu testování, a není tedy ještě zcela potvrzená a objasněná.

Ovšem od nepotvrzených teorií je vždy nutné vracet se zpět k ověřeným. Energetický příjem je ovlivněn zastoupením základních živin. Na zvýšeném energetickém příjmu se podílí především zvýšená konzumace tuků. V současnosti představují tuky 36 –38%, někdy dokonce až 40% celkového energetického příjmu, přitom by hranice měla být 30%.


Tuky mají malou sytící schopnost, to znamená, že jich musíme zkonzumovat více. Zvýšený podíl tuků v jídle nevede k okamžitému vzestupu jeho oxidace, tudíž je nadbytečný příjem energie ve formě tuků importován do tukových zásob, jejichž kapacita tvorby je neomezená. Oxidace tuků stoupá teprve jako odpověď na zvýšení tukových zásob. Až po zvýšení tukových zásob nastane nová rovnováha, kdy odpovídá spalování tuků jejich příjmu. Obézní konzumují tuky proto, že dodávají pokrmům jejich charakteristickou plnost. Oblíbené jsou sladkosti s velkým podílem tuků. Jejich příjem není regulován pocitem nasycení. Člověk totiž reaguje na pozitivní podněty z dutiny ústní. Ale tuky kupodivu nemají vliv na výši BMI a vznik obezity.


Naopak sacharidy hrají podstatnou roli v rozvoji obezity. Při zvýšené konzumaci sacharidů dochází k adaptaci a zvyšuje se jejich spalování. Až po dlouhodobém nadměrném příjmu sacharidů je začne organismus přeměňovat na zásobní tuk. Kapacita ukládat sacharidy do zásob je omezená. Sacharidy mají dobrou sytící schopnost, díky tomu dochází k útlumu energetického příjmu po konzumaci sladkého a nemusí dojít ke vzniku pozitivní energetické bilance. Náhrada tuků sacharidy dokonce vede k poklesu hmotnosti a zvyšuje se energetický výdej. Obezita ovšem vzniká v závislosti rozdílů výše glykemického indexu sacharidů. Nízký glykemický index u potravin způsobuje větší pocit nasycení, tudíž jich sníme méně. Naopak je tou potravin s vysokým glykemickým indexem („bílé“ pečivo, brambory…).

Obezita


Co se týče další základních živin - bílkovin, nemají v dospělosti zásadní vliv na vznik obezity. Mají nejvyšší sytící schopnost ze všech živin. Vláknina díky bobtnavosti také navozuje pocit sytosti. Navíc vláknina obsažená
v zelenině a ovoci příznivě ovlivňuje metabolismus sacharidů. Tudíž se její nedostatečný příjem může podílet na rozvoji obezity.

Alkohol se naproti tomu může podílet na vzniku obezity a na akumulaci nebezpečného viscerálního tuku. Má vysoký energetický obsah a je hned po požití oxidován. Díky tomu dojde ke snížení oxidace ostatních energetických zdrojů a jejich hromadění.


Vznik obezity je také ovlivněn frekvencí příjmu potravy. Bylo zjištěno, že až 50 % obézních vynechává snídani a většinu denní příjmu konzumuje pozdě odpoledne nebo večer. Díky tomu se objevuje tzv. energetická úspornost, která vede k rozvoji obezity. Zkuste se tedy vyhnout rizikovým aspektům vaší stravy, jistě se vám vaše tělo odmění.

Obezita - epidemie lidstva

Zdroj: ADAM, O.; ULLMANNOVÁ, M. Jak hubnout bez hladovění: přelstěte chuť k jídlu a budete štíhlí. 1. vyd. Praha: Ikar, 2009. 176 s. ISBN 978-80-249-1206-6.
BŮŽEK, V.; HRDLIČKA, J. a KOL. Věk urozených:šlechta v českých zemích na prahu novověku. 1. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2002. 416 s. ISBN 80-7185-417-4.
DOLINA, J. – et, al. Civilizace a nemoci. 1.vyd. Praha: Futura, 2009. 272 s. ISBN 978-80-86844-53-4.
  •